Opony: Tišnov, sokolovna, opona - průvod krojovaných postav, autor Cyril Mandel dle návrhu Joži Uprky, 1898, shořela 1929, zachován návrh v Muzeu umění v Olomouci

Autor: Joža Úprka a spolupracující Cyril Mandel / návrh Cyril Mandel, malba Rostislav Krkoška
Rozměr: návrh o rozměrech 123,5 x 86 cm
Vročení: 1898

Motiv: průvod krojovaných postav

1898 zřízena nová divadelní scéna DrO Sokola v sokolovně
1929 sokolovna vyhořela a s ní opona namalovaná dle návrhu Joži Úprky (návrh se dochoval).
2005 inf. obrazová dokumentace opony se nedochovala, jelikož byla prý v minulosti prodána. Iva Dvořáčková, odbor kultury a školství Tišnov

Malíř Cyril Mandel místo uznání musel čelit chudobě a nevšímavosti jeho dřívějších přátel. Jediný, kdo se snažil ho podporovat, byl jeho starý známý Joža Uprka. Z přátelství tak několikrát vznikla i profesionální spolupráce. Například Mandel pomáhal svému učiteli s výzdobou interiéru zasedací síně radnice v Uherském Hradišti. Dále pak pracoval na některých Uprkových dílech, například na oponě ochotnického divadelního spolku v Tišnově.
(Homolová)

Dle vzpomínky Elišky Menšíkové na divadelníky a činnost sokolského divadla. viz Texty
Jeviště(v tišnovské sokolovně) mělo krásnou oponu, kterou navrhl slovácký malíř Cyril Mandel, vrstevník Joži Úprky, který však nebyl tak šťastný jako Uprka a poměrně mlád zemřel na turberkulosu. Za vedení Mandelova podíleli se na malování opony a divadelnách dekorací členové Sokola, zvláště pak odborný učitel Rostislav Krkoška,

---

Pro nově zřízené divadlo v Tišnovské sokolovně navrhoval oponu Joža Uprka, který v té době stál na prahu svého největšího věhlasu. Opona v roce 1929 shořela a nedochovala se ani její dokumentace. Přesto byly publikovány dvě fotografie, které jsou ale velmi nejasné a nedovolují učinit si představu o kvalitách díla. Dochoval se však návrh z roku 1898 o rozměrech 123,5 x 86 cm, který jako olejomalbu provedl Cyril Mandel, Uprkův generační a názorový vrstevník. Mandel měl daleko k Uprkovu úspěchu a slávě, Uprka ho podporoval občasným přizváním ke spolupráci na svých zakázkách.
Uprka se nedal ovlivnit geografickou polohou jihomoravského Tišnova a předvedl zde vynikající ukázku svého slováckého světoobčanství. Na zaplněné vesnické návsi se tančí verbuňk. Mandelovo provedení kongeniálně tlumočí Uprkovu živelnou výtvarnost. Je otázkou, zda jednoduché orámování výjevu patří původnímu návrhu, nad hlavami ústřední skupiny je ovšem vynecháno bílé místo ve tvaru štítku pro znak a nejasné fotografie v těchto místech znak skutečně ukazují, ale sdružený, patrně česko-moravsko-slezský. Dosahovalo-li provedení opony úrovně návrhu, jedná se o jednu z nejcitelnějších ztrát, jaká české malované opony postihla.

(Mgr. Jakub Synecký, červenec 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)

Bibliografie:
HOMOLOVÁ, Tereza: Moravské Slovácko inspirující. Výtvarní umělci 2. poloviny 19. a 1. poloviny 20. století. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita, filozofická fakulta, sdružená uměnovědná studia, Brno 2008.

Historické užití:
sokolovna

Současné užití:
neexistuje

Majitel/umístění:
neexistuje