Osobnosti: SLAVÍK, Miroslav, Mgr., Příbram, České Budějovice, Zliv

Datum narození: 4.10.1958
Místo narození: Kraslice, okr. Sokolov

Miroslav Slavík

Dramaturg, autor a upravovatel, režisér, scénograf, hudebník, příležitostný herec, pedagog a organizátor v oboru hereckého divadla hraného dětmi, lektor a porotce.


Otcovi prapředci z matčiny strany (Kulíkovi) byli mecenáši kultury a zejména divadla na Pelhřimovsku, Vlašimsku a v Praze; na počátku 20. let 20. století mimo jiné pronajímali část vlastního zámku v Souticích Emě Destinové, která byla kmotrou otcovy matky. Jinak se v rodině nikdo divadelně neangažoval.

1959 se M. Slavík půl roku po narození v Kraslicích přestěhoval s rodiči do Příbrami.
1968 účinkoval v komparsu Příbramského divadla v opeře Braniboři v Čechách,
1969 začal chodit do 5. skautského oddílu Příbram, po roce v září 1970 byl skauting zakázán, resp. násilně sloučen s pionýrskou organizací. Některé jeho zásady však M. Slavík přenesl i do pozdějšího Hudradla.
1970 s kamarádem Silvestrem Krajčem hrál ve sklepě vlastní loutkovou hru pro děti z okolí, vstupné byl pětadvacetník, konaly se pouze dvě reprízy - divadlo si tedy našel sám; následovaly hudební aktivity.
1974 přestěhoval se s rodiči do Zlivi u Českých Budějovic a nastoupil do učení v oboru elektromontér rozvodných zařízení na Hluboké.
1976 ho kamarád přivedl do Kulturní úderky SSM, pod kterýmžto strašným názvem se skrývala parta docela normálních kluků a holek, které bavilo dělat muziku (to byl i Slavíkův případ), recitovat a záhy i hrát hry Ivana Vyskočila či Jiřího Suchého Ó rodný ranč, čili padni padouchu, Masák a pod. V průběhu roku 1977 skupina zanikla.
1977 vyučen, přijat na SPŠ strojní a elektrotechnickou v Českých Budějovicích. Neplánovanou náhodou se stal vedoucím pionýrského oddílu (zamiloval se do instruktorky).
1978 stal se asi na dva roky členem divadélka Provizorium při Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích, nejprve jako technik, později jako účinkující.
1980 maturoval, nebyl přijat na Pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích, nýbrž na VŠ elektrotechnickou v Plzni a rok na ní studoval.
1981 přijat na Pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích, ukončil studium v Plzni.
S pionýrským oddílem Orion, který mu zbyl po vdané instruktorce, nastudoval vlastní inscenaci Kabaret (aneb jak se dělá…) - pracovní název jedné části pozdější inscenace Blbina; hra nebyla nikdy předvedena na veřejnosti, neboť koncem roku 1981 byl pionýrský oddíl zakázán vedením školy a PO pro činnost, neslučující se s idejemi pionýrské organizace (skautská metodika).
1982 založil při nově otevřeném Kulturním domě ve Zlivi dětský divadelní soubor HUDRADLO (HUdebně DRAmatické divaDLO - název původně vymyšlený pro divadélko Provizorium PF; později působilo Hudradlo pod ZUŠ Zliv) a
ukončil studium na PF kvůli nabídnutému místu vedoucího Kulturního domu Zliv, jímž se i stal.
1983 v říjnu nastoupil základní vojenskou službu, ale po půl roce byl ze zdravotních důvodů propuštěn a nastoupil opět do MěKS Zliv.
1984 koncem roku dostal nabídku místa programového pracovníka Malé scény DK ROH (dnes Metropol) v Českých Budějovicích a téhož roku
nastoupil jako metodik OKS České Budějovice pro slovesné obory (divadlo, loutky, přednes, amatérská literární tvorba), jímž zůstal až do srpna 1990.
1988 byl přijat k dálkovému studiu na Filozofické fakultě UK Praha, obor divadelní, filmová a televizní věda a estetika, studium ukončil roku 1991, neboť po roce 1989 se změnily požadavky na distanční dvouborové studium, studovaný obor se rozdělil, část studentů přešla na denní studium a část studium ukončila.
1990 nastoupil jako učitel literárně-dramatického oboru a kytary na ZUŠ Zliv (od 1998 už na plný úvazek jen LDO) a zůstal jím až do roku 2002.
1992 byl přijat ke studiu na katedře výchovné dramatiky DAMU, když bylo zohledněno jeho předchozí studium na FF UK a
1994 promoval na DAMU Praha.
Vedlejší pracovní úvazky:
1989-1990 Gymnázium Česká ulice v Č. Budějovicích: externí učitel estetiky,
1991-1993 Biskupské gymnázium v Č. Budějovicích: externí učitel etiky,
1994-1997 Institut pedagogiky volného času - soukromá bakalářská škola se sídlem v Praze: nejprve externí, pak vedoucí učitel ročníku v pobočce Č. Budějovice,
1988-1998 Pedagogické centrum v Č. Budějovicích: odborný pracovník pro dramatickou výchovu,
1996-1997 Pedagogická fakulta v Č. Budějovicích: externí učitel občanské výchovy metodami dramatické výchovy.
2002 zatčen, po roce odsouzen na 8 let za zneužívání dívek ze souboru,
2003 zařazen do výroby hraček ve věznici Kuřim, postupně se "propracoval" na vedoucího směny,
2006 podmínečně propuštěn z výkonu trestu.
2007 nastoupil jako elektrikář u firmy Kartuš Č. Budějovice,
od 2009 elektrotechnik firmy Madeta Č. Budějovice.

