Geografické celky: Brno

Typ geografického celku: Obec
Okres: Brno-město
Nadřazený celek: Jihomoravský kraj

První zpráva: 1348

1348 a 1364 slavnosti, na nichž i latinské náboženské hry.

1595-1764(?) jezuité nákladné náboženské i světské hry (1608 Císař Leo, 1617 žáci koleje dvě hry). Jeviště improvizovaně v klášterech, kostelích a na veřejných prostranstvích.

Od 1600 světské hry i jinde, zvláště v hostinci na Zelném trhu.

1658 premonstrátské divadlo před kostelem v Obřanech.

1659 Znamenitý duch proroka Daniela (P. Hermann) inscenován pro brněnský sněm na čtyřpatrovém jevišti (jezuité?).
1675 jezuité hráli na náměstí komedii, patrně i stálá jeviště v klášterech.
1736 divadelní činnost řádu augustiniánů v kostele sv. Tomáše.
(Dějiny českého divadla I, s. 134, 350.)

1732 na místě vyhořelého hostince na Zelném trhu postavena Městská opera - Reduta, základ budoucího profesionálního divadla. 1785 budova Městské opery vyhořela a po obnově následující rok opět.
Italská oratoria zde uváděl kardinál Wolfgang Hannibal ze Schrattenbachu. (Podrobněji viz Obrázky - citace Bartušek.)
Na tomto místě postavené třetí divadlo má přímý vztah k počátkům českých představení v Brně, profesionálních i později amatérských. Pro získání publika náměty z moravských dějin (Švédové před Brnem, Friedegilda, moravská královna, Hrabě Šambera, pán boskovický...).

1815 v profesionálním divadle na Zelném trhu první původní česká opera Strašidlo ve mlýně, později Kníže na honbě,
1822 Berounské koláče,
1835 Čech a Němec.
1835 30 českých představení. Brněnské obyvatelstvo tehdy z 50% české, okolí výlučně české. Významnou zásluhu na rozvoji českého divadelnictví měl zejména ředitel Vilém Thiel (1837-1843).

"Mluvilo se tehdy velmi mnoho o zavedení českých představení divadelních, až se konečně myšlenky té ujal jeden z tehdejších herců, Karel Ruber, jenž přiměl divadelního ředitele V. Thiela ke svolení, aby podle vzoru divadla pražského aspoň v neděli odpoledne provozovány byly hry divadelní také v jazyku českém. Po mnohých přípravách a mnohých vyjednáváních o to uveřejnilo ředitelstvo divadelní dne 24. září roku 1838 toto oznámení:
´Vysokým výnosem od 13. září 1838 č. 4631 udělilo vys. c. k. mor. sl zemské presidium řediteli zdejšího král. městského divadla dovolení, podle něhož smějí v neděli odpoledne o půl páté hodině dávatí se divadelní představení v českém jazyku. Tato představení dávati se budou nepřetržitě, a činohry, veselohry, parodie, opery dojdou střdavě k provedení. Ctěné obecenstvo zve se tímto co nejzdvořileji k blahosklonné návštěvě.
V Brně dne 24. září 1838 V. Thiel, ředitel.
Zpočátku nehrálo se však v neděli, aby lid moravský nebyl vyrušován z návštěvy skužeb božích odpoledních, ... ustaven k tomu pondělek.
Prvý český kus - Loupežníci na Chlumu provozován byl v pondělí 9. června /?/, další pondělí se hrál J.N. Štěpánkův kus Moravec (Čech) a Němec."

Podstatný též vliv A. V. Šembery (Tyl, Štěpánek, Klicpera, Hýbl, také původní české opery).
1838 J. K. Píšek zde zpíval v Tylovi poprvé Kde domov můj. Popularita písně si vyžádala dokonce i německý překlad pro koncertní představení.
Rovněž české hry doznaly nejeden německý překlad /Divotvorný klobouk, Tataři u Olomouce/.
Od 1840, kdy byl proveden Dráteník, bylo zavedeno na česká představení i předplatné. V příštích letech se situace změnila v neprospěch českého divadla.
---------------------------------------------

Ochotnickému divadlu představitelé města nepřáli, proto počátky až od 1853, po zrušení českých divadelních večerních a nedělních odpoledních představení v Landständisches Theater. Zprvu hráli vedle hostinců i v Jánské ulici, Nové ulici, Olomoucké, U Mondscheinů v Malé Pekařské ulici, U bílého kříže v Pekařské ulici, U mexického císaře, U Olivů, U lípy, U bílého beránka na Cejlu.

