Texty: ZÁMEČNÍKOVÁ, Petra: Jak se dělá pohádka - OTVÍRÁNÍ 2006.

Hru Jak se dělá pohádka Hany Budínské předvedl soubor STUDÁNKA ZŠ Umělecká, Praha 7 (vedoucí Běla Ježková). Text původně určený pro loutky byl sice upraven
nebo spíše „vylepšen“ aktualizačními slovními ozdobami typu „co je out a in“, či „ekologický dopravní prostředek“, srozumitelnosti příběhu však úpravy spíše uškodily. Kolektiv asi dvanácti dětí nám hrál divadlo na divadle. Spolu s vypravěčem, v jehož roli se děti střídaly, jsme sledovali příběh prince z Modrého království, který se vydal na koloběžce hledat nevěstu, jež hezky zpívá. Jemu samotnému moc do zpěvu nebylo, což trochu ubíralo logiku jeho požadavku na svou budoucí ženu (aktér údajně nebyl ve své kůži, jindy prý si pobrukuje...). Nicméně projel několik království - pletené, stříbrné, papírové a parádivé, ta vždy ztvárnil, spíše ilustrativně než situačně, kolektiv dětí sedících v půlkruhu. Vyhovující byla pouze princezna z Pleteného království, což jsme s překvapením zjistili, když se na konci náhle objevila. Sama se za princem vydala, proč zrovna ona však byla ta pravá, to už z příběhu patrné nebylo. Bylo to způsobeno především tím, že děti evidentně neměly jasno ani v pointě celé pohádky, ani v jednotlivých královstvích. Mechanicky odříkávaly naučené dialogy bez nejmenšího tušení situace. Nevyužily možnosti rozdílně vytvořit jednotlivá království, nesledovaly princův příběh, jeho motivace, celé inscenaci zákonitě chybělo napětí a šmrnc.