Texty: Hradec Králové, Excerpce pro MČAD 1998-2002

 
  HRADEC KRÁLOVÉ o.Hradec Králové
Viz též BŔEZHRAD, KLUKY, KUKLENY, MALŚOVA LHOTA, MALŚOVICE, NOVÝ HRADEC KRÁLOVÉ, PLÁCKY, PLAĆICE, PLOTIŚTÉ NAD LABEM, POUCHOV, PRAŹSKÉ PŔEDMĚSTÍ , RUSEK, SLATINA, SLEZSKÉ PŔEDMĚSTÍ, SVINARY, SVOBODNÉ DVORY, TŔEBEŚ
o.Hradec Králové CČAD s. 29, 45, 47, 49, 50, 51, 59, 60, 64, 68, 77, 80, 82, 84, 85, 86, 88, 89, 90, 91, 93, 94, 95, 99,118,119,120,122,123,124,125, 126,138,146,148,158,167,169,186,191, 193,194,198, 205, 207, 216, 223, 235, 239, 261, 314, 329, 337, 343, 344, 354, 357, 360, 362, 368, 369, 374, 384, 391, 392, 393, 403, 404, 405
Obr.CČAD s.88: Dekorace k Vrchlického a Fibichovu melodramatu Smír Tantalův, Sdružení Tyl Hradec Králové,1913.
Obr.CČAD s.120: Shakespearův Othello v provedení spolku Klicpera Hradec Králové, režie M. Hruška; 8. a 9. prosince 1923.
Obr.CČAD s.131: Offenbachův Orfeus v podsvětí, Klicpera Hradec Králové, režie B. Stein,16.,17.
a 22. listopadu 1930.
Obr.CČAD s.344: Jan Merta: Neposedný dům, Žížala Hradec Králové, režie Jan Merta, výprava E. Pecháčková, 1981.
Obr.CČAD s.357: Inscenace dadaistické poezie z textů R. Huelsenbecka nazvaná Kdo nevidí tlusté
ciábly,jak si mastí ryšavé vlasy, Sdružený kabaret Poslyš sestřičko Hradec Králové, režie a scénř
René Levínský, na snímku v popředí Ema Zámečníková a René Levínský,1991.
Obr.CČAD s.361: A. P. Čechov: Pavilon č. 6, Jesličky Hradec Králové, dramatizace a režieJosefTejkl,
1996.
Obr.CČAD s.367: Parodie na módní velkomuzikály Macheath K. Superstar aneb Žebrácká opera souboru Jesličky z Hradce Králové, 1997.
Obr. DČD/II. s. 182, 181: Cedule k ochotnickému představení Štěpánkovy hry Čech a Němec v městském divadle v Hradci Králové, 1819.
Obr. DČD/II. s. 292: Vstupenka na představení královéhradeckých ochotníků. Polovina 19.stol. Muzeum, Hradec Králové.
Obr. DČD/II. s. 294, 265, 296: Opona královéhradeckých ochotníků s pohledem na Hradec Králové. T. M”osner, 1838. Muzeum Hradec Králové.Obr. DČD/II. s. 304: Cedule k ochotnickému představení Klicperovy hry Žižkův meč. Hradec Králové, 1840. Muzeum Hradec Králové.