Pro 50. a 60. léta 19. stol. byla příznačná spolupráce ochotnictva s profesionální scénou. Ochotnické divadlo bylo v té době národnostní protiváhou k německému společenskému dění.

Družina ochotníků kolem měšťana Jana Křtitele Rudiše hrávala v jeho domě v Měšťanské ulici, většinou představení s divadelně vzdělávací funkcí.

1861 založena česká Beseda brněnská.

1863 Čtenářský spolek uspořádal silvestrovskou zábavu, pro niž napsal brněnský advokát Josef Illner později velmi ODi hranou operetu Kvas krále Vondry XXVI. 1867 ji reprízovali.

1869 zal. Spolek katolických tovaryšů (sociální péče o české tovaryše, zábava), ODi střídavě česky a německy, později česky, působil až do 1945.

1871 založena v Brně-Husovicích Občanská beseda Svatoboj, dále Český čtenářský a vzdělávací spolek (viz Brno-Husovice).
V 70. letech 19. století byl sbormistrem Besedy brněnské Leoš Janáček.
Od 1872, kdy byl postaven český Besední dům, zde hráli čeští ochotníci i české cestující divadelní společnosti.

1881 ustaveno Divadelní družstvo s odborem, který měl řídit ochotnická představení. Přednostně bylo upraveno jeviště i hlediště v dvoraně Besedního domu, 4.9. téhož roku otevřeno první hrou českých ochotníků, ale ještě do konce roku bylo po požáru Ringtheatru městskou radou z bezpečnostních důvodů zavřeno.
V tu dobu (počátkem 80. let) tu již působily zpěvácké spolky Hlahol (jeho spolkové místnosti byly v bývalé Rudolfské ulici U Ambrožů), zpěvácký spolek českých typografů Veleslavín, který měl sídlo v Pražákově paláci a 1891 uvedl Kvas krále Vondry XXVI. Dále humoristicko-pěvecký spolek Svatopluk se spolkovými místnostmi v Jezuitské ulici ve Výpomocné pokladnici a soubor Řemeslnické besedy, který hrával jednoaktovky.
V 80. letech 19. století byl založen Kroužek divadelních ochotníků Tyl, 1897 přeměněn na JDO Tyl.
Založen i Svatopluk, soubor Řemeslnické besedy, hrál jednoaktovky.
1885 Tyl.

1887 Ženský vzdělávací spolek Vesna.
1896 Ochotnický kroužek Tyl.
1897 hrála divadlo Sokolská jednota Tyrš.
1898 Dobročinný spolek dam.
1899 Kroužek ochotníků v Brně.
8.1.1899 - Sdružení divadelních ochotníků Kolár v Brně pořádá v místnostech českoslovanské besedy, Olomoucká silnice č.5, zábavní večírek spojený s divadelním představením "Čupr na námluvách".
Lidové noviny 8.1.1899.
---
1900 - v červnu velká divadelní slavnost v Brně - mj. se účastnily spolky: Čtenářský spolek v Tuřanech, spolky ve Vostopovicích a z Telnice, Sokol z Obřan, Čtenářský spolek v Králově Poli, Svatoboj v Husovicích, Čtenářsko-vzdělávací spolek spolek Záboj v Židenicích, Svatojosefská jednota v Zábrdovicích, TJ Tyrš v Brně, TJ Sokol v Mor. Krumlově. očekávány i spolky ze Slovácka. Manifestačně-zábavní program. (Lidové noviny 14. 6. 1900.)
----

V 1. polovině 20. století - do konce 30. let v Brně na 30 loutkářských kolektivů. Dle historických materiálů se hrálo téměř v každé druhé ulici města.

1903 se od Tyla oddělila skupina kvalitních herců v čele s prof. Břečkou a jeho paní a vytvořila jednotu Zeyer, která však působila poměrně krátce.
1905 Starobrněnská beseda, LD.
1909 několik členů Tyla vytvořilo nových spolek Klicpera, který se po nějakém čase rozešel.

