Texty: NĚMEC, Jiří: Ochotnické divadelnictví na Havlíčkobrodsku v letech 1918 - 1938, UHK 2005, s. 196

 
  Podobně jako v nedaleké Ledči nad Sázavou, tak i ve Světlé nad Sázavou je netrpělivě očekáván rozpad monarchie. Jednou z vlasteneckých činností je i zde založení ochotnického divadla, které zde pracuje již od roku 1860. Divadlo, které prošlo několika různými periodami, od prvotního nadšení a velikého zájmu o cokoli až po dobu, kdy činnost opadá, stagnuje a je nepravidelná. K opětné aktivizaci pomáhají ale různá výročí a oslavy, které opět stmelí jak soubor, tak i obyvatele města, a činnost opět naroste.
Rok 1918 je dobou, kdy činnost spolku Sázavan je poměrně bohatá. Spolek se po několikaleté činnosti rozhodl k nákupu nových židlí, kterých kupuje 180 kusů. Ty jsou umístěny nastálo v Dělnickém domě, který je jakousi základnou místních ochotníků.
Již zjara 1918 uvádí spolek Živného hru Motýlek a následně Stružného Hozlínovu kometu. Dne 16. května se schází slavnostní schůze souboru Sázavan. Několik dní na to je uvedena hra Jedenácté přikázání. Na podporu ochotnického divadla ve Světlé nad Sázavou přijíždějí do města hostovat ochotníci z Kutné Hory, kteří předvedou hru Naši furianti a ve prospěch Sázavanu získají na vstupném čistý zisk 360,02 Kč. Další významnou podporou Sázavanu je již následující představení Pařížanka, ve kterém vystupuje člen činohry Národního divadla z Prahy Hurt. Měsíc září přináší další premiéru - hru Láska si nedá poroučet, která však díky nákladné režiji je prodělečná (-545,08 Kč). Další hry do konce prvního svobodného roku Čechů jsou již poměrně výrazně ziskové. Dne 25.11. Sázavan uvádí premiéru hry Zrzavá, která přinese spolkové pokladně zisk 360,- Kč. Hra, uváděná v rámci vánočních svátků, 27.12., pod názvem Ferdinand spí, byla finančně ještě úspěšnější. Hra získala spolku do pokladny 677, 20 Kč. Podobně jako ostatní ochotnické spolky na Vysočině, tak i Sázavan pořádá pravidelné silvestrovské zábavy formou kabaretů. I tento první ve svobodné a samostatné republice přinese zisk 179,12 Kč.
Následující rok činnosti Sázavanu je již bohatší nejen na divadelní aktivity, ale i na spolkovou činnost. Tak, jak byl zvesela zakončen rok 1918, tak zvesela započal i kulturní život Sázavanu v roce 1919. Dne 1.3. spolek pořádal ples, který do spolkové pokladny přinesl 350,- Kč. Již měsíc nato ochotníci uvádějí premiéru další hry - Zlý duch Lumpacivagabundus, která byla úspěšná nejen u diváků, ale i finančně. Měsíc před valnou hromadou spolku ochotníci přicházejí s další hrou - Zvrhlé duše. První valná hromada spolku Sázavan ve svobodné republice se koná dne 27.7.1919. Na této valné hromadě byla hodnocena činnost nejen za poslední rok, ale ochotníci hodnotili i celkovou činnost za I. světové války. Byla zde zejména vyzvednuta činnost předsedy spolku za světové války, kterým byl Max Lederer/1/, pozdější iniciátor Jiráskova Hronova.

/1/(1875–1937), divadelní organizátor, publicista, spoluzakladatel Jiráskových Hronovů, člen řady spolků a komisí. Pracovník českého židovského hnutí. Zemřel v České Skalici.

Spolek se touto valnou hromadou dostává do běžných tržních vztahů ve městě, protože zde probíhá diskuse nad otázkou půjčování jeviště buď za paušální poplatek 20,- Kč, nebo za 20 vstupenek pro spolek Sázavan na každé představení a 10% z hrubého příjmu. Spolek si také volí své nové poválečné vedení. Do čela Sázavanu je zvolen Jan Fiala, místopředsedou František Bedrníček, jednatelem Augustin Čapek, pokladníkem František Tošinovský, režiséry Anna Sokalová a Antonín Štros, správcem Antonín Bedrníček, členy výboru Josef Srb, Jan Jirkův, Antonín Pokorný, Rozálie Kroupová, Marie Dvořáková a Anna Doležalová. Sázavan také projednává zapojení se do Ústřední Matice divadelních ochotníků československých.
Po letních divadelních prázdninách přicházejí ochotníci se hrou Prodaná nevěsta a žárlivci, která se setká s velkým úspěchem. Spolek se ale začíná potýkat s problémy jeviště, kulis a dalších dekorací. Stav je tak vážný, že je dokonce rozhodnuto, že se na jeviště nesmí stavět ani piano. Je také plánována oprava kulis, dekorací a osvětlení. Dne 31.7. je zadána celková rekonstrukce osvětlení panu Mahlerovi za 1.050,- Kč. U příležitosti vzniku spolku je uvedena Vrchlického hra Exulanti. Oslavy jsou plánovány jako celoměstská záležitost včetně slavnostních projevů, hudby, celkové propagace spolku pomocí plakátů ve městě. Tato oslava se konala 26. 8. 1919.
Podobně jako u jiných souborů v regionu, tak i ve Světlé nad Sázavou se při ochotnickém spolku zakládá hudební kroužek. Spolek si také odhlasoval přidělování volných vstupenek pro členy spolku, kteří zrovna nevystupují. V prospěšné a charitativní činnosti spolek pokračuje i nadále. Dne 30.9. je jako zasloužilým „starým“ členům spolku, panu Srbovi a Jirkuvovi, odsouhlasen příspěvek 50,- Kč. Spolek uvádí hru Láska s překážkami a Svatební košile.
V měsíci říjnu 1919 uvádí Sázavan hru Válka bohů. Další významnou dobročinnou akcí bylo odehrání představení ve prospěch Místní družiny poškozenců. Ochotníci hráli Šubertovy Probuzence.
U příležitosti oslav vzniku republiky pořádají ochotníci zábavný večírek, jehož výtěžek je opět věnován Místní družině poškozenců ve Světlé nad Sázavou.
Pro zvýšení propagace činnosti spolku zejména mezi mládeží je na výborové schůzi dne 6.11. 1919 odsouhlaseno, že každá místní škola obdrží 15 volných vstupenek.
Tradičně pořádanou ochotnickou akcí je „Mikulášská zábava“, která má mimo pobavení také přinést zisk do spolkové pokladny. Je tomu i při této akci,protože zisk je 110,- Kč.
Začátek měsíce listopadu je ve znamení dvou charitativních představení ve prospěch místních chudých dětí. Ochotníci sehrají Průchovu hru Náš tatíček Masaryk. Za čtrnáct dní nato je uvedena Svobodova hra Poslední muž.
Na výborové schůzi dne 25.11.1919 podává rezignaci jednatel spolku Augustin Čapek a do jeho funkce je zvolen Antonín Pokorný. Výbor dále souhlasí s další finanční podporou panu Jirkupovi, tentokráte ve výši 20,- Kč. Všem invalidům nabízí spolek vstupné na své představení zdarma.
Mikulášskou zábavou, svatoštěpánskou premiérou hry Políček a silvestrovkou zábavou končí činnost prvního svobodného roku samostatné Československé republiky.
Na samém konci roku 1919 podávají rezignace předseda Jan Fiala a režisér Antonín Štros.
Rok 1920 začíná pro činnost spolku poměrně velice brzy, protože již 2. 1.1920 se schází výborová schůze, která projednává podané rezignace předsedy spolku a režiséra. Oba rezignující jsou požádáni o setrvání ve funkcích. Nakonec je však 30.1. ustanoven nový režisér - Antonín Bedrníček.
Měsíc únor začíná taneční zábavou „Věneček“, ale vyhrocují se také vztahy ve výboru spolku. Dne 20.2. je jednateli spolku Antonínu Pokornému za půjčení židlí a lavic na koncert mistra Úlehly bez souhlasu výboru udělena důtka. [1] Výbor spolku také objednává předplatné časopisu Jeviště. Místní osvětová komise žádá ochotníky o jedno charitativní představení, které bude spojeno s oslavami narozenin pana prezidenta Masaryka.
Této žádosti je vyhověno a v březnu vystupují ochotníci se hrou J. Gilberta Hnízdo v bouři. Další dobročinné představení se koná za několik dní, tentokráte ve prospěch invalidů ve Světlé nad Sázavou. Ochotníci sehrají představení Míchal camp Matěj. Ochotníci také propůjčují za 90,- Kč jeviště a lavice prof. Markovi.
Měsíc duben je měsícem, kdy se střetávají první politické zájmy stran v požadavku na propůjčení jeviště. Čeští socialisté a sociální demokraté žádají propůjčení jeviště na 1.5.1920. Vzhledem k dříve podané žádosti je jeviště propůjčeno českým socialistům. Začátkem dubna hrají ochotníci velice úspěšnou hru Na českém gruntě, která přinese, kromě obecného úspěchu, i 500,- Kč do spolkové pokladny. V měsíci dubnu také ochotníci nakupují postel jako další rekvizitu. Do spolku vstupují jako noví členové sl. Bedrníčková, sl. Šopková, Anna Krejzlová a pan Vacek.
I v měsíci květnu se do Sázavanu hlásí noví členové. Jsou to Rudolf Štros, Bedřich Moravec a Václav Křivohlavý. Ochotníci představují nastudování nové hry Dědečkovy housle, se kterou úspěšně vystoupí v květnu 1920. Výbor dále zvyšuje odměnu za roznos materiálu pro paní Štrosovou na výši 50,- Kč za rok.