Historicky trvale významné centrum kraje má bohatou divadelní historii a mimořádný význam pro celý region. První doložené představení je z r. 1637: jezuitské školní divadlo střídavě hrané latinsky a česky, končí 1766. V letech 1766-1789 bylo město proměněno v pevnost. 1790 důstojnické och. divadlo, 1791 hráno česky. Oživení příchodem V.K.Klicpery 1819 ochotníci hráli velmi pilně, nové divadlu U zlatého orla.V Borromeu hraje studentské divadlo 1868 - 1894., Zábavní spolek Svornost 1889. V r. 1868 se ustavuje SDO Klicpera, jehož činnost byla mimořádně kvalitní, sehrál na tisíc představení a plnil funkci prof. scény. Výborně spolupracoval s div. společnostmi. Zasloužil se o postavení dnešního Klicperova divadla i významnou finanční spoluúčastí. Činnost končí v 50. letech, členové přešli do jiných souborů. V r, 1872 se odděluje pod vedením rež. F.Paula SDO Tyl, hraje v rotundě Jiráskových sadů. Mimořádnou akcí byla realizace cyklu českých her od Mastičkáře po mod. autory.Ve spolku byli i J.Bek, Jiří Šotola. V období 1. republiky se objevuje řada diferencovaných souborů: DS dělnický 1922, Lidová scéna 1927, Lidové divadlo 1930, DS čs. socialistů Lumír 1925 Po r.45 a hlavně 48 dochází k likvidaci starých spolků a jsou iniciovány nové, mnohdy za výrazných dotací. Nadšení mladíci hráli rev. tématiku v Mladé scéně 1947 - 1950, příslušníci SNB zal. DO Rudá hvězda 1953 - 1966, o herce i diváky soupeřily dva soubory KD ROH 1961 - 1965 a ZV Koruna 1961 - 1980. V této době je ojedinělá činnost Lidové opery. 1951 - 1961sehráli na 12 inscenací oper ve 283 představeních; solistou mj. byli Josef Veselý, Zdena Hrnčířová-Veselá, Vilém Přibyl. V 70. letech se činnost proměňuje. V Koruně hraje pro děti Rozmarýnek 1978 - 1983a úspěšně uvádí vlastní úpravy pohádek, pokus o divadlo poezie Studio PH 1979 - 1985, Kaleidoskop se pokouší o jiné formy divadla 1972 - 1982.V 80.letech se v HK objevuje celá plejáda souborů mladých, kteří inspirováni “dílnami” vypovídají o době i o sobě. Výraznými představiteli se staly soubory: Tejklovo Obsazeno, Zámečníkové Do kapsy, Stančíkovo Trilemma. Soustředěni kolem ZUŠ Na Střezině spojením těchto snah se podařilo ustavit soubor Jesličky ( 1989) . Vzniká soubor mladých s výraznými režisérskými osobnostmi: Tejkl, Zámečníková, Dvořák, Gregar a s výraznými úspěchy.Loutkářský soubor TJ Sokol měl výborné zázemí a hrál pravidelně. Krom běžné produkce uvedl např. v r. 1936 Sofoklova Oidipa krále v novém překladu F.Stiebitze, ve výpravě prof.K. Štěrby. V roce 1956 se objevuje soubor HAD s pravidelnou činností v Adalbertinu. (Faltejsek)
SOkA Hradec Králové, Spolky divadelní, skupinový inventář 1867 - 1987
SOkA Hradec Králové: Spolky, společenské organizace a družstva 1986 - 1951, registr, č. 590 - 617
KŘEPELKA, Karel: Historie ochotnického divadla v okrese Hradec Králové, 1983
(díra)Svornost 1889
Okresní archiv, Spolky ... úřední registr 1885 1951
Tyl 1872 -1950 (?)
Okresní archiv, Spolky ... úřední registr 1885 1951
Okresní archiv, Spolky divadelní 1867 - 1987, skupinový inventář
Královéhradecko,1927 č.4 1637 -
1770: divadelní činnost řádu jezuitů.
DČD I., s. 350
1818: Ochotnické divadlo v české řeči (s. 181, 296)
1819, 31. května: Štěpánek: Čech a Němec (s. 181)
opona T. Mössner (194, 308)
1825: 2x česky proveden Weberův Čarostřelec (ochotníci ve spojení se spol. ředitele Taclera)
30. a 40. léta 19. st.: české ochotnické divadlo (s. 290)DČD II.
50. - 80. léta 19. st.: aktivity českých ochotníků (s. 178)
1871: Schiller: Fiesco (s. 178)
od 2. pol. 19. st.: působení Jednoty katolických tovaryšů v Hradci Králové (s. 454)
od 70. let 19. st.: studentský spolek Dobroslav (s. 454)
80. léta 19. st.: reg. autor Jan Vávra (s. 460)
po r. 1885: měšťanský amatérský soubor vysoké úrovně (s. 455)1905: měšťanské divadlo: Strindberg: Otec (s. 459)
1907: spolek Klicpera: Dyk: Smuteční hostina (s. 459)
1909: spolek Tyl: Vrchlický: Godiva (s. 459)
1912: spory mezi spolky Tyl a Klicpera (s. 451)
1913: spolek Tyl: Vrchlický: Smír Tantalův - ojedínělá realizace dvojitého shakesearovského jeviště na ochotnické scéně (inspirace Štapferovou výpravou Hippodamie v ND 1911) (s. 459, 470)
1915: studentský kroužek Mansarda - předchůdce kabaretu Červená sedma (s. 454)
1917: spolek Klicpera: Dyk: Posel (s. 459)
1917: Fidlovačka - 12 repríz v Hradci Králové, 6 na zájezdech - nár. uvědomovací funkce (zpěv hymny v závěru) (s. 451)
DČD III.
1921: spolek Klicpera - světová premiéra Čapkova RUR (bez vědomí autora) (s. 185)DČD IV.
