Texty: ZAJÍC, Vladimír: XVI. ročník Bechyňského perlení 2010 - Noc vrahů. Amatérská scéna 2010, č. 1, s. 22 - 23.

DS Scéna Kralupy nad Vltavou – José Triana: Noc vrahů. Výklad Kralupských důsledně respektoval „masakr rodinný“, takže bez násilí, díky režii a hereckým výkonům, logicky v dalším plánu vyvstává i téma „masakru společenského“. Srozumitelná a současně metaforická inscenace − v žádném případě ale ne jednoznačná − nabídne divákovi orientaci v příběhu. Ovšem orientace v tématu (přehrávají si vraždu jako psychodrama či se na ni připravují ve smyslu, na koho to slovo padne) už je na každém jednom z nás. Na našich zkušenostech, touhách, vině, odpuštění, schopnosti či neschopnosti existovat sám se sebou etc. Inscenace v sobě nese tajemství a udržuje pocit nebezpečí především ve schopnosti herců v interpretaci rozlišit dramatickou postavu ve třech podobách/polohách trojnou dramatickou osobou. Pravda, občas v traverzu z já do JÁ docházelo k drobnému významovému šumu, ale to v dalším představení být nemusí, neboť se divadelně pohybujeme na hodně vysoké hrazdě.