Geografické celky: Dobruška

Nižší geografické ceky

• Chábory
• Domašín
• Křovice
• Pulice

Typ geografického celku: Obec
Okres: Rychnov nad Kněžnou
Nadřazený celek: Královéhradecký kraj

První zpráva: 1790

Lidové divadlo již v 18. stol. (1790 purkmistr zakázal hrát divadlo pro neplnění povinností).
1815 velikonoční hry (v dopise synovi se zmiňuje F. L. Hek).
1833 provedena zdramatizovaná báseň kaplana J. Havelky s hudbou uč. F. Nováka Citové radosti.

1837 zal. Městská ochotnická družina.
Hrála v pivovarské spilce (místnost na kvašení piva), později porůznu u členů souboru,

1838 - 39 první strojové divadlo Jana Štandery (JV: strojové ?) (Port)

1859-1863 v hostinci u F. Bureše.

16. srpna 1863 - Divadelní ochotníci v Dobrušce dávati budou veselohru "Tichá voda břehy mele!" Národní listy 13.8.1863.

1863 zal. OS,
1868 stanovy, do 1866 hráli u r. K. Jánského, poté do 1868 U Mašků a do 1892 U Michálků.

Divadlo v přírodě, za nynější doby jako novinka do světa vstouplé, provedeno bylo dobrušskými ochotníky již koncem let padesátých století 19.: hrávaliť v létě pod širým nebem v zahradě v blízkých Křovicích, z vlastního podnětu, beze všeho nějakého napodobení cizího snad příkladu. F. A. Šubert: U nás v Dobrušce, s. 88.

1893 spolku předán výstavní pavilon v městských sadech, zah. J. K. Tyl (Šamberk).
V pavilonu hráno i 2000.
Do 1905 vrcholné období OS, ročně 5 premiér, např. Vrchlický, Stroupežnický, Kolár, Gogol, Zeyer, Preissová atd., poté krach a dražba spolkového majetku.
1918 OS obnoven pod jménem rodáka F. A. Šuberta (1849-1915, dramatik, prozaik a publicista,
1883-1900 první ředitel ND v Praze).

1894-1948 také DrO Křesťanské jednoty sv. Václava, zal. katolickými knězi, kromě divadla i besídky, akademie, exkurze, členové systematicky vzděláváni,
do 1943 212 představení, kvalitní repertoár, např. Vrchlický, Hilbert, Jirásek, Šubert, Svoboda, Štech, Preissová atd.
1896 Žactvo škol.

1902 Měšťanské školy.
1903 Obecná škola.
1907-1943 hrál též Sokol, studenti a mládež, SDH, poštovní zaměstnanci a jednotlivé politické strany. Dělnické divadlo, např. Balada z hadrů (V W).

1914 Křesťansko sociální mládež.
1917 Kruh přátel umění.

1923 Měšťanská škola chlapecká.
192x Měšťanská škola dívčí.
1927 Křesťanské dělnictvo.

1930 Městská školka.
1932 Skauti.
1934 Strana národně sociální.

Za 2. svět. v. ODi neustalo, počinem uvedení Sněmu duchů na Turově (K. Michal) a V studni (spolu s pěveckými jednotami Vlasta a Dobroš).

194x Střední škola.
1940 Církev československá husitská.
1946 Gymnázium, 1962-1994 studentské divadlo na gymnáziu, r. V. Čáp.
1949 velkolepé a celostátně kocipované oslavy výročí dramatika Šuberta (busta, slavnostní odznak, plakáty aj, slavnnosti aj.).

1954 DS ZK ROH TOS Živnost paní Warrenové (Shaw), v okr. soutěži LUT.
1954 Vojenský topografický ústav Pokrok.
1955 Odborné učiliště Adast.
1958 Osvětová beseda.
1959 satirické divadlo ESO.

1960 ZK Adast.
1964 ZK Jas Dětský soubor.
1967 ZŠ Pulická.

70. léta autorské Divadýlko na štaflích,
1971-1989 každoročně Šubertova Dobruška, přehlídka DDS (pořádal DS Šubert), účast i místní ZDŠ a gymnázium.

1981 LŠU.

1992 Spolek přátel divadla.
90. léta 20. stol. i 2000 Divadýlko Na štaflích,

DS F. A. Šubert.
2001 DS Čáp.

Jan Císař o vstupu inscenace Divadýlka na štaflích Oáza do přímého politického kontextu koncem 80. let 20. stol.: Divadélko zvolilo formu vyloženě politického kabaretu, jenž v podobě “rozsáhlejší” předscény “voskovecko-werichovského” typu předvádělo příběh dvou turistických značkařů, kteří vytyčují pro jiné cestu k oáze, aniž vědí, kde je a kudy se k ní jde. Nicméně - jsou k této činnosti povoláni a přes svou slepotu a bezradnost jsou přesvědčeni o tom, že jako “předvoj a vůdci” ukážou ostatním cestu. Druhý alegorický význam tohoto příběhu i všech situací a rozhovorů byl tak jasný, že jej obecenstvo přijímalo jako význam “prvotní” a okamžitě si jej převádělo do svých zkušeností s “vedoucí úlohou strany”. CČAD, s. 321.