První české představení u jesuitů 1637. "První divadelní hru viděli Hradečané ve svém městě již roku 1637...hru o Narození Páně v češtině sepsanou.
(J.V. Tolman) (Ron)
1863 zal.spolek - div.představení Mařenka, uvádí se výčet her v jednotlivých letech do r.1880.
In: Zprávy o činnosti divadelních ochotníků v Čechách a na Moravě.
Praha, Otto 1882 str. 142-3 Jos.Svoboda kDÚ
Existenci ochotnického divadla v místě uvádí Jos.Mikuláš Boleslavský v Divadelním ochotníkovi Díl II. Sv.6 v čl. O důležitosti a potřebě českého divadelního listu.Praha, Slovanské kněhkupectví 1863. s.III. kDÚ .
První záznamy o divadelním životě jsou 1637, kdy studenti jezuitské školy sehráli v kostele sv.Antonína na Mýtském předměstí českou hru o narození Páně. Hrálo se pak každý rok k kostelích a ve školách. 1668 zřídili jezuité zvláštní divadelní síň, první divadlo ve městě. Téhož roku zde provedli studenti hru Sv.Václav. Hrávalo se střídavě česky a latinsky až do 1766, kdy pořádání her bylo zakázané. 1790 sehráli důstojníci místní posádky v domě čp.139 několik německých představení. 1791 na tomtéž jevišti čeští ochotníci "bystrost svou prokázali". 1796 si čeští ochotníci zřídili stálé divadlo v domě č.p.126 U zlatého orla. Příchodem V.K.Klicpery 1819 činnost ochotníků vzrostla a česká představení se těšila většímu zájmu než německá, provozovaná týmiž herci. Klicpera byl režisérem a některé jeho hry zde měly premiéru. 1838-9 bylo divadlo modernizováno, dostalo novou oponu /nyní v městském muzeu/. 1846 Klicpera odešel do Prahy a činnost ochotníků ochabla. 1852 zde hostovala první česká kočující společnost. 1861 činnost ochotníků ožila. 1867/8?/ zde byla pokrokově smýšlejícími občany založena Jednota divadelních ochotníků. Od počátku se hrálo podle náročného dramaturgického plánu a divadlo dosáhlo značnou uměleckou úroveň a společenské uznání. 1875-6 se nehrálo, divadlo se opravovalo. Téhož roku si ochotníci pořídili vlastní jeviště. 1877 ochotníci provedli operu Konradina Kreutzera Nocleh v Granadě. 1878-84 zde působil Josef Nešvera a provedl s ochotníky m.j. opery Alessandro Stradella, Lucretia Borgia, V studni. Blodkovu operu hráli 1880 za hostování B.Fibichové. Tuto operu znovu provedli 1882, tentokrát za doprovodu vojenské hudby. 1881 v zahradě čp.121 byla vybudována letní aréna. Toho roku se ochotníci odstěhovali z U zlatého orla, kde bylo z bezpečnostních důvodů zakázáno dále hrát. Od 1885 hráli v nynějším Klicperově divadle. 1883 hráli opět operu V studni. 1885 provedli Hubičku, kritice se nelíbil herecký výkon Tomše. Téhož roku za doprovodu vojenské kapely uvedli operetu Ivana Zajce Loď v přístavu. 1887 scénicky provedli Bendlovu kantátu Švanda dudák. 1899 nastudovali Suppého operetu Dívčí ústav. 1907 se spolek rozdělil a část založila Dramatické sdružení Tyl. 1917 spolek Klicpera provedl s obrovským úspěchem u obecenstva Fidlovačku. V okolních místech ji opakoval 18x. Orchestr a zpěvy nastudoval a řídil Gracián Černušák. 1921 uspořádala v budově divadla cyklus Jiráskových her, v příštích letech byl repertoár oživen m.j.Cyranem, Othellem, Hrou o lásce a smrti, Antigonou, Zločinem a trestem... 193O byl Jiráskův cyklus zopakován. Mezi tehdy hranými autory byl Sofokles, Shaw, Duhamel, Štěpánek, Shakespeare... O prvních padesáti letech spolku byla vydána monografie "5O let ochotnické musy v Hradci Králové" /J.V.Holman/. Spolek vlastnil bohatý archivní materiál. 1943 měl 62 členů a 52 čekatelů. 1868-1943 sehrál 894 představení. Určitá nespokojenost s činností Jednoty vedla 1907 k ustavení druhého ochotnického spolku Dramatické sdružení Tyl. Při výběru herců sdružení dávalo přednost dělníkům a drobným živnostníkům a činnost orientovalo na širokou veřejnost. Do 1943 soubor sehrál 430 představení, autory byli Tyl, Klicpera, Vrchlický, Shakespeare, Dyk, Šrámek, Hilbert... Sdružení uspořádalo znamenitou akci Po cestách českého divadla a uvedlo na scénu středověké české hry, obrozenské divadlo a představilo celý další vývoj české dramatické tvorby až po současnost. Sdružení mělo rozsáhlý archiv, včetně korespondence s Jiráskem a o spolupráci se členy Národního divadla Josefem Šmahou a Ladislavem Chmelenským. Finančně se podílelo na stavbě nového divadla. 1943 mělo 62 členů.(JM)
Ve službách Thalie II. s.196, Javorin s. 62, Smékalová)
“Umělecké události, jako bylo uvedení utopické hry K.Čapka RUR ve světové premiéře - bez vědomí autora - Jednotou divadelních ochotníků Klicpera Hradci Králové v roce
1921, byly na ochotnickém jevišti výjimkou.”
