Soubory: Bozděch, ČOB / Jiráskovo divadlo / DrO Mládeneckého kroužku

 
 

Související Geografické celky

 
  Stav: aktivní
Založení / první zpráva: 1892
Působení: 189x, 190x, 191x, 192x, 193x, 194x, 195x, 196x, 197x, 198x, 199x, 200x. 201x
 
  Bozděch, dříve Mládenecký kroužek, v 50. a 60. letech 20. století pro soubor dle sídla používán též název Jiráskovo divadlo.

Od 1891 se stolová společnost mládenců scházela U Sokola nebo v hostinci U Ptáčků. Původně se věnovala zpěvu po vedením sbormistra Fr. Bohuslava.
1892 založila Dramatický odbor vzdělávacího a zábavního Mládeneckého kroužku (později Bozděch, Spolek pro postavení lidového divadla ve Vršovicích), 60 členů. Předseda Jaroslav Justoň. Sehráli aktovku J. Nerudy Ženich z hladu.
1893 zakoupili jeviště od Besedy Okoř v Praze, zahájili v sále U města Mexika (sem se spolek přestěhoval od Vandů) aktovkou Věno, režie Konětopský.

1895 Mládenecký kroužek Svatební noce, cedule vystavena na Národopisné výstavě českoslovanské.

Dramatický odbor vedli Konětopský a Froněk,
též fraška - Rud. Kneisl: Farář a jeho kostelník, Premayer: Dr. Robin, El. Pešková dle franc. orig.: Jen mimochodem, Stroupežnický: Paní mincmistrová, V. Štech: Maloměstské tradice, Aug. von Kotzebue: Zmatek nad zmatek, režie Ad. Froněk (dlouholetý režisér, čestný člen) a Lad. Veselý.
Po těchto hrách stěhování do hostince U vlasti a pak zpět do Mexika,
1895 do hostince Jiránkova (U Bohatů).
1895-1910 hrál Na kovárně, kde zřízeno jeviště, upravováno, rozšiřováno atd. „ Na úpravu jeviště spolek byl nucen vynaložit 135 zl., k témuž účelu přispěl ziskem ze zábav 125 a zbytek uhradil půjčkami svých členů“ (Památník ČOB Bozděch 1913).

1895 Alegorický vůz Hold Tylovi, vypravený režisérem Froňkem, výtvarný návrh ing. Voříšek pro průvod obce Vršovické na Národopisnou výstavu 1895.
1895 účast na sjezdu ochotníků “na Horách Kutných“.

25 let Pražského okrsku Dra Hermana, ÚMDOČ, s. 35-36: Bozděch, Dramatický odbor Mládeneckého kroužku: "Jak již prve originální jméno napovídá, mohl býti členem tohoto kroužku jen muž svobodný, a snadno si pak vysvětlíme pozdější změnu názvu – neboť ve všem hledej ženu. A tak se i zde vyšším řízením stalo, že z celého mládeneckého kroužku zbyli jen dva mládenci, a to Jaroslav Justoň, první předseda, a Ladislav Seether."

Od 1897 jako Čtenářsko-ochotnická beseda Bozděch. Současně dramatický (zásluhou Konětopského) a pěvecký odbor (zásluhou sbormistra Fr. Bohuslava). Od té doby významná činnost, rozšířil se kruh výborných ochotníků a velmi dobrých režisérů, stálé obecenstvo. Programově si stanovil, že se bude věnovat výhradně "pracím dobrých českých dramatických spisovatelů, zušlechťovati svoje členstvo i obecenstvo." V programu měl také zřízení lidové knihovny pro Vršovice.

1896 uvedeno: F. F. Šamberk: Jedenácté přikázání, A. Jirásek: Vojnarka, Manžel v base, Pražský flamendr, Matčina píseň, Potrhlý švec, Život za přítele, Únos Sabinek, Farář z Podlesí.

