Databáze českého amatérského divadla
Soubory: Dělnická tělocvičná jednota / Lidová scéna / ZK ROH Mlékárny / ZK ROH Místního hospodářství
Související Geografické celky
Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1912
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1985
Působení: 191x, 192x, 193x, 194x, 195x, 196x, 197x, 198x
Založení / první zpráva: 1912
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1985
Působení: 191x, 192x, 193x, 194x, 195x, 196x, 197x, 198x
1912 založena Dělnická tělocvičná jednota,
před první světovou válkou sehrála jen několik představení,
od 1919 (po rozdělení spolku Kolár) zahájena intenzivní činnost Dramatického odboru Dělnické tělocvičné jednoty.
1920 odbor členem SDDOČ.
1922 si DTJ postavila Lidový dům se stálým jevištěm.
1923 DrO Dělnické tělocvičné jednoty přijal název Lidová scéna.
Vedení Lidové scény se v té době ujal Bohuš Struska jako úspěšný režisér a autor četných divadelních her. V jeho režii byla uvedena jeho dramatizace jeho románu Jiří Radim, k němuž čerpal látku z historie okresu. Hrála se za velké účasti diváků v přírodě na hradě Kaceřově, Krašově, Libštejně a v Podhrází u Mladotic.
Po Struskově odchodu se nehrálo tak často, ale výběr repertoáru zůstal na výši.
1923 hráli jako Mladá scéna.
1923 – Gryspekové (autor nezjištěn); Ferdinand Oliva: V červáncích svobody;
1924 – Maurice Maeterlinck: Stilmondský starosta; Ernst B. Raupach: Mlynář a jeho dítě.
1928 odbor členem ÚMDOČ.
1929 spolek přijat za člena ÚJDDOČ.
1928 – Alois Jirásek: Emigrant;
1929 – Alexandre Dumas: Tři mušketýři.
1931 – Jaroslav Vrchlický: Noc na Karlštejně, režie B. Sova;
1934 – Josef Kajetán Tyl: Jan Hus;
1935 – dramatizace podle Svatopluka Čecha: Lešetínský kovář;
1937 – Karel Čapek: Bílá nemoc.
Po tomto představení se Lidová scéna odmlčela do 1941, kdy do ní vstoupili členové zakázaného Sokola.
1941 – Jan Drda: Jakož i my odpouštíme; režie K. Slunečko, výprava J. Hlaváč, první společné vystoupení s členy Sokola.
1942 – Ladislav Stroupežnický: Naši furianti; Zdeněk Štěpánek: Nezbedný bakalář; Vilém Werner: Půlnoční slunce aj.
1944 – Robert Neuner: Když kocour není doma.
Na repertoáru také např. Karel Krpata: Mistr ostrého meče, další hry a talé několik vlastních divadelních her.
1945 soubor ztratil herce a režiséra Josefa Rabase, který podlehl útrapám totálního nasazení, a Františka Ptáka, který padl v květnové revoluci.
Po 1945 Lidová scéna zahájila činnost hrou Aloise Jiráska: Lucerna.
Poté – Zdeněk Němeček: Rukopis času; Konstantin M. Simonov: Ruští lidé; Josef Kajetán Tyl: Děvče z předměstí;
1947 – Dalibor C. Vačkář: Stanice Gordian; Jan Říha: Polibek královský;
1949 – František Kňourek: Jiříkovy housle.
1950 – Dalibor C. Faltis (Vačkář, pseud.): Chodská nevěsta.
1951 – Eva Klenová: Hejtman Talafús; Nikolaj Vasiljevič Gogol: Revizor; František Ferdinand Šamberk: Jedenácté přikázání; Peter Karvaš: Lidé z naší ulice; Alois Jirásek: Magdalena Dobromila Rettigová; Jaroslav Vrchlický: Noc na Karlštejně; Vojtěch Válek: Česká polka.
Po 1951 hráli jako Divadelní soubor ZK ROH Mlékárny, poté Dramatický kroužek ZK ROH Místního hospodářství.
Název Lidová scéna byl používán i nadále.
1951(?) – Vratislav Blažek: Třetí přání;
1954 – Leon Kruczkowski: Němci;
1956 – Ivan Stodola: Čaj u pana senátora; František Spitzer: Tovaryš Martin.
1956 výstava 130 let ochotnického divadla v Kralovicích.
Součástí výstavy bylo uvedení hry Jana Nepomuka Štěpánka: Berounské koláče, ukázky z dalších her nastudovaných v Kralovicích, např. Josef Kajetán Tyl: Děvče z předměstí.
Nejstarší aktivní herec a režisér František Modrý a současný režisér Karel Slunečko vedli rozhovory s pamětníky (např. Josefa Hallerová, 73 let, 1902 hrála Františku v Šamberkově Jedenáctém přikázání).