1956 JH - Vojenský dramatický kroužek Pokrok, Tyl: Jan Hus
1958 JH - Vojenský dramatický kroužek Pokrok, Čechov: Medvěd
1989 JH - Divadýlko na štaflích, Martinec - Zahradník: Oáza

LOUTKOVÉ DIVADLO
1904 Sokol zakoupil pozemek na stavbu LD, nedošlo ke stavbě.
1918 LD Sokola zah. hrou Posvícení v Hudlicích v Ld na Alšově divadélku, marionety 35 cm.
Od 1921 hráno v obecné škole, průměrně 14 her ročně.
1928-1940 Lidovém domě v nové sokolovně, 11 her ročně, marionety 50 cm Jindř. Adámka.

1937-1940 Skautské LD hrálo v Od marionetami 35 cm.

1930 zah. LD Orla marionety 60 cm, řezb. Jindř. Adámek.,
až do 1941. Ved. Fr. Matoušek a L. Kosařová.

1946 Sokol obnovil činnost.

DS Orla 1946 10 loutkových představení.
V 50. letech 20. stol. ve Vojenském topografickém ústavě v místě,
LS hrál po několik let spodovými loutkami (vajang).
Vedoucí manželé Šťastní.

1950 zah. LD Svět loutek ZK Stuha ve starém pavilonu v Archebových sadech, marionety 35 cm. Zakladatelem LS a ved. do 1955 Otta Řehák.
Od 1951 hráli v konfiskátu továrny p. Hartvicha, kde LS vybudoval vlastními silami stálou scénu, s marionetami z dílny S. Kučerové z Prahy. Další loutky vyrobeny v souboru podle výtvarných návrhů S. Balcara, současně r. a dramatika souboru. Časté zájezdy po okolí. Sněhová královna.
Dalších 22 let LD nehrálo.
1995 výpověď od restituenta.
Do 1995 51 premiér, 383 představení, vystřídalo se 111 členů. Převážně hry Fr. Čecha a vlastní, autor S. Balcar, Perníková chaloupka, Slavík, Popelka, Zlato a sůl, aj.

2000 vznik LS v sokolovně při její rekonstrukci. Fundus býv. Světa loutek.
2001 zah. v nových prostorách Perníkovou chaloupkou. Ved. LSD stále S. Balcar.

2006 Zahradní divadelní slavnosti v Dobrušce se konají koncem května v tamních Archlebových sadech.

Bibliografie:
ADRESÁŘ amatérského divadla v České republice. Praha, IPOS-ARTAMA 1993, s. 185.

ALBRECHTOVÁ, Jana: Soubor informací o amatérském divadle v okrese Rychnov nad Kněžnou. Rkp. pro MČAD 1998. 30 s. kART. Excerpce viz Místa/Okresy/Rychnov nad Kněžnou/Texty.

ALBRECHTOVÁ, Jana: Místopis okresu (dle Informace pro MČAD Václava Čápa a Radovana Ježka. Rkp. 1997. SA J. Albrechtová, Častolovice). Rkp. 1998-2000. kART.

BALCAR, S.: Loutkáři v Dobrušce. ČsL 1956, s. 52.
BALCAR, V., Amatérská scéna 1972, č. 10, s. 8.

CESTY českého amatérského divadla. Vývojové tendence. Zprac. Jan Císař a kol. Praha, IPOS-ARTAMA 1998, s. 321.

CVRČEK, Josef: Počátky divadelního ochotnictva v Dobrušce. Kulturní kalendář města Dobrušky. Květen 1962.

ČÁP, Václav – JEŽEK, Radovan: INFORMACE pro MČAD. Rkp. 1997. SA J. Albrechtová, Rychnov nad Kněžnou

DĚJINY českého divadla. Ved. Red. František Černý. Praha, Academia 1968, I. díl s. 193, II. díl s. 290.

DIVADELNÍ HROMADA. Zpravodaj amatérských divadelníků, loutkářů a recitátorů ve Východních Čechách, na pomezí Moravy a v části Sudet. Hradec Králové, IMPULS spolu s Volným sdružením východočeských divadelníků, č. XXXV/2002, s. 25.

DOBRUŠKA. Podepsáno ba. Amatérská scéna 1974, č. 11, s. 22.

DOKUMENTY. Dějepisný nástin ochotnického divadla v Dobrušce. Kulturní kalendář města Dobrušky 1983, duben, s. 4-6.

