Osobnosti: STRNADOVÁ, Olga, Žamberk

 
  Datum narození: 19.9.1963
Místo narození: Ústí nad Orlicí
 
  Olga STRNADOVÁ

Dramatizátorka, režisérka, scénografka, hudebnice a herečka převážně loutkového divadla, vedoucí dětských souborů, učitelka literárně-dramatického oborou Základní umělecké školy v Žamberku, známá svými promyšlenými, citlivými, působivými inscenacemi s menšími dětmi i mládeží.
Po absolvování střední zdravotnické školy několik let pracovala jako sestra. Ochotnické divadlo znala dík tatínkovi odmala, loutkám se však začala věnovat až v letech
1986-88, kdy absolvovala loutkářský obor východočeské lidové konzervatoře (Jan Dvořák a Karel Šefrna);
1988-90 absolvovala v letech třídu pro vedoucí dětských divadelních kolektivů a v letech
1989-95 ještě katedru výchovné dramatiky DAMU.
Od roku 1988 je učitelkou na Lidové škole umění, dnes zvané Základní umělecká škola Petra Ebena v Žamberku.

Soubory, s nimiž záhy začala slavit úspěchy na národních i mezinárodních přehlídkách, vystupovaly nejprve pod názvem Dětský loutkářský soubor LDO LŠU/ZUŠ Žamberk, později začaly používat názvů příhodných pro různá ročníková uskupení: Medvědi, Mravenec, Křepelky, My tři, Očka, Poslední mravenec, Terka, Naši hoši, Čiperky, Aloisky, Osadnickej spolek při ZUŠ, Trošťáci či akronymy EsTeNaToMaj a MajTO. Soubory o 3-8 hrajících tvoří ročně 1-3 drobnější nebo i větší inscenace, jejichž reprízovanost se liší i v závislosti na časových možnostech dětí (nejvíce, více než třicetkrát, se hrálo Za časů ušatých čepic a Sluníčko a dva kamarádi). Vždy jí zajímal víc sám proces tvorby než prezentování výsledku.

1989 - hned s prvou inscenací - Čtyři malé pohádky (a: František Hrubín, O. Strnadová, 1989) - se dostala na národní přehlídku Kaplické divadelní léto,

1990 - s pásmem Výmyslový Breptákov (a: Ondřej Suchý, sestavili Jaroslav Červinka a O. Strnadová, 1990) na národní přehlídku dětské recitace v Mělníku. Od 90. let přinášely její soubory prakticky každoročně řadu novátorských prvků a postupů, které znamenaly značný posun amatérského loutkového divadla a to zdaleka ne jen toho hraného dětmi či vůbec amatérského.

1991 - Vynikající, emocionálně silná voicebandová adaptace Kubuly a Kuby Kubikuly pod názvem Za časů ušatých čepic (a: Vladislav Vančura, 1991) založená na hře tehdy jedenáctiletých dětí s velkým plyšovým medvědem, ukazuje, v čem je síla Olgy Strnadové: přesné divadelní cítění, metaforické myšlení, důraz na přesnou práci s loutkou a především přirozené osobnostní herectví, vycházející z citlivé výchovné práce s dětmi.

1992 - Podobně i další inscenace: pásmo lidové poezie Čí holka bude (sest. O. Strnadová, 1992), pásmo nonsensové poezie Ostrovy (sest. O. Strnadová, 1992), Ve čtyřech (Princeznička na bále, Odkud ten náš holub letí, a: Fr. Hrubín, 1992),

1994 - zpracování sbírky Nevyplazuj jazyk na lva pod názvem Taková svačina (a: Daniel Hevier, O. Strnadová, 1994), s předměty a manekýny inscenovaní Medvědi, prasátka a ti druzí. (a: Pavel Šrut, O. Strnadová, 1994),

1995 - Tulák domeček (a: Olga Hejná, 1995) s krabičkovými loutkami a výraznou účastí hudby
1997 - i individuální výstup Vaše ke všemu, i nejhoršímu odhodlaná Judy Abbottová (1997).