Oslavy osobnosti mistra Jana Husa se nesou, podobně jako u všech spolků na Vysočině, v uvedení Karasovy hry Kostnické plameny.
Ke konci měsíce července (27.7.1920) je svolána valná schůze spolku, které se účastní 20 ze 23 členů. Je zde hodnocena činnost let 1919 a 1920 a navrženo svolání valné hromady na 9. 8.1920.
Tato valná hromada projednává velkou řadu technických otázek dalšího rozvoje spolku, jako je oprava světel, nákup elektrického zvonku, vydání spolkových odznaků, zvýšení odměn za posluhu 5,- Kč a osvětlení na 5,- Kč za akci. Na valné hromadě také dochází ke změně ve vedení spolku. Do čela je zvolen František Bedrníček, místopředsedou Josef Fiala, jednatelem Antonín Bedrníček, pokladníkem František Taršinský, režisérem Antonín Štros, správcem Josef Srb, členy výboru Václav Křivohlavý, Rudolf Štros, Jaroslav Vacek, sl. Dvořáková, sl. Marie Bláhová (provdaná Bedrníčková) a Františka Kosová. Náhradníky byli M. Bedrníček a Bedřich Moravec. Revizory účtů byli zvoleni Augustin Čapek a Josef Štros.
Po jednání valné hromady spolek vystupuje v srpnu s představením Jaqualína, které přinese do spolkové pokladny zisk 151,15 Kč.
Na následné výborové schůzi je za členku přijata sl. F. Čapková.
Začátkem září 1920 představují ochotníci další premiéru hry - Červ. Ta se setká, jako ostatně několik posledních představení, s úspěchem jak morálním, tak také finančním. Spolek na této hře vydělal 350,- Kč. Výborová schůze 20.9. zamítá žádost ředitele kočovné divadelní společnosti R. Olšanského o propůjčení jeviště na jeho představení. Zápis z jednání však neuvádí konkrétní důvod zamítnutí. Ještě větší úspěch než hra Červ přinese ochotníkům hra Farář – kostelník. Tento kus přinese do spolkové pokladny celých 800,- Kč. Na posledním jednání výboru v měsíci září je do spolku jednomyslně přijat Jan Štros.
Měsíc říjen je zajímavý rozhodnutím výboru uschovat sochu Josefa Kajetána Tyla k Antonínu Štrosovi až do odvolání. Výbor dále schvaluje propůjčení prostor J. Balcarovi, který do Světlé přijede v měsíci prosinci s biografem The Američan biograf. V podmínce si však vymiňují uvolnění prostor na mikulášskou zábavu. U příležitosti oslav vzniku republiky vystoupí ochotníci s představením Zvony.
Již čtyři dny po oslavách vzniku republiky vystupují ochotníci s novou premiérou hry Na vždy. Ve prospěch Místní osvětové komise sehrává Sázavan v listopadu 1920 hru Jiřího Mahena Mrtvé moře.
Žáci místních obecných a měšťanských škol sehráli na propůjčeném jevišti 28.11., u příležitosti 250. výročí úmrtí Jana Ámose Komenského, hru Svobodové a Uhlířové Pohádka o českém srdci.
Prosinec 1920 se nese, jako již tradičně, v pořádání úspěšných mikulášských a silvestrovských zábav. Mimo tyto tradiční zábavy Sázavan také vystoupí se hrou Všechny myši za sebou, aneb Zlatý důl, která se stane opět velice úspěšným kusem. Kromě celkového kladného dojmu z představení je do spolkové kasy vloženo 900,- Kč. Silvestr není v tomto roce pouze společenským večerem s hudbou a tancem, ale ochotníci zde vystoupí s jednoaktovkami Zlaté srdíčko a Kudr Mudr – raubíř velký. Výbor také nezapomíná na charitativní činnost, a to tím, že schvaluje další finanční pomoc panu Josefu Srbovi ve výši 20,- Kč.
Jak to tak bývá mezi lidmi, když se někteří občané i členové spolku dozvěděli o finančních výpomocích svým členům, vzbudilo to velikou nevoli. Výbor proto pod pohrůžkou vyloučení ze spolku vydal jednomyslně zákaz vynášení závěrů z jednání výboru na veřejnost a také zrušil s okamžitou účinností veškeré finanční podpory, vyjma podpory na pohřebné. Byla to asi otázka velice zásadní, protože ji výbor projednával již 3.1.1921.
Na měsíc únor místo plesu naplánovali ochotníci kabaret, v jehož rámci byla uvedena hra Simulanti. Dále hrála hudba, tančilo se a zpívalo. Augustin Čapek odjel na Slovensko, a byl proto vyškrtnut z řádných členů Sázavanu.
Další divadelní představení je sehráno již 6.3. a ochotníci představí Čapkovu hru R.U.R., čímž si připomenou narozeniny pana prezidenta. Druhý den nato vystupuje na místním jevišti společnost R. Branalda. V pramenech není uvedeno, s jakým představením, ani s jakým úspěchem. Do spolku je přijata nová členka sl. Anna Bedrníčková.
V dubnu 1921 opět nastává politický boj o jeviště. Tentokráte je propůjčeno na 30.4. sociálním demokratům a na 1.5. národním socialistům. Na pódiu hostuje 23.4. Pražské kvarteto, které zpestřuje kulturní nabídku ve Světlé nad Sázavou. Členové výboru, Josef Fiala a František Taršinský, se účastní jednání ÚMDOČ v Pardubicích, jako podobně i zástupci jiných spolků z Vysočiny, a výbor jim na cestu přispívá částkou 160,- Kč. Výbor také oslovuje Františka Zadničku, zda by jako malíř neopravil kulisy a jeviště.
Politické dění ve Světlé nad Sázavou se začíná promítat i do činnosti spolku. Vzhledem k tomu, že ochotníci pronajali jeviště na prvomájové oslavy a někteří členové spolku chtěli podpořit svoji stranu, dochází k tomu, že část spolku sehraje v sále na poště divadelní představení Socializace od Antonína Kalivody, které je sehráno ve prospěch sociální demokracie.
Na republikový sjezd ÚMDOČ do Prahy je za spolek Sázavan delegován František Bedrníček. Výbor mu na cestu přispívá částkou 130,- Kč. Sázavan také dokupuje nové dámské šaty za 180,- Kč. Výboru přichází žádost pražských studentů na propůjčení jeviště na 16.7., s čímž výbor souhlasí. V zápisech ani jiných materiálech není uvedeno, s jakým představením studenti vystoupili.
Na začátek prázdnin nastudovali ochotníci drama J. Lemberka o čtyřech dějstvích pod názvem Pro víru. Drama bylo uvedeno 6.7.1921. Valná hromada spolku se také konala v letních měsících, a to konkrétně dne 11.7.1921. Mimo pravidelné hodnocení činnosti se ochotníci rozhodli pro nákup dalších kvalitních divadelních knížek. Do čela spolku byli zvoleni František Bedrníček jako předseda, jako jednatel Antoním Bedrníček, pokladníkem František Tošinovský, režisérem Antonín Štros, správcem Josef Fiala, členy výboru Václav Křivohlavý, Václav Hubka ml., Karel Bedrníček, sl. M. Dvořáková, sl. M. Hradecká, Marie Bedrníčková, náhradníkem František Dušátko, revizory Františka Kosová a Antonín Procházka.
Podobně jako spolku Sázavan pomáhaly ostatní spolky, tak tentokrát Sázavan pomáhá divadelnímu spolku Tyl z Ledče nad Sázavou charitativním představením Lokálka, ze kterého posílají „Tylovi“ 50,- Kč na stavbu pomníku mistra Jana Husa v Ledči nad Sázavou.
V srpnu předvedli ochotníci dva kusy, a to hru Lež a Jiráskova Otce.
První, opravdu nepřehlédnutelný finanční úspěch, měla 29.9.1921 hra Dáma z Rokoka, která spolku přinesla zisk 1.020,30 Kč. Jak již zaznělo na valné hromadě, mají ochotníci snahu stále vylepšovat svůj repertoár i své výkony. Proto se spoléhají nejen na nákup divadelních knížek, ale také si je půjčují. První taková větší půjčka divadelních knih proběhla 30.9. od ochotníků z Kolína.
Na říjen schválil spolek zásadní přestavbu jeviště. Byly zcela změněny příchodové a odchodové dveře z jeviště.
Prosinec roku 1921 se nese v tradičních spolkových akcích jako je mikulášská a silvestrovská zábava. Na Štěpána je uvedena hra Zelení hájové, která co do úspěchu mohla konkurovat Dámě z Rokoka. Hra vydělala 879,04 Kč. Výborová schůze opět odmítá rezignaci režiséra Antonína Štrosa na jeho funkci. [1]
Rok 1922 začíná charitativním činem. Výbor schvaluje zakoupení 10 losů ÚMDOČ, z jejichž zisku bude provedena výstavba domu Josefa Kajetána Tyla v Praze.
Měsíc únor přináší tradiční taneční zábavu Věneček. Druhý den po Věnečku, 19.2.1922, vystupují ochotníci s hrou Z nařízení bytové komise, která přinese do spolkové pokladny 246,54 Kč.
Dalo by se říci, že dalším „kasovním trhákem“ byla hra Chytrý krajánek, která přinesla zisk 844,94 Kč. Vzhledem k tomu, že se pomalu blíží „boj“ o jeviště a sál na 1.5., přichází výbor po loňských zkušenostech s oznámením, že se žádný člen spolku Sázavan nesmí účastnit činnosti jiného spolku nebo strany. Kdo by tento pokyn neuposlechl, bude ze spolku vyloučen.
V květnu je uvedena hra Pustina, která se co do finanční úspěšnosti s předchozí hrou nedá vůbec srovnat. Hra přinesla zisk pouze 45,11 Kč.