1897 Mládenecký kroužek ve Vršovicích uvedl Dívku z Podskalí, Maryšu, Není v Praze nad legraci, Chudý písničkář, Paličova dcera, Ženichové, Mlynář a jeho dítě, Modlitba na hřbitově, Noc na Karlštejně, Peníze, Krejčí lékařem, Vosí hnízdo, Nevěsta z Amsterodamu, Služebník svého pána, Paní Marjánka, matka pluku. Režiséři Froněk, Seethaler.

1898 uv. Farářova kuchařka, Žertva na Balkáně, Naši furianti, Muka chudé ženy, Veselý švec, Věno, Staří blázni, Rohovín Čtverrohý, Gazdina roba, Mlynář a jeho dítě, Se stupně k stupni, Pán a sluha jako duha, Václav Hrobčický z Hrobčic.

1899 Ravugiollo, Loupežník z Appenin, zdařilá Princezna Pampeliška (Kvapil), velmi dobrá režie Rich. Branald, z herců vynikl B. Zakopal, později člen MD na Král. Vinohradech, opakována mj. v Pištěkově aréně. Dále V. Hugo: Bídníci, Mládí, Poskalák, Jiříkovo vidění, Směry života, Hanzi Vejvara, Na dušičky, Probuzenci (společně s Besedou Dobrovský z Prahy), Pod krovem otcovským, Pan sekretář, Tajnosti pařížské.

1900 Uvedena Princezna Pampeliška (Kvapil), představení chváleno jako "důstojná reprezentace" souboru. V hl. rolích Zakopal, Justoňová, Mařík, Pudil, Zděnek, Sindermannová, Klub cyklistů, Jan Výrava.
1902 oslaveno 10 let trvání, vydán Pamětní list. Za 10 let existence sehráno 205 div. představení, knihovna vzrostla na 1342 svazků.

1903 Jan Hus (Tyl), režie Jindřich Šercl, Václav Hrobčický z Hrobčic, v hl. roli Ad. Froněk.
1903 odešel Branald, Zakopal aj., ochabnutí činnosti. Oběť lásky (F. J. Janke), fin. neúspěch.
1904 uv. Oběť lásky - režie J. V. Šercl; kritika převážně negativní.
1906 Maškarní merenda.
1907 zahájila sezonu Zkouška státníkova (Bozděch), 85 členů, režiséři J. Šercl, A. Froněk, Ad. Švec.
1908 - 9. 2. - Tylovy oslavy - 100. výročí narození, uvedeno představení Švanda dudák.
1908 - 28. 5. - J. Rudloff: Když si náš dědeček babičku bral, hráno velice dobře, vzorná režie Šerclova, výprava na ochotnické poměry nádherná, několik výkonů se vymykalo z ochotnického rámce, vyprodané divadlo.
1908 účast 26členné delegace na všeochotnickém sjezdu v Plzni.
1908 - v roce 100. narozenin J. K. Tyla sehrál v Šamberkově hře Josef Kajetán Tyl titulní roli režisér Besedy Ad. Froněk.
1908 - 11. 10. - zahajovací představení sezony - Al. Jirásek: Otec.
1909 - v sezoně 1908/9 hráno celkem 10 původních a 18 překladových her: Otec, Lesní panna, Dědečkovy housle, Baj-Kaj-Laj, Třetí zvonění, Zapovězené ovoce, Dva světy, Jerna a Viktorka, Čistý lístek, Farář z Podlesí, Pramáti, Protiva, Nájemníci pana domácího, Matčina píseň, Plukovník Pumperton, Dědičný polesný, Mamselle Tourbillon, Lili, Chudý písničkář, Svědomí, Promluvte s mamá!, Růžena a Růženka, Bratři sv. Bernarda, Radosti otcovské, Bobří kožich, Sňatek na zkoušku.