1998 - Skutečný triumf znamenal rok 1998. Vrcholem byl Malý prales (a: Gina Ruck-Pauqétová, 1998) - divadelně barvitý a emocionálně působivý obraz hledání sebe sama i kolektivu, k němuž člověk patří, jímž se rozloučila nejstarší skupina děvčat - Medvědi; vynalézavé loutky z rukou byly skutečným novem. Tatáž skupina získala téhož roku na Loutkářské Chrudimi ještě cenu za dětský herecký výkon v inscenaci Čtyři drobničky (a: Jiří Kahoun, Vl. Sutějev, O. Strnadová, Jaroslav J. Rudloff, 1998) a v doplňkovém programu uvedla ještě grotesku Generální zkouška.

I s mladšími dětmi vytvořila řadu nápaditých a citlivých insenací, s nimiž pravidelně triumfovala na výběrových národních přehlídkách loutkového divadla, divadla hraného dětmi nebo na Jiráskově Hronově. K těm kolektivním patří Pasáček vepřů (a: Hans Christian Andersen, O. Strnadová, 1999), Kdos dobrý, pomoz mi ji vysvobodit! (a: dle Karla Jaromíra Erbena O. Strnadová, 1999), Jak Franta na čerchmanty vyzrál (a: O. Strnadová, 2000), Na tom našem dvoře (a: O. Strnadová, 2000), Čtvero (a: O. Strnadová dle J. Kahouna, 2002) či Můj kocouří deník (a: O. Strnadová dle J. Koláře, 2002).
2005 - V individuálce Johany Vaňousové (jedné z odchovankyň, jež později prorazily i na profesionální scéně) Vojna s Turkem (a: O. Strnadová, 2005) se jemnost a loutkářská inteligence snoubí s energickou razancí herečky, které stačí k dvacetiminutové produkci pár pětadvaceticentimetrových totemových marionetek na drátě a minimaňásků, sem tam plošná pidiloutečka a bedýnka s pár potřebnými kulisami a rekvizitami.

2007 - Následovaly drobnější inscenace malých skupin 1x3 pohádky (a: František Hrubín, O. Strnadová, 2007), Datlíkovy narozeniny (a: Jiří Kahoun, O. Strnadová, 2009), ): Kdo chceš vyhnat nemoci (a: J.Balík, Vodňanský, Hanzlík, Faltus, O. Strnadová, 2009), Tři malá prasátka (a: Alois Mikulka, O. Strnadová, 2009), Prachsakramentský rozprávky (a: O. Strnadová dle Rozprávek strýčka Rémuse od J. Ch. Harrise, 2012) a Náš drahý oslík (a: Jan Cimický, O. Strnadová, 2014), který na Loutkářské Chrudimi dostal příznačnou „cenu za umění pozastavit čas“ a Etudy šatní (2014).

