Texty: TOMAS, Karel: Dětská scéna Jablonec nad Nisou 13. – 14. 4. 2012 - Ten náš táta… . Deník Dětské scény, č. 0., str. 11, 8.6.2012.

Janovicův Drevený tato v překladu/přebásnění Jiřího Žáčka byl materiálem pro Pohybový soubor divadla Vydýcháno ZUŠ Liberec (úprava a ved. Lenka Jánovová) pod názvem Ten náš táta… Základním výrazovým prvkem pro postavu „táty-spisovatele“ je namísto psacího stroje bicí souprava, která veškeré jeho jednání povyšuje a umožňuje metaforické jednání, vyjádření nálady apod. Navíc řeší i situaci „výměny písmenek na stroji“, po které vznikne nonsensová báseň, která sblíží věčně zaměstnaného tátu s jeho dcerami. Pro postavy „dcer – Táňy a Katky“, které jsou vždy zmnožené na 4 až 5 děvčat, je základním prvkem rytmus, zvuky (šustění), pohyb a rytmizované slovo. Soubor udržuje skvělý kontakt, je dobře připraven pohybově i v kvalitě mluvy. V určitých momentech (např. po scéně s polepením tapetami) se však ztrácí gradace. Postava Táty se sice věkově vymyká dětskému souboru (o málo), tento odstup však skvěle podporuje drobnokresbu vztahových záležitostí s děvčaty. Jen zajímavost: v souvislosti s představením se objevila i otázka, nakolik dnešní děti znají a poznají psací stroj… :-) Inscenace byla navržena do širšího výběru pro celostátní kolo DS.