Texty: EXNAROVÁ, Alena: LOUTKÁŘSKÁ A DĚTSKÁ DIVADELNÍ PŘEHLÍDKA - Hradec Králové 2014.

Impuls Hradec Králové a Volné sdružení východočeských divadelníků ve spolupráci s Divadlem DRAK
s finanční podporou Královéhradeckého kraje, Ministerstva kultury ČR a Města Hradec Králové

LOUTKÁŘSKÁ A DĚTSKÁ DIVADELNÍ PŘEHLÍDKA
postupové kolo celostátní přehlídky Loutkářská Chrudim a přehlídky dětských divadelních, loutkářských a recitačních souborů Dětská scéna.
11. – 13. dubna 2014, Hradec Králové, Divadlo Drak
Lektorský sbor: Nina Malíková, Ivana Sobková, Jakub Hulák, Václav Klemens, Tomáš Volkmer
Počet představení: 23, počet účastníků: cca 185

Program
Divadlo Jesličky, ZUŠ Střezina Hradec Králové
JAK TO BYLO V DĚJINÁCH
na motivy Starých pověstí českých Aloise Jiráska, scénář a režie: Monika Janáková
EMBETE, ZUŠ Střezina Hradec Králové
Jiří Polehňa na motivy A. Mikulky: PRAPODIVNÁ POHÁDKA
Režie: Jiří Polehňa

Pufry, ZUŠ Chlumec nad Cidlinou
Petra Hlubučková a kolektiv: …DOBROU NOC! /9´
Koncept, dramaturgie, režie: Petra Hlubučková

Děvčátko a slečny, ZUŠ F. A. Šporka, Jaroměř
KÁZÁNÍ DĚVČÁTKŮM A SLEČNÁM (Ch. Perrault, B. H. J. Bílovský a soubor)
Úprava, dramatizace a režie: soubor a Jarka Holasová
Mikrle, ZUŠ F. A. Šporka, Jaroměř
Ch. Perrault, G. Basile: KRÁSKA V DŘEVĚ SPÍCÍ - 1. část pro děti (pohádka)
Ch. Perrault, G. Basile: KRÁSKA V DŘEVĚ SPÍCÍ - 2. část (výhradně pro dospělé)
Režie, dramaturgie, scénografie, loutky, zvukový plán: soubor

Za dveřmi, ZUŠ Chlumec nad Cidlinou
J. Thurber, J. Dvořák, P. Šrut: BAJKY
Úprava a režie: Romana Hlubučková

Malé dvě, ZUŠ F. A. Šporka, Jaroměř
K. J. Erben: O ŠMOLÍČKOVI
Úprava, dramatizace a režie: Jarka Holasová

Barevné knoflíky, ZUŠ Třebechovice pod Orebem
pásmo veršů Jiřího Žáčka a Miroslava Jágra AHOJ MOŘE!
Režie: Jiřina Krtičková

Studio Šrámkova domu Sobotka
HOU, HOU HALIHOU! na motivy severského příběhu Astrid Lindgrenové
Dramatizace, režie: Lada Blažejová

Dramatický kroužek, ZŠ Železnická, Jičín
autor F. Nepil, úprava R. Koníř: O SEDMI DNECH
Režie: Richard Koníř, Pavel Horák

Rozcuchaní vrabčáci, ZUŠ Třebechovice pod Orebem
Miloš Macourek: JAK MACH A ŠEBESTOVÁ VYLÉČILI KROPÁČKOVI ANGÍNU´
Dramatizace, úprava a režie: Jiřina Krtičková

Parťáci z Divadélka pod zámkem, ZUŠ Náchod
REALITY SHOW
Autor a režie: Petra Výtvarová Krausová

Zip, ZUŠ Chlumec nad Cidlinou
Jiří Kahoun: POHÁDKY SE SLUNÍČKEM
Úprava, dramatizace a režie: Romana Hlubučková

Za dveřmi, ZUŠ Chlumec nad Cidlinou
KDO JE STATEČNÝ
Úprava a režie: Romana Hlubučková