Červen je na spolkové události poměrně bohatým měsícem. Nejdříve se koná premiéra hry Hvězda veletrhu, ale hlavně se vyostřuje konflikt s majitelem prostor, kde Sázavan vystupuje, s Dělnickým domem. Ten přichází na výborovou schůzi ochotníků, která se konala dne 7.6., s požadavkem na finančníspolupodílnictví výstavby záchodku na společné zdi Dělnického domu. Další rozpor se vyhrotil o materiál z přestavby jeviště. Do ochotnického spolku jsou přijati František Zedníček a Antonín Heruch.
Měsíc červenec 1922 je zasvěcen přípravě další valné hromady spolku. Ta se konala 18.7. ve spolkových prostorech Dělnického domu. Mimo pravidelné hodnocení činnosti se zde projednává oprava jeviště a kulis. Na základě usnesení jsou požádáni místní podnikatelé, Moravec, Kolář, Popr a Šafařík, zda by poskytli spolku dřevo a pořez na opravu jeviště. Do čela spolku byl opět zvolen František Bedrníček, za místopředsedu František Pech, jednatelem Antonín Bedrníček, pokladníkem František Taušinský, režisérem Antonín Štros, správcem Josef Fiala, členy výboru Václav Křivohlavý, Antonín Dobeš, J. Štros, sl. M. Dvořáková, sl. V. Kroupová, Marie Bedrníčková, náhradníky František Zadníček a Františka Kosová.
V měsíci září vstupují do Sázavanu další zájemci : sl. R. Kotynková, sl. F. Křivohlavá a Markéta Toužimská. Koncem měsíce uvádějí ochotníci hru Praha je Praha, která do spolkové pokladny přinese 590,14 Kč.
Následující měsíc je také plný zajímavých událostí. Mimo nově přijaté členky E. Demlové, vystupuje ze spolku Antonín Štros. Sázavan uvádí dne 26.10. hru Diblíkova dceruška a hru Vlci, která je uváděna u příležitosti oslav vzniku republiky dne 28.10.
Měsíc prosinec je měsícem, kdy spolek přichází s několika již tradičními akcemi - jako je mikulášská a silvestrovská zábava. Výbor ovšem rozhoduje o tom, že Silvestr bude tentokráte pořádán ve spolupráci se Sokolem a že Sázavan za toto získá odměnu 200,- Kč. Do spolku v prosinci 1922 také ještě vstupují noví členové - sl. R. Štrosová a Jan Bedrníček. Výbor též schvaluje odměnu posluhovačce paní Štrosové ve výši 30,- Kč. Pro příští rok stanovuje cenu sedadel na divadelní představení ve výši 4,- Kč za křeslo, 3,- Kč za I. místo, 2,50 Kč za II. místo, 1,50 Kč za stání. Tyto ceny jsou stanoveny bez zemské dávky.
Další kalendářní, ale i divadelní rok 1923 začíná pro spolek přípravou kabaretního večírku, který se již stal ve Světlé nad Sázavou velice oblíbeným. Ten první v roce 1923 se konal 11.2. Dle ohlasu byl velice úspěšný a také přinesl ochotníkům zisk.
V měsíci březnu představují ochotníci publiku nové divadelní představení pod názvem Otčím a Macíčkova dovolená. Za čtrnáct dní přichází Sázavan s další premiérou hry Nezvedená Lída. Tato hra se stane nejen divácky velice úspěšnou, ale přinese do spolkové pokladny zisk 725,10 Kč.
V květnu je uvedena pouze jediná premiéra hry Stánička.
Měsíc červen je měsícem, kdy vystupují ochotníci z charitativních důvodů, tentokráte pro místní hasiče. V půli června uvedou ochotníci hru Pro čest hasičskou, která byla opravdu velikým úspěchem. Hasičům navíc přinesla dar ve výši 1.250,98 Kč.
Čtrnáct dní po tomto velikém úspěchu byla svolána na 16.7. valná hromada spolku, na které bylo přijato šest nových členů, bohužel nejsou jmenovitě v zápise z valné hromady jména uvedena. Usnesením valné hromady je poskytnut dar městské knihovně, kam spolek daruje některé starší knihy. Opět není v zápise uvedeno, jaké. Mezi vedoucími členy spolku nedošlo k žádné změně ve vedoucích funkcích. Jen mezi členy výboru došlo ke změnám. Do spolkového výboru byly zvoleni : Dobeš, Křivohlavý, Štros, sl. Kroupová, pí. Kosová, Bedrníčková, revizory byli zvoleni František Demel a Marie Minaříková.
Na oslavu vzniku republiky nachystali ochotníci hned dvě divadelní představení. Tím prvním bylo Čtveráctví krajánka Švejka a hra Emigrant. Výtěžek byl věnován ve prospěch legionářského podpůrného fondu.
Konec roku 1923 se opět nese v pořádání tradičních zábav, ale mimo ně uvedou ochotníci na Boží hod hru Kráska ze Šumavy. V prosinci do spolku vstupuje nový člen - J. Nahler. Ochotníci také odpovídají 13.12. dramatickému dělnickému kroužku Havlíček ze Světlé nad Sázavou na podmínky propůjčení jeviště na divadelní představení.
Začátek nového roku 1924 se nese v přípravě valné hromady spolku. Tato valná hromada má zaktivizovat činnost spolku Sázavan v tomto roce. Ve složení výboru opět nedochází k zásadním změnám, jenom na místě revizora byla nahrazena Marie Minaříková sl. Toužimskou. Marie Minaříková se stala členkou výboru místo paní Kosové. Problémy spolku přinášejí poměrně veliké náklady na osvětlení sálu a celkově na spotřebu elektrické energie. Proto valná hromada schvaluje zavedení knihy na sledování odběru elektrické energie.
Další aktivity spolku směřují již nyní na přípravu oslav narozenin prezidenta republiky, na nákup knih pro spolkovou knihovnu a přípravu nového tradičního únorového kabaretu.
Zábavný kabaret se konal 24. února. Je bohužel chybou, že nejsem schopen doložit program těchto pravidelných, velice úspěšných spolkových akcí, protože v žádném pramenu spolku není program po celou dobu mého sledování přesně uveden. Občas se objeví náznaky programu, ale nikdy nic konkrétního. To vidím jako veliký a zásadní nedostatek.
V měsíci březnu uvedou ochotníci Jiráskova Otce. Výbor na svém následném jednání 10.3. souhlasí s propůjčením jeviště divadelní společnosti pana Melíška za podmínek 200,- Kč za pronájem jeviště, 20,- Kč za elektrickou energii jako zálohu a s podmínkou uhrazení veškerých vzniklých škod. Do spolku přicházejí v březnu noví členové. Jsou jimi Václav Kroupa a Rudolf Bedrníček.
Měsíc duben, v novodobé historii byl Měsícem knihy, je též orientován na tuto činnost i v práci divadelního spolku již v roce 1924. Ochotníci připravují charitativní představení, jehož výtěžek bude věnován ve prospěch obecní knihovny, která se potýká, asi jako všude, se značným nedostatkem svazků. Mimo tyto aktivity sehrají ochotníci divadelní představení Zasnoubení potmě.
Tak, jak bylo naplánováno v dubnu, došlo k realizaci pomoci místní knihovně v měsíci květnu, kdy Sázavan sehraje představení Válka bohů a výtěžek 440,50 Kč je věnován místní knihovně.
V pomoci jiným pokračuje spolek i v měsíci červnu. Po uvedení hry Tichý byt k pronajmutí, která přinese zisk 280,08 Kč, je rozhodnuto, že je polovina, tedy 140,- Kč darována člence souboru paní Štrosové za její čtyřicetileté působení v Sázavanu.
Spolek nezapomíná také na další významná výročí našich dějin. Právě v tomto roce to je 500 let od úmrtí husitského vojevůdce Jana Žižky z Trocnova u obce Šenfeld (dnes Žižkovo Pole). Toto výročí je spojeno s pravidelným připomenutím významu a odkazu mistra Jana Husa. Proto je dne 12.7. sehrána hra F. Karase o čtyřech dějstvích - Otec božího lidu. Výtěžek hry je opět věnován místní knihovně a Sokolu.
Prázdniny se nesou v několika významných událostech. Ochotníci nejdříve uvedou Baldovu hru České děvče – srdce zlaté a hru U zklamaného milence, které jsou sehrány v zahradě hostinského pana Františka Hazuky v Bohušicích. Hra se uvádí ve prospěch agrárního dorostu. Výtěžek 96,80 je tedy věnován jim. Dne 6.8. hostuje svým vystoupením pan Antonín Dobeš.
Začátek podzimu přináší do činnosti spolku nejen příjemné věci, jako například uvedení hry Boženčino štěstí, ale také problémy. Výbor je nucen na svém jednání 30.9. odsouhlasit převzetí dluhu Ferdinanda Drahozala, který je ve výši 650,- Kč u Občanské záložny ve Světlé nad Sázavou. I s úroky činí tento dluh částku 700,- Kč. Dále výbor na svém jednání schvaluje nákup „fusaku“ do budky pro nápovědu.
V měsíci říjnu uvedou ochotníci opět dvě divadelní představení. Tím prvním je Pan Švejk se žení a tím druhým je u příležitosti oslav vzniku republiky hra Na senařské pile. Polovina z výtěžku hry, 175,-Kč, je věnována Podpůrnému fondu legionářů ve Světlé nad Sázavou.
I konec tohoto roku je ve znamení tradičních akcí, tj. : mikulášské a silvestrovské zábavy. Mimo tyto akce si ochotníci nachystali na Boží hod Šamberkovu hru Jedenácté přikázání. Začátkem prosince vstupuje do spolku Jaroslav Uhlíř.