Hudradlo mělo v letech 1982-1990 průměrně kolem 30 členů (nejvíc v sezoně 1988/89 49 členů), 1990-2002 minimálně 52, maximálně 89 členů, z toho 11 dospělých (bývalí členové, rodiče dětí a další), kteří pracovali nepravidelně. Členové Hudradla byli ze Zlivi, Hluboké nad Vltavou, Českých Budějovic, Dřítně, Písku, dva roky bylo členkou souboru i děvče z Prahy.
1994-1996 byl součástí Hudradla i oddíl tanečního divadla pod vedením Heleny Dvořákové z Bechyně, který pracoval na celoročním tanečním projektu, ale nikdy veřejně nevystoupil.

Pro dětský soubor Hudradlo M. Slavík upravil, režíroval a většinou i složil hudbu k řadě špičkových inscenací:
1982 Návštěva, účast na přehlídce OMLAD v Týně nad Vltavou,
1982 Pohádka o dvanácti měsíčkách.

1983 Pohádka o dvou sestrách, účast okr. soutěž Borovany, Táborské Práče, OMLAD Týn nad Vltavou,
1983 Setkání,
1983 Blbiny, účast OMLAD Týn nad Vltavou,
1983 Perníková chaloupka, natočeno pro Čs. televizi.

1984 Bercius, účast Kaplické divadelní léto 1984, Dílna Bakov nad Jizerou, natočeno pro Čs. rozhlas.

1985 O loupežnické tvrzi Bouchalce, účast okr. soutěž Český Krumlov, Táborské Práče, OMLAD Týn nad Vltavou.

1986 Mangá, (S)hledání - 1985 předpremiéra, Kaplické divadelní léto 1986, Karlínské setkání Praha, host Detská divadeľná Šaľa, Slovensko 1986,
1986 Polštářová válka, účast OMLAD Týn nad Vltavou.

1987 Pohádka o moudrosti a štěstí, účast Táborské práče, OMLAD Týn nad Vltavou, Dílna Mnichovo Hradiště.

1988 Terka, Kaplické divadelní léto 1988, FEMAD Libice nad Cidlinou 1988, natočeno pro Krátký film Praha,
1988 Pohádka o rybáři a rybce, host NP dětské recitace Mělník 1991, Jičín - město pohádky, celostátní seminář o dram. výchově ve škole 1996, 4. světový festival dětského divadla AITA / IATA Save Nature, Almelo, Holandsko 1991.

1989 Brémští muzikanti,
1989 Paleček - obě inscenace společně s Pohádkou o rybáři a rybce se pod společným názvem Tři pohádky zúčastnily přehlídek Kaplické divadelní léto 1989, nesoutěžně Jiráskův Hronov 1989, jako host Popelka Rakovník 1989, Divdivadlo v Bratislavě, Slovensko 1990, Dny české kultury ve Vídni, Rakousko 1991.

