Geografické celky: Praha-Malá Strana (Menší Město pražské)

 
  Úplný výčet souborů působících v této obci (o kterých víme) naleznete v odkazech níže pod textem.  
  Typ geografického celku: Část
Nadřazený celek: Praha 1
 
  První zpráva: 1828
 
  V 16. stol. divadelní činnost v rámci různých náboženských řádů:
1509 liturgická hra O nanebevstoupení Páně u sv. Tomáše.
1628-1764 jezuité, profesní dům s kostelem sv. Václava, Andělskou kolejí a gymnáziem, od 1658 každoroční dramatická pašijová procesí.
1666-1688 při kostelu P. Marie Vítězné div. činnost řádu karmelitánů, 1666 s žáky tříhodinová pašijová hra, později dominikáni.
1703-1754 kostel sv. Mikuláše, jezuité.
1724-1726 kostel P. Marie ustavičné pomoci, kajetáni.
1740-1781 kostel sv. Tomáše, augustiniáni.
1753-1764 kostel P. Marie Pod řetězem, maltézští rytíři.

Od 1743 soukromé šlechtické divadlo v Thunovském paláci, od 1787 jako veřejná šlechtická scéna. Uváděli především italské opery.

Insc. krátkých francouzských komedií šlechtických ochotníků:
1752 v dnešním Fürstenberském paláci ve Valdštejnské ulici.
1754 dva francouzské kusy v thunovském paláci. Jan Th. Held (1770-1851, proslulý pražský lékař a amatérský hudebník, autor německy psaných rkp. pamětí, považovaných za závažný historický pramen, jeho idealizovaný obraz v románu F. L. Věk) zpíval jako chlapec ženské role v operách, nastudovaných v křižovnickém klášteře a 1788 provedených i v paláci hraběte Trautmansdorfa na Malé Straně. I tyto produkce v Praze spoluvytvářely tradici ochotnického hraní.

Do Rohanského paláce byla přenesena scéna z Clam Gallasovského paláce na Starém městě. Skládací francouzské jeviště bylo umístěno v sále od Louise Montoyera z r. 1807.

(Podrobněji:
Viz Obrázky - citace Bartušek; Grossegger, Elisabeth: Theater...; Zemek, Metoděj: Školní divadlo v Mikulášské koleji...)
--------------------------------
Ve zrušeném Kajetánském klášteře v dnešní Nerudově ulici původně soukromé domácí divadlo v bytě lékárníka Arbeitera, který je i režíroval. Poté zařídil divadlo.
1828-1833 zde hrávala česká ochotnická družina, 1828 zah. Ženichové (Macháček).

1834-1837 zde Kajetánské divadlo, společnost složená hl. ze studentů, spisovatelů a inteligence, sdružená kolem Tyla a Tylova časopisu Květy (dříve Jindy a nyní). Polemicky k ochotnickým představením připravovaným J. N. Štěpánkem ve Stavovském divadle prosazovali uvádění původních českých her i lepší přípravu insc. Kromě Tyla zde aktivní např. K. S. Amerling, F. Dittrich, V. Filípek, F. Hajniš, J. Kaška, J. J. Kolár, K. H. Mácha, F. J. Rubeš, K. Sabina, K. E. Tupý ad., tj. generace 30. let, silně ovlivněná romantismem. Mnozí z členů pak hráli vůdčí roli při formování českého profes. divadla.

Na přelomu 20. a 30. let 19. stol. se hrálo ODi v Thunovském domě na Malé Straně, např. sazeči Haasových tiskáren.

1848 nepovolené ochotnické představení Kain a Abel v primitivním letním div. v zahradě U sekyrek na Kampě, hrál V. Beníšek, též student Pokorný, pozdější ředitel kočovné div. společnosti, a M. Lipšová, pozdější herečka Prozatímního divadla.

V pol. 19. stol. v malostranských hostincích hrávaly ochotnické kroužky anebo zde hostovali ochotníci z jiných městských čtvrtí.
Např. v 50. letech živější ruch ochotnický, se hrálo v hostinci U sekyrek, U tří hvězdiček.

