Texty: Machula, Jiří. Jiří Wilda (k životnímu jubileu). Divadelní HROMADA, 2016, jaro-léto, str.71.

 
  Jiří Wilda
12. 3. 1966

Jiří Wilda, principál, autor, herec a režisér Závěsného divadla, provozovatel Valdické brány a Rumcajsovy ševcovny, věžník na Valdické bráně, člen Evropského cechu ponocných a věžníků, který při vhodných příležitostech také hlásí a troubí z ochozu věže, nájemce Rumcajsovy světničky, pořadatel divadelního festivalu Mezi patry, Vánoc na bráně…

Jirku Wildu znám něco přes deset let. Naše první osobní setkání proběhlo v Rumcajsově ševcovně, kterou Jirka tenkrát provozoval a provozuje dosud. Právě jsem se přistěhoval do Jičína a jedna z prvních věcí, kterou jsem v novém městě chtěl, bylo začít hrát v amatérském divadle. S tím jsem se taky na Jirku hned vytasil. Pozval mě na dvorek ševcovny, mezi všemi kolegy tolik oblíbený, připálil svou obligátní fajfku, poslouchal, rozvážně hovořil. Z prvního setkání na mě působil jako hodně klidný, vyrovnaný až apatický člověk. Na míle vzdálený od pozdějšího poznání, co v něm opravdu dříme...

Na jevišti jsem ho poprvé viděl v roli inspektora v detektivce Kletba rodu Campbellů. Tady se mi moc líbil, role mu sedla. Můj obdiv měl i za tu fůru textu, kterým se ve hře musel prokousat. Současně jsem měl možnost být u zkoušení nové hry Žlutá lest aneb příšerná mořeplavba, autorské hry Josefa Lédla, našeho tehdejšího režiséra. V této rodokapsové parodii moc hezky ztvárnil postavu legendárního Buffalo Billa. Po odchodu Josefa Lédla převzal Jirka režii, kterou táhne doteď. Sám říká, že mnohem raději hraje. Což já i kolegové chápeme. Je to o mnoho více práce s lidmi, textem, scénou, k tomu neustálé přemýšlení a sledování kdo, co, kde, kdy a jak. Byly sice v našem souboru pokusy, že by se režie ujal někdo jiný, ale ty ztroskotaly. Sám jsem toho byl názorným příkladem.

Nejen já, ale i lidi, kteří Jirku trochu znají, ho vnímají jako člověka, který má divadlo opravdu rád. Divadlo ho baví a chce, aby bavilo i ostatní. Jinak to vlastně ani nemá smysl dělat. Jako režisér přistupuje ke každé nové věci zodpovědně, věnuje jí spoustu času, nad textem i smyslem hry opravdu přemýšlí, jde do hloubky, ale nehledá, co v textu není a být nemá. Sám říká, že se při režírování snaží dívat na hru očima diváka – posluchače, což jemu i nám pomáhá. Při zkoušení jen málokdy předehrává, ačkoliv to je někdy prostě nutné, ale nechává pojetí a výraz figury na každém. Při zkoušení se projeví i jeho výbušnost a temperament, která někdy zprvu zapůsobí kontraproduktivně až destruktivně, ale ve finále všichni seznáme, že je prospěšná a „kopne“ hru i nás zase o něco dál. Upřímně říkám, že Jirka je velmi dobrý režisér a spousta amatérských scén nám jej může závidět.

Jako herec - kolega na place je Jirka výtečný. Jeho projev umí být hodně výrazný, ale nepřehrává, kde se to nehodí. Mám rád, když ve hře může uplatnit a prodat svůj specifický smysl pro humor, nadsázku a ironii. Ale zrovna tak oceňuji jeho disciplínu a cit, hraje-li věci závažnější. Důkazem nechť je jeho Popriščin v Gogolových Bláznových zápiscích. Smutné a krásné zároveň. Zkrátka, já i ostatní „Závěsní“ kolegové jsme Jirkovi vděčni za mnohé. A máme jej rádi. Tak ať to s námi ještě nějaký čas vydrží!
Jiří Machula
 
 

Související Geografické celky

 
 

Související Soubory

 
 

Související Osobnosti

 
  Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':