Texty: Příbram, excerpce pro MČAD 1998–2002

PŘÍBRAM o. Příbram
CČAD s. 264, 285
Národní přehlídka dětských recitátorů a recitačních kolektivů 1976 – 1980 viz BČAD č. 992

První zmínka o zárodku ochotnických představení pochází ze 31.října 1843. Šlo
o podobnou “vlasteneckou besedu”, jaké se tehdy pořádaly v Praze z iniciativy J.K.Tyla.
V hostinci “U černého orla” pak bylo v témže roce zásluhou MUDr.Langmajera založeno ochotnické divadlo. První představení se uskutečnilo 10.března 1844, a šlo o hry “Dva přátelé a jeden kabát” a “Prostota venkovská”.
Malý prostor hostince byl po roce 1848 nahrazen prostornějším sálem v nově postaveném hostinci “U zlatého anděla”, s jevištěm a šatnami pro herce.
Vedle tohoto nově vzniklého ochotnického souboru existovaly již po nějakou dobu na Příbramsku i typické vlastenecké spolky, jako Slovanská lípa či Sbor ostrostřelců. Nástupem Bachova absolutistického režimu jejich činnost zeslábla, členové Slovanské lípy se sdružili
v nepolitickou Měšťanskou besedu. Ta se po roce 1861, v době politického uvolnění, stala centrem kulturního dění, založila i svůj vlastní divadelní odbor. Sídlila nejdříve “U zlatého anděla”, od roku 1871 v hostinci na “Střelovně”. Poté se přestěhovala do bývalého domu Václava Bosáčka v Pražské ulici, roku 1874 přestaveného mecenášem kulturních podniků, Šebestiánem Kličkou, příbramským sládkem. V sále tohoto domu vystupovaly i kočovné soubory, pořádaly se zde také plesy a taneční kursy.
Divadlo provozovali také příbramští studenti, k rozvoji této činnosti přispěl i místní Sokol,
jehož tělocvična byla až do vzniku profesionální divadelní scény (1959) nejprostornějším příbramským sálem.
V roce 1889 byl z iniciativy P.Matase založen Spolek vzájemně se podporujících divadelních ochotníků Vlastimil, který působil v Příbrami do roku 1950. V jeho repertoáru se většinou objevovaly typické dobové “truchlohry”, komedie či frašky (M.Desvallieres: Půjč mi svou ženu – 1890, 1902, E.Raupach: Mlynář a jeho dítě – 1900, 1916, 1920, J.Vojtěchovský: Můj ráj – 1901, 1904, 1914, apod.). Provedl však i některá náročnější díla, jako hru J.K.Tyla Paní Marjánka, matka pluku (1906), Jiráskovu Vojnarku (1921), Tylova Strakonického dudáka (1921), atd.
Spolek byl velice dobře organizován, měl svou knihovnu – např.ve 20.letech se v ní nacházelo 120 svazků divadelní literatury se 340 hrami. Svá představení provozoval “Vlastimil” ponejprv v hostinci “U zlatého soudku”, potom, na přelomu století, na “Střelovně”. Na počátku našeho století přesídlil do hostince “Na Marjánce”. Hrál i v Měšťanské besedě
a v sále hotelu “Buchar”. Spolek byl velice aktivním i ve společenském životě. Jen ve dvacátých letech 20.století byl členem několika dalších organizací - Osvětového sboru
v Příbrami, Vzdělávacího sboru města Příbramě, či Masarykovy ligy proti tuberkulóze. Sdružoval se v ÚMDOČ. Kromě těchto aktivit pořádal spolek i taneční a maškarní zábavy, výlety, koncerty, přednášky, taneční hodiny.
Posledním představením, (tehdy hraným v rámci oslav VŘSR), byla patrně Stehlíkova Mordová rokle. Poté záznamy o eventuelních dalších představeních totiž končí.

Divadelní činnost vyvíjeli také bánští akademici, sdružení ve spolku Prokop, založeném v roce 1888. Z jejich poměrně kvalitní dramaturgie je zvláště znám počin, jakým bylo uvedení čerstvě vydaného Čapkova Loupežníka.

