Texty: Jičín, Historie divadelnictví v Jičíně - 5. část - 1924, 1925, 1926

Hana Fajstauerová:

1924
V tomto roce měl spolek 180 členů. Na dobročinné účely přispěl částkou 1417 Kč.
I v letošním roce místní ochotnické spolky připravily společně divadelní představení. Jednalo se o operetu o 3 jednáních od jičínského hudebníka Karla Livory Když kvetou parnasie. Vedle Tyla a Intimní scény účinkoval opět i sbor rotmistrů. Režii měl Josef Mrňák, scénu vypravil Fr. Obešlo, hudbu nacvičil 22 p. pluk V úloze Miloše se představil Leon Geitler, operní tenor, bývalý člen carské opery ve Varšavě. Mezi herci vynikli Adamcová, Mrňák, Kábelová, manželé Přibylovi, Obešlo, Nováková atd. „Prvotina místního autora…nesporným taktem a vkusem docílila nejrozmanitější působivosti náladové.“ (Krakonoš 20. 1. 1924). Představení mělo velký úspěch, kromě opožděného začátku a trapně dlouhých přestávek. Hra se poté opakovala v Jičíně a také v Hradci Králové.
Na začátku února sehrál spolek v divadle Český ráj hru o třech dějstvích Rozvod v režii Fr. Šulce. O měsíc později opět v novém divadle sehrál spolek Šamberkovo Jedenácté přikázání.
Po delší přestávce způsobené jistě i Žižkovými oslavami v polovině června, kam směřovala pozornost jičínské veřejnosti, sehrál spolek v srpnu veselohru o 3 dějstvích od Růženy Jesenské s názvem Devátá louka za režie Fr. Tichého. Herci Bursová, Vrbová, Nováková, Stuchlík, Horská a Novák byli velmi chváleni za kvalitní herecký výkon. Hra byla ale označena za fádní, nenáročnou, ne příliš vtipnou veselohru. Za 14 dní se spolek představil v sokolovně s Votrubovou veselohrou o 3 jednáních Spolek pro ochranu opuštěných dívek. Jičínský obzor z 6. 9. hru komentoval: „Umělecké ceny nemá naprosto žádné.“ Naopak herci si vysloužili velké uznání (Nesler, Kábelová, Horský, Hořáková, Hüttel, Novák, Odvárková, Márynková a Tábořík). V rozmezí dalších čtrnácti dnů představil Tyl v sokolovně Piskořovu veselohru Závody miliónů. Hojná účast obecenstva byla zaslouženou odměnou pro chvályhodné výkony herců Tichého a Šulce.
V rámci Žižkových oslav předvedl spolek na začátku listopadu v sokolovně hru J. F. Karase Otec božího lidu, jehož výtěžek byl určen na vánoční nadílku dětí církve československé.
Posledním představením bylo pro odbor ČČK v sokolovně sehráno drama o 3 dějstvích Maurice Maeterlincka Starosta Stilmondský za režie Fr. Šulce.
Mimo divadelní představení pořádal spolek ve spolkové místnosti U Němců dva večírky se zábavným programem.

1925
Spolek začal rok veselohrou Josefa Štolby Její systém. Dále ve prospěch Studentského domu v Jičíně sehrál v divadle Český ráj představení Pes a kočka a v první třetině roku předvedl drama Druhý břeh od Jar. Hilberta v režii B. Rysa.
V dubnu v Českém ráji sehráli ochotníci hru V mládeneckém pokoji. Autorem byl Fr. Bohuslav, herec, který za první světové války oslepl a v Jičíně hrál ve své hře jako čestný host.
V květnu spolek uvedl rukopisnou novinku svého člena B. Rysa s názvem Píseň písní. Reakci publika a kritiky přesně vystihl Krakonoš z 24. května. „Mrazivé ticho, se kterým se obecenstvo zvedlo (to, které ještě do konce představení zbylo…)“
Dne 7. 6. pořádala Okresní sociální péče v Jičíně společně s dalšími místními spolky Dětský den. „Neodolatelný komik Nesler, režisér Tyla“ ztvárnil roli fakíra Rel–Sena. (Pamětní kniha města Jičín, 1925 – 1926, kniha 257, s. 133). I další členové Tyla měli velkou zásluhu na zábavních podnicích celého dne.
Ve prospěch Klubu českých turistů představili v sokolovně ochotníci veselohru Frak od Gábora Dérgeliho. Herecký výkon sl. učitelky Márynkové rozpoutal mezi periodiky Jičínský Obzor a Čs. listy nejrůznější rozmíšky na téma, co si může tisk dovolit. Spor, který se odrážel v celém městě a přenesl se i do dlouhotrvajících neshod mezi oběma divadelními spolky, vyprovokovala věta: „Sl. M. nehodí se do zamilovaných rolí ani za scénou ani na scéně. Je příliš kantorská“ (Čs. listy 10. 9. 1925)


1926
Plakát s nápisem Pepíčku, těš se, inu nač pak? zval na Josefskou zábavu, kterou dne 26. března pořádal Spolek J. K. Tyl.
V dubnu sehrál spolek ve prospěch Čsl. živnost. obchodnické strany komedii Choulostivá historie od Viléma Vernera za režie F. Šulce. „Pečlivým vypracováním a vzornou režií zavděčil se přečetnému obecenstvu, které vyplnilo hlediště do posledního místečka a kterému připravila příjemný večer. Salvy smíchu a potlesku byly účinkujícím jistě nejlepší odměnou za jejich práci a píli.“ (Jedna z řady pochvalných recenzí na výkon herců.)
Ve prospěch strany Čsl. národně socialistické hrál spolek na konci dubna hru s názvem Hříšnice, s výtěžkem 756 Kč.
V rámci slavnosti Dětského dne bylo připraveno dětské představení s názvem Zlatý kruh, které se odehrálo ve prospěch Okresní péče o mládež, která získala 3000 Kč. Na jejím provedení se podílel Spolek J. K. Tyl, učitelé jičínských škol a také žáci.
Středem pozornosti bylo provedení Tylovy Fidlovačky ve dnech 15., 16. a 17. června, které bylo hlavní částí jubilejních oslav 70. výročí úmrtí autora hry. Hudební část řídil kapelník J. Patsch a režii měl A. Nesler. Krakonoš z 1. července přinesl po dlouhé době velmi pochvalný referát o provedení této hry, hovoří o úspěchu, jakého se spolku již dávno nepodařilo dosáhnout a o velké spokojenosti obecenstva.
Velmi brzy po tak náročné hře představil spolek představení J. Preissové Jaro v podzámčí.
Dne 6. října sehrál spolek další hru, tentokrát to bylo Tučicovo drama o třech dějstvích Golgotha v režii J. Šilhán – Horský.
V polovině listopadu se konal čajový večírek poprvé v nové sokolovně. Členové Tyla nacvičili k této příležitosti aktovku Kožich.
Letošní slavnostní otevření Masarykova divadla v Domě Palackého mělo své dozvuky i během měsíce listopadu. Spolek odehrál na novém vyhovujícím jevišti ve dnech 24., 26. a 28. listopadu pohádku J. K. Tyla Strakonický dudák. Představení nabízelo nově namalované kulisy (les, hospoda aj.), výbornou výpravu a rázovité kroje. Nedostatky byly vytýkány spíše jen málo zkušenostem na novém jevišti. Celý výtěžek si vyúčtoval Sokol na splácení přestavby sokolovny.