Texty: AS 2006, č.5: sest. Lenka Novotná: Lze strávit krásněji část léta...

 
  LZE STRÁVIT KRÁSNĚJI ČÁST LÉTA
NEŽ V KLUBU (NEJEN) MLADÝCH DIVADELNÍKŮ?

76. Jiráskův Hronov a s ním i Klub (nejen) mladých divadelníků je nenávratně za námi, ale díky informacím z letošního Zpravodaje JH se můžete dozvědět o všech seminářích trochu více i na stránkách AS. Nabízíme vám malé nahlédnutí do K(n)MD skrze názory, dojmy, důvody a zážitky samotných účastníků. Většina seminářů se pro velký úspěch stále do Hronova vrací a to i se stejnými lektory. Na 76. JH v rámci K(n)MD proběhlo včetně tzv. malého PC celkem 15 seminářů, do nichž přijelo 271 zájemců . Navíc tu byl pro všechny PC (Problémový club) s průměrnou návštěvou 73 posluchačů a rozborový seminář SČDO se17 kmenovými frekventanty. Složení seminaristů na letošním Jiráskově Hronově bylo 2:1 ve prospěch žen, 55% tvořili seminaristé ve věku 18-24 let a nejstaršímu účastníkovi letošních divadelních dílen bylo 73 let.
A v jakých tedy skupinách – seminářích a dílnách letos Klub (nejen) mladých divadelníků, PC a rozborový seminář pracovaly? Stručně prosím…

A jako Autorské právo
Lektoři: Mgr. Petr Christov, Ph.D., divadelní agent DILIA, Mgr. Lukáš Matásek, vedoucí divadelního oddělení DILIA, MgA. Martina Schlegelová, divadelní agentka DILIA:
„Jsou to informace, které se mohou hodit jak amatérům, tak profesionálům z obou stran – jako uživatelům děl nebo jejich autorům. Snažili jsme se koncipovat základní informace o tom, co jim může poskytnout agentura, která se stará o autorská práva. Jak agentura funguje, jakou má strukturu, jaké služby může poskytnout, co všechno může nabídnout. A samozřejmě hlavní část semináře se zabývala autorským právem, autorskoprávními náležitostmi.
Seminaristé: Uvědomila jsem si, že i když děláme, že autorskoprávní vztahy neexistují, příliš o nich nevím. A pro naši práci (v ZUŠ) bych chtěla znát alespoň základní věci, aby si člověk nenaběhl a aby nikomu neublížil.
Zajímám se o to proto, že jsem sám napsal nějaké hry, které hrajeme. Mnohdy šlo třeba o dramatizace určitých námětů nebo adaptace známých her. Protože hrajeme pro děti, a ty jsou pokaždé jiné, je třeba texty vždycky upravit. Tak abychom věděli, co se s tím dá a nedá dělat.
Máme vlastní divadlo. A proto chci, když budeme vybírat hry, aby člověk věděl, jakým způsobem si zajistit, aby to bylo legální. Abychom nedělali nějaké průšvihy. Když to dílo někdo vytvořil, měl by za to dostat peníze, jaké si zaslouží.
Já tu jsem kvůli škole. Budu teď maturovat a máme tam i otázky z oblasti práva. Tak kdybych náhodou dostala otázku o autorském právu, bude se mi to hodit.

ABC jako Abeceda
Lektor: Prof. Mgr. František Laurin, režisér, pedagog Státní konzervatoře v Praze, mnohaletý lektor a porotce amatérského divadla:
Účastníci se seznámili tak říkajíc na vlastním těle a na konkrétním materiálu divadelních představení se základy divadelní práce. Zvláštní pozornost byla věnována základním divadelním principům, stavebním kamenům inscenace a užití výrazových scénických a hereckých prostředků.
Seminaristé: Hlavně se teď otrkáváme a nacházíme každý v sobě bariéru, kterou postupně odstraňujme. To se myslím daří. Nejdřív jsme byli všichni takoví stydliví, a tohle hrozně pomáhá.
První den jsme na tom byli všichni stejně. Vůbec jsme se vzájemně neznali. A naše seznamování nebylo to tradiční „Dobrý den, já jsem ta a ta, přijela jsem proto a proto...“. Dělali jsme cvičení, ze kterých jsem až měla husí kůži. Poznávali jsme se navzájem. Za tři čtvrtě hodiny jsme věděli, jaké má kdo oči, jaké má rysy ve tváři, jaké má vrásky. A až úplně nakonec celého dne jsme se dozvěděli, jak se kdo jmenuje.