1910 hostinec Na kovárně, kde beseda 15 let hrála divadlo, určen k zboření, zde poslední představení Vojsko v dívčím ústavě (Tonelli-Tišnov), poté dekorace uschovány v Ranherce (místnost zapůjčena městskou radou).
Poté působili v Bartošově hostinci, nedařilo se.
Hráli v Sokolovně (předtím zde cvičil Sokol) v hotelu Servus, hojná činnost i návštěva.
1910 uvedli původní tituly - Karel Fořt: Z českých mlýnů, 2x; Poklad, A. Jirásek: Pan Johanes, Jos Skružný: Spodničky, El. Krásnohorská: Přišla do rozumu; Jaroslav Kvapil: Oblaka, Ant. Lokay: Růžová pouta, Pohádka o jaru, Al. Jirásek: Psohlavci; překlady - J. B. Khünl: Malý lord, Vojsko v dívčím ústavě, Ch. Birch-Pfeifferová: Sirotek Lowoodský, Paul Gavault: Slečna Josefínka moje žínka, Alex. Dumas: Dáma s kameliemi.
1910, 1911, v letním období představení v Lidovém domě, U Červenků, velká zahradní zábava v Pivovarské zahradě.

1911 k 60tinám Jiráska Vojnarka, k 70tinám Bozděcha Z doby kotilonův.
1911 - 15. 10. - Živá reklama; 5. 11. - Ant. Lokay: Nerozluční přátelé, Bohumil Rezek: Svatba reservistova. - 19. 11. - J. Stroupežnický: Na valdštýnské šachtě, - 26. 11. Můj Vojtíšek; F. J. Andrlík(?): Sokyně; 17. 12. Jos, Skružný: Žabec; 25. 12. Rud. Mařík: Sny štědrého večera.

1912 - 25. 2. na své scéně v hotelu Servus sehráli novinku - veselohru E. Jeřábkové a M. Tondrové Láska světákova, v roli Lucie jh. M. Koubíčková, která před časem zaujala Máňou ve hře Cop.
Od 1912 opět v Lidovém domě, důkladná vyhovující přestavba sálu.
1912 - 17. 11. - R. Kafka: Anděl strážný, veselohra.

Během 20 let trvání 458 div. představení 467 divadelních her, z nich 275 původních, např. Klicpera, Šamberk, Jeřábek, Kollár, Stroupežnický, Tůma, Mrštíkové, Vrchlický, Preissová, F. X. Svoboda, Faster, Rudlof aj. Hráno pro dobročinné a národní účely.
Předsedy spolku v uplynulých 20 letech Ant. Dlabač, Jar. Justoň, Ad. Krása, Rud. Kalabis, Ant. Valášek, Jar. Chmelař, Jos. Fábera.
Režiséry Konětopský, Al. Froněk (14 let), Lad. Veselý (14 let), Fr. Mařík, B. Zakopal, Rich. Branald, L. Seethaler, Jar. Čámský, Jos. Dolejší, Ad. Švec, Rud. Holeček, M. Bouška.

Za 1. světové války Bozděch ztratil mnoho členů, místnosti a vybavení.

1920 působil jako Bozděch, Spolek pro postavení lidového divadla ve Vršovicích. Členy např. B. Zakopal (MD na Král. Vinohradech), Rich. Branald (1876-1850, autor div. her pro ochotníky, režisér, herec, otec Adolfa B.) aj. Aktivní činnost dobré úrovně.
Do 1942 sehráno 1028 představení.
1923 V. Lemberk: Pro víru, r. F. Buřil.
1926 F. A. Šubert: Jan Výrava.