U všech dosud jmenovaných inscenací je O. Strnadová i spoluautorkou, upravovatelkou či sestavovatelkou pásma, režisérkou, scénografkou a autorkou hudby.
K inscenacím Tulák domeček a Zelený příběh napsal písničky Karel Šefrna; v letech 2016-2018 pro ní také napsal tři autorské adaptace: To víte, Afrika (a: K. Šefrna, O. Strnadová na motivy z knihy Heleny Izbické Studna v pralese, 2016), Zelený příběh s modrým koncem aneb Maruška (dle Bély Horgasse, 2017) a
2018 - Šťastný princ (dle Oscara Wildea, 2018). Šťastný princ je zatím posledním z vrcholů Olgy Strnadové. Křehká a silná inscenace mladé herečky a herce, doprovázených na příčnou flétnu jejich vedoucí, v níž vyprávěcí slovo, mnohdy i ve formě písně, přechází do jednání postav, doplňovaného a někdy přímo uskutečňovaného hudbou či zpěvem, to vše ve výtvarně čisté a funkční metaforické scénografii. Postavy jsou tvořeny syntézou hry herců a loutek, které se v promyšlené souhře střídají a doplňují; příkladem přesné, citlivé a krásné herecké práce je ztvárnění vlaštovky pohybem zápěstí. Hudba vše umocňuje a posouvá do polohy estetického zobecnění, jež vyznívá až jako jakýsi koncert slova, hudby, dynamických výtvarných obrazů a jednání, z něhož je cítit, že jde o silné, osobně prožité téma.
Inscenace O. Strnadové bývají prosté v prostředcích i výrazu, ale naplněné myšlením, citem a loutkářským umem. Vždy v nich bývá i téma přátelství a partnerství člověka s neživým světem. Dramaturgie jejích inscenací je výrazně ženská, což se projevuje už výběrem předloh: často se jedná o poezii, lyrizující, nepříliš dějové prozaické texty nebo volně sřetězené epické látky, což se projevuje měkkostí, důrazem na náladu či pocit, někdy i nekonfliktností a bezdějovostí. Strnadová však dokáže vyhmátnout či dotvořit a jevištně zhmotnit dramaticko-divadelní nerv předlohy, a učinit tak dramatickými i texty totálně nedramatické. Často jde o divadlo epizující či vyprávěné. Usiluje o poetické a syntetické divadlo, v němž významnou roli má nejen herec, ale i loutka a nejen akce, ale i slovo a též hudba, realizovaná často spoluhrající režisérkou. Jedinečná je její schopnost zpomalit, pozastavit čas a držet diváka v napětí a zájmu o detaily, které by mu jinak unikly. Jejím přínosem je nápadité objevování a využívání nových možností loutkového divadla, smysl pro oživování věcí a metaforické vidění, stejně jako schopnost přivádět děti k soustředěnému poznání, jež pak divadlem předávají i nám.

To, čím obohatila české loutkářství a stala se od devadesátých let jednou z jeho určujících osobností, je rozvíjení divadelní práce s dětmi na principech dramatické výchovy a zároveň rozvíjení dětí divadelní prací a nápadité objevování a využívání nových možností loutkového divadla, smysl pro oživování věcí a metaforické vidění. O. Strnadová vychází z mentality a možností dětí a přetváří vznikající materiál v působivý inscenační výsledek. I když jde o dětské soubory, jejich inscenační výsledky jsou svojí působivostí srovnatelné s jakýmikoli - i špičkovými profesionálnimi - divadly.

Od začátku devadesátých let vedla O. Strnadová také několik seminářů na Loutkářských Chrudimích a v Žamberku u kapličky nazvané Ejhle, člověk! Založila dosud trvající festival Ejhle, loutka!

V letech 2000-2003 byla členkou odborné rady ARTAMA pro dětské divadlo, přednes a dramatickou výchovu.
Je zakládající členkou Společenství pro pěstování divadla pro děti a mládež DOBRÉ DIVADLO DĚTEM.
-----------------

PŘEHLED NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH INSCENACÍ:

1989 - DLS LDO LŠU Žamberk: František Hrubín, O. Strnadová (též režie): Čtyři malé pohádky. Účast: Kaplické divadelní léto, 1989.

