Soubory: Volné sdružení divadelních ochotníků

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1923
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1928
Působení: 192x

Volné sdružení divadelních ochotníků
1923-1928 působilo v Butovicích seskupení mladých příslušníků české menšiny v dělnické kolonii, které na Okresním úřadě v Novém Jičíně nebylo oficiálně registrováno. Žádosti o povolení uspořádat představení podepisoval režisér. Hrávalo se v Závodním hotelu (čp. 333) jen příležitostně. Protože tamější sál byl pronajímán různým korporacím, divadelní zkoušky se odbývaly většinou ve třídách české školy v kolonii (čp. 364).
Divadelní představení se proto mohla konat jen v sobotu a jeviště v noci muselo být odklizeno, aby příští den v neděli mohl sál sloužit pro představení kina.
Hráli jednoaktovky a kratší scénky.
Sdružení hrávalo většinou při různých příležitostech jednoaktovky, dramatické výstupy a kuplety se zpěvy, především v rámci zábav pořádaných jinými organizacemi.
1926 - 13. 6. - uvedeno historické drama J. J. Kolára: Pražský Žid režiséra Rafaela Kašky, jediné písemně doložené divadelní představení sdružení se uskutečnilo v Závodním hotelu v předvečer otevření nové české menšinové školy ve staré kolonii. Dnes škola ul. Tovární čp. 386.

Bibliografie:
MACEK, Stanislav: 120 let ochotnického divadla ve Studénce. Studénka, MěKS 2006, 63 s. Rkp. viz Místa/Butovice/Texty

MACEK, Stanislav: České ochotnické divadlo v Butovicích (1. část), Vlastivědný čas. Poodří 2011, č. 1 (zprostředkoval red. R. Jarošek).

MÍSTOPIS českého amatérského divadla, I. díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2001, s. 123.

Poznámka:
K oponě:

"Pamětníci vzpomínali na Silvestry, kdy se na společném programu podílely obě národnosti. Divadelní jednoaktovky a zpěvné kuplety se střídaly jednou německy, podruhé česky. Rovněž hudební soubor byl složen z hudebníků obou národností. Při tom byla vzpomenuta i historie „české opony“, která dobře charakterizuje tehdejší poměry a problémy, s nimiž se museli potýkat divadelní ochotníci a které jsou dnes již těžko pochopitelné.
Dle vyprávění čeští vagonoví malíři písma malovali pro divadla kulisy, a tak i v r. 1919 namalovali samostatnou oponu, která bývala při českých představeních zavěšována před stávající tmavočervenou oponu. Na jedné polovině opony byla zobrazena dívka jako symbol svobody a radosti a na druhé polovině byly postavy blahobytných kapitalistů se zlatými prsteny a měšci peněz. V následujících dvou letech byla údajně majitelům Vagonky a jejich úředníkům „trnem v oku“, a proto byla nakonec přemalována. V jakém rozsahu se tak stalo a jaký byl další osud opony již pamětníci neuvedli – jen to, že se uplatňovala až do r. 1929, kdy bylo pořízeno nové jeviště. Tato „oponová vzpomínka“ prokazuje sice určitou existenci divadelní činnosti v budově Závodního hotelu v těchto letech, avšak podrobně konkrétně nespecifikovanou, a tak jsou údaje z této doby velmi kusé."
(Macek: Butovice, 2. část)

Mapa působení souboru - Volné sdružení divadelních ochotníků

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.