Od 1920 do 1930 byl členem spolku Bozděch Felix Buřil, který 1930 odešel s částí členů do Společenského klubu, kde vytvořil 180 rolí a režíroval 52 her, a vrátil se s celým souborem 1945.
1936 Grmela: Pudřenky, režie V. Jirousek, 3. místo v soutěži Pražského okrsku ÚMDOČ
Po 1945 Buřil v Bozděchu vytvořil další výrazné role např. Lízal v Maryše, Jago i Shylock v Shakespearových hrách, Trepifajksl z Dalskabátů.
Jako režisér vytvořil desítky dalších vynikajících inscenací, např. Kupce benátského, Soud lásky, Fidlovačku, Paličovu dceru, Starou historii.
Až do konce svého života v roce 1967 byl vedoucím souboru Bozděch, vynikající byla jeho práce s mládeží, vychoval stovky mladých členů, z nichž se řada profesionalizovala.

Od 1945 Bozděch, div. a společenský klub Vršovice, později při OKD Praha 10.
Od roku 1946 ve vlastním Jiráskově divadle v Husově sboru ve Vršovicích (pro soubor používán též název Jiráskovo divadlo),
1946-1962 nejplodnější období souboru.
1947 Vilém Werner: Půlnoční slunce, r. Jan Peka.

1950 Odvety (Kruczkowski), M. D. Rettigová (Jirásek), Všichni moji synové (Miller), Zkrocení zlé ženy (Shakesp.), Svatba pod deštníkem (Štech); Zločin v mlze, Babička (Němcová).
1951 Zlý jelen (Klicpera), Včera narození, Hababa a Jordán (Štech), Krčma na břehu (E. F. Burian), Sláva (Gusjev), Perníková chaloupka (Stehlík), komedie plná omylů (Shakespeare) ...
V 50.-počátkem 60. let při používání názvu Bozděch patrně divadelním souborem osvětové besedy (?).
1952 Paní mincmistrová (Stroupežnický), Lidový král (J. a M. Tomanovi), Vodní družstvo (Štolba), Kulatý svět (F. F. Šamberk), Pes na seně (Lope de Vega).
1953 Hadrián z Římsů (Klicpera), Na letním bytě (Štolba), Hlas Ameriky (Boris Lavreněv), Červené tulipány (Jar. Lukeš),Volský případ (Vlad. Lebeda), Růžové poupě (Kráska a zvíře, O. Šafránek), Poslední muž (F. X. Svoboda), Dům u tří děvčátek (opereta, Fr. Schubert), O zlé kmotře (Fr. Kožík), Staré hříchy (J. Štolba), Hamlet (Shakespeare).
1954 Muzikant Kmoch (S. Razov, J. Červený), Benátská maškaráda (C. Goldoni), Skandál v obrazárně (V. Jelínek), Tulák (opereta, R. Piskáček), Platon Krečet (Kornejčuk), Stavitel Solness (Ibsen).
1955 Světa pán v županu (E. Bozděch), Bílá nemoc (Čapek), Sto dukátů za Juana Cerventes - Vl. Dvořák), Hamilton a spol. (Lothar Suchý), Princezna se zlatou hvězdou na čele.
1956 RUR (K. Čapek), Dobrý voják Švejk ( J. Hašek - Fr. Smažík), Tartuffe (J. B. Moliѐre), Bidýlko (E. Vachek), Čtverák Hastrman, Kulička (Hochwälder), Honza v zakletém zámku (V. Plumlovská).
1957 Talár v městečku (Krpata), Zapadlí vlastenci (Rais), Podzimní píseň lásky (opereta, J. Kubík), Kam s ním (J. Neruda), např. Obyčejný člověk (Leonov), Čestmír (Tyl),
1958 - Kubík, Hallová, hudba Em. Starý: Podzimní píseň lásky, inscenaci souboru Bozděch režijně vedl operetní zpěvák František Bílek.
1959 Člověk ze starých novin (Hikmet), režie N. Ropek, Brechtův večer, Pušky paní Carrarové (Brecht), režie J. Martinec (spisovatel, metodik ÚDLUT pro divadlo). Dále Shakespeare, Shaw, Voskovec Werich.

