Texty: Hluboká nad Vltavou, opona, 2011 TV2, průvodní slovo Jiří Valenta, vstup Jitka Machová

Hluboká nad Vltavou, opona, 2011 TV2, cyklus Toulky za uměním / Malované opony českých divadel, 2. díl, Malované opony zámeckých divadel,

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10369954439-malovane-opony-ceskych-divadel/21154215560/

Jiří VALENTA:
Jestliže Josef Adam Schwarzenberg vybudoval reprezentativní divadlo v Českém Krumlově v roce 1766, potom divadlo v jeho dalším zámku v Hluboké budoval o 12 let později. Ale pochopitelně nebylo to divadlo takové jako krumlovské, to znamená samostatná budova. Na Hluboké zámecké divadlo začílo v takzvaných muzikantských pokojích a vždycky bylo určeno spíš pro produkce rodiny Schwarzenberků i s dětmi nebo nejbližší pozvané šlechtice. Teprve v polovině 19.století, když došlo k přestavbě zámku, tak malíř, který opatřoval zámek skvělými malbami, navrhl a pomaloval také nové divadélko v roce 1857. Byl to Hans Friedrich Stock. Divadélko pomaloval množstvím květinek a na opopně zobrazil krajinu hlubocké obory a celou oponu zarámoval další namalovanou oponou.

Jitka MACHOVÁ, provozní zámku:
Na oponě je namalována lovecká chata ve staré oboře, kam poslední privátní majitel zámku doktor Adolf Schwarzenberg často jezdil. A jak si můžete všimnout, tak v půdním okénku té chaty je dírka, kudy se herci dívali do publika a sledovali návštěvníky při divadelních představeních. Postupně na počátku 20.století přišla móda filmu a Schwarzenberkové si zde zřídili de facto kinosál. Za oponou, kterou vidíte, bylo nataženo plátno a promítaly se filmy s těmi prvorepublikovými herci, ale také filmy, které Schwarzenberkové sami natáčeli. Poté se vlastně z toho jeviště staly dětské pokoje, takže ta mechanika, kulisy a všechno zaniklo a zůstala vlastně jenom ta opona s tím plátnem.
JV:
Končíme naši procházku po zámeckých divadlech a jejich oponách. Mnohé a mnohé alegorie v Českém Krumlově, opona velkého ducha, opona s alegorickými stavbami v Litomyšli, lépe řečeno dvě takové opony a nyní krajina na oponě. Něco nového. Všechna tato témata přecházela potom do tvorby opon v měšťanských divadlech v období národního obrození.