Nikdo nic neví, ZUŠ F. A. Šporka, Jaroměř
podle A. Jiráska a B. Nikla ZE STARÝCH POVĚSTÍ?
Režie: Jarka Holasová a soubor

Studio Šrámkova domu Sobotka
AŤ VÁS BLECHY ŠTÍPOU CELOU NOC!
na motivy příběhů Cornelie Funkeové, dramatizace a režie: Lada Blažejová

Divadelní soubor Q10, Studio Divadla DRAK, Hradec Králové
Filip Huml: O VELIKÉM DRAKU
Režie: Filip Huml

Maminy Jaroměř
Jana Dvořáčková: KOCOUR V BOTÁCH
Režie: Jana Dvořáčková

Miss Blechy Jaroměř
ČARODĚJ
Námět: Pája a Denda Dostálovy, Lenka Jechová
Úprava, dramatizace a režie: Jana Dvořáčková

Ročníkový soubor Divadla Vydýcháno ZUŠ Liberec
Ivan Wernisch: CHODIT PO PROVAZE JE SNADNÉ
Režie: Michaela Homolová
Turnovské divadelní studio / nesoutěžní
Petr Haken dle WS: ROMEO A JULIETKA ANEB MONTEKOVÉ A KAPULETKY/20´
Režie: Petr Haken

DLS Blechy Jaroměř
DÁREK PRO KACHNIČKU
Jana Dvořáčková s použitím motivů z pohádky H. Ch. Andersena
Režie: Zdeňka Brouková

Lektorský sbor ve složení Jakub Hulák (předseda), Nina Malíková, Ivana Sobková, Václav Klemens a Tomáš Volkmer udělil ceny:

- Souboru Děvčátko a slečny, ZUŠ F. A. Šporka, Jaroměř za působivé inscenační pojetí Kázání děvčátkům a slečnám
- Souboru Mikrle, ZUŠ F. A. Šporka, Jaroměř za vynikající loutkohereckou práci v inscenaci Kráska ve dřevě spící
- Souboru Malé dvě, ZUŠ F. A. Šporka, Jaroměř za režijní řešení inscenace O šmolíčkovi
- Dramatickému kroužku ZŠ Železnická, Jičín za inscenaci O sedmi dnech
- Souboru Zip, ZUŠ Chlumec nad Cidlinou za kolektivní souhru v inscenaci Pohádky se sluníčkem
- Divadelnímu souboru Q10, Studio Divadla Drak, Hradec Králové za naplnění režijního záměru v inscenaci O velikém draku
- Ročníkovému souboru Divadla Vydýcháno ZUŠ Liberec za výtvarné pojetí inscenace Chodit po provaze je snadné

Postup na Loutkářskou Chrudim:
Nominace: Soubor Děvčátko a slečny, ZUŠ F.A.Šporka, Jaroměř s inscenací Kázání
děvčátkům a slečnám
Doporučeni: Soubor Mikrle, ZUŠ F.A.Šporka, Jaroměř s inscenací Kráska ve dřevě spící
(část pro děti i část pro dospělé)
Divadelní soubor Q10, Studio Divadla Drak, Hradec Králové s inscenací O
velikém draku

Postup na Dětskou scénu:
Nominace: Dramatický kroužek ZŠ Železnická, Jičín s inscenací O sedmi dnech
Doporučení: Soubor Zip, ZUŠ Chlumec nad Cidlinou s inscenací Pohádky se sluníčkem



