Texty: Šumperk, Národní div. dílna 1995 - hodnocení Karel Tomas

Národní divadelní dílna Šumperk 1995
Šumperk 22. - 27. 8. 1995

I. Základní údaje
Národní divadelní dílna Šumperk
Místo: Šumperk
Termín: 22.-27.8.1995
Místní pořadatel: Kulturní dům Šumperk
Spolupořadatel: Občanské sdružení DOMUS Šumperk
Odborná spolupráce: Informační a poradenské středisko pro místní kulturu, pracoviště pro neprofesionální umění a estetickou výchovu ARTAMA

II. Umělecké a odborné splnění koncepce akce
Národní divadelní dílna Šumperk byla koncipována jako pracovní setkání mladých amatérských divadelníků, inspirace s dosahem a záběrem za hranice tradičního divadelního vzdělávání. Na šumperské dílně se mladí lidé seznamovali zejména s netradičními a hraničními obory a tendencemi amatérského divadla, s prací výrazných osobností naší i zahraniční divadelní (resp. umělecké) sféry. Dílna byla doplněna inspirativními vystoupeními amatérských souborů nebo souborů, které z amatérských vznikly a které mají vliv na formování divadelních názorů v této republice.
Lze říci, že tuto koncepci dílna bezezbytku splnila.

III. Program a jeho zhodnocení
Tematické zaměření šesti tříd vycházelo ze současných potřeb a tendencí mladého amatérského divadla, jak se projevily na ŠP a dalších přehlídkách a setkáních. Většímu podílu hudby a zpěvu v představeních odpovídala práce třídy vedené jazzovou zpěvačkou Janou Koubkovou, která kladla důraz na rytmus, hravost i na odvahu mladých k exhibici na jevišti. Režisér Václav Martinec vycházel ze sebepoznání jednotlivce jako východiska herecké tvorby, začínal dechovými cvičeními přes rezonanční, rytmické až po emoční projevy se zvukem a slovy. v současné době nejúspěšnější slovenský režisér amatérského divadla Silvester Lavrík se soustředil na scénáristickou, režijní i hereckou cestu od literárního textu ke scénickému tvaru. Při závěrečné \"předváděčce\" všechny zúčastněné překvapilo, k jak celistvému a působivému výsledku prakticky za čtyři dny práce se svou skupinou došel. Ema Zámečníková, učitelka ZUŠ z Hradce Králové, která vedla třídu společně s jaderným fyzikem a dramatikem René Levínským (jeho divadelní hra Přehrada byla oceněna v autorské soutěži Nadace Alfréda Radoka). Od dramatických her a improvizací se dobrali ke scénickému zpracování několika básní Ernsta Jandla. Urszula Kurková, režisérka osobitého souboru polské menšiny Teatr im. majora Szmauza z Českého Těšína uplatňováním cvičení na vyjasňování a zpřesňování vztahů učila seminaristy základům herecké abecedy. Historický šermíř Petr Nůsek učil kromě šermu zvládnutí akčních prvků na scéně, počínaje běžnou akcí, která musí vycházet z konkrétní lidské situace a měla by být pointována, až po akce rizikové, jako jsou údery nebo pády. Nepodařilo se realizovat hlasově-pohybové rozcvičky, lektorka se na poslední chvíli omluvila pro nemoc dítěte - náhradu se již zajistit nepodařilo.

Součástí programu byla i čtyři večerní inspirativní představení a jeden videozáznam slavné inscenace Ivana Rajmonta Tří sester.
Dvě představení byla amatérská (LDO ZUŠ Na Střezině Hradec Králové - \"Napadlo hodně sněhu\" - Ema Zámečníková podle předlohy Karla Poláčka \"Bylo nás pět\" a \"...šejkspír...\" - /tři úryvky ze hry W.Shakespeara Sen noci svatojánské v překladu E.A.Saudka - výběr a rež. Ema Zámečníková/ beseda o práci na pomezí dětství, jinošství a ZUŠ; a TATRMANI Sudoměřice u Bechyně - \"Sen\" /vlastní produkce/, \"Charms\" /texty Daniila Charmse/, \"Setkání\" /podle veršů Ivana Wernische/ - autoři, režie i produkce: Tatrmani beseda o (ne)hranici mezi výtvarným uměním a divadlem), dvě profesionální (A STUDIO RUBÍN Praha - Tomáš Rychetský: \"Nevinní jsou nevinní\" - režie: J.A.Pitínský - mimopražská premiéra; a OCHOTNICKÝ KROUŽEK Brno J.A.Pitínský: \"Matka\" - obnovená premiéra).
Účastníkům byla bližší amatérská vystoupení, profesionální inscenace pro ně převážně byla dost náročné. Dílna vyvrcholila předvedením výsledků a ukázek práce jednotlivých tříd.
Přihlášených účastníků bylo 105, 47 nepřijelo (buď s omluvou nebo bez).

IV. Organizační zajištění
Organizačně (mimo programovou část) zabezpečovali v místě akci zejména pracovníci Kulturního domu Šumperk v čele s p. ředitelem Vladimírem Rybičkou. Vycházeli akci maximálně vstříc a až na drobné problémy s uhrazením cestovného amatérskému souboru, který vystupoval bez honoráře, nedošlo k žádným komplikacím. Všechny problémy a vzniklé potřeby byly řešeny operativně.
Podmínky v Šumperku jsou pro podobnou akci ideální. K dispozici je řada kluboven, menších i větších sálů - současná práce šest skupin byla bezproblémová. Byly využívány i prostory přilehlého parku. Všechny prostory poskytl pořadatel zdarma.
Ubytování v učilišti bylo průměrné kvality, ale dostačovalo, stravování vlastními silami účastníků není vždy to nejlepší řešení, ale z ekonomických důvodů se ukázalo snesitelné.

V. Propagační využití
Akce byla bohatě propagována v regionálních sdělovacích prostředcích, v centrálním denním tisku i v odborném časopise. Pro zviditelnění akce v místě byla část závěrečné prezentace veřejnosti přístupná a jako taková propagovaná.

VI. Závěry a doporučení
Pro rok 1996 je navržen termín 18. - 24. 8. Dílna bude pracovat 7 dní (8 nocí).
Chyběla možnost společného sezení všech účastníků dílny, neformálního setkávání včetně možnosti občerstvení (např. v předsálí).
Propagaci i přihlášky je třeba lépe pojistit (poplatky do 30.6.1996, stornopodmínky).
Bylo by možné lépe využít možností videoprojekcí ve večerních hodinách - amatérské filmy, FAMU, Divadelní věda, ...
Na dílně chyběla jakákoliv forma foto - či videodokumentace, byl pociťován nedostatek žurnalistické třídy.
V příštím ročníku by mohla být vydána alespoň 2 čísla Zpravodaje.
Objevila se i řada programových návrhů (Jan Spálený - tip Jany Koubkové, Jiří Vyšohlíd, jehož dcera se dílny účastnila, užší záběr třídy Petra Nůska, žonglování, akrobacie, pohybové divadlo, pantomima, třída exteriérového divadla, zahraniční lektoři, účastníci, soustředění výrazného souboru...), které budou zváženy při přípravě Dílny 96.

V Praze dne 1. 9. 1995
Zpracoval: Karel Tomas