HLÍDKA loutkářů Čs. Orla. L 1930-1931, s. 247.

KÁŠ, Josef: Kronika divadla ochotnického v Městě Dobrušce. Dobruška 1935(?). Rkp. Městské muzeum v Dobrušce.

KNÍŽÁK, Milan: Encyklopedie výtvarníků loutkového divadla. Nucleus KH 2005, s. 18- 23, foto řezbáře Adámka a jeho loutek.

KNÍŽÁK, Milan: Encyklopedie výtvarníků loutkového divadla. NUCLEUS HK 2005, s. 61.

MACH, Jiří, MATOUŠ, Václav: Osobnosti dobrušské historie. 1. díl. Dobruška, Městské muzeum 2005, s. 5; díl 2, s. 50.

MARKOVÁ, Veronika: Historie ochotnického divadla v Dobrušce. Diplomová práce. Hradec Králové, PF VŠP, Ústav historických věd 1992.

MERTA, Jan: INFORMACE pro MČAD S. Balcar. Rkp. 2001. kART.

MERTA, Jan: Podklad pro heslo dle informace S. Balcara. Rkp. 2001. kART.

MÍSTOPIS českého amatérského divadla, I. díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2001, s.173-175.

PANCÍŘ, J.: Ochotnický spolek v Dobrušce. In: Kladská stráž 1925, č. 25, 26. KK.

STOLETÁ tradice ochotnického divadla II. díl. Zprac. Zdeněk Kokta a Josef Doležal. Praha, ÚV SČDO a StčKKS 1982, s. 60.

ŠUBERT, František Adolf: U nás v Dobrušce. Karlín, Emil Šolc, s. a., s. 87-88.
TLÁSKAL, J.: Svět loutek v Dobrušce. ČsL 1955, s. 16.

TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ. Týnišťský divadelní podzim - přehlídka divadelních souborů. AS 1999, č. 6. Zprávičky. (Orlický týdeník, 2.11.1999)

VE SLUŽBÁCH Thalie II. České divadlo ochotnické. Soubor dokladových statí. Liberec, V. Talík za spolupráce ÚMDOČ 1946, s. 184.

VONDRÁČEK, Jan: Dějiny českého divadla, 2. Doba předbřeznová. 1824-1846. Praha, Orbis 1957, s.240.

ZAHRADNÍK, Zdeněk: Amatérské divadlo Podorlicka. In: Divadlo Podorlicka. Rychnov nad Kněžnou, OKS 1980, s. 52.

Zprávy Loutkářského soustředění 1946. 4, s. 2.

ZPRÁVY o činnosti Jednot čs. Orla v jednotlivých župách. Zprac. Petr Hlaváček. Archiv Ústředí Orla, Brno, rok 1946.
Zprávy ÚMDOČ 1949, č. 6, s. 141.

Čs. loutkář 1955,č. 1, s. 16.
Hradecké noviny, 26.05.2006.
Programy JH 1956, 1958.

Archivy:
Hradec Králové, Státní okresní archiv:
Hradec Králové, Krajské kultulní středisko, Impuls, Lidová konzervatoř Východočeského kraje, Materiály vzdělávání 1972 - 1979, 1981 - 1987, ka 37, i. č. 120
Hradec Králové, Krajské kulturní středisko, Impuls, KP divadelních souborů, 1985, Ka 53, i. č. 141

Dobruška, Vlastivědné muzeum:
Divadelní plakáty
č. 225 kartotéka her

Praha, Národní muzeum:
Kartotéka Dr. Jana Porta, 195x, badatelna, zásuvka 69, oddíl Divadla

kART:
Evidenční karta ÚKVČ, 1988.

Rychnov nad Kněžnou, Státní okresní archiv:
Název fondu (sbírky): Káš Josef, MUDr.
Časový rozsah: 1935
Původce fondu (sbírky): Káš Josef, MUDr. lékař, divadelní ochotník, hudební skladatel, spoluzakladatel pěv. sboru Kocourkovští učitelé (13.4.1897 Dobruška - 21.2.1960 Praha)
Tematický popis: Kronika divadla ochotnického v městě Dobrušce, rukopis 1935. Fondu lze využít k poznání života osobností, jakož i skutečných událostí a dějin.
Archivní pomůcky
JUZA J.: KÁŠ JOSEF, MUDR., 1935. Sdružený a skupinový inventář (část), 1987, s. 1, ev.č. 15/34.

Poznámka:
Poznámky Dr Porta:
1844 11.III. Cherubiniho Wasserträger a sbory Jelena v městském divadle. Das niedliche Theater.
1838-39 první strojové divadlo od Jana Štandery
Bohemia 1844
(JV: co asi bylo strojové divadlo? Štandera, pozdější ředitel společnosti byl Josef:)

Mapa - Dobruška

Otevřít mapu do nového okna - prohledat okolí (testovací provoz)