Texty: Herálec, NĚMEC, Jiří: Ochotnické divadelnictví na Havlíčkobrodsku v letech 1918 - 1938, UHK 2005, s. 31.

 
  Nejdříve bych uvedl několik málo zajímavostí o místní kronice a Pamětní knize městyse Herálec, ze kterých jsem čerpal některá fakta. Historie obce je v Pamětní knize městyse Herálec popisována od 13. století do roku 1944. Tato kniha je vedena od 11.11.1913. Podobně, jako tomu bylo v obci Žižkovo Pole, s nástupem fašismu došlo ke „ztrátě“ Pamětní knihy městyse Herálec. Po válce bylo tedy rozhodnuto, že bude napsána kronika nová. V podstatě byly popisovány stejné události, ale ve velice chaotickém pořadí. Kronika není vedena chronologicky, ale co se kdy zjistilo z historie obce, bylo okamžitě zapsáno bez ohledu, jak stará událost to byla. Kronika je proto velmi nepřehledná. I z praktických důvodů je v „nové obecní kronice“ uvedeno jen to nejpodstatnější z historie obce. Na kulturní události se v této kronice moc místa nenašlo. Tato kronika je psána v letech 1947 – 1957.
V obou pramenech je jeden zásadní časový rozpor, který je poměrně zajímavý. Ve staré, „nalezené Pamětní knize městyse Herálec“, je uvedeno, že byla obci slavnostně vrácena Okresním úřadem v Humpolci roku 1947. Nově psaná kronika uvádí údaj, že ještě 12.7.1957 byla Pamětní kniha městyse Herálec nezvěstná.
Divadelní spolek byl založen 3.12.1893. Členy jeho prvního výboru byli pánové Vincenc Šeblinský jako předseda, Čeněk Barták jednatel, Alois Běhounek pokladník, Josef Janáček režisér, Jan Nápravník správce domu, Ondřej Kubát rekvizitář a Josef Chadím.
Požárem v hostinci Jana Čermáka v roce 1907 přišel spolek o veškerý svůj majetek. Pojišťovna Slavia však vyplatila spolku 600,- K jako náhradu škod. Jen několik dní na to byl sestaven výbor na postavení nového jeviště. Dříví na stavbu věnoval zámecký pán Bedřich Leopold Miller, stavbu konstrukce nového jeviště provedl tesař z Boňkova Josef Jirák. Železnou konstrukci provedl místní kovář František Metal. Kulisy a dekorace zhotovil malíř z Kutné Hory J. Černý. Ještě před I.světovou válkou vystupovala na novém jevišti kočovná společnost pana Mašáka.
S koncem války se jako v jiných obcích i městech velice živelně rozvíjí veškerá spolková činnost. V čele divadelních ochotníků stojí Jiljí Nachtman, řídící učitel, který se od 9.2.1919 postavil do čela místního Sokola. Jeho funkci a krátce po vzniku republiky převzal 28.11.1918 učitel Eduard Hoffman. Další výměna v čele divadelního spolku proběhla 18.11. (rok neuveden), kdy se do čela postavil kupec Jan Procházka. Od 6.1.1925 stojí v čele ochotníků opět Eduard Hoffman. Jeho místo poté převzal Václav Bureš, ředitel místní měšťanské školy. Datum nástupu do funkce není v pramenech uveden. Posledním uvedeným předsedou ochotníků byl místní truhlář František Skalák. Datum jeho činnosti ve funkci předsedy spolku není také uveden.
Se vznikem republiky je patrný obrovský nárůst kulturní činnosti. Jen za první pololetí roku 1919 bylo konáno 22 tanečních zábav. Z pramenů se bohužel nedozvíme, kdo tyto zábavy pořádal a jaký byl jejich průběh.
Další zápis o kulturní činnosti je až z roku 1922, kdy školní děti, zřejmě u příležitosti narozenin T.G. Masaryka, sehrály hru Pro tatíčka prezidenta.
Uctění památky padlých v I. světové válce se stalo téměř ve všech obcích Vysočiny ctí všech obyvatel. Proto i Herálečtí spojili své síly a za přispění mnoha spolků i jednotlivců byl dne 15.7.1923 odhalen pomník padlých. Na tento pomník přispěli ochotníci částkou 580,50 Kč a také se podíleli na jeho slavnostním odhalení.
U příležitosti oslav 1.máje 1924 zde hostovaly děti z Kamenice, které předvedly hru Krakonošova medicína.
V následujícím roce 1925 spojily své umělecké kvality jak ochotníci, tak Sokolové. Nejdříve však vystoupili ochotníci 8.3. s hrou Tři halíře. Ochotníci a Sokolové vystoupili u příležitosti dalšího státního svátku 28.10. s hrou Když hračky oživnou.
Rok 1926 přinesl jen jedno kulturní vystoupení ochotníků. Dne 30.5.1926 sehráli hru Princezna Pampeliška.
Již z jara 1927 přichází divadelní ochotníci s hrou Frantíkovy trampoty, kterou uvedli 20.3.1927. Významné 10. výročí bitvy u Zborova bylo v Herálci oslaveno 4.7. lampiónovým průvodem a kulturním vystoupením. Poslední kulturním akcí tohoto roku bylo uvedení hry Poklad, které se uskutečnilo 18.12.1927. Ochotníci také spojily své síly s legionáři a zorganizovali ples.
Další kulturní počin je zachycen až v roce 1934, kdy ochotníci vystupují 23.5. na hradě Orlík, kde předvedli představení v přírodě. Název bohužel není znám.
Posledním významným divadelním rokem byl rok 1937. Dne 21.3. se schází jednání valné hromady, které volí vedení spolku divadelních ochotníků. Předsedou byl zvolen František Skalák, jednatelem Petr Brabenec, pokladníkem František Netál, režisérem Bedřich Červený. Ochotníci v prosinci pořádali mikulášskou zábavu, 26.12 vystoupili s hrou Holka jako buk, kde v hlavní roli na poslední chvíli vystoupil Stanislav Bratrů, a 31.12. pořádali ochotníci silvestrovskou zábavu.
 
 

Související Geografické celky

 
  Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':