DČD IV/185
Repro foto: Výjev ze Shakespearova Othella, 1923 OA Hradec Králové
DČD IV/186
První hra 1637 v kostele sv.Antonína na dnešním Slezském předměstí. Kostel 1645 zničen. Další hry se odbývaly v arciděkanském kostele, v katedrále, u Panny Marie, někdy i v kapli sv. Josefa. Největšího rozmachu dosáhlo jezuitské divadlo ve 30. letech 18.st., 1770 před zrušením řádu hry skončily. 1791 hráli žáci normální školy česky. 1798 zde hostovala poprvé kočovná společnost. Profesor Klicpera soustředil kolem sebe zajímavé osobnosti /J.H.Pospíšil, Liboslav Ziegler, Josef Chmela, herecky vystoupil František Škroup, studia zde dokončil Tyl. Od 1825 Pospíšil vydával Almanachy dramatických her V.K.Klicpery. 1825 Taclarova společnost provedla ve spolupráci s ochotníky Čarostřelce. Klicperova uvedl své hry: 1833 Rohovín Čtverrohý, Veselohra na mostě, Divotvorný klobouk, Každý něco pro vlast, Lhář a jeho rod, 1834 Loupež, Loketský zvon, Opatovický poklad, Dobré jitro, Uhlířka, 1835 Ptáčník. Z jiných autorů Klicpera uvedl Čtyři stráže na jednom stanovišti /Štěpánek/, Čech a Němec /Štěpánek/. Po odchodu Klicperově zde pokračovaly skoro výlučně jen kočovné společnosti. Koncem 70. let začala v nich převažovat čeština, až převládka zcela. 1852 postavená aréna na Pražském předměstí. 1868 zal. Ochotnická jednota na Novém Hradci. Do 1897 uvedla 77 představení. Někdy kolem tohoto roku odehráli studenti v Borromeu 74 představení. 1875 postavená nová aréna v dnešních Žižkových sadech. 1877 - 1884 aréna U Andresů čp.121. 1878 s Muškovou českou společností hostovala Otýlie Sklenářová - Malá. 1881 postavili arénu ochotníci na čp. 124. Téhož roku hráli studenti ve Smetanově hostinci Ve Svobodných Dvorech. 1884 Pištěk postavil arénu u sokolovny v hostinci čp. 122 na Malém náměstí. 1885 vznikla Čtenářsko - ochotnická jednota dělníků na Pražském Předměstí. V 80. letech hrála divadlo Živnostensko - čtenářská jednota, akademický spolek Dobroslav, dámský odbor Ústřední Matice školské. 1889 postavil Pištěk arénu u dnešní synagogy. 1891 vznikl na Novém Hradci Divadelní odbor Dělnické besedy, od 1905 byl součástí sociální demokracie. V 90. letech hrála Čtenářsko - ochotnická jednota Kollár na Slezském předměstí, Řemeslnická beseda, ochotníci na Pouchově, dramatický odbor královéhradeckého Sokola, čtenářská jednota v Třebši /1908/, obnovená 1916 jako Dramatický odbor Čtenářsko - hospodářské besedy... 1907 zal. zdejší studenti slavnou Červenou sedmu, kabaret, který výrazně ovlivnil vývoj tohoto žánru v českých zemích.1898 vystoupil s Chmelenského společností Jindřich Mošna v roli Lakomce. 1902 hostovala v místě Hana Kvapilová v Hilbertově Vině. 1908 hrály v Malšovicích v Mohylově hostinci Beseda a Čtenářsko - ochotnická jednota Havlíček. 1814 - 1918 se ustavil divadelní soubor novohradských studentů. Ochotnických souborů však bylo ještě daleko více. 1911 v Živnosti paní Warrenové hostovala Marie Hübnerová. 1885 bylo otevřené Klicperovo divadlo a zakoupeny dekorace po Prozatímním divadle. Počátkem 20. století se začalo hrát v přírodě /1815 v lese u Pavilonu/. 1905 zahájilo Divadlo sdružených měst východočeských, v podstatě předchůdce východočeského divadla. 