1990 - DLS LDO LŠU Žamberk: Ondřej Suchý: Výmyslový Breptákov. Pásmo sestavili Jaroslav Červinka a O. Strnadová; též režie). Účast: NP DR Mělník, KP Inspirace Ústí nad Orlicí.
1991 - DLS LDO LŠU Žamberk: Vladislav Vančura, O. Strnadová (též režie a hrála): Za časů ušatých čepic. Účast: DDL Prachatice, JH, doplň. program LCH 1991, KP Inspirace Hradec Králové, Čechova Olomouc, cena na přehlídce Loutkářské Libčany. Uvedeno na světovém festivalu dětského divadla v Turecku 1992.
1992 - Dětský dramatický soubor ZUŠ: Čí holka bude. Pásmo lidové poezie sestavila a režie O.S. Účast: DDS Ústí nad Orlicí 1992.
1992 - Dětský dramatický soubor LDO ZUŠ: Ostrovy. Pásmo nonsensové poezie sestavila a režie O.S. Účast: KP Inspirace Hradec Králové, Dětská scéna Ustí nad Orlicí 1992, Loutkářská Chrudim 1992.
1992 - ZUŠ Žamberk: Ve čtyřech (Princeznička na bále, Odkud ten náš holub letí). O.S.: úprava a režie. Účast: LCH 1992.
1994 - Dětský dramatický soubor LDO ZUŠ: Taková svačina. Předloha Daniel Hevier: Nevyplazuj jazyk na lva, překlad Jiří Žáček, O.S.: dramatizace, režie a výprava. Premiéra 12. 3. 1994. Účast: Dětská scéna Ústí nad Orlicí 1994.
1994 - ZUŠ Žamberk: Medvědi, prasátka a ti druzí. O.S.: úprava a režie. Účast: DS Ústí nad Orlicí 1994, LCH 1994.
1995 - Olga Hejná: Tulák domeček. O.S.: úprava, režie, hudba jako výrazná součást inscenace, herečka. Účast: LCH 1995.
1997 - Vaše ke všemu, i nejhoršímu odhodlaná Judy Abbottová. O.S.: Úprava, režie. Účast: doplňkový program LCH 1997.
1998 - LS ZUŠ: Čtyři drobničky. (Jiří Kahoun - Sluníčko a dva kamarádi, Vl. Sutějev - Kdo řekl mňau, O. Strnadová - Šněretudy, Jaroslav J. Rudloff - Kašpárkovina). O.S.: autorka, úprava, režie, scénografie, hudba. Účast: LCH 1998. Účast: DS Ústí nad Orlicí 1998, LCH 1998.
1998 - Medvědi: Gina Ruck-Pauqétová: Malý prales. O.S.: úprava, režie, scénografie, hudba. Účast: LCH 1998.
1998 - Generální zkouška, Kašpárkovina. O.S.: režie. Účast: doplňkový program LCH 1998.
1999 - LS LDO ZUŠ: Hans Christian Andersen: Pasáček vepřů. O.S.: úprava, režie, scénografie. Účast: LCH 1999.
1999 - Mravenec: Kdos dobrý, pomoz mi ji vysvobodit! Podle Karla Jaromíra Erbena scénář, režie, výprava, hudba a hrála O.S. Účast: LCH 1999.

2000 - Mravenec: Jak Franta na čerchmanty vyzrál. Volně na motivy Čerta a Káči napsala, režie, scénografie a hudba O.S. Účast: LCH 2000, doplňkové představení na Dětské scéně v Trutnově 2000.
2000 - Křepelky: Na tom našem dvoře. Úprava, režie, scénografie, hudba O.S. Účast: LCH 2000, doplňkové představení na Dětské scéně v Trutnově 2000.
2002 - My tři: Čtvero. Podle předlohy J. Kahouna Ze zahrádky do zahrádky úprava a režie O.S. Účast: ObP loutky Hradec Králové, KP Dětská scéna.
2002 - Očka: Můj kocouří deník. Podle předlohy J. Koláře Z deníku Kocoura Modroočka úprava a režie O.S. Doporučení do širšího výběru pro LCH a Faustování. Účast: KP Dětská scéna.
2005 - Poslední mravenec: Vojna s Turkem. Úprava, režie, scénografie O.S. Účast: LCH 2005, JH.
2005 - Dočasné duo: milé a něžně rozverné hudební vystoupení Oli Pao Ptáčkové a Johy Vano (pod pseudonymy se skrývající Oliny Strnadové a Johanky Vaňousové). Účast: POSED ve Svitavách.
2007 - Terka: František Hrubín: 1X3 pohádky. Úprava, režie, scénografie O.S. Účast: ObP loutky Hradec Králové - doporučení do širšího výběru na 2. - 3. místě na LCH, LCH 2007.
2007 - Duo: Básňopění. Účast: ObP TRNFEST Městečko Trnávka.
2009 - Naši hoši, Čiperky: Jiří Kahoun, O.Strnadová: Datlíkovy narozeniny; J. Balík, Jan Vodňanský, Josef Hanzlík, Faltus, O.Strnadová: Kdo chceš vyhnat nemoci. Autorka a režie O.S. Účast: ObP loutky Hradec Králové (cena Olze Strnadové za výtvarné řešení tří inscenací) - 2. doporučení na NP LCH.
2009 - Aloisky (dle autora tohoto prvního divadelního kousku): Alois Mikulka, O. Strnadová Tři malá prasátka. Účast: ObP loutky Hradec Králové.