Ve dvacátých letech našeho století vrcholí snažení o to, dát ochotnickému divadlu hlubší ráz, záměr. To se projevuje v pořádání různých přehlídek či cyklů. Kupř. Městský osvětový výbor v Příbrami uspořádal na začátku dvacátých let cyklus Jiráskových her, významnou událostí bylo potom roku 1926založení Spolku pro zbudování divadla v Příbrami. Spolek vyvíjel
i vlastní divadelní činnost. Byl tvořen jak profesionálními divadelníky, tak vzdělanými a talentovanými amatéry. Jedním z režisérů, původně profesionálů, byl bývalý herec Zemského divadla v Brně, Antonín Vaněk, jako scénograf zde působil Oldřich Mrkvička, také výtečný fotograf. Hrály se hry od autorů, jako byl Langer, Shaw, Čapkové, Kvapil, Šrámek, Ibsen, Rostand, Shakespeare.
Roku 1942 byla okupanty činnost spolku zastavena a jeho jmění bylo zabaveno. To byla pro spolek sice krutá rána, vzhledem k prvotnímu poslání, které si při svém vzniku vytýčil, ale kontinuita jeho aktivit se tím přerušila jenom načas, do konce války.
Jeho repertoár byl složen hlavně z děl klasické dramatické literatury. Převládaly oblíbené hry Shakespearovy – Zkrocení zlé ženy, Veselé ženy windsorské, Romeo a Julie, Othello, Večer tříkrálový…Mimo to uvedl spolek např.Nezvalovu Manon Lescaut či Rostandova Cyrana z Bergeracu.
Jak potvrzuje několik zdrojů, velkou osobností spolku byl JUDr.Pravoslav Jeník, nejčastější režisér, člověk s velkým rozsahem (dlouholetý předseda Příbramské filharmonie). Rok 1954, kdy Jeník zemřel, byl pro spolek a vůbec příbramské ochotnické divadlo rokem velké ztráty.
Velký přínos pro ochotnické divadlo na Příbramsku vůbec prý měly také recenze V.Müllera.
Také pěvecké spolky Lumír a Dobromila, čas od času provozující operní představení, přispívaly tak do divadelního života Příbrami. (Velemanová)
PADEVĚT, P: Příspěvek k dějinám ochotnického divadla na Příbramsku, Gymnázium Příbram, 1988 (uloženo v SOkA Příbram)
POLÁK, S: Příbramské divadelnictví.Ochotnické divadlo, Vlastivědný sborník Podbrdska, č.1, Příbram 1966, s.128-130
DOLEJŠÍ, F.: Počátky ochotnického divadla v Příbrami, České právo II, č.1, 4.1.1907
Materiály SokA Příbram (viz soupis ARTAMA)
DS Skalka, Divadelní společnost Půlnoc, LS Zalezlíci (Dotazník ÚLK 1999.)Loutkové divadlo:
LCH 1952: Dětská scéna
LCH 1993: ZUŠ

Svatá Hora
1732: divadelní činnost řádu jezuitů.
DČD I., s. 350
30. a 40. léta 19. st.: české ochotnické divadlo (s. 290)
DČD II.
Zvláštní adventní zvyk "Chození s obrazem",nebo též "Hledání noclehu". Od r. 1655 až 1770 na prostranství před kostelem jesuité pořádali divadelní hry, většinou česky. .(Ron)
Město stříbra a slávy,1966, s.85.

