Texty: LAZORČÁKOVÁ, Tatjana – ROUBAL, Jan: K netradičnímu divadlu. Praha, Pražská scéna 2003, s. 109-112.

LAZORČÁKOVÁ, Tatjana – ROUBAL, Jan: K netradičnímu divadlu. Praha, Pražská scéna 2003, s. 109-112.
DIVADLO NA DLANI
(Prostějov)
Soubor vznikl v rámci Lidové školy umění Vladimíra Ambrose v Prostějově na základě iniciativy učitele tamějšího literárně dramatického oboru Jana Roubala. Jeho činnost se zaměřila především na oblast divadla poezie, v níž mohla navazovat jak na předcházející tradici Souboru LŠU vedeného Svatoplukem Válou, tak na místní každoroční přehlídky tohoto typu divadla v rámci Wolkrových Prostějovů (členky souboru Jana Navrátilová, Marie Konšelová a Eva Fikarová v těchto letech patřily i ke špičce amatérské recitace). Důležitou okolností byly také blízké personální vztahy k tehdy vznikajícímu prostějovskému HaDivadlu, s nímž tři z členů souboru po nějaký čas i herecky spolupracovali. Scenáristou i režisérem souboru byl Jan Roubal.
Po voicebandových počátcích v roce 1974 (poéma Alexandra Bloka Dvanáct) se soubor profiloval inscenací Písně vrbovýho proutku, eskymácké poezie v překladech Ladislava Nováka (1975, druhé nastudování 1976), s níž v roce 1976 získal hlavní ceny XIX. Wolkrova Prostějova, o rok později zaujal inscenací poetických próz Miloše Macourka Možná, že ne… Obě inscenace byly vystavěny především na rytmickém principu, první v kombinaci s elementárně expresívním, kvazirituálním a tanečním pohybem s prvky fyzického divadla, druhá vycházela z principu skandovaného přednesu, stylizované gestiky a z hry s metaforickou rekvizitou. Roku 1979 nastudoval soubor montáž z poezie, próz a deníků Jiřího Ortena Ortel (později Ortel(n)), s nímž se stal laureátem XXI. WP. I v tomto případě se inscenace opírala o principy lyrické exprese (členky souboru byly v té době i úspěšnými recitátorkami v ústředních soutěžích WP) a lakonicky metaforického, hravého divadelního jazyka. DND ve své době spoluvytvářelo jazyk českého divadla poezie, jeho inscenace se těšily pozornosti na četných zájezdech (Praha, Brno, Olomouc, Ostrava, Bratislava, České Budějovice) a přehlídkách (Šrámkův Písek, Horizont Brno, Hviezdoslavov Kubín, Wolkerova Polianka, Slovesná jar Martin), soubor vystupoval i v Polsku a tehdejší NDR (rozjednaná účast na přehlídce v NSR mu byla úředně znemožněna). Svou činnost ukončil v roce 1981.

Bibliografie:
Dostál, Pavel: Týden krátkých řádků. Amatérská scéna, 1979, č. 11, s. 9.
Dvořák, Jan: alt.divadlo. Pražská scéna, Praha 2000, heslo Roubal, Jan, s. 174–175.
Hľadáš hľadanie? Živý tvorivý čin? Choď za amatérmi! Javisko (Bratislava), 1979, č. 11, s. 337–339.
Hraše, Jiří (sest.): Prostě Prostějov. 40 let ve městě s poezií. IPOS-ARTAMA, Praha 1997, s. 46–47, 49–50, 53.
Kabíček, Jaroslav: XXII. Wolkrův Prostějov. Amatérská scéna, 1979, č. 9, s. 12–14.
Kovářík, Miroslav: XIX. Wolkrův Prostějov. Amatérská scéna, 1976, č. 10, s. 12–14.
Kovářík, Miroslav: Prostějovská divadla poezie. Štafeta (Prostějov), 1977, č. 4, s. 13–16.
Pavlovský, Petr: Bonboniéra 79. Mladý svět, 1980, č. 4, s. 13.
Porubjak, Martin: Werkstatt – dielňa. Javisko (Bratislava), 1978, č. 3, s. 74–75.
Roubal, Jan: Ortel(n). Poznámky k divadlu poezie a jedné jeho inscenaci. OKS, Prostějv 1986. s. 8–26.
Šrámková, Vítězslava: Divadlo poezie v letech 1945 – 1989. In: Císař, Jan a kol.: Cesty českého amatérského divadla. Vývojové tendence. IPOS-ARTAMA, Praha 1998, s. 252–256.
Weidler, Ernest: Wolkrov Prostějov ’76: Sviežosť – talent – odbornosť. Javisko (Bratislava), 1976, č. 9,
XX. Wolkrův Prostějov. Amatérská scéna, 1977, č. 10, s. 7–8.