Už potřetí proběhla loutkářská a dětská divadelní přehlídka společně a konala se 11. -13. dubna opět v Divadle Drak, kde má vynikající zázemí - jak v přístupu techniků, tak paní Věrušky za barem. A také ve využití programu pro děti v Labyrintu v době, kdy si jejich vedoucí povídají s lektorským sborem. Viděli jsme celkem 23 představení, z toho jedno nesoutěžní. O postup pouze na Dětskou scénu usilovalo 9, na Loutkářskou Chrudim 6 a na obě celostátní přehlídky současně 7. Začnu těmi, které se snažily postoupit jen na Dětskou scénu.
Celou přehlídku zahájilo Divadlo Jesličky, ZUŠ Střezina Hradec Králové představením Jak to bylo v dějinách, které s žáky 6. ročníku 1.stupně LDO připravila Monika Janáková a v němž se snažili o svůj osobitý pohled na dějiny. Na scéně byly praktikábly různých výšek, mezi nimiž a na nichž hráli. Dramaturgicky se objevovala dvě témata: zlehčující interpretace dějin a spor mezi mužským a ženským principem (hrál jediný kluk, jinak samé dívky), ale ani jedno z nich nebylo dotaženo a představení končilo v podstatě bez pointy. Ale i tak bylo příjemné je sledovat.
Soubor EMBETE, ZUŠ Střezina Hradec Králové zahrál Prapodivnou pohádku, kterou s ním na motivy Aloise Mikulky připravil Jiří Polehňa. Mikulka pracuje s absurditou a nonsensem, ale tahle jeho pohádka nepatří k nejlepším a není snadné s ní pracovat, i když taková „pohádka naruby“ děti jistě přitahuje. Ale nebyl nalezen klíč, jak předlohu zdivadelnit a vše zůstalo víceméně u ilustrace.
Barevné knoflíky, ZUŠ Třebechovice pod Orebem připravily pod vedením Jiřiny Krtičkové pásmo veršů Jiřího Žáčka a Miroslava Jágra nazvané Ahoj moře! Je to jejich první inscenace a cílem prý byla práce s veršem. Přiveslovaly na praktikáblu za zpěvu písně „Archa má cíl, archa má směr…“, ale ta se k prezentovaným básničkám moc nehodí. Jinak se děti snažily naplňovat záměry paní učitelky, ale bylo trochu cítit, že jsou občas bezradné a moc spolu nekomunikují. Ale to se jistě v další práci s nimi zlepší.
Studio Šrámkova domu Sobotka připravilo pod vedením Lady Blažejové příběh na motivy Astrid Lingrenové nazvaný Hou, hou halihou! Hrají před velkým plátnem realisticky, za ním pak stínoherně. Trochu jsme se v příběhu ztráceli, protože jsme nevěděli, kdo je kdo a protože ve stínohře se odehrávaly jak reálně existující ovce, tak i jakýsi jiný svět (záhrobí). A nevěděli jsme, proč muži za plátnem vadí písnička, která se pořád zpívá a také tento hudební motiv zůstal neuzavřený. Další skupina Studia Šrámkova domu Sobotka zahrála představení nazvané Ať vás blechy štípou celou noc! Děti přicházejí se spacími pytli, ale pak se najednou začínají přehrávat zřejmě jejich sny. Neorientovali jsme se zcela v tom, zda děti spí a jde o sny nebo zda si na ty sny hrají. Ale některé obrazy (například strašidlo v ledničce) byly pěkné a představení příjemné, i když nastolený rámec se neuzavřel.
Dramatický kroužek ZŠ Železnická Jičín připravil inscenaci O sedmi dnech. Richard Koníř zpracoval námět z pohádky Františka Nepila o potřebě pojmenovat dni v týdnu a tento text v inscenaci ještě povýšili. Je to v podstatě politická satira o zasedání rady s aktuálními konflikty, tak jak je známe. A i když ji hrají děti v rozmezí od druhé do šesté třídy, funguje až neuvěřitelně, a to nemají s divadlem zatím žádné zkušenosti a je to jejich první společná práce. Fungovat ale může především proto, že si děti nehrají na dospělé, ale jsou stále dětmi v lavicích, kde zažívají podobné hádky a osočování, takže je to pro ně srozumitelné. Každá drobná akce je motivovaná, přesně časovaná, děti jsou stále při věci, jejich osobnostní vklad je nesporný, cítí se navzájem a protože jsou voleny prosté prostředky, dokáží vše uhrát a držet si své charaktery. Takže výsledkem je ucelená a zábavná inscenace.