C jako Cesty
Lektorka: Doc. Mgr. Irina Ulrychová, dramaturgyně, docentka katedry výchovné dramatiky DAMU Praha, ale také učitelka LDO ZUŠ v Brandýse n. L., lektorka seminářů:
Seminář byl zaměřený na úvodní fázi procesu inscenační tvorby, na bohatou škálu dramaticko-výchovných metod jako prostředků vedoucích k prozkoumání toho, co zvolený dramatický nebo prozaický text nabízí, ať už se to týká tématu, postav nebo problémů a konfliktů.
Seminaristé: Nejdůležitější je princip hravosti. Je stará známá pravda – kdo si hraje, nezlobí. Zkoušíme si techniky, jak princip převést do formy hry. Očekávala jsem, že to bude „dramaťák pro pančelky dramaťáku“. V podstatě to tak je, ale protože jsem jedna z nich, tak mě to baví.
Je zajímavé, že jeden kratičký příběh se dá rozvést do mnoha her a cvičení, mnohdy vyústí v takový konec, který nás překvapí. A navíc: Irina je velice charismatický člověk, který tomu dá úžasnou formu. Myslím, že jsme spokojeni, že jsme tady. Je to parádní a něco nám to opravdu dá. Čekala jsem něco jiného a teď jsem příjemně překvapena.

DRH jako Dramaturgie – Režie – Herectví
Lektoři: Marie Kotisová, režisérka a Mgr. Vladimír Zajíc, dramaturg:
Seminaristé z DRHu se praktickou formou seznámili s celým procesem, na němž stojí představení. Pracovali na konkrétním textu. Součástí byly také cvičné herecké etudy.
Seminaristé: Jsem tady poprvé a myslím, že je nás takových většina. Přihlásila jsem se, protože mě zaujala nabídka té komplexnosti. Zajímá mě dramaturgie a režie, protože jsem to nikdy nedělala. Jsem ochotna poslouchat i teorii, ale i podívat se, jak se to dělá.
Myslím, že člověka láká především to propojení několika složek. Každý by chtěl čuchnout k něčemu, alespoň trošku. Ale herectví je takové nejjednodušší, člověk nemusí nic umět a režisér ho k tomu navede (když to zlehčím). Líbí se mi, že každý má možnost podílet se na všem.

H jako Herectví
Lektor: Mgr. Aleš Bergman, Ph.D., divadelní vědec, režisér a pedagog JAMU Brno a DAMU Praha:
Základy herecké práce a „ruská herecká škola“. Seminář vycházel z práce zakladatele moderní herecké pedagogiky Konstantina Sergejeviče Stanislavského a jeho žáků Jevgenije Bagrationoviče Vachtangova, Michaila Čechova a Vsevoloda Emiljeviče Mejercholda. Účastníci semináře měli možnost nahlédnout do problematiky herecké „psychotechniky“, „metody fyzických jednání“…
Seminaristé: Jela jsem s očekáváním, že zde bude jen teorie. Jsem tady poprvé, ale dost pozitivně mě to překvapilo a předčilo to všechna má očekávání. Už za malou chvíli mě to hodně emocionálně vzalo. Měla jsem sice co dělat, abych udržela pozornost, ale vážně mě to dostalo!
Seminář mé očekávání splňuje, slibuji si od toho, že zvládnu ovládat své emoce a naučím se je vkládat do postav, které mám ztvárnit. Dostávám tady spoustu impulsů a informací k tomu, abych v tom dokázal pokračovat i samostatně.
Původně jsem se hlásil do Emka, jenomže to Emko jsem napsal trochu jako Háčko a tak jsem v Háčku, z čehož jsem byl zklamaný, ale možná to bude šťastná shoda náhod, to uvidím až v budoucnosti. Chytla mne dnes teorie o ruském herectví více, než praxe s hůlkami, ale asi proto, že mi to nešlo. Já jsem teoretik, zajímá mě dramaturgie.