1960 DS OB Solodar: Šeříkový sad, hráno v Divadle Braník.
1961 hrál Bozděch na III. černčické div. přehlídce v místním dobře vybaveném přírodním divadle Tylovu Fidlovačku
1962 Jiráskovo divadlo Vršovice KD Phy 10 – Slovanské nebe (Toman), v plánu Chirurg Platon Krečet (Kornijčuk) a Samota Nadějov (K. Stanislav).

1974 Pohádka při měsíčku, účast na 2. pražské přehlídce div. pro děti v KD Zavadilka.
1979 - Jan Jílek: Pták Ohnivák a Liška Ryška. Účast KP.

1986 - L. Šterc, E. Holečková: Kdo rozezpívá princeznu, r. M. Grisa j. h. Účast na 14. pražská přehlídka tvorby pro děti.

Bozděch 1988 35 členů, ved. Václav Pech, pod OKD Praha 10.
V 80. letech Bozděch činný v OKD Praha 10, ved. Václav Pech, 1988 35 členů, zřizovatelem OKD Prahy 10, hrál v sále Divadla Solidarita nebo v KD Cíl.
Dramaturgie zaměřená hl. na děti a mládež, např. Kdo rozezpívá princeznu (Šterc, Holeček), Čert a Káča, Vodník Mařenka, O ševci Ondrovi a princezně Julince.
Pro dospělé Ženitba, Lucerna, Strakonický dudák, Balada z hadrů, Mezihry (Cervantes).

Z Bozděcha vyšla řada pozdějších profesionálů, např. Viktor Maurer, Vítězslav Jirsák, Miriam Kantorková, Petr Jančařík.
1999 Dalskabáty, hříšná ves.

Existence i 2003, hrál v Divadle Solidarita.

2013 - H. Lisická, J. M. Bourek: Ženich pro čertici. Účast na ObP Karlínské jeviště.
 
  Bibliografie:
BENEŠ, Jiří: Ve vůni černčických lip. Ochotnické divadlo 1961, č. 9, s. 207; 1962, č. 1, 3. s. obálky.

CESTY českého amatérského divadla. Vývojové tendence. Zprac. Jan Císař a kol. Praha, IPOS-ARTAMA 1998, obr. s. 95: Alegorický vůz Hold Tylovi, vypravený r. Froňkem, výtvarný návrh ing. Voříšek pro průvod obce Vršovické na Národopisnou výstavu 1895.

DVACET PĚT let pražského okrsku Dra Hermana ÚMDOČ. Praha, ÚMDOČ 1933, s. 35-36. kART.

JAVORIN, Alfréd: Divadla a divadelní sály v českých krajích. Praha, Umění lidu 1949. Díl I. Divadla, s. 253

LADECKÝ, Jan: Seznam předmětů divadelního oddělení Národopisné výstavy českoslovanské roku 1895. In Příspěvky k dějinám českého divadla. Praha, Div. odbor NVČs 1895, s.180 - 193. Viz Texty.

OD STOLOVÉ společnosti k divadlu. Amatérská scéna 1986, č. 7, s. 12-13.

PAMÁTNÍK Čtenářsko ochotnické besedy Bozděch. Ve Vršovicích vydaný na paměť dvacítiletého trvání Besedy 1913. 51 s.

PAZDERNÍKOVÁ, Jana: Žižkovské divadlo. In: Nová kniha o Praze 3. Praha, MILPO 1998, s. 94-96.

PRAŽSKÉ spolky. Soupis pražských spolků na základě úředních evidencí z let 1895-1990. Sest. Marek Lašťovka, Barbora Lašťovková, Tomáš Rataj, Jana Ratajová, Josef Třikač. Documenta Pragensia Monographia, vol. 6. Praha, Scriptorium 1998. 744 s. Kap. XI. Ochotnické, čtenářské a zábavní, s. 229-265 (Bozděch, vznikl jako Vzdělávací a zábavní spolek Mládenecký kroužek ve Vršovicích, 1892-dosud [PS231]).

SMRČEK, Otto: Praha podle částí. Podklad pro Místopis. Rkp. 14. s. 1999-2000. PC ART.

