Texty: Kralupy nad Vltavou, Jedličková, Juliana - Milan Strotzer: O Julianě Jedličkové pokud možno bez patosu. AS 2008, č.1.

 
  O Julianě Jedličkové pokud možno bez patosu

Milan Strotzer

Na internetových stránkách www.nipos-mk.cz se objevila v prvních dnech tohoto roku zpráva, že po těžké nemoci zemřela 21. prosince 2007 Juliana Jedličková, pracovnice Datábáze českého amatérského divadla. Mj. se v ní píše: „Není u nás v této chvíli nikdo, kdo by měl v malíčku všechno o přehlídkách amatérského divadla, od těch nejskromnějších až po ty světoznámé, jako měla paní Juliana Jedličková. /.../ V posledních letech se s obdivuhodným nasazením věnovala zpracování všech dostupných údajů o bilancování práce souborů na festivalech a přehlídkách.“ Bohužel, ta slova platí, a to bezvýhradně. Znal jsem Julianu nějakých třicet let a pro její přehled, pracovitost a spolehlivost jsem ji koncem 90. let přivedl k dílu, které nyní nedobrovolně opustila.
Juliana Jedličková se narodila 24. 8. 1939 v Praze. Od dětství však žila v Kralupech nad Vltavou. Vystudovala střední knihovnickou školu a celý svůj život strávila takříkajíc ve službách kulury, ať už jako zaměstnankyně armády či městského a posléze okresního kulturního zařízení, ať už na bázi pracovní či zájmové. Juliana zahájila svou profesní kariéru v oblasti kultury v Kulturním a společenském středisku v Kralupech n. Vlt. V 70. letech nastoupila do Okresního kulturního střediska (OKS) Mělník. Zde prožila podstatnou část svého pracovního úvazku ve funkci metodičky pro slovesné obory a zároveň coby vedoucí oddělení zájmové umělecké činnosti. Poznal jsem tehdy Julianu jako její novopečený kolega a měl jsem díky tomu od koho se učit. Mělnické OKS patřilo ve Středočeském kraji k těm nejlepším, a pokud jde o péči o amatérské divadlo, bylo nejlepší vůbec. (Tedy než jsme se s ním v Nymburce vyrovnali.)
Na Mělnicku fungoval de facto vzorový model divadelních a recitačních přehlídek, propojený se vzdělávacími akcemi a dalšími odborně-metodickými činnostmi na pomoc souborům. Výjimečná byla i bohatá ediční činnost OKS. Během 80. let zde mj. vyšel v několika (snad deseti) sešitech jakýsi předobraz katalogu českých divadelních her Jarmily Černíkové-Drobné, který později vydal IPOS-ARTAMA v třídílné publikaci Padesát příběhů a dva navíc (viz článek Za Jarmilou Černíkovou-Drobnou). Podobně tomu bylo i s katalogem divadelních her pro děti téže autorky, nazvaném 100x pro děti a mládež (OKS Mělník, 1985). Až poté vydalo Středočeské KKS Praha I. díl ediční řady Dramatika pro děti (1988) a IPOS-ARTAMA dalších šest dílů (1989–1994). OKS Mělník bylo také jedno z mála zařízení tohoto typu, ne-li jediné, kde se podařilo odstranit bariéru mezi jednotlivými odděleními, zvláště mezi těmi, kdo pečovali o zájmovou uměleckou činnost (ZUČ) a mezi pracovníky, kteří se zabývali tzv. výchovou a vzděláváním dospělých (VVD), kam však umění nepatřilo. Bylo to docela prosté, ti z VVD byli zapojeni do zcela konkrétních úkolů na přehlídkách a dalších akcích ZUČ. I jim najednou naskočily přesčasové hodiny k vybrání v náhradnímu volnu a hlavně poznali, že se mají „zučáci“ na akcích co otáčet, že netráví svůj čas na akcích zábavou, ale namnoze vysilující prací. A tak bylo po vzájemné řevnivosti, závisti. Všichni táhli za jeden provaz.
To vše byla bezesporu zásluha právě Juliany, její nezměrné iniciativy, obětavosti, nápaditosti, a také schopnosti uvádět nápady v praxi. Asi bychom sotva nalezli vícero OKS s tak bohatou a koncepční činností v oblasti amatérského divadla a recitace. Juliana po celá 80. léta navíc významně spolupracovala na přípravě a realizaci národních a také krajských přehlídek dětských recitátorů, konaných na Mělníce. Jako členka krajského poradního sboru pro amatérské divadlo se podílela na utváření a rozvoji amatérského divadla ve Středočeském kraji, krom jiného i na někdejším věhlasném Femadu v Poděbradech.
Byť Juliana patřila k nejzkušenějším metodikům a organizátorům, neutuchal u ní zájem o soustavné nabývání poznatků a dovedností. Kromě množství seminářů a nejrůznějších vzdělávacích příležitostí na divadelních a recitačních přehlídkách absolvovala v letech 1987–1988 Kurz metodiků divadelních oborů SKKS Praha a tzv. Kralupskou konzervatoř pro vedoucí dětských divadelních a loutkářských souborů (SKKS a KDP hl. m. Prahy 1984–1986).
Po transformaci OKS Mělník na Kulturní agenturu IKARUS počátkem 90. let se Juliana stala její vedoucí. IKARUS měl vlastní tiskárnu, v níž se mj. od č. 3/1995 tiskla také Amatérská scéna. V roce 1998 přešel IKARUS včetně tiskárny do soukromých rukou. Juliana zde pracovala do konce roku 2000. AS se zde tiskne u firmy Josef Havelka JH
 
 

Související Soubory

 
 

Související Osobnosti

 
 

Související Pojmy

 
  Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':