Ochotnická skupina, která od roku 1860 působila na Novém Městě a později hrála jako Staroměstští ochotníci U Šturmů na Starém Městě se 1867 přestěhovala na Malou Stranu do hostince V lázních. 1868 se ustavila jako ČOB Thalie, zah. Debora, Úklady a láska, Žížkova smrt, do konce 1868 odehráno 23 her. Ze strany úřadů Thalie perzekvována jako „hnízdo vlastenců”, během několika let uvězněno 9 členů spolku.
1869-1872 hrála též na prozatímním letním jevišti pod širým nebem v zahradě u Čertovky.
1880 Thalie jako ČOB na Malé Straně oslavila 20. výročí trvání souboru.
Od 1892 členem ÚMDOČ. Střídání působišť, zakotvila v Holešovicích, jako ČOJ Thalie v Praze VII. 1951 začleněna do ROH.


60. léta 19. stol. Dělnická beseda.

1868 založena Malostranská beseda (MB), např. 1870 26 zábav hudebních a smíšených – s deklamacemi a div. výstupy.
1876 odbor pro pořádání div. představení MB, herecký soubor sem přešel z ČOJ Pokrok.
1897 zal. DrO Malostranské besedy, Baráčníci malostranští.
H. pod názvem Divadlo MB. Repertoár specificky profilovaný, náročný.
1897-1943 925 her domácích i cizích autorů.
Beseda vydávala 12 let div. čtrnáctideník Za oponou MB.
1937 vydali pamětní ročenku, pamětní spis Malostranská beseda XI. Jiráskovu Hronovu a pamětní spis k zájezdu do Hořic.
Z DrO Malostranské besedy záhy řada profes. herců.
Činný i po 2. světové válce.

1894 zal. OS Beseda Neruda.

Na přelomu 19. a 20. stol. se nejvíce hrálo v Malostranské besedě na Malostranském náměstí, v Umělecké besedě v Besední ulici a na Baráčnické rychtě v Nerudově ulici. Podle dostupných informací není vždy zcela jasné, který spolek tu měl domovské právo a který jen pohostinsky vystupoval, výčet i zařazení mohou být zkreslené.

Od 1906 Umělecká beseda (UB) uváděla neznámé opery, a obohacovala tak pražský hudební život.
Divadlo v Umělecké besedě činné též ve 30. letech, mj. i zábavní repertoár.

1909-1914 (1918?) Dramaticko-literární beseda Innemann.

1911 zal. Sdružení div. ochotníků.
1921 Sdružení malostranských divadelních ochotníků při organizaci pokrokových socialistů Praha III-IV.

1915 Kroužek ochotníků Národního divadla, vznikl ze sboru statistů. 1922 kroužek vlastními silami zbudoval jeviště v U sv. Tomáše. Uváděl tam svá představení. Soubor obstarával komparsy pro ND a jeho členové byli obsazováni do drobných rolí až do 40. let.

20. léta
1919 zal. Česká scéna, div. a hudební spolek, 36 členů, 1920 sloučen se spolkem Malostranských ochotníků.

1921-1925 DrO podpůrného spolku Republikán.

1921-1947 Divadelní beseda Lemberk,

1921 Sdružení malostranských divadelních ochotníků při organizaci pokrokových socialistů Praha III-IV.

Mezi válkami hrála v Umělecké besedě též Kulturní jednota československá.

V 2. desetiletí 20. stol. založeno Loutkové divadlo Sokola Malostranského, hrálo v sokolském divadle na Petříně, činné i koncem 30. let.

1922 zal. vzdělávací klub Osvěta, člen ÚMDOČ.

1922 vznikl Spolek pro postavení Nerudova pomníku, činnost přednášková, kurzovní, též ODi. S DrO jh. Rud. Deyl st., B. Půlpánová. Pro členy zač. 30. let cyklus přednášek div. výchovy.