1906 - 7 uvedli cyklus Smetanových oper. Po ustavení Tyla 1907 vzájemné působení obou spolků do značné míry určovalo v místě zaměření neprofesionálního divadla mezi dvěma válkami. Počátek 20. st. je poznamenán i prvním loutkovým divadlem. Např. od 1901 hraje ve staré sokolovně na Kozím plácku Sokol. Odchod mnoha ochotníků na fronty 1. světové války dosavadní proud ochotnického divadla tvrdě poznamenal. Po 1918 základní směr vývoje ochotnického divadla nedoznal podstatných změn. např. Klicpera sehrál 1919 - 1938 389 představení. Raritou mezi jím prováděnými premiérami byla "neregulérní" světová premiéra R.U.R. počátkem ledna 1921. V sále Na Brně hrál hned po válce dramatický odbor Československé strany lidové Orel. V Malšovicích hráli Beseda a spolek Havlíček /od 1932 Slavoj/. Na Novém Hradci působila Vzdělávací beseda Havlíček a od 1925 Sokol. Hostování hereckých osobností bylo velmi časté, 1927 v Anně Christie /O°Neill/ šlo o společné vystoupení souboru ochotníků se souborem ND. 1918 obnovilo činnost Dramatické sdružení Tyl. Zejména ve 20. letech zaznamenaly výrazný rozvoj dělnické divadelní spolky. Sociálně demokratické divadlo hrálo na Novém Hradci klasickou českou hru, ale i Huga, Tolstého, Molićra. Od 1928 hráli trvale v Postlerově hostinci. Do 1927 hrálo ve Svobodných Dvorech dělnické divadlo Mácha v hostinci U mamuta, potom v nově postaveném Dělnickém domě. Na Pražském Předměstí se Čtenářsko - ochotnická jednota dělníků 1923 mění na Divadelní skupinu při Mezinárodním všeodborovém svazu a 1923 vystupuje U Švagerků jako komunistické Dělnické divadlo. Jeho činnost skončila při zákazu KSČ 1938. Divadlo sdružených měst českého východu prožívalo permanentní ekonomickou krizi a i když 1926 divadlo řídil tenorista ND Vladimír Wuršer, řešili vzájemné problémy opery, operety a činohry. V polovině 30. let ochotníci Tyla vybudovali v Jiráskových sadech Tylovo městské divadlo, 1936 - 9 zde hráli především pro děti. Dramatický odbor Čtenářsko - hospodářské besedy v Třebši hrál od 1933 pod Jednotou divadelních ochotníků Jirásek na novém jevišti U Nováků /Lucerna, Vina.../. 1941 - 2 sehrál Tyl cyklus Po stopách českého divadla. 1943 ochotníci v Třebši sehráli 39 představení. 1949 zahájilo v místě profesionální Klicperovo divadlo /později přejmenované na Divadlo Vítězného února, 1989 opět Klicperovo divadlo/. 1958 zahájilo loutkové divadlo DRAK. Předtím v kraji působil pouze potomek Matěje Kopeckého, téhož jména. 1961 došlo v DRAKu k pronikavé umělecké změně, která posléze 1966 na festivalu UNIMA v Mnichově otevřela DRAKu cestu do světa. Jedinečný umělecký profil tohoto souboru v dalších letech zaznamenával úspěchy u dětského i dospělého publika domácího i na mnoha zahraničních zájezdech. Do vývoje loutkového divadla obecně DRAK vložil nejednu zcela novou tvůrčí myšlenku. 1970 si otevřelo pro komorní hry Divadlo v klubu. 1954 - 1967 zde působil režizér Milan Pásek. Jeho inscenace vytvořili významnou epochu v hradeckém divadelním životě. Část jeho vynikajícího tvůrčího kolektivu s ním odešla do Brna. V tomto období jsou ale i počátky několika jiných, později významných režizérských a hereckých osobností. V těchto letech jsou i počátky osobité, vynikající dramaturgie. Vše to přivedlo tuto scénu mezi přední v republice. 