Texty: STUCHLÍK, Jaroslav: JID 2007. AS 2007, č. 2, s. 61-62.

 
  JID 2007
Jaroslav Stuchlík
Parta kolem ředitelky a duše festivalu JID 2007 Ivany Fexové vytváří dokonalou atmosféru, kdy se cítíte jako maximálně opečovávaní VIP hosté. Jediné, co nemohou pořa-datelé ovlivnit je úroveň soutěžních představení. Potvrzuje se však, že připraveným štěstím přeje, a tak i divadelní úroveň přehlídky můžeme označit za vynikající. Čtrnáct postupových inscenací poskytlo divákům žánrově, stylově, poetikou a divadelními přístupy pozoruhodně barvitý a různorodý zážitek.

Úvod obstaralo divadelní spojení pražských souborů Neřeknu a Neomluvené divadlo s hrou Arnošta Goldflama Horror. Variaci na klasické téma kafkovské Proměny zvládli bez prvoplánových klišé a nezůstali u jednovrstvé, obecné, interpretace. K nesnadnému textu hledali originální přístupy a nalézali překvapivá řešení. Stavba příběhu však byla poněkud nesrozumitelná a místy chaotická. Divák se občas ztrácel a obtížně hledal vysvětlení vztahů a porozumění jevištnímu jednání.
Představení Když pán pokuše svého psa jihlavského souboru Spoušť byla jedním z nesporných vrcholů přehlídky. Režisér Jakub Škrdla spolu s mladými herci připravili dokonale promyšlený a s rafinovanou důkladností vystavěný divadelní tvar. Šikovně použili klišé spojená s pohrdanými telenovelami, ale bez zbytečného odsuzování nebo programového odmítání. Smáli se, ale nevysmívali. Ve světě telenovel objvili svébytné komediantsví a pozoruhodnou divadelní poetiku. Od přímočarých parodii se dokázali pře-sunout k milému hůmoru a skutečně vtipným situacím a gagům. Diváci se stali svědky pocty podstatě divadelnictví – hravosti a radosti z hraní. Inscenaci porota nominovala na Náchodskou prima sezónu.
Havranprkno Praha přivezlo silný názor a postoj v autorské inscenaci Echte Kunst. Jejich jinak sympatické zaujetí však poněkud přehlušilo divadelnost. Scházel nad-hled a jevištní zkratka. Trocha odstupu by možná lépe rozkryla alternativní příběh dějin o pophvězdách zavřených v totalitním gulagu.
ADJC z Telče zvolili cimrmanovský text Akt. Volbou textu si ubrali možnosti di-vadelní realizace. Hodnotit se dalo pouze, nakolik se přiblížili originálu. Někdy víc, někdy míň. Na amatérské divadlo je to příliš málo.
Momentek Jihlava s Fraškoidní detektivkou skoro nebylo slyšet, což u konverzačky vadí. Možná to byla zajímavá snaha propojit seriálovou Ally McBeallovou, Sex ve městě, ženská témata, feminismus, Sherlocka Holmse a anglický humor. Možná...
Sartrovo S vyloučením veřejnosti od pravidelného účastníka JID Ambrózie Hradec Králové už přineslo srozumitelnější a divadelnější zážitek. Snad přespříliš svázaná a proaranžovaná inscenace, kterou zdobily především ženské herecké výkony, směřovala k žánrové čistotě a prostřednictvím kázně a přesnosti se pokoušela úspěšně o čistý tvar v klasickém slova smyslu. Škoda, že scházela uvolněnost.
DK Pelhřimov se utkal s pohádkou Čertův mlýn podle Drdových Hrátek s čertem. Místy i úspěšně. Hlavně některé aktualizace, třeba čertice Solfernka ve vyzývavém kostýmku, se staly zdrojem vtipných momentů. Divadelními prostředky se inscenace držela hodně při zemi.
V rovině divadelní etudy zůstala inscenace Dvakrát dva je někdy pět od DS ZŠ Pouchov. Pokusy inscenovat poezii Jiřího Žáčka se soustředily na vybudování základní obrazové konstrukce. Jevištní obrazy navíc strádaly špatnou mluvou.
Pokusy o její život Martina Crimpa v provedení sdružení Hobit Jihlava vyvolaly naprosto nevídanou diskuzi. Představení se odpoutalo od zavedených inscenačních klišé cool dramatiky. Přineslo iluzivní a rozličnými divadelními prostředky nabitý tvar. Tvůrci se dokonce nebáli výrazného líčení na hranici masky. Použitá videoprojekce byla smysluplná a odůvodněná. Na některé diváky inscenace působila odrazujícím způsobem agrese, afekt a beznaděj. Pro některé se jednalo o nepřijatelnou manipulaci s divákem a v jiném řádu s herci. Morální a etické aspekty inscenace v diskuzi dokonale přehlušily debatu o divadel-ních kvalitách. Už jenom pro mimořádně intenzivní působení na diváka si inscenace zasloužila doporučení na Náchodskou prima sezónu.