HT jako Herecký trénink
Lektor: Remco de Vries, režisér, herec a divadelní pedagog z Holandska. Je vedoucím a režisérem holandského divadelního souboru Dutch Dog:
Věnovali se herecké práci z hlediska možností komunikace, daných člověku takříkajíc od přírody. Především tzv. řeči těla, ale také prostředky akustickými včetně mluveného slova, a to v jejich vzájemné interakci. Každý den byl věnován prostor upevňování fyzické kondice a soustředění. A to všechno pouze v anglickém jazyce.
Seminaristé: Pracuji jako programátor, hraji v amatérském souboru a na Hronově už jsem několikrát byl. Do kursu jsem se přihlásil proto, že chci poznat něco nového, a domnívám se, že k setkání se zahraničním lektorem už nebudu mít třeba šanci.
Rodačka z USA, učitelka angličtiny na olomoucké univerzitě: Poprvé jsem byla loni na Hronově jako host, letos jsem si chtěla zkusit seminář. A nejjednodušší byl ten, kde se komunikuje anglicky. Mým koníčkem je pohyb a tanec.

I jako Iniciace mluvy
Lektor: Mgr. Jaroslav Kodeš, režisér Českého rozhlasu v Praze a amatérského divadelního souboru Tyl Rakovník:
Dýcháte správně a efektivně? Potřebujete umět promluvit nahlas, a přitom nenamáhat hlasivky? A co tvoření a spojování hlásek? Jak jste na tom s artikulací? Chcete se dozvědět něco o zvukové stránce souvislé řeči… tak to jste měli být právě letos na semináři I.
Seminaristé: Snažíme se naučit pořádně mluvit – cvičíme např. výslovnost samohlásek, zvýraznění rytmu ve větě, abychom dávali důraz na slabiky tam, kde má být. A odnaučujeme se různé chyby, které máme v mluvě. Učíme se správně dýchat, což je základ pro správné vyslovování a součástí semináře jsou také rozbory představení z minulého dne.
Přihlásila jsem se do semináře hlavně kvůli Jardovi, protože jsem u něj chtěla být. Také mi vyhovuje, že je to spíše neherecký seminář, a líbí se mi, že Jarda se nám věnuje individuálně a zvlášť nám říká, co děláme špatně, a to je podle mě hodně přínosné.
V semináři jsem proto, že neumím mluvit. Byl jsem sem vyslán naším divadlem. Říkali mi, že mluvím jako prase. Loni jsem byl u Michala Hechta a tam to bylo stále v pohybu, což mám rád. Tady trošku trpím tím, že se stále sedí a mluví. Jinak se mi tady líbí.

J jako Jevištní řeč
Lektorka: MgA. Michaela Bendová, pedagožka hlasové a mluvní výchovy KALD DAMU v Praze. (Seminář měla vést paní Regina Szymiková, ale z rodinných důvodů se letošního JH nemohla zúčastnit, děkujeme tímto paní Bendové za to, jak bravurně se zhostila role náhradníka.):
Seminaristé neutekli praktickým dechovým, artikulačním, hlasovým a rezonančním cvičením. Ta byla spojována s tělovým cítěním, pohybem v prostoru, s partnerským kontaktem a vzájemným posloucháním se.
Seminaristé: Chodím na zdravotní školu v Českých Budějovicích a jsem tu hlavně proto, abych s pacienty dokázala mluvit zřetelně, aby mi rozuměli i starší lidé. Očekávala jsem od semináře sice trošičku něco jiného, ale dokázala jsem se v něm vybičovat k práci.
Přihlásil jsem se na jevištní řeč na paní Szymikovou, ale „záskok“ mi vůbec nevadí. Paní Bendová z nás na začátku byla asi trochu nervózní, ale pak už to bylo dobré. Pod jevištní řečí jsem si představoval trochu něco jiného, chtěl jsem jen kultivovat svou mluvu a myslím si, že hodně lidí sem jelo jen kvůli tomu. Seminář, ale nabízí i trochu víc, je veden hodně do herectví, etud - na úkor jevištní řeči. Mně osobně to nevadí, protože si s divadlem hraji, ale mám pocit, že spousta lidí nemá s herectvím žádnou zkušenost a trochu se toho bojí.

