Texty: Libice nad Cidlinou, AS 2000, č. 2. Čejka, Milan

Vojan podruhé v Chorvatsku

Ve dnech 11. až 20. února se uskutečnil zahraniční zájezd libických ochotníků do Chorvatska. Divadelní soubor Vojan byl hostem tamnější krajanské organizace Svaz Čechů a jednotlivých Českých besed v Horním Daruvaru, Ivanově Sele, Zagrebu, Daruvaru, Končanici a Rijece. Nebylo to poprvé, už v roce 1996 se zde libičtí představili s Šamberkovou fraškou Blázinec v prvním poschodí. I pro letošní turné si Vojan připravil hru komediálního rázu, tedy Horníčkovy Dva muže v šachu, v režii Vladimíra Dědka z Mělníka.
Soubor hrál celkem v sedmi lokalitách, dílem na chorvatském venkově, dílem ve městech, včetně toho hlavního. Program zájezdu byl nabitý, kromě jednodenní přestávky jsme z Daruvaru vyjížděli za českými krajany. Čekalo nás zvědavé publikum, ale také sály a jeviště, které většinou postrádaly technické divadelní vybavení a často i zázemí. S těmito podmínkami jsme ale počítali a v podstatě tě nás nepřekvapili. Ostatně při zájezdech po českém venkově to nebývá lepší. Krajané vše nahrazovali nesmírnou obětavostí a zájmem.
Nejmenším místem, kde jsme vystoupili, byla vesnička Bjeliševac vzdálená asi 100 kilometrů od Daruvaru. Zde měl soubor svým představením přispět k aktivizaci krajanského kulturního a společenského života. Složení publika bylo velmi různorodé, diváci ne vždy rozuměli jemnému Horníčkovu humoru, slovním obratům a některým narážkám. Přesto lze ale prohlásit, že všude byla naše komedie přijata s radostným zájmem. Herci dokázali upoutat diváky všech věkových kategorií, od malých dětí, až po staré babičky. Podle častých spontánních reakcí a především potlesku však smysl příběhu dvou zapomenutých vojáků, o které usiluje selka s mlynářkou, dobře pochopili.
Právě v této zemi jsme si několikrát uvědomili, že slova , ve hře často používaná, tedy válka, mír, bojiště mají v těchto místech zcela jiný význam než u nás. Stopy po válečných útrapách a hrůzách nedávné občanské války jsou na mnoha místech stále hodně čitelné a živé. Konec konců, hodně jsme viděli i na vlastní oči. Celý autobus náhle ztichl, když projíždíme třetí, čtvrtou, pátou, zcela pustou vypálenou vesnicí. Jen ohořelé trámy a kříže u cesty žalují. Ruiny a spáleniště pomalu zarůstají travou a křovím. Do těchto míst se bude život jen těžko vracet.
Krajanům se dostává určité pomoci z České republiky. Senátoři, kteří zde byli na návštěvě několik dní před námi slíbili, že tomu bude tak i v budoucnu. Zcela určitě to budou dobře investované peníze. S obdivným zájmem jsme si prohlédli daruvarskou mateřskou školku s pohádkovým názvem Ferda Mravenec a moderní přístavbu základní školy J.A. Komenského. Shodou okolností byl v době našeho pobytu v Chorvatsku i Václav Havel. Přijel totiž na inauguraci prezidenta Stepana Mesiče.
Naše turné lze hodnotit i podle ohlasu v krajanském tisku jako vydařené. Přijeli jsme mezi přátele z dob dřívějších a získali jsme ještě mnoho nových. Významný podíl na uskutečnění zájezdu měl režisér Vladimír Dědek, který mezi chorvatskými ochotníky metodicky působí už několik sezon. Ostatně o výrazném a pozitivním vlivu tohoto muže na současné krajanské divadlo v této zemi by bylo záhodno napsat samostatný článek.
Co dodat na závěr? Všude kam jsme přijeli, jsme poznali mnoho milých a pohostinných lidí. Krajané, kterých je v Chorvatsku asi 13 000 udržují přes všechny obtíže a problémy český jazyk a kulturu. Někteří zpívají, tančí a hrají také divadlo. Patří jim za to velké poděkování a přání, aby se jim i nadále dařilo.
Milan Čejka
Husova 19
289 07 Libice n.C.