Texty: Písek: heslo in Valenta, Jiří (ed.): Malované opony divadel českých zemí. Praha, NIPOS 2010, s. 64, 65

 
  PÍSEK Autoři ztvárnili na plátně několik z devíti Múz. Ta, která sedí se svitkem, je Kleió, měla na starosti historii, s lyrou je zobrazena Erató, jež bděla nad lyrickým básnictvím, Tháleia, patronka komedie, svírá v ruce škrabošku a Kaliopé, zobrazená s voskovou deskou, symbolizuje epický zpěv. Múza hrající na dvojitou flétnu je Euterpé, symbolizuje hudbu. Národní hrdost akcentují tři postavy, z nichž jedna dokonce drží prapor v červenobílých slovanských barvách. Další tři postavy představují tehdejší pilíře českého slovesného a hudebního umění – Bedřicha Smetanu, Josefa Kajetána Tyla a Jaroslava Vrchlického. K píseckým reáliím odkazuje silueta děkanského kostela, Schrenkův pavilon a na vrcholu celé kompozice umístěný znak města. Popravdě je třeba přiznat, že se opona příliš nelíbila a některými příkrými hodnotiteli byla považována za diletantsky provedenou. Písecké publikum s ní nicméně vydrželo až do roku 1935, kdy divadlo zabralo vojsko a zřídilo zde prozatímní náhradní kasárna. Když pak bylo divadlo 1. února 1940 po další zásadní rekonstrukci opět otevřeno, tato opona již nevisela. Její osudy jsou značně mlhavé – ležela patrně někde v divadelním skladišti, a když již hodně překážela, byla předána do městského muzea. Zde v klidu depozitáře bez vyhlídky na jakékoliv vystavení odpočívala několik dalších desetiletí, až se mně jí zželelo a někdy na počátku devadesátých let jsem ji předal vedení divadla k případnému využití. Že ji nový ředitel divadla nechá zavěsit jako hlavní oponu, jsem opravdu nečekal a velmi mě to potěšilo. Dnes, myslím, již nebudeme ohrnovat nos nad její „uměleckou kvalitou“. Její hodnota se výrazně posunula do jiné roviny – je to prostě historicky hodnotný předmět spjatý s dějinami píseckého divadla.
Jiří Prášek, z projevu při instalaci opony, 2006

JINDŘICH PITHART (1864 Skalice na Moravě – 1935 Praha) vyučoval kreslení a modelování na středních školách – převážně v Praze. V letech 1880–1884 byl studentem pražské AVU, věnoval se především podobiznám a příležitostně i krajinomalbě. Z výtvarných technik si nejvíc oblíbil akvarel a pastel. Píseckou oponu namaloval, když v tomto městě na počátku 20. století působil. Pak se ovšem na dlouhou dobu umělecky odmlčel a na výtvarnou scénu se vrátil až v závěru svého života.

VIKTOR KLEIN (KLEN) (1870 Praha – 1939 Praha) byl malířem, sochařem a profesorem kreslení. V letech 1890–1896 studoval pražskou UMPRUM a 1896–1897 AVU (u Myslbeka) Od roku 1898 byl profesorem kreslení na středních školách. Více než sochařství se věnoval figurální malbě, ale také portrétům a krajinomalbě. Nejčastěji vystavoval s Jednotou výtvarných umělců.
 
 

Související Geografické celky

 
 

Související Osobnosti

 
 

Související Pojmy

 
 

Související Bibliografie

 
 

Související Obrázky

Písek, opona, 1902


 
 

Související Opony

 
  Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':
 
Písek, opona, 1902