Texty: Dolní Stakory: Z kroniky Valentovy rodiny, 193x, 194x

Hrát ve 30. a 40. letech ve Stakorách divadlo, to neznamenalo jen naučit se roli (konečně každého herce vždycky zachránila paní učitelová z boudy), vydržet tátovu režisérskou přísnost, ale také z hasičské zbrojnice nanosit prkna, kozy a kulisy, sestavit z nich jeviště, namontovat oponu, osvětlení, ale také vypůjčit z každého stavení pár židlí a nanosit je do sálu. Líčil kosmonoský holič ve třídě školy a nalíčení herci před představením lezli na jeviště oknem do zákulisí, širokého sedmdesát centimetrů. Z kroniky Valentovy rodiny