Nový rok 1925 začíná snahou o zvýšení odborné kvalifikace všech funkcionářů spolku. Valná hromada, která se schází 1.2., jednoznačně klade požadavek na vyškolení režisérů u ÚMDOČ. Toto školení bude probíhat v Německém Brodě. Ve složení výboru nebyly opět provedeny žádné zásadní změny, pouze do funkce revizora nastupuje pan František Zadníček a sl. Vlasta Kroupová.
Měsíc březen 1925 je pro občany Světlé nad Sázavou svátkem. Dne 14.3. zde hostuje Národní divadlo s Císlerovou hrou Vesničtí rebelanti. Hra je věnována oslavě 75. výročí narozenin pana prezidenta T. G. Masaryka. Navíc je 163,- Kč věnováno místní odbočce legionářů. Koncem měsíce vystupují ochotníci s Scheinsflugovou hrou Druhé mládí.
Duben 1925 je ve spolkové činnosti opravdu nabit událostmi. 13.4. ochotníci uvedou Horského hru Baťoh, jejíž zisk 372,76 je po dlouhých tahanicích s Dělnickým domem věnován na opravu sálu, a to na položení nových parket. V polovině měsíce přichází mezi ochotníky nový člen - Josef Mareš. Na výborové schůzi, konané dne 23.4., rezignuje na svou funkci správce spolku, který však pro projednání příčin ve výboru svoji rezignaci bere zpět. Výbor také projednává oslavu 65. výročí založení spolku a předběžně připravuje, po projednání s panem továrníkem Moravcem, hru v přírodě, dále pak průvod městem, večírek v divadelním sále a taneční zábavu.
Tyto přípravy provázejí výborová jednání i v dalších měsících.
Již 15.7. však příprava oslav začíná vrcholit. Na světelském náměstí začíná růst tribuna, ochotníci zajišťují občerstvení ( 80 párků pro členy souboru), rozdělují si poslední úkoly před blížící se oslavou. Je přesně naplánováno seřazení v průvodu, který půjde městem – 1. hudba, 2. legionáři, 3. ochotníci, 4. hosté, 5. ostatní účastníci a obyvatelé města. Celá oslava se nese nejen ve znamení sbratření, ale i naplňuje svůj název „Sbratření“. V rámci samotné oslavy sehráli ochotníci 18.7.1925 Štolbovu hru Peníze. Učitel Janouch měl poté přednášku. Její téma není bohužel v pramenech mně známých podchyceno. V rámci zahradní slavnosti je následující den reprízována včerejší hra Peníze a po ní následuje Věneček, který se však již přesunul do prostor Dělnického domu. Výborová schůze, která se konala 21.7. a hodnotila průběh oslav, velice kladně ocenila její průběh, také konstatuje, že ze slavnosti Sbratření je celkový zisk 3.182,65 Kč, který je polovinou darován legionářům.
Měsíc srpen je měsícem odpočinku, ale zároveň přípravy tradičního pouťového divadelního představení. Na pouť sv. Václava je sehráno představení hry R. Piskoře Radostná událost. U příležitosti vzniku republiky sehrají ochotníci hru O. Pospíšila Jeden z mnohých, jejíž polovina zisku opět putuje do pokladny legionářů.
Konec roku se již tradičně nese v přípravě mikulášské zábavy, 6.12., a Silvestra. Na Štěpána sehrají ochotníci hru Cácorka, která je velikým úspěchem nejenom morálním, ale i finančním. Přinese zisk 626,72 Kč. Ochotníci také připravují „Reprezentační ples“.
Ten se koná 16.1.1926 a je velice úspěšnou akcí. Podobně, jak úspěšně zakončili ochotníci minulý rok, tak začali také rok nový. Z výtěžku plesu bylo 50,- Kč věnováno legionářům.
Na Hromnice, 2. února 1926, byla svolána valná hromada spolku. Zde byl nejlépe hodnocen průběh oslav založení spolku. Na samém začátku jednání uctili ochotníci památku jednoho ze svých členů - Jana Mahlera. Po velice úspěšném roce nedochází ani k obměnám ve složení výboru. Ochotníci si opět odhlasují nákup nových knih. Významné změny v činnosti na spolek teprve čekají.
Již na následující výborové schůzi, konané dne 11.2., ze souboru vystupuje Antonín Bedrníček a Marie Bedrníčková. Naopak - do spolku opět přichází František Pech, který ve spolku působil již v roce 1923. Knihovnu spolku na základě usnesení valné hromady přebírá režisér.
Březen se opět nese ve znamení spolupráce ochotníků a legionářů. 6. března sehrají ochotníci ve prospěch legionářů dvě představení. Tím prvním je Michaelisova Revoluční svatba a tím druhým Choulostivá historie. Legionářům je předáno 87,- Kč. Po dlouhé době se jednání výboru stěhuje mimo prostory Dělnického domu. Dne 10.3. se koná schůze u Antonína Suchomela. Předmětem tohoto jednání je zjištění stavu majetku spolku Sázavan. Jednání dospívá k závěru, že je ve spolku pasivum 568,- Kč. Proto je navrženo, aby si Sázavan vzal 600,- Kč úvěr u Občanské záložny ve Světlé nad Sázavou. Je zajímavé, že na úvěrovanou částku je uveden úrok 12,- Kč, což jsou 2%.
Na tomto místě již musím kriticky konstatovat, že zápisy z jednání jsou stále stručnější, bez uváděných dat a jmen. Je na tom patrné, že výbor již asi nepracuje tak svědomitě, jako tomu bylo nedávno.
Na Boží hod velikonoční vystupují ochotníci s hrou Choulostivá historie.
Na propůjčeném jevišti vystupují dne 17.7. legionáři s hrou Bankrotář. Hra je sehrána na počest Josefa Kajetána Tyla. Následujícího dne, 18.7.1926, organizují ochotníci slavnostní koncert na náměstí, poté zahradní slavnost U Košků a večer byl v sále Dělnického domu taneční Věneček.
V měsíci září ochotníci uvádějí hru Jiřího Baldy Všemi zbožňovaná Lenička.
Říjen je již tradičně měsícem oslav vzniku republiky. Proto ochotníci k tomuto významnému výročí uvádějí hru L. Rydela Navždy. Do souboru přichází z Kolína nový člen, Jan Knobloch. /2/

/2/ Roku 1925 přišel do Světlé nad Sázavou jeden z nejvýznamnějších ochotníků. Účastnil se 37 JH a 16 let byl členem představenstva JH. Vystupoval s prestižním souborem ÚMDOČ. Nebyl jen dobrým hercem, byl dobrým režisérem. Stál u zrodu Jelenova okrsku. Své zkušenosti uplatňoval i jako školitel. Byl 8 let členem výkonného výboru ÚMDOČ.

Tento nově příchozí člen se již na následující chůzi výboru, 4.11.1926, stává jednatelem spolku.
A již je zde doba, kdy poměrně často a ve velikém počtu dochází ke změnám ve výboru spolku. V měsíci prosinci 1926 odstupují pokladník pan Garsonský a na jeho místo je zvolen Václav Křivohlavý, na jehož místo člena výboru je zvolen Jaroslav Uhlíř. Mikulášská zábava, která se konala 5.12., byla úspěšnou akcí i co do finančního efektu. Přinesla zisk 270,50 Kč. I další kulturní akce, kterou byla Kneislova hra Farář a jeho kostelník, přinesla spolku zisk 351,50 Kč. To se již ale nedá říci o pořádání tradiční silvestrovské zábavy. Ta byla sice kulturně zdařilou akcí, ale velice vysoké náklady na kostýmy, masky, energii a zemskou dávku (151,20 Kč) zapříčinily to, že se akce dostala do propadu - 715,35 Kč.
Rok 1927 začíná přípravami na valnou hromadu spolku. Ta je tentokráte svolána již na 10.1.1927. Již v samém začátku jednání je poukázáno na rozpory ve výboru, které vyústily v rezignaci některých členů. Bylo však také konstatováno, že poslední akce byly velice úspěšné. Zaznívá zde proto výzva ke společné klidné a tvůrčí práci. Do čela spolku byl opět zvolen František Bedrníček, místopředsedou Josef Fiala, jednatelem Jan Knobloch, pokladníkem Václav Křivohlavý, režisérem Antonín Štros, správcem Jaroslav Uhlíř, členy Josef Mareš, Albert Tejkal, sl. M. Hradecká, František Pech, Josef Štros, Rozálie Kroupová, náhradníky Jan Bedrníček a Antonín Procházka, revizory Petr Fiala a František Wieden.
Začátek února 1927 je poznamenán dalším konfliktem výboru, tentokráte s vedením Dělnického domu. Ten po spolku požaduje finanční spoluúčast na krytí drobných oprav a nákladů na úklid. Ochotníci to jednoznačně odmítají a hrozí Dělnickému domu tím, že nebudou poskytovat židle na akce zde konané.
Spolek se po dlouhé době dostává na „prkna, jež znamenají svět.“ Začátkem března je uvedena hra Záhadný případ advokáta Halase. Hra je celkem úspěšná, ale s finančním prodělkem. I další březnová akce (19.3.) Josefovský večírek, končí s finančním prodělkem. Výbor v této době půjčuje svoje kulisy selské vesnice a rytířského sálu měšťanské škole.
V dubnu ochotníci uvádějí další premiéru hry Čertisko, která se co do prospěchu finančního dostane po dlouhé době do kladných čísel. Hra si vydělá 254,95 Kč.
Další činnost spolku se od května nese pouze ve strohém konstatování činnosti, protože částečnou aktivitu na kulturním poli přebírají hasiči a Sportovní klub Světlá nad Sázavou. To ale neubírá činnosti spolku na jeho zásluhách.
Ochotníci uvedou v září Bartošovu hru Jak starý Moravec ztratil revmatismus. Tento měsíc také přichází do spolku paní R. Tejkalová.
V říjnu je uvedena Schönkerova hra Domov a víra.