Po 1910 byl utvořen první brněnský okrsek ÚMDOČ, psrávcem jmenován Frant. Straka (z SKT Brno), brzy zanikl.
1912 LD Tyršovy sokolské jednoty.

1920 ustavující schůze Želenského okrsku ÚMDOČ, předsedou opět zvolen Frant. Straka (z SKT Brno).
Sdružení ochotníků Vojan, 1922 členem ÚMDOČ.
Mezi dvěma světovými válkami působil DS Čs. strany socialistické Brno II.
1924 vznikl Dramatický odbor Československé obce legionářské.
1925 Tyl, OKVS Brno IV.
1928 sjezd brněnských ochotníků organizovaných v ÚMDOČ v Brně a v okolí, k němu slavnostní představení Našich furiantů ve Starém divadle
1929 založeno Divadelní studio, avantgardní inscenace.
Od 1936 OS vedl A. Turek, bývalý člen Zemského divadla, propagátor her pro děti, populární v roli Kašpárka.
Od konce první republiky působilo jako poloprofesionální scénka Divadlo Kašpárka Turka.

1930 Brno sídlem obvodu SDDOČ.
1930 LD Našim dětem, v sále DD. Rozměrné jeviště (výška 3,5m, délka 5m, hloubka 1,5m), hlediště pro 800 diváků ( galerie pro 150 diváků).
1934 Želenského okrsek ÚMDOČ.
1935 Bubaton, LD.
1937 Nezávislá scéna.

1941-1945 Rampa, spolek mládeže pro divadlo, literaturu, hudbu a výtvarné umění.
1943 Konzervatoř.
1944, 1945 DS Typos.
1945-1951 působil DS Řemeslnické besedy Svatopluk, součást Zemské ústředny pro péči o dorost živnostenský. Hrál ve spolkovém domě na Sirotčí ul. (dnes Grohova), později na scéně Státní dram. konzervatoře v Bayerově ulici (posléze Studio Marta JAMU).
1946 Malé divadlo.
1947 se v Brně uskutečnila národní recitační soutěž Orla (viz Archivy - NA).
1947 Vojenští aspiranti.
1949-1957 LD Ajdivadlo při Vyšší škole uměleckého průmyslu, 1951 LCH.

1951 při ZK HOH Chirana vznikl soubor MAJÁK, činný i koncem 50. let.
1952 vzniklo při ZK ROH ČSD z bývalých divadelníků Nové scény, Malého divadla aj. DIVADLO ŽELEZNIČÁŘŮ (DŽ), operní, operetní (vedl František Vyhnálek) a činoherní soubor (vedl František Palčík). Hrálo v sále TYPOS (dnes Čs.televize). Spolupráce: orchestr Helfertova orchestrálního sdružení.
Při vojenském klubu v Brně pracoval převážně vojenský soubor Mládí (1958 a 1960 na JH).
Od 1955 studenti JAMU.
1959 vojenský soubor Máj.
1959 DS ZK Tisk, měl vlastní divadelní sál. V něm hrál např. i DK ČSM RK Šmeralovy závody.
1959 1. festival divadelních souborů města Brna .
1959 DS DIZAROL (DIvadlo ZA ROLetou) v Justičním paláci, satirické hry, ved. P. Stoklásek. Zaniklo odchodem osobností na konci 60. let.
1959 zal. Divadlo X v DPM v Lužánkách. 1961 DP Inzerát na skřivánka, inscenace považována za zakladatelský čin moderního DP, účast na WP. Zakladateli Radim Vašinka a Zdeněk Čecháček. Po odchodu Vašinky do Prahy 1963 vůdčí osobností Zdeněk Turba-Čecháček. V 70. a 80. letech přední autorské divadlo, jevištní adaptace prózy. Účast na WP, ŠP, JH a dalších festivalech, i v zahraničí. Aktivní do 1989.

1960 Divadlo Pantomim založila prof. JAMU Jiřina Ryšánková. Přední herci Kaj Kostelník, Zd. Švehla, Zd. Turba, Zoja Mikotová (později odb. as. JAMU a r. souborů pantomimy neslyšících), V. Waldhansová, P. Boria. Do 1974.
1961 vzniklo jako dlouhodobá vzdělávací příležitost pro mladé divadelníky (podobně jako v Hradci Králové a Olomouci) Ochotnické studio Divadla bří Mrštíků.
1962 Kompas.
1963-1966 Divadlo Konvence, výtvarně-poetické experimenty.
1965 se z Divadla X na dva roky vydělila skupina Index, inscenovali poezii.

