Geografické celky: Praha-Karlín

 
  Úplný výčet souborů působících v této obci (o kterých víme) naleznete v odkazech níže pod textem.  
  Typ geografického celku: Část
Nadřazený celek: Praha 8
 
  První zpráva: 1787
 
  1786 zbudováno vydavatelem Schönfeldem ze staré hospody Kautské za Poříčskou branou prostorné divadlo Růžodol (Rosentál), zde od 1787 v letní sezoně hrála “společnost upřímných vlastenců” ved. měšťanem a ochotnickým hercem V. Jiříkem. Opírala se o ochotníky, s nimiž h. někteří vlastenečtí herci z Boudy. Po německém uvedení opery Figaro česká hra Honza prasátko aneb Oběšenec se lepší i se svou ženou, poté Jan z Nepomuku. 1788 Albert a Lotte aneb Ctnost v nejvyšší nouzi. 1789 sestavil soubor h. M. Majober, poloprofesionální činnost, od dubna od října 15 českých představení. Poté činnost ukončena, divadlo jako málo výnosné proměněno v tiskárnu šátků.

Ve 40. letech 19. stol. zřídil F. J. Čížek ochotnickou scénu v hostinci U Koruny, trvala krátce.

1859 továrník (pozdější starosta Karlína) Jos. Götzel pořídil jeviště, ochotníci na něm uváděli “divadelní kusy a francouzské operetky”. 1865 je věnoval Měšťanské besedě Karlín (zal. 1861, dále MB), ta utvořila sbor div. ochotníků a “hrálo se čile”.

1864-1866 SDO (Ochotnické divadlo), režie J. Hof. 1866 se sloučilo s Měšťanskou besedou.

Ochotnické divadlo Měšťanské besedy hrálo v hotelu U červené hvězdy, řídil dramatik J. M. Boleslavský. Ochotnické divadlo MB považováno za jedno z nejlepších své doby.
1867-1868 jako Besední ochotnické divadlo Karlín (Karlínské ochotnické divadlo) hrálo U červené hvězdy.
1868 mj. - 20. 12. - Bratr honák, 3aktový obraz ze života, režie Hof - "Jak úprava divadla, tak i četnější úlohy s patrnou pilností provedeny a souhra byla precizní; 26. 12. - K. Sabina: Maloměstské klepny, "fraška pro mnohá censurou vyškrtaná místa nedosáhla očekávaného výsledku." 27. 12. - Strakonický dudák, "podruhé sehrán s překvapujícím úspěchem," návštěva však byla dosti malá.
1868 opět Hof, poté rozchod s ved. MB.
1869 odtržením od Měšťanské besedy vznik samostatného SDO.
Později jako DS Pokrok (prolnutí s původně žižkovským DS, viz Žižkov), úspěšný hl. za ved. Jar. Hofa, měl svou scénu v sále U Červené hvězdy.

Měšťanská beseda v té době jen drobné komické operetky za pomoci Pěveckého spolku Slavoj.
DrO MB vzkříšen v 1. desetiletí 20. stol., ved. dr. Petr Zenkl (1884-1975, český nár. soc. politik, 1937-1939 primátor Prahy, 1946 nám. předsedy vlády, 1948 emigroval).

1912 součástí Měšťanské besedy i Zábavní spolek Randál.
-------------

1866 J. Mikuláš Boleslavský s knihtiskařem M. Knappem (působil i jako literát) založili v Karlíně později významné nakladatelství (spojené s knihkupectvím a tiskárnou).
Vydávali časopis Česká Thalie, Besedník, Šotek, a
od 1867 edici Divadelní ochotník, z níž české ODi čerpalo hry do 1899.
1867 založena na Žižkově ČOJ Pokrok, hrál v Bezovce.
od 1869 v Karlíně na ostrově Velké Benátky (Štvanice), Narcis, Břetislav Bezejmenný. “Potřeboval k tomu každý z obecenstva odvahy, chtěl-li se zvláště za nepříznivého počasí dostati blátem a sněhem přes tři dřevěné, chatrné mosty k nám do divadla.”
Jednota střídala sály v Umělecké besedě, Měšťanské besedě na Malé Straně,
1869, 1877-1885 vlastní jeviště U Červené hvězdy v Karlíně.
1867-1937 Dělnická beseda, 1891 účast na národní slavnosti ochotnické na Střeleckém ostrově s 11 dalšími DS, DO Dělnické besedy 1893 členem ÚMDOČ. 1886 pěvecký sbor Dělnické besedy v Karlíně nastudoval operetku Otelo a Cisdemona (K. Weis).
1868 při příležitosti slavnosti kladení základního kamene k Národnímu divadlu se v Karlíně sešla valná schůze zástupců ochotnických spolků z Čech a Moravy, jež měla na podkladě jednotných stanov vnést řád do živelně narůstajícího hnutí. Předsedou Vítězslav Hálek.

