Texty: HORÁČEK, Lukáš: Dětští recitátoři v Liberci 26.4. 2008

Dětští rec itátoři v Liberci 26.4. 2008
Krajské kolo přehlídky dětské recitace se konalo v sobotu 26. dubna 2008 v Experimentálním studiu Lidových sadů v Liberci.
Většinou není moc čas pátrat po tom, proč kdo z okresních kol nedorazil, a tak jsme se spokojili se šestatřiceti přítomnými recitátory. Beztak nám v komorním prostředí „É-čka“ tradičně nestačil čas na rozbor a tak jsme se ještě po uzavření sálku přesouvali do předsálí a některé rady udíleli doslova v kuloáru.
1. kategorie
V první kategorii se nám rodí výrazná recitátorská osobnost Barbora Filipi, která od počátku sděluje svůj textu s energií a přesvědčivostí, baví se textem i samotnou komunikací s divákem. (J.Susa: Červená Karkulka).
Ve 2. kategorii, ale vlastně i ve všech ostatních se zbytečně znova a znova zbytečně trápíme se špatně vybranými texty včetně obligátního Seifertova Prvního dopisu mamince. Ale nechce se mi zde pouštět se do nějaké jeremiády. V Liberci máme krásnou knihovnu. V ní je dětské oddělení a Hanka Langrová, která nabízí recitátorům i jejich dospělým pomocníkům miniporadnu pro volbu textu. Kdo tam vstoupí, neprohloupí.
Z jiného soudku je technická vybavenost dětí, která je někdy i na hraně srozumitelnosti a slyšitelnosti. (A to není prostor Experimentálního studia nijak výrazně zvukově záludný.)
2. kategorie
Největší recitátorský zážitek nám ve 2. kategorii připravil Dominik Bubák s hravým, ale na přednes velmi obtížným, textem Emanuela Frynty: Jelikož a Tudíž. Velmi dobře totiž
textu rozumí, ví, jak funguje a dokáže se tím i při přednesu bavit. Spolu s ním postupuje Kateřina Janoušková díky svému velmi přirozenému projevu (Mileny Lukešové : Psí víno).
3. kategorie
Ve 3. kategorie se Věra Erbanová představila texty V. Hraběte Déšť a prózou Ilji Hurníka Pianisté mýtičtí. Projevila schopnost sdělovat význam a osobní dojem z textu a to bez vnějškových prostředků a s kvalitní výslovností. Notoricky známých textů /většinou opisovaných z čítanek/ se v principu bojím. Často zůstává jejich interpretace povrchně důvěřivá v kvalitu samotného textu. Takový osud postihl i Stránku ze sešitu J. Préverta. Když ale recitátor textu rozumí a nadto dovede vytvořit atmosféru a vtáhnout do ní posluchače, pak je radost znovu naslouchat. S radostí jsme naslouchali Anežce Buriánkové, která si jako druhý text vybrala Vzpomínku na prázdniny P. Štrobla.
4.kategorie
Ve čtvrté kategorii dominovala jednoznačně zralým projevem a velmi citlivou interpretací poezie Stephi Van Vleet. (V. Hrabě: Hlava dívky). Šikovným dramaturgickým výběrem je i druhý text (M. Viewegh: Jak se tatínek zbláznil), i když je svou délkou na hranici možností udržet pozornost diváka a provést ho celým dramatickým obloukem.
Na národní přehlídku byl po určitém váhání vybrán i Martin Pažout, který má nepochybně vypravěčské dispozice – krásný hlas, schopnost přirozené interpretace a sdělení, cit pro temporytmus, schopnost vystihnout atmosféru. Oba prozaické texty mu „seděly“ (F. Nepil: Tetička rejdař a P.Šabach: Opilé banány). Ono porotcovské váhání se týkalo technické úrovně projevu – artikulace. V roli porotce je těžké po několikaminutové zkušenosti s recitátorem zhodnotit, kolik vůle má k tomu, aby se dennodenně potýkal se správnou a zřetelnou výslovností, až se aktivní pohyb mluvidel stane něčím úplně přirozeným. Váhali jsme a rozhodli jsme se. Porotce totiž musí být schopen kriticky vnímat a hodnotit, poradit, nasměrovat, motivovat, ale i věřit v rozvoj vašich dovedností, milí recitátoři. Věříme vám, důvěřujeme vám a těšíme se na další setkávání s vámi a s krásnými texty.
Za porotu (Michaela Homolová, Azalka Horáčková) v Liberci zapsal Lukáš Horáček.