1957 otevření Kulturního domu ZK ROH Místního hospodářství (adaptace dřívějšího Lidového domu),
první hra – Karel Čapek: Loupežník;
dále – František X. Svoboda: Poslední muž.
1961 – Vojtěch Cach: Paní Kalafová.
1966 oslavili 140 let ochotnického divadla v místě, výstava unikátních dokumentů a kronik spolku.
1967 – Alois Jirásek: Otec. Hlavní roli hrál 76letý František Modrý, který v souboru působil celých 60 let. Představení bylo uvedeno na závěr 1. okresní přehlídky v místě.
1967 a později opět na začátku 80. let byl soubor pořadatelem okresních přehlídek divadelních souborů.
1971 – Jan Říha: Polibek královský.
1976 – Jan Nepomuk Štěpánek: Berounské koláče.
1983 – Miroslav Stoniš: Hořké letní herbicidy. Účast na Okresní divadelní přehlídce v Žilově.
1985 – Vojtěch Martínek: Kamenný řád (dramatizace románu).
před první světovou válkou sehrála jen několik představení,
od 1919 (po rozdělení spolku Kolár) zahájena intenzivní činnost Dramatického odboru Dělnické tělocvičné jednoty.
1920 odbor členem SDDOČ.
1922 si DTJ postavila Lidový dům se stálým jevištěm.
1923 DrO Dělnické tělocvičné jednoty přijal název Lidová scéna.
Vedení Lidové scény se v té době ujal Bohuš Struska jako úspěšný režisér a autor četných divadelních her. V jeho režii byla uvedena jeho dramatizace jeho románu Jiří Radim, k němuž čerpal látku z historie okresu. Hrála se za velké účasti diváků v přírodě na hradě Kaceřově, Krašově, Libštejně a v Podhrází u Mladotic.
Po Struskově odchodu se nehrálo tak často, ale výběr repertoáru zůstal na výši.
1923 hráli jako Mladá scéna.
1923 – Gryspekové (autor nezjištěn); Ferdinand Oliva: V červáncích svobody;
1924 – Maurice Maeterlinck: Stilmondský starosta; Ernst B. Raupach: Mlynář a jeho dítě.
1928 odbor členem ÚMDOČ.
1929 spolek přijat za člena ÚJDDOČ.
1928 – Alois Jirásek: Emigrant;
1929 – Alexandre Dumas: Tři mušketýři.
1931 – Jaroslav Vrchlický: Noc na Karlštejně, režie B. Sova;
1934 – Josef Kajetán Tyl: Jan Hus;
1935 – dramatizace podle Svatopluka Čecha: Lešetínský kovář;
1937 – Karel Čapek: Bílá nemoc.
Po tomto představení se Lidová scéna odmlčela do 1941, kdy do ní vstoupili členové zakázaného Sokola.
1941 – Jan Drda: Jakož i my odpouštíme; režie K. Slunečko, výprava J. Hlaváč, první společné vystoupení s členy Sokola.
1942 – Ladislav Stroupežnický: Naši furianti; Zdeněk Štěpánek: Nezbedný bakalář; Vilém Werner: Půlnoční slunce aj.
1944 – Robert Neuner: Když kocour není doma.
Na repertoáru také např. Karel Krpata: Mistr ostrého meče, další hry a talé několik vlastních divadelních her.
1945 soubor ztratil herce a režiséra Josefa Rabase, který podlehl útrapám totálního nasazení, a Františka Ptáka, který padl v květnové revoluci.
Po 1945 Lidová scéna zahájila činnost hrou Aloise Jiráska: Lucerna.
Poté – Zdeněk Němeček: Rukopis času; Konstantin M. Simonov: Ruští lidé; Josef Kajetán Tyl: Děvče z předměstí;
1947 – Dalibor C. Vačkář: Stanice Gordian; Jan Říha: Polibek královský;
1949 – František Kňourek: Jiříkovy housle.
1950 – Dalibor C. Faltis (Vačkář, pseud.): Chodská nevěsta.
1951 – Eva Klenová: Hejtman Talafús; Nikolaj Vasiljevič Gogol: Revizor; František Ferdinand Šamberk: Jedenácté přikázání; Peter Karvaš: Lidé z naší ulice; Alois Jirásek: Magdalena Dobromila Rettigová; Jaroslav Vrchlický: Noc na Karlštejně; Vojtěch Válek: Česká polka.
Po 1951 hráli jako Divadelní soubor ZK ROH Mlékárny, poté Dramatický kroužek ZK ROH Místního hospodářství.
Název Lidová scéna byl používán i nadále.