2012 - Osadnickej spolek při ZUŠ: Prachsakramentský rozprávky. Podle knížky J. CH. Harrise Rozprávky strýčka Rémuse upravila a režie O.S. Účast: KP Dětská scéna Hradec Králové - cena souboru za hru s loutkou, doplňkový program LCH.
2014 - Aloisky: Jan Cimický: Náš drahý oslík. Úprava, režie, scénografie, hudba O.S. Účast: Loutkářská Chrudim - cena za umění pozastavit čas.
2014 - Trošťáci: Etudy šatní. Účast: KP loutkářů.
2016 - EsTeNaToMaj (Esterka šla, chytila se Terky, Terka Natky, Natka Tomáše, Tomáš Máji, a všichni se svalili na jednu hromadu EsTeNaToMaj): To víte, Afrika. Úprava Karel Šefrna, O. Strnadová, režie a scénografie O.S. Účast: Dětská scéna 2016, Loutkařská Chrudim 2016.
2017 - MajTO: Zelený příběh s modrým koncem aneb Maruška. Inspirován knížkou Bély Horgasse O Zeleném prasátku (v překladu Anny Rossové) včetně písniček napsal Karel Šefrna, režie a scénografie O.S. Účast: KP loutkářů - doporučení k širšímu výběru na Loutkářskou Chrudim, Loutkářská Chrudim 2017 - cena Karlu Šefrnovi za text.
2018 - MajTO: Karel Šefrna podle Oscara Wildea v překladu Arnošta Vaněčka: Šťastný princ. Režie a scénografie O.S. Host Dětské scény, Loutkářská Chrudim 2018 - cena souboru za inscenaci, nominace na Jiráskův Hronov.
 
  Bibliografie:
HESLO zpracoval Luděk Richter, září 2018.
-----

Autorské práce

Hry, Adaptace:

STRNADOVÁ, Olga (dle prózy Giny Ruck-Pauquétové). HRA: Malý prales. ČTVRTletník DDD. Léto 1999. ISSN 2464-8221. MK ČR E 15172.

STRNADOVÁ, Olga (na motivy knížky Josefa Koláře Z deníku kocoura Modroočka). HRA: Můj kocouří deník. Divadlo pro děti. Zima 2005. ISSN2464-8248. MK ČR E 15172.

STRNADOVÁ, Olga. Jak Franta na čerchmanty vyzrál. Tvořivá dramatika. 2002, roč. XIII, č. 1 (34). ISSN 1211-8001.

STRNADOVÁ, Olga. Na tom našem dvoře. Tvořivá dramatika. 2002, roč. XIII, č. 1 (34), Dětská scéna 7. ISSN 1211-8001.

STRNADOVÁ, Olga; KAHOUN Jiří. Sluníčko a dva kamarádi. Tvořivá dramatika. 2002, roč. XIII, č. 1 (34), Dětská scéna 7. ISSN 1211-8001.

STRNADOVÁ, Olga; ŠRUT Pavel. Tři medvědi a babka Chňapka Tři malá prasátka. Tvořivá dramatika. 2002, roč. XIII, č. 1 (34), Dětská scéna 7. ISSN 1211-8001.

STRNADOVÁ, Olga; VANČURA Vladislav. Za časů ušatých čepic. Loutkář. 1991, č. 10, str. 237-238. ISSN 1211-4065.