1922-1939 Ochotnická beseda poštovních a telegrafních zaměstnanců Velké Prahy, Praha III, od 1932 Ústřední ochotnická beseda poštovních a telegrafních zaměstnanců v Praze III.

1925-1948 DrO Mariánská družina dívek u Milosrdných sester.

1926 zal. Scéna dobrých autorů, volné sdružení, hráno na různých jevištích, od 1927 většinou na jevišti Umělecké besedy v Besední ul.
Za 2. svět. v. hráli v Městské osvětové síni na Žižkově (viz), hlavně původní dramatické novinky.

Od začátku roku 1927 pokračovalo v Umělecké besedě poetisticky-konstruktivistické Honzlovo Osvobozené divadlo (zah. v Divadle na Slupi, viz Vyšehrad)l
V březnu 1927 se po roztržce s Honzlem oddělila Frejkova skupina, založena scéna Dada, experimentální divadélko, spojení lyrického poetismu a dadaistické hravosti a útočnosti v linii večerů dramatické poezie a tzv. veselých večerů – revuí.
V květnu 1927 Spolek bývalých žáků Čs. oddělení na francouzských lyceích - premiéra Vest Pocket revue V W , posléze vyplynutí do Osvobozeného divadla.
Od září 1927 profesionalizace Osvobozeného divadla i Dada.

1927-1930 malostranský DrKr Bohéma.

Ve 20. letech 20. století hrálo Družstvo pro udržování tělocvičny Sokola na Malé Straně.

1929-1939 Dramaticko-hudební kroužek při místní organizaci Čs. národní demokracie.

1929 založena Dramatická beseda Libuše, působila v pivovaře U sv. Tomáše. Existence do 1949.

Ve 20. letech 20. století, skupina Neodvislí, literární odbor Umělecké besedy, V opozici proti tradičním inscenačním formám, 1928 Oidipova aféra, radikální vlastní úprava Sofoklova Oidipa.

30. léta 20. století
1932-1938 Jednota slovanských žen hrála v sále Umělecké besedy v Besední ulici.

1935 založen Dramatický odbor Veleobce baráčníků.

1935-1938 DS Julius Zeyer (J. Z., 1841-1901, básník, prozaik a dramatik, autor Radúze a Mahuleny).

1935-1951 Malostranská scéna.

1935-1939 Kulturní a dramatický kroužek při Národním sjednocení na Menším Městě pražském.

1938-1948 umělecky významné Dramatické studio Čin, do 1942 hrálo v malostranské Umělecké besedě, 1942 přesídlili do Měšťanské besedy, v témže roce do Ženského klubu ve Smečkách, kde si vybudovalo samostatnou scénu.

1938 DrO DTJ Praha III-IV, hrál v Baráčnické rychtě na nájemném jevišti, v témže roce si ve vlastním domě postavili i sál s jevištěm.

1939-1950 ochotnická beseda J. K. Tyl (sloučena s DO Veleobce baráčníků, viz 50. léta).

40. léta
LD Malostranské besedy vedl od počátku 40. let Fr. Smažík, hrálo i 1949 – s maňásky.

1939-1941 v Umělecké besedě působila Družina Fráni Francla, poloprofesionální skupina (vedle ochotníků se zde uplatnili též mladí nezaměstnaní profesionálové), 1941-1943 v Měšťanské besedě a 1943-1944 v Besedě v Michli.

1942 zal. kolektiv mladých divadelníků Literárního odboru ARS v Malostranské besedě, pásma poezie.

V MB působila i mladá Skupina J. Radoně.

50. léta
Slavná tradice středoškolského divadla v Hellichově ulici (JSŠ Malá Strana, I. SVVŠ Jana Nerudy, Gymnázium Jana Nerudy). Založena 1948, 1951 školní kaple proměněna na školní divadlo, činnost pokračovala průběžně do konce 80. let 20. století. Odtud profesionální herci Jan Tříska, Milan Neděla, Jaroslav Someš, Petr a Martin Štěpánkovi, Vít Olmer, Klára Jerneková aj.
1995 Havranprkno – literární a divadelní uskupení studentů gymnázia v Hellichově ulici.