ŠERCL, Jindřich: Paměti obce Vršovice. Součástí paměti ČOB. Vršovice 1902.

TÁBORSKÝ, Vojta Š.: Příspěvky k dějinám divadelního ochotnictva československého. Praha, ÚMDOČ 1931, s. 82- 85.

VANIŠ, Václav: Drhá pražská. Amatérská scéna 1974, č. 6.

VE SLUŽBÁCH Thalie II. České divadlo ochotnické. Soubor dokladových statí. Liberec, V. Talík za spolupráce ÚMDOČ 1946, s. 296.


Divadelní listy 1900, č. 16, s. 354.


Thalie 1896-7, č. 19-20, s. 234.
Thalie 1897-8, č. 1, s. 5, 6, č. 3, s. 22, č. 8, s. 62, č. 16-17, s. 136, č. 18, s. 143, č. 19-20, s. 160, č. 22, s. 168, č. 22, s. 175, 176, č. 23, s. 184, č. 24, s. 188.
Thalie 1898-9, č. 3, s. 23, 24, č. 4, s. 31, č. 5, s. 40, č. 18, s. 144, č. 19, s. 151, č. 20, s. 159, č. 23, s. 184.
Thalie 1899-1900, č. 2, s. 14; č. 3, s. 22, č. 4, s. 32, č. 5, s. 42, 43, č. 17, s. 138, č. 18-19, s. 148-9, č. 20, s. 160, č. 21, s. 167, č. 23, s. 183.

Divadlo, roč. 6, č. 11, s. 257 - 20. 3. 1908
Divadlo 1904, č. 18, s. 407.
Divadlo roč. 6, 1907-08, č. 8-9, s. 206.
Divadlo roč. 6, 1907-08, č. 18, s. 434; č. 18, s. 455.
Divadlo roč. 7, 1908-1909, č. 3, s. 76.
Divadlo roč. 9, 1910-1911, č. 8, s. 220.
Divadlo roč 11, 1912-1913, příl. 5, s. 46.

Ochotnické divadlo 1911/1912, roč. 1, č. 4, 5. 12., s. 45, 46; č. 5, 20. 12. 1911, s. 57; č. 7, 20. 1. 1912, s. 86; č. 8, 5. 2. 1912, s. 96; č. 10, 5. 3. 1912, s. 122; č. 12, 5. 4. 1912, s. 153.

Zprávy ÚMDOČ 1950, č. 6-7, s. 158.
 
  Archivy:
Divadelní oddělení Národního muzea, Praha: diplom B. Zakopalovi
č.inv. 6543/38, lok.č. P - S 3 (zničeno v depozitáři v Terezíně při povodni 2002)
Plakáty:
C 1784-1786, C 1787-1789, C 1790-1793, 10 Pl Bozděch.

kART:
Evidenční karta ÚKVČ, 1988.

Praha, Národní archiv:
Fond ZU spolky 1916-1920, i. č. 374/6513/1920, Spolek pro postavení lidového divadla Bozděch.
Fond ZU spolky 1941-1947, i. č. 429/2201/1945, Div. společenský klub Bozděch.
 
 

Související Texty

 
 

Související Osobnosti

 
 

Související Ročníky přehlídek

 
 

Související Organizace

 
 

Související Bibliografie

 
 

Související Kalendárium

 
 