1884 Ludmila Tesařová (autorka loutkových her) zařadila loutkové divadlo do výchovného programu mateřské školy v Karlíně I.

1897-1922 ČOJ Klicpera v Karlíně, zřídila si 1998 letní divadlo “v útulné zahradě pana Kohlíka v Palackého třídě”, hrála každou neděli odpoledne.

1906-1918 Družstvo ku zřízení lidového divadla v Karlíně.

1913 OS Jindřich Mošna v Karlíně.
1914-1922 SDO Karel Želenský (K. Ž. 1865-1935, h. a r., dramatik, např. Tažní ptáci, překladatel, 1896-1928 ND, 1931 založil Jiráskovo divadlo ve Vršovicích, lektor školení ochotníků).
1917 OS Divadlo v Karlíně, hráli v restauračním domě Invalidovny.

Po 1918
1919 jako první v Karlíně po převratu zahájilo divadelní činnost Dramatické sdružení katolických spolků v Karlíně (od 1924 působilo jako Dramatický spolek Zeyer, viz).

1921 Intimní scéna.
Ve 20. letech 20. stol. LD Sokola, 1939 pořádalo vzdělávací školu loutkářské Sokolské župy Barákovy.
1921-1958 Div. beseda Želenský Církve československé, ved. Ad. Maxa, r. B. Marek, člen ÚMDOČ, 1933 24 činných členů.
1922 (5. 3.) v hostinci U Zábranských v Karlíně se sešel mimořádný sjezd DDOČ, na němž se SDDOČ prohlásil za komunistickou organizaci. Karlín součástí II. obvodu Pražského kraje SDDOČ.
1923-1924 Dramatický klub umělecké družiny v Praze.
1923-1938 Dělnický DrKr Marx, patřil k předním souborům SDDOČ, v jejichž umělecké úrovni se odrazila repertoárová politika Svazu, příklad průbojných inscenací Proletscény, rozvinutá péče o výchovu režiséru a herců.
Ve 20. letech karlínské nakladatelství Zora vydávalo edici her pro dělnické ochotníky nazvanou České divadlo, převaha autorů málo významných jmen.
1924 v karlínském Varieté v rámci Dělnické tělocvičné akademie scéna Na palubě (revoluční vystoupení rudých námořníků, libreto S. Javůrek, hudba E. F. Burian, r. J. Honzl).
1924-1939 DS Zeyer, vytvořen z původního Dramatického sdružení katolických spolků v Karlíně, založeného 1919, tradice delší, zakladatelé Filip, Mičan a Hrůša hráli už v 80. letech 19. stol. ve spolku Pokrok.
1927 vznikla Umělecká divadelní scéna.

1931 Červený kříž.
1933 ve Varieté vzorové představení Pražského kraje SDDOČ Můj přítel (Pogodin), režie Fr. Spitzer, režie a výprava Em. Famíra.
1936 Ústřední soubor SDDOČ hrál ve Varieté Měšťáky (Gorkij), r. Fr. Spitzer.
1937-1958 působil DrO J. K. Tyl, řádný člen ÚMDOČ.
1937 SDDOČ zorganizoval v karlínském Varieté miniaturních přehlídku práce svých divadelních souborů. Nuselský spolek Svítání uvedl Spitzerovu dramatizaci Tlustý anděl z Rouenu, El-Carova skupina a Mladí hejrupáci z Vsočan Cervantesovo Zázračné zrcadlo, Dělnické divadlo z Michle Katajevův Zázrak v pustině., skupina národně sociálních dělní pak uvedla Nedrudovu Prodanou lásku.
1939 Loutkové divadlo Sokola v Karlíně pořádalo vzdělávací školu loutkářské Sokolské župy Barákovy.

Po 1945
1946-1958 Divadelní spolek J. K. Tyl Praha X, od 1947 Divadelní spolek J. K. Tyl v Karlíně, pokračovatel tradice Dělnického divadelního kroužku Marx v Karlíně.

1950-1951(?) úspěšný LKr DPM.

Poč. 60. let DS MJF Karkulka (KARlínský KULturní Kabaret).