60. léta
V 60. letech v Baračnické rychtě na Malé Straně, ale i jinde působila recesistická skupina pražských výtvarníků pod názvem Paleta vlasti. Dlouholetá, bohatá ochotnická aktivita, jejich merendy , besídky, plesy a kabarety byly po celá 60. léta přinejmenším stejně populární jako o desetiletí později besídky Divadla Sklep.

Počátkem sezony 1964/65 se při malostranské besedě vytvořilo Experimentální studio obvodního kulturního domu Prahy 1. (Kromě skupiny Jeho součástí i další soubory MJF – Divadélko poezie Za mostem, Katakomby, Sezam, Stínohra a Ariston. Součástí bylo i činoherní Divadlo MB.)

1965 založen Dostavník, další soubor v rámci Malostranské besedy, soubor kabaretně revuálního typu tu působil do přelomu 70. a 80. let, poté v Žižkovském divadle OKD Praha 3, kde mu bylo z politických důvodů (pro “narážky na režim” ve hře Panenský kanál) 1982 zřizovatelství zrušeno a soubor nalezl zřizovatele až na sklonku 1985 v Klubu obchodu v Pařížské ulici. Zde pak opět pravidelně týdně hrál až do 1989. Osobností Ervín Hrych.

1965-1977 Divadélko v Nerudovce, provozovali je starší členové souboru ÚDPMJF, vedení Hanou Budínskou. Pod názvem Divadélko v Nerudovce několik inscenací.
V 70. letech tu hrály i soubory Paraple (do 1978, poté v Rubínu na Malostranském nám.) a P. S., oba viz Vinohrady.

1965-1970 DS Antitalent, osmičlenný amatérský soubor, vedli a členy Vladimír a Jiří Justovi.
Hrál v Malostranské besedě absurdní frašky, zahájil
1967 Pohřební ústav,
1970 zákaz činnosti kvůli jinotajné hře Oligofrenie.

Od 60. let “sklepní divadlo” na Malostranském náměstí č. 9,
1967 vybudováno režisérem, recitátorem a hercem Radimem Vašinkou a jeho souborem divadla poezie a nazváno U Orfea (zřizováno Svazem klubů mládeže),
soubor přejmenován na Orfeus (původně Takzvané divadlo poezie při VUS, viz Nové Město),
divadlo poezie, literární kabarety.
1971 Čaj (Š. Smazalová), následovala výpověď z klubu, rekonstruce.

70. léta 20. století
Od 1972 v prostorách bývalého Orfea na Malostranském nám. 9 vybudován klub SSM Rubín.
Vedoucí a dramaturg Zdenek Potužil., významná postava mladého divadla 70. a 80. let.
1972 tu začalo hrát Divadlo na okraji (DNO), které Zdenek Potužil s hudebníkem a studentem mediciny Miki Jelínkem a studentem sociologie Petrem Matějů založil 1969 v Dejvicích na Bořislavce. S inscenací z roku 1971 Dvanáct (A.Blok) postoupilo na Wolkrův Prostějov a významně ovlivnilo rozvoj českého divadla poezie.
Divadlo na okraji se 1974 zprofesionalizovalo, poetické divadlo, i když stále žilo v trvalé symbióze s s mladým netradičním a autorským amatérským divadlem. V Rubíénu působilo do svého svobodného rozpuštění roku 1989.

V Rubínu jeho vedoucí Zdenek Potužil poskytl prostor různým souborům, vedle Divadla na okraji a A-Studia DNO pravidelné pořady Zelené peří M. Kováříka.
Od roku 1975, kdy museli odejít z divadla Atelier zde do roku 1989 působili se svým improvizovaným kabaretem bratři Jiří (filmový režisér) a Vladimír (teatrolog) Justové.
0d 1978 tu hrálo autorské divadlo s loutkami Paraple Luďka Richtra (viz Vinohrady).
70. letech zde pražské přehlídky mladého netradičního divadla. Zdenek Potužil jak člen ústředního poradního sboru ÚKVČ pro tento typ divadla, posléze výrazně autorského, velmi pozitivně ovlivnil jak pražské přehlídky, tak především Šrámkův Písek, na jehož koncepci se od 2. poloviny 70. let významně věnoval. Vliv i na profil národní ch divadelních dílen Milenovice, Brno, Šumperk.