Mikulášská zábava, konaná 4.12., byla další letošní povedenou akcí. I Maříkova hra Můj přítel fotbalista, která byla uvedena na Štěpána, byla velice úspěšným vystoupením ochotníků. Úspěch činnosti spolku roku 1927 završil velice zdařilý Silvestr, který do kasy přinesl 599,90 Kč.
Valná hromada roku 1928 se konala 16. ledna. Ochotníci zde konstatovali úspěch posledních kulturních akcí nejen co do diváckého ohlasu, ale i do finančních zisků. Bylo zde vysloveno přání ještě jedné tak finančně úspěšné sezony a spolek bude moci provést generální opravu jeviště, kulis a dekorací, nebo bude moci pořídit zcela nové jeviště. Ve složení výboru došlo k několika změnám. V čele spolku zůstal František Bedrníček, místopředsedou byl zvolen Josef Mareš, jednatelem Antonín Bedrníček, pokladníkem Václav Křivohlavý, správcem Josef Fiala, režisérem Antonín Štros, členy výboru František Taršinský, Jan Knobloch, Albert Tejkal, Antonín Procházka, sl. M. Hradecká, sl. M. Toužimská, náhradníky Marie Bedrníčková a František Dušátko, revizorem Petr Fiala a Josef Štros.
Tradiční únorový, 19.2.1928, kabaretní večírek se sice programem zdařil, ale finančně byl prodělečný (- 81,80 Kč).
Další kulturní akcí byl Josefovský večírek, 18.3., který byl již úspěšný i po stránce finanční. Přinesl zisk 131,40 Kč.
Začátkem měsíce dubna čekalo ochotníky společné divadelní představení s Divadelní společností českou. Oba soubory vystoupily 6.4.1928 s hrou Falešná kočička. Vystoupení to bylo velice úspěšné, protože i zisk, který činil 456,- Kč, byl věnován ve prospěch místních hasičů.
Na srpen si ochotníci připravili další kabaretní večírek, který byl opět obsahově velice úspěšný, ale finančně ztrátový
(- 5,40 Kč).
Kulturním i finančním úspěchem skončilo představení, které ochotníci uvedli v září 1928 pod názvem Zlý duch Lumpacivagabundus. Hra přinesla zisk 452,35 Kč.
Do měsíce prosince se již pomalu začínají vkrádat kromě kulturních aktivit i aktivity politické. O propůjčení sálu požádala výbor spolku KSČ, která si zde zamluvila hned dva prosincové termíny. Nejdříve ale proběhla tradiční mikulášská zábava, která se konala 6.12.1928. Poté měla na Boží hod vánoční nadílku v sále Dělnického domu KSČ. Na Štěpána ochotníci připravili představení Josefa Skružného Tři kroky ode mne. Na den 29.12. měla sál opět KSČ, která zde pořádala taneční zábavu – kabaret. Ochotníci pořádali tradičně v poslední den roku svoji akci, „Silvestrovský kabaret“.
Valná hromada spolku, konaná dne 21.1.1929, nepřinesla co do složení funkcionářů výboru žádné změny. K malým změnám došlo pouze u členů výboru, kde byla nově zvolena M. Petrželová, R. Pejkulová a mezi náhradníky B. Vlčková. Jednání se opět zabývalo nákupem nových divadelních knížek - jako například : Popelka, Krejčíkovo štěstí, Přes tři vrchy, Směry života, Zahučely lesy.
V březnu vstupují do spolku noví členové A. Hradecká, Karel Hradecký, Františka Kosová, A. Knoblochová a Julie Srbová. U příležitosti oslav narozenin prezidenta republiky uvádějí ochotníci Jiráskovu hru Kolébka. Krátce na to je uvedena další premiéra hry J.O.Hradčanského pod názvem Zázračné boty.
Rychlý sled nových her pokračuje i v měsíci dubnu. Hned první den v měsíci přichází spolek s veselohrou J. Skružného o 3 dějstvích pod názvem Slečna prokuristka. Další premiérou je pohádka o 4 dějstvích od L. Tesařové pod názvem Jak se stal Janíček králem.
Květen mimo kulturní aktivity provází spory s Dělnickým domem, který požaduje uhradit 50% nákladů za vymalování sálu. Výbor tento požadavek opět zamítá.
Na výborové schůzi, která se konala 11.6. 1929 je zvolen za odstěhovavšího se pokladníka Václava Křivohlavého Albert Tejkal. Po dlouhém vyjednávání s Dělnickým domem uvolňuje výbor 200,- Kč jako podíl za malování sálu. Výbor také řeší, již opakovaně, vynášení informací z jednání a šíření pomluv jak ve spolku, tak i ve městě a znovu upozorňuje, že bude každý takový člen, který bude usvědčen, okamžitě vyloučen. To, že tyto hrozby nebyly plané, ukázala blízká budoucnost. Spolek také doplnil do výboru druhého režiséra, kterým se stal Josef Mareš.
O prázdninách si 21.7.1929 ochotníci uspořádali pěší výlet do Bohušic. Další výlet, tentokráte do Čáslavi, si ochotníci zorganizovali na 18.8.1929.
Na září je připravena nová premiéra operety o třech dějstvích od M. Vrány pod názvem Krajánku, vrať se. Je vidět, že ani pěvecká činnost není spolku cizí.
Říjen 1929 přináší opět nějaké nové prvky do činnosti spolku. Ochotníci nejdříve uvádějí hru o 3 dějstvích od J.Raise Týneckého pod názvem Na horské faře. Dva dny nato, 29.10., se schází jednání výboru, který řeší otázku zřízení podpůrného fondu, placení nápovědy částkou 20,- Kč za rok a také přijímají dar od pana Kožlíka v podobě blůzy a čepice.
Den 16. listopad se zapsal do činnosti spolku černým písmem. Zemřela jedna z členek, Markéta Toužimská. Činnost spolku se však nezastavila a hned následující den bylo sehrána fraška o 3 dějstvích pod názvem Jeho kočička, jejíž výtěžek byl věnován místním hasičům na nákup automobilové stříkačky. Celkem bylo věnováno 452,30 Kč.
Tradiční mikulášský kabaret provázela v tomto roce i dvě představení. Tím prvním byla Láska na salaši a tím druhým Náš sluha Matěj. Kabaret přinesl kromě velikého úspěchu i velmi solidní zisk ve výši 777,30 Kč. Do konce roku 1929 následovala hra Umělý muž, která byla uvedena na Štěpána, a již tradiční silvestrovský večírek kulturní rok 1929 zakončil.
Když jsou ve spolku úspěchy, není ani nutné příliš měnit složení výboru. To konstatuje i jednání valné hromady, která se schází 20.1. 1930. Kromě hodnocení činnosti je zde probírán i již dříve diskutovaný podpůrný fond, na který je navrženo ukládat 1,- Kč na člena a měsíc. Tak ale, jak začal rok 1930 idylicky, tak také velice rychle skončil. Již na výborové schůzi 30.1.1930 dochází k vyhrocení osobních rozporů a z výboru odchází režisér Antonín Štros. Na jeho místo je zvolen Antonín Bedrníček. Toto jednání výboru požádala městská rada o možnost sehrání divadelního představení na počest T.G. Masaryka.
Výbor tuto žádost podpořil a ochotníci 6.3. vystupují s hrou o 3 dějstvích od Elišky Malcové pod názvem Obětování.
Měsíc duben 1930 probíhá většinou charitativní činností pro ostatní světelské spolky. První žádost podává místní sportovní klub o sehrání představení, jehož výtěžek by byl věnován na sportovní účely. V témže měsíci žádají také hasiči. Výbor ale musí nejdříve řešit situaci v souboru. Opět se vyskytují osobní konflikty, které mohou vyústit v odchody členů ze souboru.
K místním hasičům se v měsíci květnu přidávají i hasiči z Kunemilu, kteří žádají spolek o sehrání představení u příležitosti oslav 25. výročí založení spolku v Kunemilu. Sázavan proto nachystá dvě divadelní představení na den 18.5.1930 a uvede hry Můj přítel fotbalista a Sanatorium pro duševně choré. Výtěžek z této akce je 294,- Kč, což je také věnováno fotbalistům. Výborová schůze v měsíci květnu ještě řeší otázku opravy a nabarvení židlí v jevišti.
Spolek zamítá dne 9.6.1930 žádost na zapůjčení jeviště pro mládež československých socialistů.
Letní měsíc červenec přináší na jedné straně veliký kulturní svátek a na straně druhé je to opětovné vyhrocení osobních vztahů. Dne 27.7. je uvedena Michlovské hra Třikrát svatba, kterou s ochotníky nastudoval režisér Slovenského národního divadla v Bratislavě pan Sýkora. To bylo pro ochotníky velice přínosné období. Jenže - výborová schůze dne 31.7. začíná výbor řešit některé soukromé aktivity členů souboru, kteří také účinkují u nezávislých herců, sdružených kolem bývalého režiséra Sázavanu Antonína Štrose.
Situace se na podzim roku 1930 ještě vyhrocuje. Spolek nejdříve propůjčuje jeviště za 200,- Kč poplatku a 30,- Kč za každé představení pro promítání, ale horší je to, že na protest proti postupu výboru vystupuje ze spolku Jan Štros. Na tradiční pouť si ochotníci nachystali představení Viléma Vernera Hotel Zázračná voda.
Měsíc říjen a listopad je poznamenán vztahy ve spolku a ochotníci nehrají ani k výročí vzniku republiky. Do spolku sice vstupují noví členové, Otto Popper a A. Kopecký, ale to nedokáže překrýt stávající situaci. Výbor proto houževnatě jedná o rekonstrukci jeviště, kulis a dekorací.