1990 Pohádka o Zemičce-Zvoničce, Dětské divadelní léto Prachatice 1990, Jiráskův Hronov 1990, FEMAD Libice nad Cidlinou 1990,
1990 Blbina, účast Jiráskův Hronov 1990, Táborské Práče, Setkání Ostrava, Brno, Dny české kultury ve Vídni, Rakousko 1991.

1991 Kirree, účast Dětské divadelní léto Prachatice 1991, Jiráskův Hronov 1991, FEMAD Libice nad Cidlinou, 1991, mezinárodní festival dětského divadla Těatralnyje kanikuly1991 v Moskvě, Rusko.

1992 Indické pohádky, Dětské divadelní léto Prachatice 1992, Jiráskův Hronov 1992, FEMAD Libice nad Cidlinou 1992, seminář o dramatické výchově s mezinárodní účastí Kunvald 1992.

1993 Pohádka o ptačí válce, Dětské divadelní léto Prachatice 1993, Jiráskův Hronov 1993, FEMAD Libice nad Cidlinou 1993, mezinárodní div. festival FITIJ 1995, Portugalsko,
1993 Sen, účast Bechyňské jaro.

1994 Hra na Kuličky, Dětská scéna Ústí nad Orlicí 1994, FEMAD Libice nad Cidlinou 1994, host Detská divadeľná Šaľa, Slovensko 1994.

1995 Létající dědeček, Ústřední kolo soutěže ZUŠ v literárně dramatickém kolektivním projevu, Pardubice 1995, Dětská scéna Ústí nad Orlicí 1995, FEMAD Libice nad Cidlinou 1995, Faustování Bechyně 1995, insp. host Loutkářské Chrudimi 1996, Jičín - město pohádky, celostátní seminář o dram. výchově ve škole 1996, Pupulo Thessaloniki, Řecko 1996.

1996 Ledový zámek, účast Dětská scéna Ústí nad Orlicí 1996, Jiráskův Hronov 1996, FEMAD Libice nad Cidlinou 1996,
1996 Pohádka o prolhaném prodavači novin Bohouškovi, účast Dětská scéna Ústí nad Orlicí 1996, Jiráskův Hronov 1996, FEMAD Libice nad Cidlinou 1996.

1997 Píšťalka, Dětská scéna Ústí nad Orlicí 1997, Jiráskův Hronov 1997, FEMAD Libice nad Cidlinou 1997, Baltic-Satelid 1997 Polsko, FITIJ 1997 Portugalsko, Hrad patří dětem 1998, 5. světový festival dětského divadla 1998, Německo... ,
1997 O černém beránku a bílém vlkovi, Dětská scéna Ústí nad Orlicí 1997, Jiráskův Hronov - 1997, FEMAD Libice nad Cidlinou 1997, 5. světový festival dětského divadla 1998, Německo...

1998 Doupě, Dětská scéna Ústí nad Orlicí 1998, Jiráskův Hronov 1998, FEMAD Libice nad Cidlinou 1998,
1998 Stopět, Dětská scéna Ústí nad Orlicí 1998, Jiráskův Hronov 1998, FEMAD Libice nad Cidlinou 1998,

1999 Věci, Bechyňské jaro 1999, Dílna dětského divadla Praha1999.
1999 Druhá píšťalka, Dětská scéna Zábřeh 1999, FITIJ/BITIJ 1999 Portugalsko, Dílna dětského divadla Praha.

2000 Dárečci, Dětská scéna Trutnov 2000, FEMAD Libice nad Cidlinou 2000,
2000 Princezna na hrášku, Dětská scéna Trutnov 2000, Jiráskův Hronov 2000.