1973/74 založeno A-studio jako amatérská skupina při Divadle na okraji (DNO), které se 1974 zprofesionalizovalo (Rubín, Malostranské nám. 9), vedoucí A-studia nejprve Zdenek Potužil a Miki Jelínek.
1979 na základě konkurzu sestaven nový soubor, ved. J. Badalec.
Od 80. let vedoucí herci Ondřej Pavelka, Eva Salzmannová.
(A-studio se v 90. letech zprofesionalizovalo pod ved. D. Czesaného, generační obměna souboru, režíroval tu Ondřej Pavelka.)

1972 zal. Lampa, DS Veleobce sdružených obcí baráčníků, hrál Na Rychtě v Nerudově ul.,
účast na CP ŠP, FEMAD,
existence do 1991(?).

1973 zahájila Pantomima skvělých iluzí, skupina 4 studentů pantomimy na Lidové konzevatoři v Josefské, hrála v Divadélku v Nerudovce, v Rubínu, účast na ŠP.

1975 byl v Malostranské besedě založen DS Lucerna.
Zahájili autorskou hrou Dědečkova almara (autor a režie Ettelt).
Od 1976 působil v KD hl. m. Prahy v Malostranské besedě.
Do 1990 35 insc. a 650 představení, spolupráce s profesionály.
1990-1997 působili jako Divadlo Malostranské besedy.
Od 1997 jako Lucerna MB.
1998 soubor v MB pořádal nultý ročník Mezinárodního festivalu amatérských divadel MB’apostrof, zaměřený na soubory z jižní Ameriky a Venezuely.
2005 název Apostrof.

Havranprkno

1999-2002 Studio moderní pantomimy a pohybového divadla, ved. V. Guth, sídlo v ZŠ Karmelitská, též dílny. Vystoupení v klubech.

90. léta
1992 založen Kulturně divadelní spolek Puchmajer studenty div. vědy na FF UK a jejich přáteli, vystupoval v Divadle v Řeznické, v Rubínu a v P-klubu v Trojické, 8 kmenových členů, Od konce 90. let stálá scéna v Rubínu na Malé Straně. Činný i 2004.
 
  Bibliografie:
BARTUŠEK, Antonín: Zámecká a školní divadla v českých zemích. Výzkumný úkol Scénografického ústavu č. 13-63, Praha 1963; Společnost přátel Českého Krumlova 2010, ed. Jiří Bláha, s. 153-155, 253, 229-230.

BASS, Eduard: Čtení o roce osmačtyřicátém. Praha 1948, s. 218.

DĚJINY českého divadla I. díl. Ved. red. František Černý. Praha, Academia 1968, s. 350-351.

GROSSEGGER, Elisabeth: Theater, Feste und Feiern zur Zeit Maria Theresias 1742-1776. Wien 1987, s. 142.

JAVORIN, Alfréd: Divadla a divadelní sály v českých krajích. Praha, Umění lidu 1949. Díl I. Divadla, s. 188, 189, 190, 191, 231, 232

JAVORIN, Alfred: Divadla a divadelní sály v českých krajích, II.díl. Praha,Divadlení ústředna 1949, s.35,36

LADECKÝ, Jan: Seznam předmětů divadelního oddělení Národopisné výstavy českoslovanské roku 1895. In Příspěvky k dějinám českého divadla. Praha, Div. odbor NVČs 1895, s.180 - 193. Viz Texty.

MENTBERGER, Václav: Z deníku Jana Josefa z Vrtby. Ročenka Národopisného muzea Plzeňska za rok 1939. Praha 1940, s. 9.

