Texty: Plzeň, Spodina, N. V. Gogol: Hráči, recenze Vladimír Gardavský, Plzeňský deník 27. 11. 2017

Falešní hráči se zabydlují v Dialogu, recenze Vladimír Gardavský, Plzeňský deník 27. 11. 2017, v příloha Kultura na prosinec, s. 6.

SPOlek DIvadelních NAdšenců SPODINA téměř každoročně na prknech plzeňského Divadla Dialog uvážlivě připomíná naléhavost řady klasických divadelních her. Nyní se dokonce již podruhé vrací k dílu jedné ze zakladatelských osobností novodobé ruské literatury, k dramatické tvorbě Nikolaje Vasiljeviče Gogola a po svého času dlouho reprízované Ženitbě uvádí jeho groteskní komedii Hráči v nastudování kmenového režiséra souboru Jakuba Zindulky. Hráči u nás dlouhodobě zůstávali ve stínu slavnějšího Revizora, než se zjistilo, že jsou stále podobným způsobem aktuální a dnes působí možná ještě časověji, než před zhruba pětatřiceti lety, kdy vznikla legendární inscenace v pražském Činoherním klubu.
Jsme svědky anekdotického příběhu, ve kterém žádný podvodník není tak dokonalý, aby se nenašel ještě dokonalejší, jak píše soubor v anotaci inscenace. V zanedbaném hotelovém pokoji usedne ke kartám sebevědomý cestující s trojicí místních mužů, aby se všichni navzájem brzy odhalili jako falešní hráči. A tak se domluví, že spojí své síly a obehrají jednoho zdejšího bohatého statkáře. Během představení jsme pak svědky neustálých úskoků a blufování každého z aktérů na úkor ostatních, takže se zdá, že veškeré dění je jen jeden veliký podvod propojený s korupcí. A ač před námi defiluje poměrně bohatá plejáda postav, ze všech jednajících osob čiší přímo neuvěřitelná malost, jen pro jakýkoli podraz mají tito lidé všestranně rozvinutý talent.
Jakub Zindulka si pro hry s velkým obsazením obvykle půjčuje herce i z jiných souborů účinkujících v Dialogu, přesto výsledek činí vždy dojem perfektně sehraného kolektivu. Jinak tomu není ani tentokrát. Režisér sladil představitele všech rolí v groteskní poloze s občasným využitím i karikaturních prvků. Nosným nápadem je připsání role mužika Volodi (Jan Andrle) v rouše beatboxera, který diváky představením provází a jevištní dění, především pak jednotlivé karetní partie, zvuky a ruchy rytmicky ukotvuje. A trumfem je i získání Jaroslava Matějky, člena činohry Divadla J. K. Tyla v Plzni, pro ztělesnění navenek noblesního podvodného hráče té nejvyšší kategorie Ichareva, který jen v nestřežených okamžicích ztrácí glanc například při laskání cinknuté sady karet či při překonávání abstinenčních příznaků po dlouhém pauzírování apod. Výrazně odstíněná je i trojice zkušených domácích hráčů – Švochněv (Miroslav Herejk) a Krugel (Martin Švec) v čele s mistrem v konverzaci Utěšitelem (František Šimánek). Jadrně jsou ztvárněni i napravený karbaník, statkář Glov starší (Ivo Hýbl), jeho syn Glov mladší (Jan Doležal) snící o kariéře husarského kadeta, zkorumpovaný bankovní úředník Psoj Stachič Zamochryškin (Petr Tomášek), úplatný hostinský Alexej (Pavel Litvan) či prosťáček Gavrilka (Marek Velebný). Jiskřivé dialogy se odvíjejí v nestárnoucím překladu Leoše Suchařípy.

Vladimír Gardavský