Až prosinec 1930 přinese nějakou kulturní aktivitu. Tou jsou tradiční mikulášská zábava, divadelní představení na Štěpána, tentokráte to byla hra Pan biskup, a již tradiční Silvestr. Všechny tyto akce souboru byly jak morálně, tak finančně velice úspěšné. Získaly celkem 1.372,- Kč.
Začátek nového roku 1931 se nese v pokračování oprav jeviště, probíhající revizí účtů spolku a zamítnutí čáslavských ochotníků na jejich hostování ve Světlé nad Sázavou. Výbor dále schvaluje odměnu za posluhu ve výši 30,- Kč K. Pavlovi. Výbor dále řeší údajné pomluvy bývalého režiséra spolku pana Štrose, které roznáší po městě ohledně svého odchodu ze spolku. Situace ve spolku se stává nepřehlednou a k tomu napomáhají i členské stanovy, které diskriminují nové členy souboru. Do spolku v lednu vstupují Vlasta Uhlířová, Jaroslav Uhlíř, Ludvík Dobeš, Miloslava Lehká, Karel Pavlů a Růžena Štrachotová.
Na 12.1.1931 je svolána valná hromada spolku. Zde se teprve ukáže vyhrocení vztahů mezi členy. Nejdříve je do spolku opět přijat bývalý režisér Antonín Štros, jenže když dochází k hlasování, je uplatněn § 5 Stanov spolku, kde je uvedeno: „…že členové, kteří jsou ve spolku méně jak 3 měsíce, nesmí hlasovat.“ Na základě tohoto § 5, se kterým přítomní nesouhlasí, opouští okamžitě jednání Anna Marešová, Marie Hradecká, Jaroslav Uhlíř a Vlasta Uhlířová. Tímto odchodem problémy nekončí, ale teprve začínají. Jednání valné hromady zvolilo svoje vedení. Do čela byl opět postaven František Berdníček, místopředsedou byl zvolen Josef Fiala, jednatelem Antonín Bedrníček, pokladníkem František Dušátko, správcem Alois Tejkal, režisérem Jan Knobloch, členy výboru Marie Hradecká, Karel Lehký, Antonín Procházka, Antonín Suk, Antonín Šindelář, Františka Kosová (u těchto posledních dvou členů výboru se losovalo), náhradníkem Marie Bedrníčková, R.Tejkalová, revizorem Petr Fiala a B. Kostelecká. Již týden po valné hromadě (19.1.1931) dochází k odchodu členů z výboru, ale také k vyloučení členů ze souboru. Marie Hradecká vystupuje ze souboru a je nahrazena jako členka výboru Marií Bedrníkovou. Za rozvracečskou účast ve spolku jsou vyloučeni tito členové : Josef Mareš, Jaroslav Uhlíř, Karel Tejkal, Antonín Štros, František Klouza, Lubomír Suk, Vlasta Uhlířová, sl. Marie Hradecká a Anna Marešová. Výbor na tomto jednání ruší podpůrný fond a vybrané peníze věnuje na opravu jeviště. Po takto velikém vyloučení členů se o situaci ve spolku zajímá Okresní politická správa v Ledči nad Sázavou a také ÚMDOČ v Praze. Tam odjíždí 26.ledna Jan Knobloch, aby celou situaci ve spolku vysvětlil. Po návratu z Prahy již následujícího dne, 27.1.1931, referuje na výboru Sázavanu o požadavku ÚMDOČ na stažení vyloučení členů. Tato výborová schůze ještě projednává přijetí nových členů : Rudolfa Bedrníčka, paní Bedrníčkové, V. Tejkala a R. Fišera.
Situace kolem vyloučených členů není uzavřena ani v měsíci březnu 1931. Soubor nejdříve sehraje hru Jindřicha Šimona Baara Skřivánek. Dne 10.3. je pozván předseda spolku František Bedrníček na jednání městského úřadu, kde má vysvětlit vyloučení oněch 9 členů. Z jednání vzchází návrh, aby si spolek svolal mimořádnou valnou hromadu. Ta se opravdu do týdne schází, a to 16.3. 1931, a projednává vzniklou situaci. Dva vyloučení členové, Josef Mareš a Anna Marešová, jsou přijati zpět do spolku. Ostatních sedm členů ne. Na valné hromadě je ještě přijat nový člen, pan Mičan. Situace ve výboru i v celém souboru se od této události již nikdy nevrátila tam, kde byla předtím. Soubor uvádí v dubnu novou premiéru hry Leníček, která do spolkové pokladny přinesla zisk 164,35 Kč.
V měsíci květnu je nastudována komedie o 4 dějstvích pod názvem C.K. polní maršálek.
V červnu výbor projednává opětovné pozvání ochotníků z Čáslavi. Tento soubor nabízí, že vystoupí buď s hrou Hrníček štěstí, nebo Šťastní otcové. Do souboru vstupuje v červnu nový člen, K. Lehký.
Dne 12.7.1931 se opravdu uskuteční dlouho připravované hostování čáslavských ochotníků, kteří vystoupí s hrou Hrníček štěstí. Za toto představení obdrží od Sázavanu 200,- Kč a 206,75 Kč z čistého zisku zůstane ve spolkové pokladně. Koncem měsíce rezignuje na činnost V. Tejkal.
Měsíc srpen přináší do tak napjaté situace v Sázavanu další problém. 12.8. odstupují ze svých funkcí a z členství v souboru bez udání důvodu A. Bedrníček, M. Bedrníčková a nedávno přijatý K.Lehký. Proto je na 20.srpna svolána další mimořádná valná hromada spolku, kde je mimo jiné poukazováno na nesprávné vedení zápisů z jednání, protože není vůbec nikde uvedeno, že 27.1. do souboru byl přijat František Drahozal. Valná hromada doplňuje složení výboru, ale není nikde uvedeno, v jakém složení členů. Tato informace je patrná až z večerní mimořádné schůze výboru, kde je mimo složení výboru konstatováno, že členy v souboru již nejsou pan Lehký a paní Lehká, kteří se odstěhovali. Petr Fiala ještě jednou iniciuje návrh na rehabilitaci vyloučených členů, ale ten je opět zamítnut. Do složité situace ve výboru se ještě dostane problém za zapůjčení závěsů z Kožlí, kde výbor tvrdí, že si nic nepůjčil. Nakonec však, pro zklidnění situace, požadovanou částku 25,- Kč odsouhlasí uhradit. Do výboru spolku byli tedy zvoleni : jednatelem E. Mičan, členy R.Fišer, Rudolf Bedrníček, náhradníky B. Vlčková a František Drahozal.
Následující měsíc, měsíc září, nebyl v činnosti spolku o moc klidnější. Soubor sice nastudoval na konec měsíce hru Františka Baleje pod názvem Až já sám, vždycky sám, ale již dva dny poté ze souboru odchází režisér Petr Fiala. Navíc se soubor dostává do problémů s placením elektrické energie, i když má založenu knihu na sledování spotřeby. Výbor proto schvaluje návrh, aby si po každém představení, nebo o tanečních zábavách, energii platila hudba a ochotníci zaplatí na takovéto akce vstupné. Dosud energii na veškerý další kulturní život platili ochotníci.
Říjen znamená trochu uklidnění do velice vyhrocených vztahů a soubor vystupuje s Jiráskovou Vojnarkou.
Prosinec se již prezentuje tradičními, a v roce 1931 velice úspěšnými akcemi. Tradiční mikulášská zábava přinesla zisk 466,55 Kč, silvestrovská 448,85 Kč. Přece jenom se v prosinci muselo něco opět revokovat. Výbor revokuje své usnesení z 30.9., které se týká hrazení spotřeby energií ze strany hudby a placení vstupného ze strany ochotníků na další kulturní akce. Na Štěpána již soubor tradičně uvádí nějaké představení a není tomu tak ani v roce 1931. Vystupuje s hrou Že by pan Voříšek. Hra přinese do spolkové pokladny zisk 532,40 Kč.
Začátek roku 1932 se nese v pokračujícím napětí z roku minulého. Ani velice úspěšný prosinec nezahnal rozpory ve spolku a již na prvním jednání výboru 2.1.1932 jsou vylučováni další členové. Tentokráte je ze souboru vyloučena sl. Z. Šemberová, sl. M. Petržílková a paní Kosová, a to za účast na činnosti tzv. „spolku neorganizovaných herců“. Je patrné, že si Sázavan chce za každou cenu udržet své pozice na rozporech naplněné kulturní scéně ve Světlé nad Sázavou. Naplňuje tak svá usnesení, která takovouto činnost všem svým členům zakazují. Do souboru jsou naopak přijati Jan Fiala, Aloisie Stezková a Milča Berdníčková. Tato schůze rozhodla o svolání valné hromady na 18.ledna 1932.
Jednání valné hromady se opravdu schází a znovu se projednávají odvolání vyloučených členů. Všechna odvolání jsou zamítnuta. Volba výboru přináší následovné složení : předsedou je opět zvolen František Bedrníček, místopředsedou František Dušátko, jednatelem Josef Fiala, pokladníkem Petr Fiala, správcem p. Tejkal, revizory Smutná, R.Tejkalová a Jan Knobloch, členy Antonín Šindelář, M. Marešová, Rudolf Bedrníček, Antonín Procházka , František Drahozal, Božena Vlčková, náhradníky Jan Fiala a Aloisie Stezková. Touto valnou hromadou problémy v souboru nekončí. Do tak nepřehledné situace ve vedení výboru týden po jednání valné hromady (25.1.) přichází na výborové jednání zpráva, že na svoje členství rezignuje Petr Fiala, který je okamžitě ale nahrazen A. Tejkalem. Dále výbor ustanovuje do funkce knihovníka Rudolfa Fišera. Za přispívajícího člena spolku je přijat pan Jan Smutný. Výbor provede volbu delegáta do okresní rady ÚMDOČ, do které byl zvolen Jan Knobloch. Jednání výboru také zakládá cestovní fond pro členy souboru.