Rozcuchaní vrabčáci, ZUŠ Třebechovice pod Orebem se představili s jedním příběhem Macha a Šebestové, konrétně Jak Mach a Šebestová vyléčili Kropáčkovi angínu (dramatizace a režie Jiřina Krtičková). Epizoda působila vytrženě z kontextu, protože jsme se nedozvěděli nic o kouzelném sluchátku a o tom, co znamená. A nemělo by se spoléhat na to, že Macha a Šebestovou všichni znají a budou to vědět.
Parťáci z Divadélka pod zámkem, ZUŠ Náchod připravili pod vedením Petry Výtvarové Krausové Reality show. Tři děti se válejí u televize (zatímco jejich matka věší prádlo) a chtějí si prostřednictvím reality show bez jakéhokoliv úsilí splnit svá přání, o kterých mluví. Účastní se této show, ale nedopadá to podle jejich představ. To co se děje, není bohužel propojeno s tím, co matka říká dětem na začátku: že splnění přání si musí člověk zasloužit a něco pro to udělat. Toto důležité téma vyšumí a inscenace tak není završena.
Soubor Za dveřmi, ZUŠ Chlumec nad Cidlinou nastudoval v loňském roce pod vedením Romany Hlubučkové inscenaci Kdo je statečný. Pod tímto názvem se skrývají motivy ze známé hry o bojácném tygříkovi, který překoná strach až tehdy, když mu onemocní maminka a musí dojít nesnadnou cestou pro doktora. Tygříka představuje malá hadrová loutka a jinak se pracuje s holemi, které jsou jistě dobrým materiálem pro práci s rytmem, ale vše se odehrálo víceméně v jedné rovině. Tento soubor – a to už se dostávám k představením, která usilovala o postup na obě celostátní přehlídky – se představil se svou novější inscenací nazvanou Bajky (autoři J.Thurber, J.Dvořák, P.Šrut). Děti hrály okolo otáčivého paravánu, jednoduchými loutkami, předměty a využily i stínohru. Líbily se některé hezké nápady (například moucha jako bonbón zabalený v alobalu, který pak pavouk zbaštil), ale občas trochu vyšumněly. Ve vypravěčských partech byly ještě trochu rezervy a ne všechna poučení (pro bajky typická) byla v závěru výrazně sdělena. Soubor Zip, ZUŠ Chlumec nad Cidlinou nastudoval pod vedením Romany Kahounovy Pohádky se sluníčkem. Hrají je děti ze třetí třídy a je to jejich první společná práce. Voleny jsou jednoduché prostředky, aby je děti zvládly a na práci s předměty a jednoduchými loutkami se postupně učí animaci, pomáhají i hudební nástroje a je vidět, že je to baví, že jsou při věci a spolupracují. K vidění bylo celkem pět etudek, z nichž dvě (se šnekem a zpívajícím ptáčkem) se povedlo přesně vypointovat, u těch dalších pointy tak docela nevyšly a stálo by zato ještě je dopracovat. Hezkým nápadem byly proměny výtvarného řešení sluníčka, které bylo v každé pohádce ztvárněno jinou žlutou pokrývkou hlavy. I přes uvedený problém jde rozhodně o inscenaci příjemnou, která je dobrou vizitkou pedagogické práce se začínajícími dětmi.
Soubor Malé dvě, ZUŠ F.A.Šporka Jaroměř se postupně rozrůstá, protože letos už jsou čtyři. Pod vedením Jarky Holasové připravily klasickou pohádku K.J.Erbena v Jarčině úpravě pod názvem O šmolíčkovi. Hrály na paravánu vytvořeném z barevných látkových pruhů s přírodními šiškami, mezi těmito pruhy, okolo chaloupky z proutků a před paravánem na stole. Potěšila spousta hezkých nápadů, například jezinky vytvořené holou rukou s nasazeným obličejem a krásné využití práce s prsty při jejich akcích až do samotného závěru. Jelen vytvořený malou loutkou se žlutým parohy z rukou vypadal hezky, ale při hře se trochu ztrácel a také domeček z proutí nepůsobil jako nedobytná ochrana Šmolíčka. Také výstavba příběhu nebyla zcela zřetelně vybudovaná, ale dozvěděli jsme se, že jsme viděli premiéru. Určitě by stálo zato ještě některé věci dotáhnout. Soubor Nikdo nic neví, ZUŠ F.A.Šporka Jaroměř připravil s Jarkou inscenaci Ze starých pověstí? Hraje se dvěma loutkami a pak miniaturami a vše se odehrává jako na zkoušce bez Jarky. Někdy jsme se trochu nezvyznali, kdy jsou děti za sebe a kdy za postavy, ale občas to blesklo nějakým nápadem a nadhledem a rozhodně jim nechyběla energie, jen by chtělo všechno ještě dotáhnout.