KPR jako Kurz praktické režie
Lektorka: Daniela Fischerová, spisovatelka, dramatička, psycholožka, pedagožka nonverbální komunikace:
Šesté řádné soustředění posluchačů dlouhodobého vzdělávacího projektu, který byl zahájen při Krakonošově divadelním podzimu v roce 2003, poodkrylo roušku tajné řeči lidského těla. Bylo hodně příležitostí dozvědět se mnoho zajímavého o významu naší mimiky, postojů a gest vědomých i nevědomých.
Seminaristé: Jsem nadmíru spokojen. Dá mi to hodně, hlavně do osobního života. Je to jedna velká meditace! Paní Daniela je vynikající ženská! Chodit na její kurz je zážitek, protože dá člověku hodně.
Věnuji se dramatické výchově a seminář pro mě hodně znamená a líbí se mi moc! Ale myslím, že se dozvídáme věci důležité pro každého – o mezilidské komunikaci, o divadle. Přístup paní Daniely je úžasný. Hodně teoretických věcí jsem věděla z literatury, ale ona je propojuje cvičením, bere v potaz naše únavy a „vlny“. Objevujeme to, co člověk cítí, ale neví o tom, nebo to nemá pojmenované.
Dodal bych obecnější poznámku, že KoPR jako takový je úžasný seminář, i vzhledem k tomu, že je na víc let. Sešla se tam geniální parta lidí. Letos poprvé mně začíná docházet, že to za chvíli bude končit. Myslím na to strašně nerad…

M jako Mýty
Lektor: Caya Makhélé, francouzsky píšící spisovatel a dramatik afrického původu, narozený v Kongu, od r. 1983 žijící v Paříži. Tlumočnicí dílny byla MUDr. Mgr. Kateřina Urbancová a asistentkou - zapisovatelkou Mgr. Lucie Němečková:
Poprvé byla na JH zařazena dílna tvůrčího psaní, určena všem, kdo se zabývají tvorbou textových předloh určených k divadelnímu provedení, psaním divadelních her a scénářů či dramatizacemi literárních předloh. V teoretickém úvodu dílny se účastníci věnovali africké a evropské mytologii a jejich srovnání. Poté se pracovalo na domýšlení pokračování hry s otevřeným koncem (C. Makhélé: Bajka o lásce, pekle a márnici).
Seminaristé: Přihlásil jsem se cíleně, dělám dramaturgii v souboru. Protože mám nedostatek pohádek, chtěl jsem vědět, jak se taková pohádka vytváří, jak udělat z dialogů hru, zkrátka získat takový mustr a zjistit, co ta práce obnáší. Trošku jsem se připravil, přečetl si knihu o tvůrčím psaní. Je dobré například vědět, že někdy platí až desátá verze.
Nejsem tu kvůli tvůrčímu psaní, ale kvůli textu - zajímalo mě dozvědět se o něm víc. Navíc mě zajímala osoba autora. A taky to, jak se dají využít mýty při dělání divadla.

P jako Prostor
Lektor: Tomáš Žižka, scénograf, pedagog scénografie na KALD DAMU v Praze, režisér a pedagog, iniciátor a realizátor projektů site specific, člen OS MAMAPAPA:
Tvůrčí dílna z rodu neobvyklých divadelních disciplín byla orientovaná záměrně do netradičních prostor a souvislostí. Zaměřila se na prostory, které jsou nepominutelné vlastní historií, energií a atmosférou, a v nichž je tak možné vystopovat osobité divadelní principy a přístupy k nim. Projekty site specific mohou přímo provokovat společnost k sebereflexi.
Seminaristé: V semináři P jsem proto, abych zjistil, jak nehrát V prostoru, ale S prostorem. Zjišťuji, že Tomáš má výborné zkušenosti a dokáže velmi dobře učit se dívat, takže mi otvírá oči.
Seminář jsem si vybrala, protože mě nejvíc zaujala anotace. Říkala jsem si, že by to pro mě mohlo být zajímavé, že bych Hronov mohla poznat jinak než ve školních třídách. Předpokládala jsem se, že se vydáme do uliček, zákoutí a očekávání se splnilo, jsem moc spokojená.
Očima Tomáše Žižky nacházím prasklinky a puklinky v betonu svojí zkostnatělé představivosti.

