Texty: Faltejsek, Rudolf: Třebechovické Symposion čili duchovní hostina. AS 2009, č. 1

 
  Třebechovické Symposion čili duchovní hostina

Rudolf Faltejsek

K historii přehlídky je pro čtenáře Amatérské scény možná dobré přičinit několik poznámek. Jako celá naše společnost prošel soubor Symposion, stejně jako ochotnické divadlo vůbec, několika peripetiemi. Otcové zakladatelé vlivem svého vzdělání na hradeckém klasickém gymnáziu okrášlili soubor jménem označujícím starořeckou hostinu. Důraz byl položen na hostinu duchovní a v době pětačtyřicátého roku, kdy se soubor ustavil z několika místních ochotnických spolků, zněl velmi exkluzivně i prostým občanům, kteří netušili pranic o významu a původu tohoto slova. Jako většina tehdejších spolků, v průběhu nastupujícího budování socialistické společnosti, zanikl jako spolek a stal se součástí odborového hnutí. Název si hrdě ponechal a pokusil se nové situace využít ve prospěch divadla. Získáním dotace a využitím neplacené brigádnické práce podařilo se souboru vybudovat v bývalé tělocvičně DTJ slušné jeviště, šatny a klubovnu. Členové souboru odpracovali na této stavbě na 20 tisíc hodin zdarma, mnozí jednotlivci až 3 tisíce. Otevřeli jsme ho v roce 1963. Zaplaťbůh, žijeme z toho do dneška, asi se nového divadla nedočkáme.
V době, kdy nadšení a obětavost členů z budování jeviště ještě neochabla, rozhodl se tehdy výbor spolku, že je potřeba zajistit nějakým způsobem možnost zvýšení zájezdové činnosti. I vymysleli si tehdy přehlídku, jíž dali jméno Symposion. Jistě oprávněně, šlo přece o rozhojnění duchovní hostiny. A hned do vínku jí dali základní požadavek: hrát u nás bude ten soubor, který nás recipročně pozve k sobě. První ročníky přehlídky probíhaly dost honosně. Soubory byly vítány na radnici předsedou MNV, pionýry, kytkami a slavnostním přípitkem; všichni dostali možnost prohlédnout si slavný Proboštův betlém a dostávali řadu dárků od patronů. Takhle jsme vydrželi až do bratrské pomoci 1968. V době vynucené přestávky v sedmdesátých letech, převzalo pořadatelství placené kulturní středisko města a nedostatek ochotnických představení byl nahrazován hostováním profesionálů, dětských souborů apod.
Po roce 1980 se obnovila činnost souboru, a také znovu počalo kulturní středisko pořádat divadelní přehlídky. Organizace se držela za vydatné pomoci dotací a vlivu místní politické smetánky. Přestávka v činnosti souboru se však podepsala na devastaci divadla a jeho zařízení, ale došlo i ke ztrátám kronik a plakátů, takže počátky přehlídky nejsou doložitelné a dokonce si nejsem ani jist přesným počítáním ročníků. Když jsme po roce 1993 znovu přerušili činnost na dalších deset let – do roku 2003, ztráty se prohlubovaly. Ale myslím, že to tak s ochotnickým divadlem je stále podobné – období slávy střídá období stagnace.
Po roce 2003 se spolupráce s kulturním střediskem výrazně zlepšila. Nastolila se nová pravidla. Soubory se sice účastní přehlídky, ale nebudou soutěžit. Každý soubor se bude chovat jako porota (souborové představení se nehodnotí) a po každém představení uděluje diplomy za mimořádný umělecký výkon. Některý soubor si odváží tři, jiný osm, jak se to kdy „porotcům“ líbí. Cítíme, že tak je to dobré, každý rád uslyší pochvalu za svůj výkon. Představení se hodnotí interně; nedochází tedy k odbornému hodnocení, jak je to obvyklé u soutěžních přehlídek.
Po skončení přehlídky „porota“ udělí jednu cenu za režii, po jedné ceně za mužský a ženský herecký výkon, případně za výtvarnou složku. Každé skončené představení hodnotí obecenstvo vložením hlasovacího lístku do hlasovacích krabiček. Tím se stanoví vítěz přehlídky a dostane zpravidla na památku kopii figurky z Proboštova betlému. Nejúspěšnější představení letošního 37. ročníku přehlídky Symposion vhozením hlasovacího lístku hodnotilo na pět set diváků. Vítězem se stal Divadelní soubor Eduarda Vojana BRNĚNEC s inscenací divadelní hry Aloise a Viléma Mrštíků Maryša.
Předávání všech ocenění pojali pořadatelé divadelně a ceny předávali členové souboru v kostýmech, jako by právě přišli ze slavnosti 650. výročí zmínky o Třebechovicích pod Orebem ‑ Altus Pons, jak se tehdy jmenovalo město na soutoku řek s vysokým mostem. Oficiální část závěru přehlídky vyvrcholila předáním kytice a diplomu za celoživotní práci pro domácí soubor Járince Králové k jejím 80.narozeninám. Nestor souboru Jaroslav Vik Járince zadirigoval souborový oslavný sbor Nech žije ducha tvého zář… .
 
 

Související Geografické celky

 
  Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':