Členská evidence je v současné době opravdu poměrně chaotická. Ze souboru byli vylučováni, následně rehabilitováni a zase vylučováni někteří členové. Někteří odcházejí sami, ale v dalších následných zápisech jsou ještě vylučováni. Tak je tomu například u Petra Fialy, který odešel ze souboru 21.1.1932, ale v zápise z 29.2. byl pro urážky člena souboru, Špilera, ještě vyloučen. Je patrné, že situace je tedy značně nepřehledná. To způsobovalo i to, že rezignace a odchod ze spolku není to, co by ukončovalo členství, protože v mnoha případech výbor vzal takovou rezignaci jen na vědomí, nebo s ní přímo nesouhlasil. Poté ještě tedy tento člověk zůstával být papírově členem, a tak se tedy mohlo stát, že byl ještě následně třeba vyloučen, nebo že se po nějakém čase do činnosti spolku zase vrátil. To také dokladuje veliká a častá fluktuace jmen při odchodu, rezignaci, znovu započetí činnosti a vyloučení.
Ani uvedení kabaretu v měsíci únoru nepřineslo uklidnění do nastalé situace a i zisk 15.70 Kč toho může být dokladem.
Ani další hra Šťastní otcové, která byla uvedena v březnu neměla finančně nijak oslnivý dopad pro spolkovou pokladnu. Přinesla zisk pouze 0,35 Kč.
Situaci v souboru jasně dokladuje měsíc duben. Na výborovém jednání 4.4. je schválena pokuta 1,- Kč za pozdní příchody na zkoušky a na jednání. Soubor si navíc bere u Občanské záložny ve Světlé nad Sázavou úvěr ve výši 1.000,- Kč. Tento peněžní ústav navíc spolku poskytuje dar 50,- Kč na činnost. Velice dobré vztahy s místními hasiči jsou trochu narušeny zamítnutím žádosti o propůjčení jeviště. Situací ve spolku se opět zabývá rada města a členové František Bedrníček a Jan Knobloch jsou delegováni do Osvětové komise při radě města.
Květen opět komplikuje situaci v souboru. Ze souboru znovu vystupuje Antonín Bedrníček, Marie Bedrníčková a poprvé Karel Pavlů.
Sázavan se pomalu, ale jistě vzdává vedoucího postavení při organizování kulturní činnosti ve městě. O tom svědčí i spojení se sociálními demokraty, ke kterým ale politicky někteří členové vždy tíhli, na oslavách mistra Jana Husa. Za program nebyl poprvé odpovědný režisér souboru, ale představitel sociálních demokratů pan Eisler. Oslava se opravdu konala pod režií sociálních demokratů a za spolupráce souboru 6.7.1932.
V září uvádí soubor v repríze hru Šťastní otcové.
V listopadu na výborové schůzi rezignuje režisér souboru A. Tejkal. Do souboru jsou přijati Alois Rejnek a František Pachman. Výbor dokupuje nové dekorace – závěsy.
Mikulášská a silvestrovská zábava se konají, koná se i tradiční „Vánoční představení“, ale v pramenech není nikde uvedeno, jaký byl jeho program. Bylo pouze možné zjistit, že přineslo do pokladny spolku 30,50 Kč. I toto ukazuje na činnost a vedení dokumentace o činnosti souboru.
Nový rok 1933 má svými návrhy na zlepšení vztahů mezi členy být přelomem v činnosti Sázavanu. Valná hromada spolku, na které je přítomno 16 členů, svolaná na 16.1.1933, přináší návrhy na konání spolkových členských večírků, kde by se dalo více komunikovat a řešit případné problémy. Jednání přijímá nové členy Sázavanu, a to Karla Provazníka, Annu Procházkovou, S. Moravcovou a A. Novotnou. Valná hromada schvaluje udělení čestného členství v souboru Františku Bedrníčkovi a Janu Fialovi. Zvolený výbor má v následujícím období pracovat v tomto složení : předseda František Bedrníček, místopředseda Jan Smutný, jednatelem Rudolf Bedrníček, správcem Rudolf Fišer, režisérem Jan Knobloch, který dal podnět k založení Jelenova okrsku ochotnických divadelníků, dále revizoři František Dušátko a A. Knoblochová, pokladníkem A. Tejkal, členy František Drahozal, Josef Fiala, Antonín Procházka, Jan Fiala, R.Tejkalová, A.Slezáková, náhradníky Marie Bedrníčková (opět jako členka) a Václav Tejkal. Výbor na svém následném jednání 23.1. 1933 stanovuje přesné písemné pokyny pro plnění jednotlivých funkcí. Únor je již trochu více orientován na zkvalitnění činnosti souboru . Je podán návrh na zvukové propojení jeviště a šaten herců pro lepší komunikaci v rámci představení. Výbor dále, 17.2., stanovuje nové ceny za propůjčování jeviště, a to následovně : za jeden den 40,- Kč, v rámci vícedenní akce 30,- Kč za den, 3,50 Kč a 1kWh, 5,- - 15,- Kč za úklid dle termínu a hodiny úklidu.
V poslední březnový den přichází do souboru nový člen, Arnošt Jelínek ml..
Duben přináší veliký úspěch při uvedení divadelní hry Jehla v kupce sena. Dále se ochotníci usnášejí, že je nutné dokoupit nové skleněné rekvizity, jako například misky, skleničky a talířky pro svá vystoupení. K tomuto nákupu využijí místní sklárny.
Na výborové schůzi, konané 13.5., je projednávána oprava židlí a jejich natření a je také konstatován veliký úspěch ochotníků při hostování v Ledči nad Sázavou s hrou Jehla v kupce sena. V zápisech již nejsou uváděny přesné termíny některých představení. O hostování není zmínka ani v pramenech ochotnického spolku Tyl v Ledči nad Sázavou.
Měsíc červenec přináší do spolkové činnosti obrovský zlom. Na dny 15. a 16.7. je plánována veliká slavnost pod názvem Národní slavnost Slovanské vzájemnosti. Tato akce je naplněna divadlem, vzdáním pocty místnímu rodákovi, lidovou veselicí a tanečním večírkem. Ale abych byl konkrétní. 15. července večer byla uvedena hra Král Svatopluk. Druhý den ráno proběhlo slavnostní odhalení pamětní desky na místním špitále, zdejšímu rodákovi, hudebnímu skladateli Aloisu Jelenovi, poté následovala lidová slavnost, pak repríza divadelní hry Král Svatopluk a večer bylav sále Dělnického domu byla pořádána taneční zábava. Tato slavnost se setkala s mimořádně vysokým oceněním a uznáním nejen u místních obyvatel, ale až v Praze. K tomu ale až dále.
V listopadu jsou do spolku přijati noví členové : Václav Bedrníček a E. Horyna.
Prosinec opět přináší tradiční akce, ale výbor také řeší praktické otázky, jako nákup 10 kusů žárovek, delegování členů do okrsku ÚMDOČ. Termín ani program „Mikulášského kabaretu“ není uveden, mohu ale konstatovat, že akce byla prodělečná, a to konkrétně – 28,60 Kč. I následující svatoštěpánské vystoupení bylo pro pokladnu spolku ztrátové, a to částkou – 33,80 Kč. Až silvestrovská zábava přinesla pokladně zisk ve výši 351, 80 Kč.
Nový rok začíná ne netradičně, ale v netradičních prostorech. Valná hromada na začátku roku není žádnou zvláštní akcí, ale její konání dne 21.1.1934 u Julia Votavy určitě netradiční je. Jednání se zúčastnilo celkem 18 členů souboru. Jednání probíralo ryze praktické věci, které by pomohly rozvoji činnosti. Byl projednáván nákup paruk a líčidel, návrh na účast v kurzech pro činovníky spolku, zejména režiséra, ale i pro členy souboru, a to na kurzech recitace, mimiky a výslovnosti. Jednání také zvýšilo výši členských příspěvků na 3,- Kč za člena a rok. Jednání souhlasí s udělením čestného členství V. Novotnému a Josefu Hábovi. Do čela souboru je opět postaven František Bedrníček, místopředsedou je Jan Smutný, jednatelem Jan Fiala, zapisovatelem (nová funkce, která má zabránit nepřesnostem a omylům v zápisech z jednání) Rudolf Fišer, členové František Drahozal, R. Tejkalová, Rudolf Bedrníček, Z. Provazník, Josef Kapr, Antonín Procházka, náhradníci A. Novotná, sl. A. Slezáková, Antonín Šindelář.
V dubnovém představení, které bylo sehráno 1.4.1934 pod názvem Paní ministrová, spoluúčinkovala herečka Národního divadla z Prahy paní Zdena Baldová – Hilarová. Výborová schůze referuje o tom, že ÚMDOČ dává spolek akcí Národní slavnost Slovanské vzájemnosti za příklad všem spolkům. V dubnu je jeviště propůjčeno Biu Sokol, které celé velikonoční svátky uvádí Prodanou nevěstu, a soubor nechce promítání svou činností konkurovat. Po velikém úspěchu loňské slavnosti chce soubor realizovat další, tentokráte Hraničářskou slavnost.
V měsíci červnu je tento návrh odložen na pozdější dobu. Soubor hostuje s hrou Nemdlím ve Vilémovicích. Je také plánován zájezd do Prahy.
V září se na Sázavan obrací s prosbou o propůjčení divadelních prostor ochotníci z Nymburka, kteří z důvodu výstavby divadla nemají kde účinkovat. Výbor souhlasí a ochotníkům je i odpuštěn nájem.
Odstup od další kulturní činnosti dokladuje i usnesení výborového jednání ze dne 28.9., kdy výbor souhlasí s přenecháním termínů i prostor za úplatu 250,- Kč na kulturní podzimní akce pro Dělnický dům ve Světlé nad Sázavou.