R jako Rituál
Lektor: Michal Hecht, mim, režisér a pedagog NÄTY v Tampere, DAMU v Praze a lektor divadelních dílen v USA i jinde. Asistenty lektora byli Miroslav a Štěpánka Elgrovi:
Účastníci se tentokrát seznámili se cvičeními zaměřenými na rozšíření smyslového vnímání, sebe sama a partnerů na jevišti. Sbližování se, stmelování skupiny, vytváření čehosi, co lze označit jako jednotné myšlení. Nešlo o klasické divadlo, ale happening, kde herci odkryli své vnitřní pocity a představy, které spojili v jeden celek.
Seminaristé: Já jsem o Michalovi slyšela, že vede moc hezky semináře, proto jsem se přihlásila. Příliš hýbat se neumím, tak jsem si řekla, že to zkusím. A musím říct, že i přesto, že těžko přijímám nové lidi, tak k nám Michal přistupuje s velkým citem a já začínám vnímat ucelenou skupinu, do které patřím.
Byla jsem u Michala před pěti lety v semináři úplně náhodou a moc se mi tam líbilo, a tak jsem k němu chtěla znovu. Přijela jsem kvůli pohybu. Od malička jsem tančila, takže k pohybu mám blízko, ale zase to bude trochu něco jiného tou akrobacií. Taky se trochu fyzicky unavím. Je tu bezvadná skupina lidí.

S jako Situace
Lektor: Mgr. Milan Schejbal, dramaturg a režisér a pedagog DAMU Praha. Asistentka: Mgr. Denisa Nová, herečka:
Dramatická situace je pojem skloňovaný ve všech hodnoceních inscenací a rozborových seminářích. Není divu. Je to článek stavby divadelní inscenace z prvořadých. Respektive, když už je pojem zjevně jasný, nebývá samozřejmou schopností realizovat jej v praxi na jevišti.
Seminaristé: V semináři Es se mi daří výtečně, nejsem tady poprvé. Myslím, že poznávat tajemství tak krásné věci jako je divadlo, pod vedením tak kvalitních, inteligentních, všestranně vybavených a nadaných lektorů jako jsou magistři Milan Schejbal a Denisa Nová, to je radost.
Na Hronov jezdím už šest let, ale do semináře jsem se přihlásil poprvé, abych zakusil divadelní tvůrčí atmosféru a nebyl jsem jenom divák.
Jsem tady, protože jsem slyšela hodně o Milanu Schejbalovi a zajímalo mě, jaký bude v praxi. Také tu znám několik lidí z loňských „Hronovů“. Takže se těším i na to, že s nimi budu více v kontaktu. Doufám, že mi seminář výhledově divadelně něco přinese, zatím se očekávání pozitivně naplňuje, dokonce pozitivněji než jsem si představovala.
U Milana jsem asi podeváté nebo podesáté. Myslím, že už mě po těch letech nemůže zklamat. Hodně pracujeme, hodně se naučíme.

T jako Technika
Lektor: Pavel Hurych, byl a je technikem a zejména osvětlovačem několika amatérských souborů. Asistent: Jaroslav Vondruška ml.:
Účastníci se prakticky seznámili s dostupnými technickými prostředky, s jejich použitím a obsluhou, především však s divadelním svícením. Každý účastník si zkusil nasvítit hrací prostor na zcela konkrétním úkolu.
Seminaristé: Proč jsem tady? To je jasný! Věděla jsem, že tu budou samý chlapi... Pravý důvod je ten, že studuji produkci a vedu v Praze divadlo Damúza a většina souborů, které u nás hrají, nemají svého osvětlovače. Chci umět pomáhat spolužákovi, který je schopný svítit, a já ne. Produkční je holka pro všechno a tohle musím znát.
Zajímá mě svícení. Jsme z Vysokého nad Jizerou, svítím a zvučím už léta. Tak jsem tu vyloženě k získání větších zkušeností. Snažím se poučit.
Jsem v Hronově třetím rokem. Jsou tu skvělí lidi a něco se naučím. Dělám v souboru ve Slavičíně. Dřív jsem hrál, ale teď studuji, takže dělám jenom techniku.