1980 vznik studiové scény ve zkušebně Besedy, kde Josef Krofta režijně připravil pozoruhodná představení /Na Candida /Voltairovy texty/, Lituji, že nejsem básník /A.Beer/, Pastýřka putující k dubnu /Jeffers/, škola staletími /kolektivní scénická improvizace/, Mechanické divadlo /M.Yendt/. Následovaly neméně pozoruhodné inscenace mladého M.Krobota. Po 1989 došlo i v Klicperově divadle ke změnám. Výrazně se redukuje a proměňuje soubor, nově se utváří dramaturgicko - režijní koncepce, přicházejí noví umělci s novými, neméně zajímavými a osobitými pohledy. (JM)

DIVADLO v Hradci Králové - tradice a současnost. Hradec Králové, Klicperovo divadlo a Muzeum východních Čech 1993. 16 s. kART
Kolem 1819 se hrálo i Na střelnici. 1838 bylo divadlo U zlatého orla modernizováno. Ochotníci byli utrakvisté. 1868 zal. Jednota divadelních ochotníků, 1901 doplnili název Klicpera. 1875-1876 se nehrálo, opravy budovy v čp. 126. V Klicperově divadle bylo možné od počátku potkávat významné autory a herce – Svoboda, Jirásek, Kvapil, Šmaha, Hana Kvapilová, Sklenářová-Malá, A.Sedláčková, Hübnerová , Laudová, Kohout, Pačová, Vrchlická, Vydra, Karen, Štěpánek, Haas, Vojan, Hellerová, Vydra ml., Skorkovská, Vojta, Dostalová, Deyl, Tůma, Baldová, Šlemrová…1895 zakoupil spolek na Národopisné výstavě Alšovu oponu Příchod Čechů na Říp, později dána do Náchoda. Od té doby repertoár odpovídal praxi profesionálního divadla, jak šíří, tak výběrem. 1910 se uvažovalo o postavení nové divadelní budovy. Návrh se nerealizoval, protože stará budova byla po modernizaci Kyselou a Gottliebem. 1914 – 1918 se hrály jen 34 hry, častěji reprízované. Hráli i v Jaroměři, Dvoře Králové a Náchodě. 1927 divadlo renovováno. Klicpera zanechal rozsáhlou dokumentaci o své činnosti, bibliografii a knihovnu o 3800 svazcích. Vše rovnající se aktivitě přední profesionální scény. 1931 měla jednota 56 členů, z toho 35 mužů a 23 žen. 1869 – 1931 sehráli 715 představení, z toho 346 českých autorů. Mezi nimi to byly premiéry: Zákony /Klen, 1922/, R.U.R. /1921/, SMS 333 /Stein, 1928/. Zvali k hostování i pražské ND a Vinohradské divadlo, ale i 1925 Moskevské divadlo /Ženitba, 1925/. /JM/

TÁBORSKÝ, str.199 – 210.
ČERNÝ, František: Divadelní tradice východních Čech. Listy Katedry historie a Historického klubu , pobočka Hradec Králové, č.9, 1995 kART
od 1989: Nejhodnější medvídci (Dvořák - Hulec, s. 153 - 154)
1819 1.české ochotnické představení-Štěpánek:Jak to asi dopadne. 25.3.1820 Klicpera:Divotvorný klobouk, Lhář a jeho rod.
KOVÁŘÍK,Vladimír: Otec české Thalie. Praha, SNDK 1960. s.93, 111-113
asi 1920 studenti gymnazia hrají v Boromeu-Klicpera:Divotvorný klobouk, Rohovín Čtverrohý
TVRZNÍK, Jiří: Šest dýmek Františka Filipovského. Praha, Novinář 1981. s.41

Asi 1936 LIDOVÁ SCÉNA, dramatické sdružení TYL, dále SDO KLICPERA. TYL rež.Dvořák,Černý, herci Sklenčka, Kubánková, Šotola-v r.1941 Šrámek:Měsíc nad řekou, Tyl:Pražský flamendr, Klicpera:Divotvorný klobouk, Jirásek: Vojnarka. V r.1941 cyklus Po cestách českého divadla-hry: Na Valdštejnské šachtě, Maryša, Soud lásky, Palackého třída 27, Román lásky a cti, Smuteční hostina,
Velký mág.
BEK,Josef-HOŘEC,Petr: Každý den radost. Praha, Baronet 1994. s.267,273-274

KLICPERŮV okrsek ÚMDOČ v Hradci Králové. In: Ve službách Thalie II. s.24.