Obludárium z Nového Města tradičně nabízí divadelní kvalitu. Inscenace Báječná svatba se pokouší o dramatizaci oblíbených nešťastných příhod sourozenců Baudelai-rových od L. Snicketa. Poetiku bizarních příhod se podařilo uchopit poměrně úspěšně. Zkušený soubor využíval divadelní zkratky, poučeného výrazu a vyspělých prostředků. In-tenzivně a nápaditě použili výtvarnou složku. Možnosti skvělých masek a dobře vymyšlenou scénu ale úplně nevytěžili. Představení zůstalo někde v polovině cesty k mimořádnému divadelnímu zážitku.
Jakz praku porota nominovala na Šrámkův Písek. Soubor Volná asociace Přibyslav letos upravil text Davida Drábka Jana z Parku, a to způsobem poskytujícím vrcholný divadelní zážitek. Osobytá poetika a vtip zdobí představení s mimořádným spádem, které vtahuje diváka, a přináší mu odlehčený smích nad tématem, které jindy svádí k prvoplánovosti a ztrátě nadhledu. Osudy lidí na okraji společnosti tvůrci představují bez patosu a sentimentu, s lidským porozuměním. Režijně suverénní představení ponechává dostatek prostoru bez výjimky výborným hercům. Soubor a jeho režisér Dominik Linka se dostávají na vrchol a silou inscenačních prostředků a svébytnou poetikou se stávají jedinečným úkazem v kontextu českého amatérského divadla.
Chandraradar je další odnož divadelně nesmírně aktivního Nového Města na Moravě. Skupina kolem Kláry Dvořákové a Lady Pokorné se zkusila v inscenaci Jarmark popasovat s jarmarečním herectvím, kramářskou písní a s komedianstvím pouličního divadla – nebylo to tak úplně pravé ořechové. Možná, že na vině je také to, že soubory už disponují vlastní, originální poetikou a divadelními přístupy, které nejsou s jarmarečním divadlem tak úplně v souladu.
Sněhurka – nesmrtelná legenda pokračuje souboru Domino Pelhřimov představuje vzorovou ukázku moderního divadla a současného přístupu k pohádce. Dramatizaci a aktualizaci klasické pohádky můžeme označit za brilantní. Známý příběh o trpaslících vtipně inovovali, když zápletky vystavěli na dcerách Sněhurky a královny a původní hrdinky se staly maminkami. Zrcadlo-Terminátor si právem vysloužilo cenu za nejlepší herecký výkon. Svěží humor se odvíjel od skvělé práce s banalitou a s klišé. Prvoplánové hudební hity z rádií poskytly základ k tanečním situacím smějícím se bez cynismu infantilním emocím světa pop-kultury. Nechybí bulvárně šokující závěr. Soubor si bezesporu zasloužil doporučení na prvním místě na Náchodskou prima sezónu.
Závěr JID 2007 obstarala Kalevala, adaptace finského národního eposu DS Pod maskou ze Žďáru nad Sázavou. Soubor chtěl divákům nabídnout básnivý kontakt s pokladem finské kultury. K eposu však přistoupili s příliš velkou úctou. Text dialogů a replik nešel s divadelní akcí. V tvorbě dramatických postav se dostali pouze na začátek. Představení scházela divadelní zkratka, a tak se občas hodně táhlo. Jenom místy povedené jevištní obrazy dokázaly inscenaci oživit, ale těžké téma samy o sobě neunesly.
Porota festivalu JID 2007 ve složení Michal Junášek, Jiří Havelka a Jaroslav Stuchlík měla příjemnou práci. Vybírat z divadelní kvality možná není jednoduché, ale je to vděčnější, než se trápit nad nudnými a nepovedenými inscenacemi. Těžká volba mezi kvalitou je lepší variantou než pracné hledání trochy pozitivního v šedi. JID2007 rozhodně šedivý nebyl.
 
 

Související Ročníky přehlídek

 
  Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':