PC (PROBLÉMOVÝ CLUB)
PŘÍLEŽITOST PRO VŠECHNY NAD RÁMEC ZÁKLADNÍCH SEMINÁŘŮ A DÍLEN
Lektoři: Prof. PhDr. Jan Císař, Csc., vedoucí lektor PC, divadelní vědec a pedagog, vedoucí katedry teorie a kritiky DAMU Praha;
Mgr. Jakub Korčák, režisér, umělecký šéf činohry Národního divadla v Brně, studijní proděkan a pedagog katedry činoherního divadla DAMU Praha;
Prof. PhDr. Vladimír Štefko, CSc., divadelní kritik, pedagog, publicista a autor odborných divadelních publikací. Byl redaktorem a šéfredaktorem řady periodik, redaktorem a režisérem Čs. televize na Slovensku, v současnosti je pedagogem katedry divadelní vědy VŠMU v Bratislavě;
Doc. PhDr. Daria Ullrichová, dramaturgyně Národního divadla v Praze, pedagožka DAMU Praha;
Prof. Doc. Mgr. Ján Zavarský, scénograf, umělecký šéf Divadla Jána Palárika v Trnavě, pedagog JAMU v Brně – vedoucí ateliéru scénografie.
Moderátor:
Václav Špirit, současným povoláním sociální pedagog, režisér divadelního souboru Gut & Edel v německém Lörrachu:
Problémový club (PC) je vždy nadstavbovou vzdělávací institucí Jiráskova Hronova, jakousi jeho „vysokou školou“. Má výhradně poznávací a inspirativní charakter. PC byl realizován formou rozpravy – disputace pětičlenného lektorského týmu do níž mohli vstupovat účastníci z pléna. Odrazovým můstkem pro PC byly inscenace uvedené v základním, případně v tzv. HronOff programu. Na půdě PC však nešlo o kritické hodnocení a analýzu inscenací, ani o diskuzi k nim. Materie divadelních inscenací tu byla především zdrojem impulsů k nastolení problémů a témat k rozpravě.
Seminaristé: Ráda, trpělivě a se zájmem jsem se zúčastnila všech PC, těžko si dokážu odpovědět na otázku, proč nejsou hojněji navštěvovány, neboť jsou rozhodně velmi fundovanou a pro mě inspirativní složkou JH. Obdivuji neutuchající intelektuální mrštnost profesora Císaře, rozvláčné a velmi precizní proslovy paní Ullrichové i slovenský šarm a ostrovtip pánů Štefka a Zavarského, o nápaditých souvislostech pana Korčáka nemluvě. Zlobím se jen sama na sebe, že jsem se v tak akademickém prostředí neodvážila nahlas konfrontovat své názory. Snad příště...
Přínos PC... širší souvislosti, zasazení do kontextu, překvapivé úvahy, přesná pojmenování, objasňování, konfrontace, radost ze slyšeného (viděného).
Největším přínosem jsou přednášky pana profesora Císaře. Byla bych ráda, kdyby se více diskutovalo k samotným představením, protože teď sem přijdou ty „chytrý hlavy“, něco řeknou a na to člověk prostě nemůže reagovat. Diskutuje se jen k určitým tématům - vědecké úvahy a přednášky jsou zajímavé, ale na téhle úrovni to nemá podle mě smysl.
Dozvím se hodně o teorii divadla, názory odborníků na divadelní představení mě také zajímají, abych si to mohla porovnat. A hlavně hrozně hezky se to poslouchá, vše je ucelené, podložené, nemusím s tím souhlasit, ale určitě je to obohacení. Forma přednášky se mi líbí. Myslím, že pokusy o diskusi na závěr sem nepatří, diskutuje se o tom jinde, jinak. Tady na to ani není prostor.