2001 Slavík, Dětská scéna Trutnov 2001, Jiráskův Hronov 2001, Ústřední kolo soutěže ZUŠ v literárně dramatickém kolektivním projevu, Hradec Králové 2001, Jičín - město pohádky, celostátní seminář o dram. výchově ve škole 2001, Ostrovské soukání Ostrov 2001, Krakonošův divadelní podzim Vysoké nad Jizerou 2000,
2001 O vrabci s ustřiženým jazykem, Dětská scéna Trutnov 2001, Ústřední kolo soutěže ZUŠ v literárně dramatickém kolektivním projevu, Hradec Králové 2001, Jičín - město pohádky, celostátní seminář o dram. výchově ve škole 2001, Ostrovské soukání Ostrov 2001, Krakonošův divadelní podzim Vysoké nad Jizerou 2001, FEMAD Libice nad Cidlinou 2000)


Vedle toho připravil DOSUD NEUVEDENÉ TEXTY:
2001 Fimfárum - podle stejnojmenné pohádky Jana Wericha
2002 Ifigenie - volně podle stejnojmenné Eurípidovy tragedie (hráno pouze pro rodiče a přátele)
Emile, Emile… - podle knihy Ericha Kastnera Emil a detektivové (hráno pouze pro rodiče a přátele)
Sakrapohádka - podle knihy Jamese Thurbera Třináctery hodiny (hráno pouze pro přátele)
2003 Bílý had - volně podle pohádky Boženy Němcové
Tiché zvuky - námět M. Slavík
2004 Běla - inspirováno historickými prameny o životě Oldřicha Pluha z Rabštejna
O šesteru cest osudu - podle Pchu-Sung-Li.

Desetkrát se se souborem zúčastnil i ostravského Setkání, sedmkrát brněnského Brnkání, třikrát Hliníkova kukátka v Humpolci, dále přehlídky Trdlinky ve Vyškově, divadelních dílen v Bakově nad Jizerou 1984, Mnichově Hradišti 1989 a v Praze 1999, OMLADu v Týně nad Vltavou (1982, 1983, 1985, 1986, 1987), okresní soutěže v Borovanech 1983 a v Českém Krumlově 1985, jako host Karlínského setkání v Praze (1984 a 1986) a dalších. Hudradlo vystupovalo s jeho inscenacemi i v cizině: coby host přehlídky Detská divadeľná Šaľa na Slovensku 1986 a 1994, Divdivadlo v Bratislavě 1990, Dny české kultury ve Vídni, Rakousko 1991, mezinárodní festival dětského divadla Těatralnyje kanikuly 1991 v Moskvě, Rusko, 4. světový festival dětského divadla AITA/IATA Save Nature, Almelo, Holandsko 1991, mezinárodní divadelní festival FITIJ 1995 a FITIJ 1999 / BITIJ ´99 v Portugalsku, Pupulo Thessaloniki v Řecku 1996, Baltic-Satelid 1997 v Polsku, 5. světový festival dětského divadla 1998 v Německu...

Slavíkovi svěřenci se též úspěšně zúčastňovali národních přehlídek dětských recitátorů a recitačních kolektivů v Mělníce a v rámci Dětské scény v Ústí nad Orlicí.

1988 natočil Krátký film Praha dokumentární film o práci Hudradla,
1986, 1988 a 1993 soubor vystoupil v pořadech České televize (Pionýrská vlaštovka, Namaluj mi slunce, v Dejvickém divadle byl pořízen záznam Indických pohádek pro pořad o základních uměleckých školách) a objevil se i v několika šotech z různých přehlídek.
1984-1997 natočil cca osm pořadů pro Český rozhlas Praha, resp. regionální vysílání Českého rozhlasu České Budějovice.
1984 dostalo Hudradlo Uměleckou cenu Jihočeského krajského národního výboru,
1986 obdržel M. Slavík Uměleckou cenu Okresního národního výboru České Budějovice a
1988 Cenu Slávky Zborníkové za pedagogickou práci se souborem.


Po řadu let byl spolehlivou konstantou hereckého divadla hraného dětmi. Jeho inscenace vždy vynikaly překvapivě dobrým hereckým provedením, vždy byly objevné, přinášely nové podněty především širokostí dramaturgického záběru, nápaditostí zpracování a minimalistickou, ale nápaditou a účinnou scénografií, a rozšiřovaly tak představu o tom, co divadlo hrané dětmi dokáže: většinou byly uměleckým zážitkem bez potřeby přimhuřování oka nad dětskou nedovedností či roztomilostí. V řadě případů byl Slavík autorem námětů, jindy šlo o autorské adaptace próz - jak pohádkových, tak zejména příběhů ze života dětí. Svědectvím kvality textů je i to, že jsou stále inscenovány dalšími soubory. Text hrál v inscenacích důležitou roli, byl však vždy zapojen do syntézy všech složek, zejména herecké akce jako nástroj jednání postav. Vedle až psychologického herectví (např. ve vynikajícím Ledovém království) byla přítomna hravost, ale v druhém, zcizujícím plánu také humorný nadhled.
Že šlo o inscenace divadelně úspěšné, dosvědčuje i pro divadlo hrané dětmi hojný počet repríz: Pohádka o rybáři a rybce 90, Píšťalka 42, Indické pohádky 25, Slavík 24, O černém beránku a bílém vlkovi 20, Létající dědeček a Druhá píšťalka 17.