Související Obrázky

František Skružný
František Skružný
Praha, Bozděch, divadelní rozvaděč
Praha, Bozděch, mechanismus k ovládání divadelní opony
Praha, Bozděch, nabídka technického vybavení
Praha, Bozděch, ocenění Okrsku Dr. Hermana Praha, 1933
Praha, Bozděch, program na červen - plakát, 1948
Praha-Vršovice, Bozděch - logo
Praha-Vršovice, Bozděch,  Mezihry, Cervantes, r. Ota Bachura, v. El. Peroutková, 1982 - plakát
Praha-Vršovice, Bozděch, Balada z hadrů, V a W, návrh kostýmů George a Sehan, El. Peroutková, 198x
Praha-Vršovice, Bozděch, Čert a Káča, Zd. Skořepa, r. M. Uhlíř, 1980, program
Praha-Vršovice, Bozděch, Dalskabáty, hříšná ves, 2000
Praha-Vršovice, Bozděch, Dalskabáty, hříšná ves, 2000
Praha-Vršovice, Bozděch, DS ZK ROH železničářů, Koho tlačí bota, 1953
Praha-Vršovice, Bozděch, Dva světy - plakát,1901
Praha-Vršovice, Bozděch, Fidlovačka, 1950, výjev ze hry
Praha-Vršovice, Bozděch, Fidlovačka, 1950, výjev ze hry
Praha-Vršovice, Bozděch, Fidlovačka, 1950, výjev ze hry
Praha-Vršovice, Bozděch, Fidlovačka, 1950, výjev ze hry
Praha-Vršovice, Bozděch, Kašpárek, Honza a zakletá princezna, Jílek, r. M. Uhlíř, 1983, program
Praha-Vršovice, Bozděch, Krčma na břehu (E.F.Burian), scéna, 1950
Praha-Vršovice, Bozděch, Kvítek divokého západu, Naše Adrienna - plakát, 1931
Praha-Vršovice, Bozděch, Maryša, 1947, Lízal Felix Buřil
Praha-Vršovice, Bozděch, měsíční program listopad 1953, 24 představení - plakát
Praha-Vršovice, Bozděch, měsíční program, leden 1950 - plakát
Praha-Vršovice, Bozděch, Podskalák, 2002
Praha-Vršovice, Bozděch, Podskalák, rež. Uhlíř, 2002
Praha-Vršovice, Bozděch, Právo na hřích - plakát, 1935
Praha-Vršovice, Bozděch, Princezna Koloběžka první, 1973
Praha-Vršovice, Bozděch, repertoár v sezóně 1949-1950, leták
Praha-Vršovice, Bozděch, V zakletém zámku - plakát, 1925
Praha-Vršovice, Bozděch, Vodník Mařenka, 2000
Praha-Vršovice, Bozděch, Zapadlí vlastenci, r. Skružný, 1950, program
Praha-Vršovice, Bozděch: Cinybulk: Ostrov splněných přání, 1958.
Praha-Vršovice, Bozděch: Plakát Piškot, Čaplín a spol.,  Jiří Balda, uvedeno 1930 - plakát
Praha-Vršovice, DS Bozděch, Ženich pro čertici, 2002
Praha-Vršovice, DS OB, Šeříkový sad, v Divadle Braník - plakát, 1960
Praha-Vršovice, OS  Bozděch, ZuzanaVojířová, 1972
Praha-Vršovice: Budova restaurace Na Kovárně. Působiště ČOB Bozděch 1895-1910.
Praha-Vršovice: Divadelní sál s jevištěm v restauraci Na Kovárně .


 
 

Související Alba

 
  Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':
 
František Skružný
Praha-Vršovice, Bozděch - logo
Praha-Vršovice: Budova restaurace Na Kovárně. Působiště ČOB Bozděch 1895-1910.
Praha-Vršovice: Divadelní sál s jevištěm v restauraci Na Kovárně .
Praha-Vršovice, Bozděch: Cinybulk: Ostrov splněných přání, 1958.
Praha-Vršovice, OS  Bozděch, ZuzanaVojířová, 1972
Praha-Vršovice, Bozděch, Princezna Koloběžka první, 1973
Praha-Vršovice, Bozděch, Vodník Mařenka, 2000
Praha-Vršovice, Bozděch, Dalskabáty, hříšná ves, 2000
Praha-Vršovice, Bozděch, Podskalák, 2002
Praha-Vršovice, Bozděch, Podskalák, rež. Uhlíř, 2002