PC jako Kmenoví posluchači PC
Lektor: Václav Špirit, moderátor odpoledního PC:
Povinností kmenových posluchačů PC byla návštěva představení základního a HronOff programu JH, účast na dopoledních diskuzích k zhlédnutým inscenacím z předchozího dne (tzv. malý PC) a účast také na odpoledním Problémovém clubu.
Seminaristé: Ve velkém plénu se často členové souborů cítí v defenzivě, vadí jim, že jsou kritizováni a jsou často neochotní diskutovat, vyargumentovat své pravdy. Jmenuje se to tady Problémový klub a proto mluvíme o problémech, které nás konkrétně zajímají. Nerozebíráme detaily, o některých věcech se vůbec nemluví, nerozebíráme herecké výkony, ale reakce jsou daleko bezprostřednější.
Na odpoledním PC bych se neodvážila zeptat, není tam navíc důvod proč. Jsou to taková uzavřené moudra, nevyvolají otázku, ale dávají odpovědi. Tady mluvíme ze strany publika, které se na to koukalo, ne ze strany divadelních vědců.
Jsem právník a v zásadě i kvůli tomu jsem se sem přihlásil. Baví mě diskuze, posouvají mě dál, protože si můžu tříbit vlastní argumenty v diskuzi s ostatními, vyslechnout si jiné názory, jiné pohledy. Výhodou je zdejší komornější prostředí, diskuze tu skutečně funguje a lektor jen odbornými postřehy a upozorněním na hlubší souvislosti posouvá povídání dál. Na velkém PC je to moudro na jedné straně (prostředí je neosobní, lektoři by měli sedět mezi lidmi). Nejde tu o diskuzi v pravém slova smyslu, ale prezentuje se tu jakési vyšší nenapadnutelné akademické moudro. Takový kyblík toho přinesou a vylijí na lidi. Samozřejmě i touto formou to může být pro lidi zajímavé, ale pak chybí to, co se mi líbilo na našem semináři…
A to je za K(n)MD vše!
Nakonec bych ráda ocenila také organizační tým (Marie Poesová, Eva Kodešová, Dana Strejcovská) , který se po dobu JH bravurně staral o poklidný chod seminářů a vždy byl nablízku a obstaral lektorům vše, co bylo potřeba.

Rozborový seminář SČDO
Lektor: Rudolf Felzmann, režisér:
Na JH se pravidelně koná také seminář pořádaný SČDO, ani letos tomu nebylo jinak. Rozebírala se představení a zvali se na návštěvu také herci a autoři konkrétních inscenací.
Seminaristé: Ze semináře dýchá pohoda a nenucenost, není to tzv. studio monolog. Pan Rudolf Felzmann umí vše správným způsobem ukočírovat a nasměrovat tam, kam by se to mělo ubírat.
Jsem tady potřetí a nejsem si vědom, že by došlo k nějakému konfliktu. Myslím, že to není jen zásluhou pana Felzmanna, ale více méně tolerancí všech. Chodí sem lidé, kteří se chtějí k něčemu dobrat a nechtějí za každou cenu prosadit jen svůj názor. Jak už z názvu můžeme usoudit, jde o rozborový seminář, ale nejde tu o vědecké rozbory.
Sejde se zde společenství lidí, kteří jsou většinou zkušení divadelníci. Hodně o divadle vědí a diskutují o tom, co předešlý den viděli. Na každý den se většinou vybere jedno představení jako hlavní (měsíc dopředu) a tzv. vykopávač diskuze u daného představení dostane za úkol zjistit něco více o hře a autorovi. A právě v semináři pak referuje o všem, co zjistil.
Jako jeden z hlavních přínosů semináře pro sebe vnímám, že mě nutí formulovat a pojmenovat určité věci, a že slyším jiné názory fundovaných divadelníků. Můžu s nimi souhlasit nebo ne, ale každopádně stojí za zamyšlení a pomůžou mi vše si utřídit.
Článek o seminářích sestavila převážně díky Zpravodaji JH Lenka Novotná
a přikládá poděkování Janě Soprové a Pavlínce Schejbalové za pomoc.
 
 

Související Ročníky přehlídek

 
  Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':