Existenci ochotnického divadla v místě uvádí Jos.Mikuláš Boleslavský v Divadelním ochotníkovi Díl II. Sv.6 v čl. O důležitosti a potřebě českého divadelního listu.
Praha, Slovanské kněhkupectví 1863. s.III. kDÚ
1890 zal. Spolek divadelních ochotníků Vlastimil (dle SOA)
SOA Příbram: archivní materiály 1891 - 1919: zápisy o schůzích 1919 - 1929 (1 kn), účty 1891 - 1906 (2 kn).
1889 z řad horníků zal. 25 členů Spolek divadelních ochotníků Vlastimil. Vnitřní spory po počátečních úspěších činnost ochromily. Aby se splatily dluhy, hrálo se spíše po okolních obcích. Generační proměna přispěla k uklidnění a k zvýšení aktivity /1894/. 1899 oslavili výročí Slavností založení /Moser/Pešková/. Do 1907 provedli 142 divadelních her, z nich 60% byly české /Tyl, Klicpera, Štolba, Šamberk…/. Spolek měl 60 činných členů. /JM/
TÁBORSKÝ, str. 468 – 469.
Někdy kolem 1870? zde žáci školy hráli oblíbenou tehdy hru J.Neudörfla Budečské jesličky 1882 a 1883 hráli ochotníci V studni. Sbor měl 65 členů, orchestr 22 hudebníků.1884 nastudovali Bendlova Starého ženicha /orchestr měl už 26 členů/. Od téhož autora téhož roku provedli scénicky kantátu Švanda dudák. Po roku 1900 se ochotníci orientovali i zde zejména na provádění opery. 1903 nastudovali zkratku Braniborů v Čechách, a to koncertně. Byl to příspěvek k tehdy vyvolané diskusi, jak mají ochotníci provozovat operu. Provedení bylo praktickým návodem, jak to dělat, i když se tento způsob nakonec v praxi neprosadil. Provedení připravil a řídil místní prof.Theurer, významný organizátor ochotnického hudebního života. Řídil velký orchestr z ochotníků a z členů hornické kapely, sbory měly více než 90 členů. Provedení vzbudilo v okolí velkou pozornost, ale nebylo následováno. Patrně to je jediné provedení této Smetanovy opery tehdy mimo Prahu. Téhož roku zde byla provedená operetka R.Nejedlého Laciná zábava v lázních.
Smékalová

1926 zal. Spolek pro zbudování divadla v Příbrami. Cíl: z výtěžků ochotnických divadelních představení a z darů mecenášů shromáždit prostředky k postavení divadelní budovy. 1942 nacisté spolek zrušili a jeho jmění zabavili.1945 obnovení činnosti.1951 začleněn do ZK Středočeských rudných dolů. 1959 po zřízení profesionálního divadla zanikl
SOA Příbram: archivní materiály 1926 - 1956: stanovy a tiskopisy 1926 - 1946 (f), zápisy o schůzích 1945 - 1953 (f), seznamy členů 1926 - 1947 (f), záznamy o činnosti aktivních členů (f), seznam sehraných divadelních představení 1946 - 1956 (f), seznam knih spolkové knihovny 1926 - 1949 (f), různá dokumentace (návrhy scén, plakáty, fotografie, novinové výstřižky) 1926 - 1956 (1 k, 3 kn), korespondence 1927 - 1953 (1 k), účty 1935 - 1956 (1 kn, 1 k), dokumenty o finančních ztrátách spolku za okupace 1942 - 1945 (f).
In: Letopisy...III./1/1865
Dramatický odbor SokolaSOA Příbram: archivní materiály 1904 - 1928: zápisy o schůzích (1kn). Fr.Žid, Dějiny Sokola příbramského 1922 - 1948 (1 kn - rkp.).
Dramatický odbor DTJ
SOA Příbram: archivní materiály 1932 - 1947: seznam divadelních představení 1932 - 1938 (1 kn), plakáty 1938 - 1947 (f).
STANKOVSKÉHO okrsek ÚMDOČ v Příbrami. In: Ve službách Thalie II. s.45.
POLÁK, Stanislav: Příbramské divadelnictví - ochotnické divadlo. In: Vlastivědný sborník Podbrdska I-1966, str.128-130. SOA PříbramSídlo Stankovského okrsku ÚMDOČ 1922.
ÚMDOČ 1922: SDO Vlastimil, ÚMDOČ 1924: D.o.Osvět.sboru

Adresář 93: DS , LS