Slavík přispíval také do řady TISKOVIN: Amatérská scéna, Scéna, Tvořivá dramatika, Loutkář, Čtvrtletník Dobrého divadla dětem, Temelínské noviny, Jihočeská Pravda, Rudé Právo, Práce, Lidové noviny, Mladá fronta, MF DNES, Jihočeské listy, Učitelské noviny, Pedagogické listy, Deníky Dětské scény, zpravodaje Jiráskova Hronova, Loutkářské Chrudimi či FEMAD.

Bohatá je i jeho LEKTORSKÁ A ORGANIZAČNÍ ČINNOST v divadelním oboru:
1984-2002 člen poradního sboru ARTAMA pro dramatickou výchovu,
2000-2002 člen poradního sboru ARTAMA pro amatérské činoherní divadlo,
1994-2002 člen ústřední umělecké rady Literárně dramatických oborů ZUŠ.
Byl POROTCEM na FEMAD (1995), Loutkářské Chrudimi (1995, 1996, 1997), Popelce Rakovník (2000, 2001), na národní přehlídce středoškolských souborů soukromých škol v Ústí nad Labem (1998), na Šrámkově Písku, na krajských a okresních kolech amatérského divadla, loutek, divadla hraného dětmi a uměleckého přednesu, naposledy na krajské Dětské scéně v Ostravě-Mariánských Horách 2009.
LEKTOREM byl na Jiráskově Hronově (1994, 1995), Loutkářské Chrudimi (1997, 1998, 1999, 2000, 2001), Dětském divadelním létě (1990, 1993), Pedagogické poémě (umělecká tvorba SPGŠ), jakož i na dvou dvouletých lidových konzervatořích oboru dramatická výchova a v několika cyklech vzdělávacích programů "dramatická výchova v MŠ" aj.; v jihočeské Lesní škole Junáka měl na starost zájmovou uměleckou činnost.
Nejedno školení též organizoval.

Vedle divadelních aktivit měl M. Slavík i řadu AKTIVIT HUDEBNÍCH:
1973/74 nepojmenovaná skupina na základní škole,
1974/75 baskytarista v country kapele Jiřího Alizara (mistra odborného výcviku v SOU JČE na Hluboké),
1976 zkoušení v tanečním orchestru Milana Korčáka v Ledenicích,
září-prosinec 1976 elektrická kytara v tanečním orchestru Keramik (vždy 3 dechovky 3 "moderní" skladby),
1977-78 Virfut při ZO SSM SPŠ strojní a elektrotechnické v Českých Budějovicích.
Při studiu u Jindry Karezové na LŠU České Budějovice se spřátelil s Pavlem Žalmanem Lohonkou, Pavlem Andělem a Janem Borkovcem ze skupiny Minnessengři a do sboru si ho tu vybral Vladimír Vačkář, sbormistr v Jižních Čechách známého pěveckého sboru Mládí, s nímž pak zpíval jako sólista cca 5 let asi na 50 místech v ČSSR i na zájezdech v NDR, SSSR.
Na podzim 1978 vzniká spojením části členů skupiny VIRFUT a bezejmenné skupiny kolem klávesisty Vladimíra Reisnera skupina 20 HP-President, která začíná profesionální dráhu. Vrcholem kariéry bylo několik vystoupení coby předkapely hvězd tehdejšího pop-rocku Jiřího Schellingera a skupiny F. R. Čecha, Petra Nováka apod. Dvojice Miloslav Jochmann - Miroslav Slavík spolu napsala kolem 20 skladeb. V polovině 1980 však byla skupina zakázána, protože její produkce "odporovaly duchu socialistického kulturního vyžití mladé generace" a někteří členové se dostali do "péče" kapitána STB Josefa Tomana.
1980 začal zkoušet s profesionální skupinou Minnessengři jako baskytarista, ale ta se záhy rozpadla a zanikla.
Tolerovaným pokračovatelem Presidentů byl "taneční orchestr" Crystal, který se po téměř dvou letech rozpadl pod tlakem STB, kontrol z odboru kultury ONV apod.
Skupiny President a Crystal natočily 7 skladeb pro Československý rozhlas, studio České Budějovice
Několik týdnů po rozpadu Crystalu dostal Slavík nabídku od vznikající skupiny při ZO SSM v Budvaru, která si z recese říkala Varna (vlastní tvorba ve stylu jazzrock nebo artrock); po půl roce ji opustil, protože zkoušení nikam nevedlo.
1982-88 postupně hostoval v skupinách a tanečních orchestrech Mydlovarka, Metropol, Akcent a Keramik jako zpěvák, kytarista, nebo baskytarista, občas zaskočil na klávesy.
1988 po přijetí na divadelní vědu a estetiku FF UK veřejného účinkování s amatérskými kapelami zanechal.