Jednání výboru 2.10 konstatuje, že byla uvedena hra Datel na semaforu. Dále je projednáván nákup líčidel, žárovek a nových lustrů. Starý se totiž rozbil, a proto soubor požaduje plnění pojistné smlouvy. Avšak bez úspěchu.
V listopadu je opět pouze konstatováno, že byla uvedena hra Česká legenda. Na jednání vzniká nový spolkový orgán, tzv. režisérská rada. Jejími členy jsou zvoleni Jan Smutný, Josef Kopic a Rudolf Bedrníček.
Mikuláš a Silvestr se konaly v tomto roce 26. prosince soubor uvedl hru Jak podvedu svou ženu. Všechny tyto prosincové akce byly velice úspěšné jak divácky, tak finančně. Přinesly celkový zisk 893,90 Kč.
Rok 1935 je pro činnost souboru něčím, po dlouhé době, úplně jiným. Ve vedení spolku dochází k zásadní změně. Do čela spolku není zvolen František Bedrníček, ale Jan Smutný. Spolek také díky vysokému pojistnému (240,- Kč na částku 5.000,- Kč) ruší svou pojistnou smlouvu. O těchto zásadních věcech rozhodovala jak výborová schůze 3.1.1935, tak valná hromada, která se sešla 20.1.1935. Místopředsedou souboru se stal Bohumil Strouhal, jednatelem A. Novotná, pokladníkem A. Tejkal, režisérem Jan Knobloch, správcem R. Fišer, revizory Alois Rejnek a František Pachman, členy Antonín Šindelář, František Drahozal, Antonín Procházka, Rudolf Bedrníček, Josef Kopic, náhradníky Josef Fiala a sl. A. Slezáková.
V březnu soubor uvádí - dne 6.3.1935 ve spolupráci s legionáři, kteří mimo jiné nesou celkové náklady na představení, hru Kariéra Jožky Tučíka. Legionáři nesli nejenom náklady na představení, ale také po dohodě se souborem jim připadl i zisk z tohoto představení. V březnu také do souboru přicházejí noví přispívající členové, a to J. Pergr – obchodník, S. Košťál – drogista a N. Sviták – hostinský. V březnu též soubor hostuje v Lučici, kde uvede představení Jak podvedu svou ženu.
I v červenci soubor hostuje v Nové Vsi u Chotěboře, kde také uvede hru Jak podvedu svou ženu. Na domácím pódiu uvádí Sázavan Lešetínského kováře.
V srpnu poprvé navštívil režisér Jan Knobloch festival Jiráskův Hronov. Do souboru je také přijat nový člen, pan Jan Kadlec.
Dne 27.10.1935 soubor uvádí aktovku Domů.
Konec roku je trochu pestřejší, než tomu bylo v roce předcházejícím. Nejenže soubor pořádá tradiční prosincové akce, ale také 17.12.hostuje ve Vilémově se zábavným kabaretem. Na vánoční svátky je nachystáno na 26.12. divadelní představení Ryba a host třetí den, jehož výtěžek 60,- Kč byl věnován legionářům. Do souboru v prosinci ( 8.12.) také vstupují noví členové, manželé Kačírkovi. Na konci roku 1935 má soubor 25 hrajících, aktivních členů a 12 členů přispívajících.
Rok 1936 začíná 6. ledna reprízou úspěšné hry Ryba a host třetí den. Výbor připravuje jednání valné hromady, ale také kritizuje práci divadelního posluhy, J. Srba, za nepořádek v šatnách herců a v ostatních prostorách.
Na Hromnice se konala valná hromada Sázavanu, které se zúčastnil i starosta ÚMDOČ pan JUDr. František Herman, který ještě jednou ocenil národní slavnosti a práci dlouholetých členů souboru. Jednání dále projednávalo finanční situaci souboru, vybírání a výši členských příspěvků a další rozvoj spolku. I tato valná hromada se koná jinde, než kde se odehrává běžná spolková činnost. Jednání se vede u Aloise Rejnka. Do čela souboru je zvolen Jan Smutný, místopředsedou Bohumil Strouhal, jednatelem Jan Kadlec, pokladníkem Alois Tejkal, správcem Rudolf Fišer, režisérem Jan Knobloch. Za nové členy byli přijati pánové Vlček a Kotěnka. Situace ve spolku by se mohla zdát již stabilizovaná. Bohužel tomu tak nebylo. Na 28.2. 1936 musela být svolána mimořádná valná hromada souboru, protože na svou funkci rezignoval jednatel Jan Kadlec. Jednatelem byl zvolen Josef Kačírek. Soubor dále schvaluje pohostinské vystupování divadelní společnosti Kaňkovský. Navíc upřesňuje podmínky za propůjčování jeviště, a to následovně : za přednášku 15,- Kč, kulturní vystoupení 25,- Kč, vystoupení s výdělkem 50,- Kč, mimo to bude ještě hrazena elektrická energie a posluha. Dále jsou určeny přesné podmínky při hostování souboru. Za pozvání zaplatí pořadatel 100,- Kč. Do souboru je nově přijata sl. Vítková.
V březnu proběhnou další stavební úpravy divadelních prostor. Jsou opraveny zdi, šatny, na schodišti je vybudováno zábradlí. Sokol odehraje divadelní představení Na tý louce zelený. Duben je opět měsícem, kdy se vyhrotí vztahy mezi členy souboru. Soubor sice uvede 19. a 25. dubna hru Houpačka, ale týden nato rezignuje na svou funkci předseda souboru Jan Smutný. Na jednání je konstatováno, že ve Světlé nad Sázavou je proti Sázavanu vedena cílená pomlouvačná kampaň, na kterou spolek musí odpovědět zvýšenou kulturní činností a zlepšením chování členů na veřejnosti. Výbor 28.4. schvaluje odměnu posluhovi za úklid po stavebních úpravách ve výši 75,- Kč. Padá také návrh na hostování s hrou Houpačka v Čáslavi.
V měsíci květnu, 2.5., vystoupí na propůjčeném jevišti místní legionáři, kteří publiku představí hru Jízdní hlídka. Spolek vrací formou daru část nájemného spolku Československá ochrana matek a dětí ve výši 15,- Kč. Výbor přijímá za přispívajícího člena pana Štefla, ale zároveň odmítá pana Zadníčka.
Již 1. června 1936 přijíždějí na hostování humpolečtí ochotníci, kteří uvádějí hru Lanař Rejtara. Zisk si po dohodě dělily oba spolky napůl.
Od června nastává poměrně veliký útlum v kulturní činnosti Sázavanu, který přenechává veškeré termíny státních a kulturních oslav jiným spolkům, nebo Sokolu.
Na závěr roku organizují pouze mikulášskou a silvestrovskou zábavu.
Na připravovanou valnou hromadu se těší všichni členové souboru. Do čela se totiž vrací František Bedrníček. Kromě něho se má soubor stabilizovat zvolením místopředsedy Josefa Fialy. Dále jsou zvoleni : jednatelem Josef Kačírek, pokladníkem Štěpán Košťál, režisérem Jan Knobloch, správcem Rudolf Fišer, revizorem Hanze a Wolf, za členy Jan Kadlec, Jan Kopic, Antonín Procházka, Rudolf Bedrníček, Josefa Kopecká, Václav Novotný, režisérská skupina ve složení Josef Kačírek a Jan Kopic.
Jak jsem již uvedl, zápisy nejsou vedeny již tak precizně a přesně, a proto nelze přesně zaznamenat některá data uvedení her. Na výborové schůzi 2.4. je konstatováno, že ochotníci sehráli hru Třetí zvonění. Do souboru jsou přijati Dr. Duffer a sl. Adamcová. Na 24.4. soubor nachystal Vrchlického večer, který byl zahájen projevem Dr. Weinstena, po němž ochotníci předvedli dvě jednoaktovky, bohužel bez uvedení názvu v pramenech, poté následovaly básně a melodramatický výstup. V dubnu, 17.4., ještě vystoupí na jevišti žáci měšťanské školy se svým představením. Také není uveden název.
V květnu soubor vystoupí s hrou Srdce v soumraku.
Na podzim roku 1937 umírá jeden z novodobých zakladatelů světelské, ale i československé kultury - Max Lederer.
Říjen je opět provázen rozpory v souboru. 4. října ze souboru vystupují Anna a Václav Novotnovi. Městský úřad spolku oznamuje, že bude odevzdávat z každé prodané vstupenky 0,20 Kč. Do souboru přichází Bohumil Krupička.
V listopadu soubor uvede hru Krb bez ohně.
V prosinci jsou pořádány pravidelné zábavy a o vánočních svátcích je provedeno představení Kde se žebrá.
Rok 1938 je již poznamenán blížící se hrozbou fašismu. Valná hromada, která se schází 18.ledna 1938, volí své poslední vedení ve svobodném státě. Do čela souboru je opět postaven František Bedrníček, místopředsedou je zvolen V. Hempl, jednatelem Josef Kačírek, pokladníkem Jan Knobloch, hospodářem Rudolf Fišer, revizory J. Wolf a J.Kopic, za členy Košťál, Tejkal, Procházka, Fiala, R. Bedrníček a sl. Adamcová. Na závěr jednání je schválena celková adaptace jeviště.
V březnu přicházejí ochotníci s premiérou hry Hrdina Fedža.
Duben, květen a červen jsou vyplněny opravami jeviště, dále se chystá generální oprava elektroinstalace, výměna osvětlení celého dnes již Lidového domu. Soubor se připravuje na oslavy 20. výročí vzniku republiky. Ze souboru vystupuje pan Košťál.
Činnost, spíše nečinnost souboru je stále spojována s opravou divadelních prostor a nejasnou situací ve státě. To je již listopad roku 1938, a ochotníci chystají mikulášskou a vánoční zábavu.
 
 

Související Geografické celky

 
  Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':