Texty: Večerníčkova vyprávění - 2004; Rodinné pouto - 2006;

Večerníčkova vyprávění souboru ZUŠ Prostějov překvapila diváky neobvyklým žánrem. Šlo o pokus o převod poetiky animovaného filmu na jeviště. Svou podstatou se tak projev dětí pohyboval kdesi mezi pantomimou, groteskou a klauniádou, místy zdařile, místy s nedostatečnou a přitom nezbytně nutnou přesností. Hlavním problémem ale byly často málo čitelné motivace jednání postav. I přesto jsme měli možnost zhlédnout zajímavou hříčku, které však chyběl přesah k divadelnímu sdělení.

DS při ZUŠ V. Ambrose (ved.: Miroslav Ondra): RODINNÉ POUTO - Soubor na zkouškách momentálně experimentuje s improvizací, starší žáci ZUŠ tak získávají další specifi cké divadelní dovednosti. Z těchto pokusů se zrodila i tato inscenace, která je ve svém rámci pojata jako detektivní hra. Stylizace hraní jednotlivých postav i dramatická stavba zůstávají však stále ještě v rovině jisté „nepřipravenosti“.