Pol. 70. let 20. stol. LS při DPM hl. m. Prahy, vlastní úpravy pohádek.
Existence Loutkového divadla Tesla Karlín, později LS Světýlko při ZV ROH Tesla Karlín, ved. manželé Parýzkovi, zanikl v 80. letech.
1974 zal. DS Divadlo a život DPM hl. m. Prahy v Karlíně, činný i po 2000.
1979 zal. Soubor na baterky ZK Tesla Karlín, 8 mladých z DS Máj Vinohrady, kteří chtěli dělat divadlo jinak. Limonádový Joe, Faust a Markéta, Bumerang, Slaměný klobouk, 1986 Kouzelné jablíčko. 1987 Soubor na baterky, DS ZK ROH Tesla Karlín, ved. M. Blažková, r. I. Slavík, 1991 bez zřizovatele. H. v Karlínském Spektru.

1984 DDS DPM Karlín Pasáček vepřů (Andersen, E. Horáková).
1986 Ciestnici zal. při B klubu DDM Spektrum Praha. Do 1990 jako šermířská skupina (na hradech), Od poloviny 90. let jako Causa Bibendi usiloval o “absolutní divadlo”.Čvinný i po 2000. Účast na Stodůleckém Písečku.
1987 Kontakt, DS ZK ROH Tesla Karlín, činnýi v 90. letech.

V 90. letech v Karlínském spektru soustředěno více amatérských souborů.
Od poč. 90. let spolupráce DS Divadlo a Život se středoškolským DS Natěsno, ved. Mir. Kantek (2000 opět i samostatně), s nímž 1998 splynul v Divadelní sdružení DaŽ s vlastní právní subjektivitou.
Od 1998 Divadelní sdružení DaŽ. pravidelně pořádalo div. přehlídku pražských souborů Karlínské jeviště.

2000 DS Natěsno plus DDM Spektrum Žena v trysku století.

1991 vzniklo DIVADLO (bez záruky) PRAHA, vzniklo kompletní personální výměnou již dříve existujícího souboru. Ved. od poč. J. Strejcovský. Pův. v divadélku Rampa v Braníku, pak v DDM Spektrum v Karlíně. 1 premiéra ročně. Též pořádání Plesu amatérského divadla.
Od 2001 pořadatel postupové přehlídky Karlínská Tříska.

1992 DS Společnost Nahatí andělé, vedoucí a režisér Mir. Kantek.

Esence: Po útlumu počátkem 90. let se domovskou scénou divadelního souboru Esence stal klub dětí a mládeže Spektrum Karlín a jeho činnost se opět začala rozvíjet. Příležitostně hrál i na jiných scénách včetně mimopražských. (Esence 1973 jako DS Maryša v Jonáš-klubu, působila v Ženských domovech na Smíchově. Poté 1982-1989 jako Esence ZK ROH Strašnice, na Vinohradech.)
1996 obnovila tradici každoročních letních turné.
Do 2000 (za 27 let) 27 div. inscenací a 3 krátkometrážní filmy. Postupně souborem prošlo téměř 200 členů.
Esence 2001 cca 16 aktivních členů, věk 16-50 let. Samostatnou skupinou DS 5 příslušníků druhé generace souboru, děti starších herců a jejich přátelé, neoficiální název E 2, vystupuje samostatně.

1992 zal. DS Čtyřlabuť, od 1993 pracoval v DDM Karlín, 1994 insc. beatnické poezie Noční můra, účast na ŠP, 2001 Jeppe z vršku (Holberg), zakladatel a ved. P. Zeman.

V DDM Karlín působilo také Divadlo ze dřeva.

1994 zal. Divadlo na cestě P. M., působilo i po 2000. Účast na Stodůleckém Písečku.

1998 zal. Divadlo Kámen zkoušelo a hrálo v Karlínském Spektru, dramatika s absurdními prvky pojednána autorsky. Existence i 2000.

Od 1998 festival Karlínské jeviště, iniciován a pořádán souborem Divadlo a Život, prezentace souborů, které si netroufají zúčastnit se soutěžních přehlídek nebo teprve začínají a chtějí získat zkušenosti.

Od 2001 festival Karlínská tříska.
 
  Bibliografie:
BURIAN, Miroslav: Svaz dělnických divadelních ochotníků československých. DDOČ. Prameny k dějinám českého divadla, sv. 7. Praha, DÚ, spoluvyd. Národní muzeum v Praze 1972, s. 12, 161, 196.