KREJČA, Vl.: K 160. výročí ochotnické činnosti v Hradci Králové. Ochotnické divadlo II-1956/261
KŘEPELKA, Karel: Historie ochotnického divadla v okrese Hradec Králové.
Hradec Králové, OKS 1983. 96 s. MVČ Hradec Králové
MIKAN, Jaroslav: Jesuitské divadlo v Hradci Králové. Pojednání Městského průmyslového a historického musea v Hradci Králové, č.17, Hradec Králové 1939.
MIKAN, Jaroslav: Královéhradecké divadlo před sto lety.In: Zpráva o činnosti měst.hist.muzea, Hradec Králové 1939 KK
MIKAN, Jaroslav: Divadlo a hudba v Hradci Králové v l.polovici 19.století.
Hradec Králové 1930 KK
MIKAN, Jaroslav: Výstava Tři sta let divadla v Hradci Králové.
Hradec Králové, Novina 1938. KK
PEŠEK, J.: Josefa Liboslava Zieglera deklamatorní akademie v Hradci Králové, Osvěta 1921RYBOVÁ-PŘIBÍKOVÁ, L.: Divadelní a pěvecké spolky a odbory v Královéhradecku a Nechanicku. Královéhradecko IV.č.4 KK
SÁL, F.L.: O nejstarších divadlech v Hradci Králové. Královéhradecko 4/č.4. KK
STEIN, B.: Jednota divadelních ochotníků "Klicpera" v Hradci Králové. Královéhradecko 4/č.4. KK
TOLMAN, Jiří Vladimír: Padesát let ochotnické Musy v Hradci Králové. (1868-1918). Příspěvky k dějinám padesátiletí činnosti Jednoty divadelních ochotníků, později "Klicpera" v Hradci Králové. S připojením dějin divadla hradeckého od r. 1637 do 1868. Hradec Králové, Jednota divadelních ochotníků "Klicpera" 1918. 164 s. (S věnováním: "Vzoru práce a lásky k rodnému městu, panu Dr.Fr.Ulrichovi v úctě a obdivu věnuje autor.") Mkd, kART
VALENTOVÁ, Lída: Lidová opera KD ROH v Hradci Králové 1951 – 1961. Rkp.pro MČAD, 1999. 3 s. kART
SCHEJBAL, Karel: Lidová opera KD ROH. Sbk. PF v Hradci Králové XIV. Praha, SPN 1971.
ÚMDOČ 1922: Jed. div. och. Klicpera , Dram. odb. Č.O.B. (1923 likv.)
DDOČ 1930: Sídlo kraje; Dělnické divadlo v Hradci Králové (Burian s. 116, 156, 168, 180, 197)
OS Klicpera sehrál nezdařeně Truchlící pozůstalí /Nušič/.
OD 1957/5, s.114.
Po delší době opět divadlo pro děti. Nový DS ZK ROH ZVÚ Pohádka o Honzovi a princezně Zlatovlásce /P.Průša/. Tímto DS obnovení starých tradic studentského divadla /vlastenecká pásma/.
OD 1958/4, s.93.
Spojením mládežnického DS v ZK Závodů Vítězného února a učiliště SPZ vnik Mladá scéna. Navazuje na původní mladou scénu z 1949. 45 členů všech věkových kategorií. Tvrdohlavá žena, Pohádka o Honzovi a princezně Zlatovlásce, scénické pásmo o Janu Nerudovi.
OD 1958/10, s.238.
Mládežnický soubor Pohádka o Honzovi a princezně Zlatovlásce /J.Beneš/.Tvrdohlavá žena.
OD 1959/2, s.27. OD 1959/2, s.46.
DS OB Půlnoční vítr /Topol/. Se Zpíváme o lásce, štěstí a míru účast na festivalu smíšených uměleckých skupin v Jaroměři.
OD 1959/3, s.64 - 65.
DK Veřejné bezpečnosti Nebezpečná křižovatka.
OD 1959/11, s.247.
Lidová opera KD ROH Maryna /Vipler/.
OD 1959/11, s.247.

Adresář 93: Divadlo poezie ARS, DS BEZ NICH, Divadlo do kapsy,
1997/98 Středisko amatérské kultury Impuls, Sdružení pro tvořivou dramatiku v Praze a hradecký Školský úřad uspořádaly kurs dramatické výchovy a dětského divadla. Byl určen učitelům obecné a občanské školy, pedagogům literárně-dramatických oddělení ZUŠ, vedoucím dramatických kolektivů působících při těchto zařízeních, i ostatním pedagogům a studentům.