1951(?) – Vratislav Blažek: Třetí přání;
1954 – Leon Kruczkowski: Němci;
1956 – Ivan Stodola: Čaj u pana senátora; František Spitzer: Tovaryš Martin.
1956 výstava 130 let ochotnického divadla v Kralovicích.
Součástí výstavy bylo uvedení hry Jana Nepomuka Štěpánka: Berounské koláče, ukázky z dalších her nastudovaných v Kralovicích, např. Josef Kajetán Tyl: Děvče z předměstí.
Nejstarší aktivní herec a režisér František Modrý a současný režisér Karel Slunečko vedli rozhovory s pamětníky (např. Josefa Hallerová, 73 let, 1902 hrála Františku v Šamberkově Jedenáctém přikázání).
1957 otevření Kulturního domu ZK ROH Místního hospodářství (adaptace dřívějšího Lidového domu),
první hra – Karel Čapek: Loupežník;
dále – František X. Svoboda: Poslední muž.
1961 – Vojtěch Cach: Paní Kalafová.
1966 oslavili 140 let ochotnického divadla v místě, výstava unikátních dokumentů a kronik spolku.
1967 – Alois Jirásek: Otec. Hlavní roli hrál 76letý František Modrý, který v souboru působil celých 60 let. Představení bylo uvedeno na závěr 1. okresní přehlídky v místě.
1967 a později opět na začátku 80. let byl soubor pořadatelem okresních přehlídek divadelních souborů.
1971 – Jan Říha: Polibek královský.
1976 – Jan Nepomuk Štěpánek: Berounské koláče.
1983 – Miroslav Stoniš: Hořké letní herbicidy. Účast na Okresní divadelní přehlídce v Žilově.
1985 – Vojtěch Martínek: Kamenný řád (dramatizace románu).
Bibliografie:
KRÁTCE odevšad. V Kralovicích: Přehlídka amatérských DS, oslava 140. výročí zal. místního souboru. AS 1966, č. 6, s. 20; č. 11, s. 22.
SUCHÝ, Karel: 130 let divadla v Kralovicích. Ochotnické divadlo 1957, č. 5, s. 100–101.
ŠMOLÍK, Miroslav: Síla tradice. 140 let ODi v Kralovicích. Oslava výročí. AS 1967, č. 1, s. 2.
ŠTĚPÁNEK, F.: Zápisník. V Radnicích posedmé. /Přehlídka amatérských divadelních souborů./ Amatérská scéna, 16, 1979, č. 1, s. 21.
Divadelní ochotník 1929, č. 5, s. 79.
KRÁTCE odevšad. V Kralovicích: Přehlídka amatérských DS, oslava 140. výročí zal. místního souboru. AS 1966, č. 6, s. 20; č. 11, s. 22.
SUCHÝ, Karel: 130 let divadla v Kralovicích. Ochotnické divadlo 1957, č. 5, s. 100–101.
ŠMOLÍK, Miroslav: Síla tradice. 140 let ODi v Kralovicích. Oslava výročí. AS 1967, č. 1, s. 2.
ŠTĚPÁNEK, F.: Zápisník. V Radnicích posedmé. /Přehlídka amatérských divadelních souborů./ Amatérská scéna, 16, 1979, č. 1, s. 21.
Divadelní ochotník 1929, č. 5, s. 79.
Archivy:
Praha, Národní archiv:
Fond ZU Spolky 1921-1923, i. č. 377/5730/1923, Lidová scéna (zal.).
Fond ZU Spolky 1931-1934, i. č. 195/840/1931, Lidová scéna (změna).
Praha, Národní archiv:
Fond ZU Spolky 1921-1923, i. č. 377/5730/1923, Lidová scéna (zal.).
Fond ZU Spolky 1931-1934, i. č. 195/840/1931, Lidová scéna (změna).
Mapa působení souboru - Dělnická tělocvičná jednota / Lidová scéna / ZK ROH Mlékárny / ZK ROH Místního hospodářství
Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná. Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
(c) NIPOS, Databáze českého amatérského divadla.
Kontakt | GDPR - Ochrana osobních údajů | Prohlášení o přístupnosti
Používáním tohoto webu souhlasíte s použitím cookies, které jsou nezbytné pro jeho provoz, analýzu návštěvnosti a pro součásti webu využívajících tyto služby (např. společnostmi Google a Facebook). Cookies můžete zakázat nebo vymazat v nastavení svého prohlížeče.
Kontakt | GDPR - Ochrana osobních údajů | Prohlášení o přístupnosti
Používáním tohoto webu souhlasíte s použitím cookies, které jsou nezbytné pro jeho provoz, analýzu návštěvnosti a pro součásti webu využívajících tyto služby (např. společnostmi Google a Facebook). Cookies můžete zakázat nebo vymazat v nastavení svého prohlížeče.