ČESANÁ, Růžena. Loutková divadla volného sdružení pěti pražských žup do 30. prosince 1930. Loutkář 1931, č. 4, s. 70.

CESTY českého amatérského divadla. Vývojové tendence. Zprac. Jan Císař a kol. Praha, IPOS-ARTAMA 1998, s. 59, 98, s. 123: František Kubr jako Nil z Gorkého Měšťáků, Ústřední soubor SDDOČ, karlínské Varieté, r. F. Spitzer, 7. srpna 1936.

DĚJINY českého divadla, IV. díl. Red. Fr. Černý. Praha, Academia 1983, s. 105, 230, 328, 331-332.

JAVORIN, Alfred: Divadla a divadelní sály v českých krajích. Díl I. Divadla, s.190, 191, 236; II.díl. Praha,Divadlení ústředna 1949, s. 38.

MÍSTOPIS českého amatérského divadla, II. díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2002, s.283- 286.

Jeviště 1921, č. 6, s. 96.

MF Dnes, 22. 5. 1998 (Karlínské jeviště).
 
  Archivy:
Pelhřimov, Státní okresní archiv:
Kamenice nad Lipou, Okresní úřad, Divadla, zábavy a překročení policejní hodiny, 1935, i.č. 186 - 193, č. knihy 170
Kamenice nad Lipou, Okresní úřad, Divadla, zábavy a překročení policejní hodiny, 1933, i.č. 186 - 193, č. knihy 168
Kamenice nad Lipou, Okresní úřad, Divadla, zábavy a překročení policejní hodiny, 1931, i.č. 186 - 193, č. knihy 166

Praha, Archiv hl. města Prahy: ČOJ Pokrok XI/13.
Div. odd. Národního muzea: C 16 029-031, 16 032-035, 7 Pl Pokrok.
Praha, Národní archiv: Fond ČM 1884-1900, i. č. 1709, sg 30/202/11, ČOS Pokrok 1893, 1894, 1899 (německý zápis).

PRAŽSKÉ spolky. Soupis pražských spolků na základě úředních evidencí z let 1895-1990. Sest. Marek Lašťovka, Barbora Lašťovková, Tomáš Rataj, Jana Ratajová, Josef Třikač. Documenta Pragensia Monographia, vol. 6. Praha, Scriptorium 1998. 744 s. Kap. XI. Ochotnické, čtenářské a zábavní, s. 229-265 (Pokrok, Čtenářsko-ochotnická jednota, 1869-1885, hrálo se v hotelu U červené hvězdy, od r. 1885 na Žižkově [PS229]).
SMRČEK, Otto: Praha podle částí. Podklad pro Místopis. Rkp. 14. s. 1999-2000. PC ART.
 
 

Související Texty

 
 

Související Soubory

 
 

Související Osobnosti

 
 

Související Přehlídky

 
 

Související Ročníky přehlídek

 
 

Související Organizace

 
 

Související Bibliografie

 
 

Související Kalendárium

 
 

Související www odkazy

 
 

Související Obrázky

Divadlo Růžodol za Poříčskou branou.
Letopisy, s. 072, Praha-Karlín, vývoj do 1868
Letopisy, s. 073, Praha-Karlín, vývoj do 1868
Letopisy, s. 074, Praha-Karlín, vývoj do 1868
Letopisy, s. 075, Praha-Karlín, vývoj do 1868
Letopisy, s. 076, Praha-Karlín, vývoj do 1868
Letopisy, s. 077, Praha-Karlín, vývoj do 1868
Praha, Hudební divadlo, foto opona
Praha-Karlín, Hudební divadlo Karlín, Apoteóza divadelního umění, Viktor Tardoss Krenner, konec 19.stol., Re 2005
Praha-Karlín, Hudební divadlo, hlediště s oponou
Praha-Karlín, ochotníci, báseň Kolárovi, s.a
Praha-Karlín, Státní divadlo (Hudební divadlo Karlín), Lumpacivagabundus, Josef Svoboda, 1952
Praha-Karlín, tablo karlínských divadelních ochotníků z roku 1866.
Praha-Smíchov, Besední ochotnické divadlo, Něžné příbuzenstvo, 1868
Praha-Vinohrady, Esence, Opičák Sun, 1985
Svoboda Josef, Lumpacivagabundus, opona 2
Wiesbaden, Hessisches Theater, Tristan a Isolda, Josef Svoboda, 1967


 
 

Související Místopis

 
 

Související Opony

 
  Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':