Hradecké noviny, 03.03.1997
HRADEC KRÁLOVÉ (100 tis. obyv.), LIBČANY (750 obyv., okres Hradec Králové), NOVÝ BYDŽOV (7000 obyv., okres Hradec Králové): Týden mezi 16. a 22.11.1998 byl v královéhradeckém regionu zasvěcen amatérskému divadlu. V Novém Bydžově byla obnovena přehlídka netradičních divadelních souborů Divadelní Bydžov, v Libčanech pokračovala druhá část loutkářské přehlídky O cenu Matěje Kopeckého a Volné sdružení východočeských divadelníků se sešlo, aby zhodnotilo sezonu 1998 a předalo ceny nejúspěšnějším jednotlivcům. (Východočeský večerník, č.45, 1998)
1935 JH: Jednota divadelních ochotníků Klicpera: J. Zeyer: Stará historie
1945 JH: Jiráskův okrsek ÚMDOČ: L. Stroupežnický: Na valdštejnské šachtě
1950 JH: Mladá scéna ĆSM: A, S. Makarenko: Začínáme žít
1961 JH: DS KD Závodů Vítězného února: A. Jirásek: Jan Roháč
1962 JH: Umělecké studio KD ROH: Kabaret: Pojďte dále
1964 JH: DS KD ROH: J. Švarc: Stín
1966 JH: A. Jirásek: Lucerna
1972 JH: A. Jirásek: Lucerna
1987 FEMAD: Divadlo do kapsy: E. Zámečníková a kol.: Prométheus
1990 FEMAD: LS Vendelín: Jirásek, Polehňa, Bláhová: O rytíři Bruncvíkovi aneb Kterak lva českého národ Český do erbu dostal
1991 JH: SK Poslyš sestřičko Klub Trojka: Huelsenback: Kdo nevidí tlusté ďábly, jak si mastí ryšavé vlasy
1992 JH: LDS ZUŠ Střezina: J. Werich: Lakomá Barka
1994 FEMAD: Divadélko Jesličky ZUŠ: K. Poláček, E. Zámečníková: Napadlo hodně sněhu
1994 JH: DS ZUŠ Na střezině: K. Poláček: O posazení klobouku
Nejhodnější medvídci a Divadelní jesličky: Uli Vetin: Elena Štěpánová
DS ZUŠ Na Střezině a Divadélko Jesličky: Mrštíkové, Zámečníková: Něco z Maryši, Poláček, Zámečníková: Napadlo hodně sněhu
1995 FEMAD, JH: W. Shakespeare: ...šejkspír...
1995 JH: Weiss: Sen Kristiny Bojarové
1996 FEMAD: Divadlo POLI: Polehňa: Byl jednou jeden...
1996 DT, JH: Divadélko Jesličky: Čechov: Pavilón č.6, Klicpera: Weselohra na mostě
1997 JH: Divadélko Jesličky: Milá sedmi loupežníků...
1997 DT, JH: Macheat K. superstar aneb Žebrácká opera
1998 DT: Averčenko: Beregov
1998 JH: Stephen Leacock: Volání jara a mládí v prvotřídní restauraci
Jana Šimková: Dobrodružství panny Anežky
Divadélko Aťsi: Jiří Polehňa, Zdeněk Tesař: Bleší cirkus
Nejhodnější medvídci: Matěj Bukovina, Šimon Olivětín: Kašpárek, četník koločavský
1999 JH: ZUŚ Na Střezině: K. J. Erben: Svatební košile
LS Bifule ZUŠ Na Střezině: J. Jelínek: Bio Desilusion
WP 1982: Vysokoškolský recitační soubor PF
WP 1985: Ars (Amatérské recitační studio) PdgF
WP 1991: Sdružený kabaret Poslyš sestřičko
WP 1991, 1992, 1993: Cesty milosti
WP 1992: Pepa Veselý
WP 1994, 1996: Jesličky
WP 1995: Tercie A - Gymnázium
Loutkové divadlo:
1997 Loutkáři dětem, regionální přehlídka 12 loutkářských souborů
Noviny Jičínska, 04.04.1997

LCH 1962: Brouček - II. ZDŠ
LCH 1986, 1988, 1989: Lutkářský soubor HAD
LCH 1992, 1996: LS Poli
LCH 1993, 1994, 1998, 1999: ZUŠ Na Střezině
LCH 1993, 1995, 1997,1998: AŤSI
LCH 1993, 1998: Nejhodnější medvídci
LCH 1996, 1999: Bifule
LCH 1999: Nedohleděno
 
 

Související Geografické celky

 
  Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':