Texty: Němec, Pavel: AS 2000, č.2. (správně Němeček)

Opavská loutkářská přehlídka amatérských divadel severomoravského regionu

Regionální přehlídku severomoravských loutkářů hostilo letos, stejně jako již poněkolikáté, tradičně opavské loutkové divadlo v čele se svou neúnavnou principálkou paní Věrou Jiříčkovou. Přehlídka se rozrostla o jeden hrací den, který byl vyhrazen pro agenturní nesoutěžní představení mladoboleslavského divadélka Z půdy, které představením Chytrý Bobeš na motivy pohádek bratří Grimmů potěšilo především děti z mateřských a základních škol Opavy a blízkého okolí.
Vlastní přehlídka, která určila postupující na letošní loutkářskou Chrudim, začala v pátek odpoledne představením loutkářského souboru Skřítci z Opavy - Strašidlo Bublifuk. Soubor tvoří mladí začínající loutkáři, kteří zatím na přehlídce získávají ostruhy. Pro soubor bude určitě užitečné hledání cesty bez "únanovských" neloutek" v pojetí které bude bližší jejich mládí.
Pak už se na scéně objevil loutkářský soubor OPAL, nejzkušenější opavský soubor, v několika posledních letech účastník loutkářské Chrudimi. Myslím, že se úspěšně strefili do žánru, jenž je jim nejbližší - do komedie. Zadaptovali rozhlasovou Svěrákovu hru - Šlapací království, využili i písniček neméně slavného J.Uhlíře. Přidali však navíc něco své vlastní invence. Osobně považuji za nejpotěšitelnější hledání současného obsahu pro hru ryze totalitního tématu (v království se nesmí mluvit nahlas, všichni pouze šeptají) a pak určitě scénografické nápady B. Křístkové, které jsou v podobě plošných loutek adekvátní jak svou barevností, tak nápaditostí právě ke zvolenému žánru. Porota však doporučila více pracovat s hudebností celého představení, které zůstává pod možnostmi souboru a zamyslet se nad různou úrovní spontánního klaunství členů souboru. Představení bylo vybráno k přímému postupu na loutkářskou Chrudim.
U komedie jsme zůstali i při podvečerním představení - soubor Ateliér z Frýdku - Místku předvedl pokus o rakvičkárnu s názvem Kašpařiny. Jak už to bývá, Kašpárek se nakonec nenechal přelstít od nikoho, zvítězil a herci mu nakonec na pódiu rozsvítili svíci a přimluvili se za "přirozeně prodlouženou životaschopnost" jejího plamínku, za což určitě právem obdrželi cenu od poroty. U souboru (velmi nadějně mladého) je potřeba podtrhnout základní poučenost s principy "rakvičkárny" a spontánní chuť k tomuto druhu loutkoherectví. Zatím však chybí smysl pro zkratku a pro přesnější vystavění pimprlového gagu. Ale nebojím se, jestli tihle loutkáři neztratí chuť, určitě nás příště ještě víc potěší.
Sobotní dopoledne zahájil loutkářský soubor Schůdky do pohádky z Kopřivnice se hrou O.Augusty - Krakonošovská pohádka o Káči a černém kocouru Kubovi. Dětský loutkářský soubor jistě hledal téma, které mu může být blízké. Text se však (i přes zjevné škrty a úpravy) bohužel stal zásadním omezením pro jinak sympatické vystoupení, zkrátka nepomohl souboru k tomu, co nám chtěl sdělit - hledám kamaráda, se kterým zároveň budeme každý sám sebou.
Odpoledne předvedl soubor Střess z Opavy Dvě pohádky se zvířátky od J. Davídka. Členové souboru jsou nabití energií a chutí hrát, bohužel stejně jako loni, chybí ten správný dramaturgický tip, který by dopomohl souboru vlastní energii a nápady zpracovat s osobním zaujetím - autorsky. První pohádka se zabývala tématem, jak přinutit slůně k hezkému papání, a druhá zase koketovala s problémem co dělat s tím, když kozička papá jen vybrané laskominy. Přetlak a chuť hrát v takové látce nutně sklouzne k hereckému pitvoření.
Co se dá vytknout Střessu, je zapotřebí u jesenického Skřítku pochválit. Letos si jeseničtí vybrali Princeznu na hrášku (text zpracovala Vlasta Špicnerová) a bylo o čem hrát. Textu nechybí nadhled a humor, (princezna se nevyspí, protože jí neustále budí královský pár kontrolující její spaní, neboť se neustále přou o to, jestli princezna má či nemá zůstat) až na závěr princezna jen tak utrousí, že jí, kromě toho hádání, cosi celou dobu tlačilo do zad. Souběžně s nadhledem v textu se však do hry dostal i nadhled v herectví (vodění prince). Škoda neúčelně roztažené scény a zbytečného přehrávání královny. Vzniklo však milé představení a jeseničtí zjevně pokročili.
Večer uzavřel soubor Krnováček Krnov s klasikou - O vlku a kůzlátcích. Tomuto seniorskému divadlu nelze než pogratulovat za výkony a péči, kterou už léta věnují dětskému divákovi v Krnově. Myslím, že v tomto případě chuť účastnit se spolkového loutkaření ( vyjet a zahrát si i na nedomovské scéně) převyšuje určitou zaprášenost interpretačního "sokolského" přístupu k divadlu pro děti.


Přehlídku uzavřelo v neděli dopoledne divadélko Na dlani z Opavy. Soubor se již loni představil s ambiciózní dramaturgií (I.Faitlová - Krkonošská pohádka), letos potvrdil trend vytváření vlastního interpretačního stylu, výrazně inklinujícího k hudebnímu, téměř muzikálovému pojetí loutkového divadla pro děti. Soubor zahrál úpravu Andersenovy Sněhové královny a dozajista se mu leccos z atmosféry pohádky podařilo přenést do hlediště. Pro interpretaci zvolil kombinaci masek dotvořených volně vlajícími zbytky ošacení postav, zůstává nám však dlužen poctivější hledání klíče ke zvládnutí dramatické akce s těmito loutkami. Sílu představení nabíralo v momentech proaranžovaných, nedynamických obrazů podkreslených výrazně hudbou. Vyzvednout je zapotřebí však především herecké výkony všech hlavních představitelů, citlivě pochopený a po celé představení naplňovaný výraz postav, nepateticky, civilně vytvářející jímavost celé inscenace. Porota doporučila představení k nepřímému postupu na letošní loutkářskou Chrudim.

Pokud jsem loni konstatoval, že přehlídka nijak nevybočila z podprůměru předešlých porevolučních ročníků, letos mohu radostně a poctivě prohlásit, že duch Kašpárkův se probouzí, mne si očka, tahá za špagátky, jestli je má všechny správně dlouhé, dokonce se zdá, že se mu chce poskakovat. Doufejme, že napřesrok už na nás vybalí zase všechny ty svoje fórky a špílce.
Pavel Němeček