Pro potřeby souboru Hudradlo SKLÁDAL A NAHRÁVAL HUDBU na vlastní nahrávací aparaturu a napsal TEXTY řady písniček: Pohádka o dvou sestrách (Písnička pro Lidušku), Bercius (Zlatý déšť), Terka (Nikdy,nikde,nikdo), Paleček (Písnička pro Palečka), Létající dědeček (Smrdíš !), Ledový zámek (Kapky, Padá déšť), O černém beránku a bílém vlkovi (Ukolébavka, Roztáhni křídla), Doupě (Doupě), Druhá píšťalka (Řekni mi, kvítečku …), Dárečci (Anděl, Co jste si navařili, Chtěla bych, Proč zrovna já?), Slavík (Kvítek), Ifigenie (Ifigenie, Usínáš, Co bude ráno, Malé princezně). Výjimečně přejímal a upravoval skladby jiných skladatelů.

Kromě textů her ho zajímala i LITERÁRNÍ TVORBA prozaická:
Ztracená hlava (román), nevydáno.
Komedianti (román) nevydáno.
Drobné povídky otiskly časopisy Ohníček , Pionýr a Zlivan.
Další povídky, psané jako cvičné texty pro umělecký přednes nebo dramatické výstupy nebyly zveřejněny tiskem: Alena Švecová vyhrála v polovině 80. let s povídkou Problém krajskou recitační soutěž O znak města Českého Krumlova, Dita Kubešová se r. 1987 s textem Jak se volá na radost zúčastnila Národní přehlídky dětských recitátorů v Mělníce, Veronika Prčková s textem Problém Národní přehlídky dětských recitátorů v Mělníce 1990.

Bibliografie:
Autorské práce:
KNIŽNÍ:
* Cesta k divadelnímu tvaru s dětským kolektivem. Praha, IPOS-ARTAMA 1996.

ČASOPISECKÉ:
* Cesta k divadelnímu tvaru s dětským kolektivem. d´A 2003/4, s. 17.
* Co dává divadlo hrané dětmi dětskému divákovi? / Co dává divadlo hrané dětmi samotným hrajícím dětem? ČTVRTletník DDD, Léto 1996
* Co je umění a co zábava? Divadlo pro děti, ČTVRTletník DDD, Léto 2009
* DIf SOUŠ Ústí nad Labem. Ohlédnutí za loňským divadelním festivalem soukromých škol v Ústí nad Labem - Tvořivá dramatika 1995, roč. 6, č. 1 (14)
* Jsem rád, že se vracíme zpět k divadlu. In: Tvořivá dramatika 1995, roč. 6, zvl. číslo
* Loutkářská Chrudim 2000. AS 2000, č. 4, s. 15.
* Pohádková Třeboň 1999. AS 1999, č. 3, s. 22.
* Pohádková Třeboň 2001. AS 2001, č. 3, s. 32.
* Pokusní králíci - Tvořivá dramatika 1990, roč. 1, č. 0
* Popelka Rakovník očima nováčka. AS 2000, č. 6, s. 14.
* Pro koho a proč hrát divadlo hrané dětmi. AS 2000, 4, s. 14.
* Pro mě je otázka výchovy dětského diváka... Divadlo pro děti, ČTVRTletník DDD, Jaro 2009
* Příspěvek do diskuse - Tvořivá dramatika 2001, roč. 12, č. 3 (33)
* Sedmnácté ostravské Setkání. AS 2001, č. 6, s. 22.
* Setkání v Ostravě - Divadlo pro děti, ČTVRTletník DDD, Jaro 2009
* Výrok, že děti a psi nepatří na jeviště... - Divadlo pro děti, ČTVRTletník DDD, Podzim 2009
* Za kolik co je... - Divadlo pro děti, ČTVRTletník DDD, Zima 2008

