Texty: TEJNOROVÁ, Petra: 57. Loutkářská Chrudim – kapitoly z loutkorybaření - Mariage aneb Dobře prodaná nevěsta. AS 2008, č. 4, s. 29-30.

Sabinovo libreto Prodané nevěsty se stalo inspirací pro inscenaci Mariage aneb Dobře prodaná nevěsta (LS Tichý jelen Roztoky). Herci – v tomto případě komedianti – komunikují s diváky před malou scénou v rámci expozice celého divadelního kusu. Scénu pak tvoří jakási mini-maringotka. Přes výtvarné nápady a fórky přejdou herečky plynule k samotnému hraní. Mini-loutkami tak rozehrají hlavní dějovou linii známého příběhu. Ale s použitím slov prof. Císaře by se dalo pochybovat o tom, zda tu hlavní dějová linie vůbec je. Pokud někdo totiž čeká složitější příběh, který by se mohl nad Sabinovou předlohou rozvinout, pak bude zklamán. A bude zklamán i ten, kdo hledá tematické vazby. Nebude zklamán ovšem ten, kdo pohrávání si s Prodanou nevěstou vezme jako východisko celé inscenace. A tak se důležitá stává radost ze hry. Ač to může znít jako fráze, přesto energie a „drive“, s jakým se všechny tři herečky zmocňují svých hereckých příležitostí, má svůj šarm. Na diskuzi se hovořilo hlavně o problému s rámcem – hraní komediantů o svatbě na svatbě, kde se svatebčané stávají těmi, o kterých je hráno. Je to jakési divadlo na divadle na druhou.Velký rozruch pak vyvolalo velmi akcentované prase, které se však vymyká výtvarně (oživlá plechovka) a jeho příběh není zcela ukončen.