Ročníkový soubor Divadla Vydýcháno ZUŠ Liberec přivezl do Hradce inscenovanou poezii Ivana Wernische pod názvem Chodit po provaze je snadné v režii Michaely Homolové. Děti v černých tričkách a černobílých elasťákách pracovaly s bílým papírem a práce s ním byla působivá. Některé etudy byly víceméně popisné a jen ilustrované, ale jiné se dařilo významově povýšit, například když utržená dušička mrtvého chlapce putuje k nebi. Kromě tvarování papíru se v jednu chvíli na papír kreslilo a pak byl též použit pro stínové divadlo, což poněkud narušilo výtvarnou čistotu celku. Výraznou složkou představení je i zvuk, jakási zvonkohra paličkami na plechové kousky a je škoda, že se posléze tento zvuk přestane dělat živě a je využito reprodukce. Přes všechny připomínky jde ale rozhodně o zajímavou práci a vzhledem k tomu, že jsme viděli první představení této inscenace, budou prý na ní dále pracovat.
Miss Blechy Jaroměř se představily s pohádkovým příběhem nazvaným Čaroděj, jehož námět si samy vymyslely a Jana Dvořáčková upravila a režírovala. Hrají loutkami na stole s portálem a ve dvou menších prostorech, ale řada důležitých dramatických momentů zanikne, protože se řada věcí, které by se mohly stát, jen řekne. Příběh je navíc poněkud nepřesvědčivý, protože lze některým situacím těžko uvěřit (například že křišťálová koule, která je základní čarodějovou pomůckou, chce čaroděje napravit). Ale dívky jsou nesporně šikovné a komunikativní. DLS Blechy Jaroměř pak zahrály v režii Zdeny Broukové pohádku Jany Dvořáčkové Dárek pro Kachničku. Hrálo se malými marionetami na stole s dekorací. Děj byl nepřehledný a také se poněkud nelogicky pracuje s motivy pohádky o císařových nových šatech. A zase se víc mluví než děje. S podobnými problémy – a to už se dostávám k souborům, které se mohly snažit pouze o postup na LCH – jsme se setkali v inscenaci Kocour v botách souboru Maminy Jaroměř, které s oběma výše uvedenými soubory pracují. Také tohle představení bylo zbytečně upovídané, i když příběh byl převyprávěn přehledně. Ale v závěru se trochu rozpadá. Maminy hrály jako obvykle marionetami na stole s dekorací a úvodní situace s dědictvím odehrávající se ve stodole působila slibně. Ale některé jiné situace jsou zase řešeny trochu těžkopádně. A když hrají živě, neorientujeme se vždy, kdy jsou v roli a kdy ne.
Soubor mladých lidí Pufry, ZUŠ Chlumec nad Cidlinou připravil pod vedením Petry Hlubučkové zajímavou etudu nazvanou …dobrou noc! Je to pohybové divadlo s maskou, hororově laděné, ale příběh trochu uniká. Začíná zajímavým čtením dívky s její panenkou beze slov v posteli. Nevíme ale, že čtou horor, a proto se pak odehrává upíří rej a v této hororové atmosféře se celá parta evidentně vyžívá. Jen jsme si nebyli jisti, jestli jednou z posledních masek je opravdu panenka, jak se vše propojuje a jestli se sen prolíná do skutečnosti.