ADAPTACE, HRY:
* CLAVEL, Bernard-SLAVÍK, Mirek: O černém beránku a bílém vlkovi. Stejnojmennou knihu Bernarda Clavela zdramatizoval Mirek Slavík - Tvořivá dramatika 1997, roč. 8, č. 3 (22)
* KÄSTNER, Erich-SLAVÍK, Mirek: Emile, Emile… - Tvořivá dramatika 2004, roč. 15, č. 2 (41), Dětská scéna 14
* NEFF, Vladimír-SLAVÍK, Mirek: Pohádka o prolhaném prodavači novin Bohouškovi - ČTVRTletník DDD, Léto 1996; Tvořivá dramatika 1996, roč. 7, č. 3 (19)
* SLAVÍK, Mirek: Píšťalka - Tvořivá dramatika 1998, roč. 9, č. 1 (23)
* SLAVÍK, Mirek: Stopět na jedno rozčílení... - Tvořivá dramatika 1998, roč. 9, č. 2-3 (24)
* SLAVÍK, Miroslav-ANDERSEN, Hans Christian: Princezna na hrášku. Stejnojmennou pohádku Hanse Christiana Andersena zdramatizoval Miroslav Slavík - Tvořivá dramatika 2000, roč. 11, č. 2 (29)
* SLAVÍK, Mirek-ANDERSEN, Hans Christian: Slavík - Tvořivá dramatika 2001, roč. 12, č. 2 (32)
* SLAVÍK, Mirek-bratří GRIMMOVÉ: Brémští muzikanti. Podle stejnojmenné pohádky bratří Grimmů zdramatizoval Mirek Slavík - Tvořivá dramatika 1995, roč. 6, zvl. ČÍSLO
* SLAVÍK, Mirek-DOSKOČILOVÁ, Hana: Narcis a víla Echó - Tvořivá dramatika 2001, roč. 12, č. 2 (32), Dětská scéna 5
* SLAVÍK, Mirek-LESNÝ, Vincenc: Indické pohádky - Tvořivá dramatika 1992, roč. 3, č. 7-8
* SLAVÍK, Mirek-MASAO, Kusujama: O dědečkovi, který dával rozkvést stromům - Tvořivá dramatika 2001, roč. 12, č. 2 (32), Dětská scéna 5
* SLAVÍK, Mirek-WERICH, Jan: Fimfárum - Tvořivá dramatika 2001, roč. 12, č. 2 (32), Dětská scéna 5
* VESAAS, Tarjei-SLAVÍK, MIREK: LEDOVÝ ZÁMEK - TVOŘIVÁ DRAMATIKA 1997, ROČ. 8, Č. 1 (20)
* ZAVŘEL, Štěpán-SLAVÍK, Mirek: Létající dědeček - Tvořivá dramatika 1996, roč. 7, č. 1 (17)

Životopisné
* LÁZŇOVSKÁ, Lenka: AS nahlíží s Mirkem Slavíkem pod kůži HUDRADLA. AS 1996, č. 5, s. 20.
* RICHTER Luděk: HESLO: Soubor Hudradlo. ČTVRTletník DDD, Léto 1996
* RICHTER, Luděk: Heslo pro Databázi ČAD. Rkp. květen 2010.
* SLAVÍK Miroslav: Já byl v osmnácti letech… Divadlo pro děti, ČTVRTletník DDD, Léto 2006, s. 11
Související Bibliografie
* MACHKOVÁ, Eva: Terka ze Zlivi. AS 1989, č. 4, s. 9

* SLAVÍK, Miroslav: Cesta k divadelnímu tvaru s dětským kolektivem
* SLAVÍK, Miroslav: Vliv vzdělávacích akcí na další rozvoj dětského divadla









AS 1996/5, s. 20; 2002/1, s. 26-rozhovor