MÍSTOPIS českého amatérského divadla, II. díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2002, s.230-238.

NOVOTNÝ, Antonín: Staropražská teatralia. Praha 1955, s. 113.
PRAŽSKÉ spolky. Soupis pražských spolků na základě úředních evidencí z let 1895-1990. Sest. Marek Lašťovka, Barbora Lašťovková, Tomáš Rataj, Jana Ratajová, Josef Třikač. Documenta Pragensia Monographia, vol. 6. Praha, Scriptorium 1998. 744 s. Kap. XI. Ochotnické, čtenářské a zábavní, s. 229-265 (Kajetánské divadlo, 1925-1925 [PS250]).

SMRČEK, Otto: Praha podle částí. Podklad pro Místopis. Rkp. 14. s. 1999-2000. PC ART.

VE SLUŽBÁCH Thalie II. České divadlo ochotnické. Soubor dokladových statí. Liberec, V. Talík za spolupráce ÚMDOČ 1946, s.......

ZEMEK, Metoděj: Školní divadlo v Mikulášské koleji v Praze-Malé Straně. Praha 1963, rukopis.

Thalie 1897-8, č. 18, s. 143.
 
  Archivy:
Div. odd. Národního muzea: Divadlo Veleobce baráčníků: C 13 419, 1 Pl.

Jihlava, Státní okresní archiv, Jihlava, Klicpera, ka 4, č. 25-38, korespondence spolku


Pelhřimov, Státní okresní archiv:
Pelhřimov, Okresní úřad, Divadlo - Policejní hodina 1943, i.č. 133, číslo knihy 133 (něm. zápis)
 
 

Související Texty

 
 

Související Soubory

 
 

Související Osobnosti

 
 

Související Přehlídky

 
 

Související Organizace

 
 

Související Pojmy

 
 

Související Bibliografie

 
 

Související www odkazy

 
 

Související Obrázky

Albrecht z Valdštejna jako Mars, nástropní freska B. Bianca, Valdštejnský palác
Jan Neruda, portrét
Kajetánské divadlo, kde hrávala Tylova ochotnická družina
Praha-Malá Strana, Divadlo Na Prádle, hlediště
Praha-Malá Strana, Divadlo Na Prádle, jiné uspořádání hlediště
Praha-Malá Strana, Gymnázium J. Nerudy, pásmo Na Vánoce dlouhý noce, 1980
Praha-Malá Strana, Gymnázium J. Nerudy, pásmo Na Vánoce dlouhý noce, 1980
Praha-Malá Strana, Gymnázium J. Nerudy, pásmo Na Vánoce dlouhý noce, 1980
Praha-Malá Strana, Gymnázium J. Nerudy, Treperendy, 1981
Praha-Malá Strana, Gymnázium J. Nerudy, Treperendy, 1981
Praha-Malá Strana, Gymnázium J. Nerudy, Treperendy, 1981
Praha-Malá Strana, Gymnázium J. Nerudy, Vánoční pořad, 1981
Praha-Malá Strana, Gymnázium J. Nerudy, Vánoční pořad, 1984
Praha-Malá Strana, Gymnázium J. Nerudy, Vánoční pořad, 1986
Praha-Malá Strana, Šlechtické divadlo v Rohanském paláci ex Bartušek, Zámecká a školní divadla v českých zemích, s. 253
Praha-Malá Strana, Šlechtické divadlo v Thunovském paláci, ex Bartušek, Zámecká a školní divadla v českých zemích, s. 229.jpg
Praha-Malá Strana, Šlechtické divadlo v Thunovském paláci, ex Bartušek, Zámecká a školní divadla v českých zemích, s. 230.jpg
Vladimír Zajíc
Zajíc, Vladimír, spolupracovník DS Gymnázia Jana Nerudy, 1980


 
 

Související Místopis

 
  Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':
 
Kajetánské divadlo, kde hrávala Tylova ochotnická družina
Jan Neruda, portrét
Albrecht z Valdštejna jako Mars, nástropní freska B. Bianca, Valdštejnský palác