Časopisecké:

STRNADOVÁ, Olga. Březnové zápisy Olgy Strnadové. Tvořivá dramatika. 1992, roč. 3, č. 7-8. ISSN 1211-8001.
STRNADOVÁ, Olga. Douška do divákova ouška. ČTVRTletník DDD. Jaro 1999. ISSN 2464-8221.
STRNADOVÁ, Olga. Můj písemný příspěvek bude stručný... Tvořivá dramatika. 2001, roč. 12, č. 2 (32). ISSN 1211-8001.
STRNADOVÁ, Olga. Za časů ušatých čepic: Jak se v Žamberku rodili Kubula, Barbucha a ti druzí. Tvořivá dramatika. 1995, roč. VI, zvl. číslo. ISSN 1211-8001.

Životopisné:
MERTA, Jan; MACHKOVÁ, Eva; ŠEFRNA, Karel. Olga Strnadová. Divadelní hromada. 1999, č. 25, s. 43. ISSN 2533-6304.
RICHTER, Luděk. Heslo pro Databázi ČAD. Rkp. Září 2018.
RICHTER, Luděk. Olga Strnadová. In 50 Loutkářských Chrudimí: Vývoj českého loutkového divadla v zrcadle festivalu. Praha: Dobré divadlo dětem a IPOS, 2001, s. 162. ISBN 8090297501 (DDD), 807068156X (IPOS).
ŠEFRNA, Karel. Olga Strnadová. Divadelní hromada. Léto 2008, č. 53, s. 42. ISSN 2533-6304.

--------------------------
PROVAZNÍK, Jaroslav - HULÁK, Jakub: Podklad pro heslo Databáze ČAD. Rkp 2004.

RICHTER, Luděk: 50 Loutkářských Chrudimí. Praha, Dobré divadlo dětem a IPOS-ARTAMA 2001, s. 162.

Hromada 1999, č. 25, s. 43.

----

PROVAZNÍK, Jaroslav - VOBRUBOVÁ, Jana - STRNADOVÁ, Olga: Našima očima 1990-1991: Písmena - slova - příběhy (Příloha pro vaši inspiraci). Praha: IDM MŠMT ČR. 1991.
 
 

Související Texty

 
 

Související Soubory

 
 

Související Ročníky přehlídek

 
 

Související Bibliografie

 
 

Související Videa

 
 

Související Obrázky

Chrudim, CP Loutkářská Chrudim, snímky z plenéru, 1995
LCH 2007, beseda s porotou
Žamberk, ZUŠ,  Malý prales, uprostřed s kytarou O. Strnadová, 1998
Žamberk, ZUŠ, Čtyři drobničky - Malý prales, vpravo O. Strnadová, 1998
Žamberk, ZUŠ, Osadnickej spolek, Prachsakramentský rozprávky, CP Loutkářská Chrudim 2012
Žamberk, ZUŠ, Strnadová Olga, 2008
Žamberk, ZUŠ, Vančura, Strnadová: Za času ušatých čepic, 1991
Žamberk, ZUŠ, Vladislav Vančura: Za časů ušatých čepic, 1991


 
 

Související Alba

 
  Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':
 
Žamberk, ZUŠ, Strnadová Olga, 2008
Žamberk, ZUŠ, Vladislav Vančura: Za časů ušatých čepic, 1991
Žamberk, ZUŠ, Vančura, Strnadová: Za času ušatých čepic, 1991
Žamberk, ZUŠ,  Malý prales, uprostřed s kytarou O. Strnadová, 1998
Žamberk, ZUŠ, Čtyři drobničky - Malý prales, vpravo O. Strnadová, 1998
Chrudim, CP Loutkářská Chrudim, snímky z plenéru, 1995
LCH 2007, beseda s porotou
Žamberk, ZUŠ, Osadnickej spolek, Prachsakramentský rozprávky, CP Loutkářská Chrudim 2012