1965 vznikl na Masarykově univerzitě studentský divadelní spolek The Gypsywood Players. 2019 činný.

1966 studentský Quidam, směřující od DP k divadlu fyzické akce, 1972 zakázán.
V 60. letech vznik Divadélka Monokl na Vranovské ulici, satirické divadlo malých forem. Ved. osobností M. Ferebauer, později D. Přidal.

D. Přidal později s částí souboru zal. Komorní divadlo, s nímž přešel do ZK MEZ Židenice. Hráli především pohádky pro děti v LŠU v Kosmákově ul., časté zájezdy.

V sezoně 1967/1968 založeno Divadlo Husa na provázku na amatérské bázi, sdružilo absolventy a studenty JAMU i amatéry, profesionalizace 1972. SVou poetikou ovlivnilo velký brněnský boom malých scén.

1970 Mezinárodní festivaly pantomimy, 1973-2005 většinou jako bienále.
1971-1973 Divydlo, soubor MJF.
Od 1975 Dětské studio Divadla na provázku, odtud řada amatérských i profesionálních divadelníků, mj. většina členů pozdějšího Ochotnického kroužku.
1976-1989 festival Akademické Brno, inspirativní přehlídka vysokoškolského divadla, často netradičního.
1977 Pedagogická fakulta UJEP, Div adlo / Divadélko.
1978-198x Malé divadýlko při PdF UJEP, od 1980 při DK Královopolské strojírny.
1978-1983 M-Dílna OKVS Brno I na Leitnerově ul., inscenování poezie, vedoucí Zbyněk Vrba (pseudonym Zbyňka Srby, koncem 90. let šéfa činohry DNP).
1978-1989 Cylindr, hrál převáženě v klubu Horizont na Lesné.
1979 Tak tak.

1982 Domidno, DS a LD.
1981-1983 Vadidlo z gymnázia Elgartova, polemika s poetikou DNP.
1983-1985 DP Nepojízdná housenka, režie Miroslav Lopatka, hráli Aleš Bergman (režisér, učitel DAMU a JAMU), Iva Klestilová (později Volánková, herečka, spisovatelka, Hadivadlo, ND).
1984 Dráček.
1985-1991 na Šelepově ulici OCHOTNICKÝ KROUŽEK s režisérem J. A. Pitinským (vl. jméno Zdeněk Petrželka, 1981 soubor Tak, tak; dnes význam. profesionální režisér) a dramaturgem Petrem Osolsobě. Hudba Martin Dohnal. Účast na ŠP 1988, na 59. JH, na Národní divadelní dílně v Šumperku 1989 ad.
1986 C-divadlo.
1987 CD studio.

Počátkem 90. let vzniklo pod vedením ing. Igora Samotného SDRUŽENÍ DIVADELNÍCH AKTIVIT (SDA). Věnovalo se vzdělávání zájemců o různé div. formy (nonverbální, pantomimické aj.).
1990 Brnkadla ASpol.
1992 Dikronek.
1993 Lávka.
1994 BIGY, Biskupské gymnázium-Barvičova.
1995 D-dílna Studia Dům, LD.
1996 Divadlo KDO.
1997 Amadis.
1998 DINE.
1999 Dům dětí a mládeže.

2000 DS Amos Cyrilometodějská ZŠ Lerchova.
2001 soubor Bateteba, později patrně přesídlil do Mračova na Strakonicku.
2002 Bárta.
2003 Brahma zaplať.
2004 CéeMDIV.
2006 v Centru volného času v Brně-Lužánkách se v dubnu koná regionální kolo celostátní soutěžní přehlídky dětských divadelních, loutkářských a recitačních kolektivů z jižní Moravy. Dvoudenní přehlídky Dětská scéna 2006 se účastní 10 souborů. Celostátní finále bude ve dnech 16. až 22.6. v Trutnově.
2006 ve Středisku volného času Lužánky v Brně se ve dnech 6. až 11.6. koná 13. ročník nesoutěžní přehlídky a dílny dětského divadla Brnkání s podtitulem Živly. Zúčastní se 11 souborů se 14 představeními. Součástí programu jsou happeningy, dílny, diskuse. Přehlídku spoluorganizují členové dětského divadelního souboru Brnkadla.
2006 byl v Brně zahájen 8. ročník festivalu pouličního divadla nazvaného Na prknech, dlažbě i trávě. Na 5 jevištích bylo uvedeno 30 představení.
2007 Absolutní divadlo.
2008 D.S. Matadoři.
2009 Cirkus LeGrando, SVČ Lužánky.