Soubor Děvčátko a slečny, ZUŠ F. A. Šporka Jaroměř předvedl Kázání děvčátkům a slečnám, v němž propojil barokní kázání s původní verzí pohádky o Červené Karkulce Charlese Perraulta ze 17. století. Hrají tři dívky. V úvodu čte jedna z nich z knihy kázání, obrací se na konkrétní diváky a pro ně vybírá různé pasáže. Uvede tak diváky do atmosféry, která je po celé představení silná a působivá a také do příběhu, který se bude dále hrát. Druhé dvě dívky pak v počátku hry odhazují dvě nahé loutky a tím naznačí, že zahraná pohádka bude metaforou o padnutí dívky a ony dvě už to padnutí mají za sebou. V průběhu vyprávění se občas používá i francouzština. Atmosféru podporuje živě interpretovaná barokní hudba na gambu (Jan Holínský) a v podstatě všechny využité prostředky (svíčky, stínohra…). Jen zobrazení vlka ruční pilou je metaforou poněkud jiného druhu, která má blíže k modernějším interpretacím a v tomto kontextu působí poněkud prvoplánově. Po přehrání, respektive spíše ilustrovaném převyprávění moralistního příběhu o pádu Karkulky přistupují dvě dříve padlé dívky k její představitelce, rozplétají jí cop a tak jí pomáhají připravit se na nový pokleslý život a ona sama se v padlou dívku proměňuje výrazným líčením. Některým situacím i promluvám by mohlo prospět určité zkrácení, ale vzhledem k propracované formě celku a působivé atmosféře jde o inscenaci rozhodně mimořádnou.
Soubor Mikrle, ZUŠ F. A. Šporka Jaroměř (pod jehož názvem hrají všichni z Kázání posíleni o Matěje Kubinu) připravil inscenaci Kráska ve dřevě spící, která zpracovává nejstarší tištěnou verzi pohádky, v níž se kráska píchne o vřeteno a usíná na sto let. Skládá se ze dvou částí – první je pohádkou pro děti (hrají ji i samostatně) a druhá pouze pro dospělé. Vše se odehrává maňásky v dřevěné kredenci, jejíž prostor je bezezbytku využit, včetně šuplat, odkud například vylézají víly, či zarůstá království keři. Loutkoherecká práce s maňásky a reálnou rekvizitou i zvukem je výborná a je hlavním kladem této inscenace. Problémy se objevují v dramaturgii. První část pro děti je přehlednější, ale závěrečné probuzení princezny se nemůže odehrát na scéně, protože k tomu dojde až v druhé části pro dospělé, takže dětem se to jen sdělí a to pro ně rozhodně není ideální. V druhé části je pak i přes některé hezké nápady méně jasné, co a proč se děje, například který zvuk ke komu patří, když se objevují různé pařáty a kdo koho vlastně chroustá. K atmosféře hororu tak daleko víc než tyto objevující se končetiny přispělo průběžné krájení reálné cibule maňáskem. Ale i přes uvedené problémy jde nesporně o inscenaci nápaditou a zajímavou.
Divadelní soubor Q10, Studio Divadla DRAK, Hradec Králové nastudoval jednoduchý text Filipa Humla, který se stal základem pro řemeslně kvalitní zpracování a zřejmé naplnění jeho režijního záměru. Schematičnost textu hry O velikém draku oživují dialogy „stařen s kníry“, Bohuny a Jaruny, které se pohybují na hranici, kdy už se mohou někomu jevit trochu přešlápnuté, ale pro jiného jsou ještě v normě. V inscenaci se pracuje s loutkami zapůjčenými z Draku, se známými a šikovně využitými komponenty, s metaforou, rytmem. Využije se všechno, co si herci přinesou a co mají na scéně k dispozici. Tím vším, včetně prací s živou muzikou a pohybem dosahuje inscenace téměř profesionálních parametrů a řadou principů připomíná inscenace Divadla Drak.Trochu jsme ale postrádali upřímné hledání a postoj jednotlivých hrajících osobností, projev jejich individuality. Takhle se tyto osobnosti poněkud ztrácejí a stávají se jen součástmi dobře fungujícího stroje.
Tak to je všechno. Ještě se sluší dodat, že mimo soutěž vystoupilo v neděli Turnovské divadelní studio, tedy děti Petra Hakena Teresia Anna a Vojta, v jeho inscenaci s využitím motivů Williama Shakespeare Romeo a Julietka aneb Montekové a Kapuletky (a bohužel musím dodat, že se zdaleka nevydařilo tak, jako na Turnovském drahokamu).
Alena Exnarová