2010 Čamúza.
2011 Divadlo Jarka Lokose.
2012 DS ZELÍ.
2017 vzniklo Divadlo Na hlavu.
2018 vznikl Czech Theater, divadelní soubor cizinců žijících v Brně, zaměřený na prezentaci českých her v angličtině.

Bibliografie:
BARTUŠEK, Antonín: Zámecká a školní divadla v českých zemích. Výzkumný úkol Scénografického ústavu č. 13-63, Praha 1963; Společnost přátel Českého Krumlova 2010, ed. Jiří Bláha, s. 110-113, 198-199.

BOHDÁLEK, Miloš: K historii amatérského divadelnictví v městě Brně 1945 - 1960. Diplomní práce. Brno, FF MU, knihovna 1972.

CESTY českého amatérského divadla. Vývojové tendence. Praha, IPOS-ARTAMA 1998.

DĚJINY českého divadla I. Ved. red. Fr. Černý. Praha Academia 1968, s. 134, 350 (jezuité); s. 350 (augustiniáni); 175 P. Hermann), dále 181, 186.

FÜRST, A. F.: Brněnská divadla pracujících. Dělnické jeviště 1936, r. 13, č. 10, s. 73; č. 11, s. 81. kART ( zmíněné soubory: Lidové divadlo v Židenicích, Slavoj, ČOB, Rozkvět, Bratrství a DTJ Královo Pole, Lidové div. v Julianově, Čestmír, Červená a bílá v Jundrově, och. spolek v Bohunicích, SAVOŠ, Kolektivní divadlo, Předměstská scéna)

LISTY o divadle. Zpravodaj krajského poradního sboru pro divadlo. Brno, KKS 1973-1975. KK.

MÍSTOPIS českého amatérského divadla, I. díl, A-M. Praha, IPOS-ARTAMA 2001, s. 92-106.

MÜLLER, Václav: Stručný přehled divadelních amatérských souborů pracujících v městě Brně zhruba do roku 1952. Rkp. pro MČAD 1999. 9 s. kART.

THALIA Brunensis centenaria. Spisy FF UJEP. Brno 1985. Knih SÚA I. 10.864.

Z DĚJIN divadla v Brně. (Podepsáno -uv.) In: Lidové noviny 1925, č. 353. KK.

ZBOŘILOVÁ, Libuše: Soubor informací pro MČAD. Rkp. 1998. 8 s., kART.

OD 1959, č. 8, s. 182; č. 11, s. 256 (1.festival DS města Brna).

Rovnost-Vyškovské noviny, 07.04.2006
Rovnost-Znojemské noviny, 02.06.2006
Divadelní noviny, č.15, 2006
Thalie 1896-7, č. 6, s. 85.
Thalie 1897-8, č. 5, s. 39.
Lidové noviny 14. 6. 1900.

Archivy:
Jihlava, Státní okresní archiv:
Okresní úřad Jihlava, ONV Třešť 1965, Divadla, č. 1193.
Jihlava, Klicpera, ka 11, č. 83–92, plakáty.

Praha, Národní archiv:
Čs. Orel 1930–1948, Ka 14108.

SÚPP (nyní Národní památkový ústav - NPÚ): Ústřední seznam kulturních památek, ev. č. 48176/7-7491: Budova divadla, čp. 31; ev. č. 39240/7-137: Budova divadla, čp. 571; ev. č. 31841/7-146: Budova divadla Reduta.

Slavkov, Archiv St. Olbrichta:
Slavkov, Brno: excp. Lidové noviny 1900. Pro DČAD červenec 2014.

Třeboň, Státní oblastní archiv – digitální archiv:
Deštná, kronika města 1933–1963, snímek 83,
https://digi.ceskearchivy.cz/DA?lang=cs&doctree=1kgode&menu=3&id=1668&page=81

Mapa - Brno

Otevřít mapu do nového okna - prohledat okolí (testovací provoz)