Soubory: Venclíkovo soukromé domácí divadlo / Domácí společnost herecká

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1818
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1862
Působení: 181x, 182x, 183x, 184x, 185x, 186x

1818 kupec Ferdinand Venclík organizoval na náměstí hry.
1819 žádal královský krajský úřad v Hradci Králové o povolení zřídit malé domácí divadlo. Zamítnuto.
---
"1819 žádal měšťan a kupec Ferdinand Venclík o povolení hrát divadlo. Krajský úřad zamítl a odvolal se na cirkulární nařízení ze 7. 11. 1801.
Lidé, kteří hře komedií se oddávají, v krátkém čase takové záliby v tom nabývají, že ji za zábavu ve volné chvíli již nepovažují, nýbrž za důležité zaměstnání mají, čímž od svého úřadu nebo od své živnosti a domácí práce zdržováni jsou; mladým pak lidem obojího pohlaví dává se příklad, který s jejich povoláním v pospolitém životě se nesnáší."
Citace z cirkulárního nařízení. Viz Zdeněk Nejedlý: Bedřich Smetana, kniha 6, s. 454.
----
1819 přesto zřídil jeviště, na oponě byl namalován okřídlený kůň.
Dekorace: pokoj, mýtina,nádvoří, vězeňská cela, zahrada, při nákupu kulis a rekvizit se pamatovalo hlavně na tehdy oblíbené rytířské rytířské hry.
Představení byla řádně hlášena a krajský úřad už nic nenamítal.
Název Venclíkovo soukromé domácí divadlo. Hrávalo ovšem ještě převážně německy, protože divadlo hrávali převážně panští úředníci s manželkami.
1820 Husité u Naumburku.

Od 1829 kaplan Jan Karel Rojek,
1832-1862 organizoval divadlo pod názvem Domácí společnost herecká:

1832 koupil místní ochotnické divadlo, založené roku 1819 bohatým novoměstským měšťanem, kupcem Ferdinandem Venclíkem,
přetvořil je v Domácí hereckou společnost v Novém Městě nad Metují a sám se stal jejím prvním ředitelem.
První hra, kterou uvedl, byla Štěpánkova veselohra Půjčka za oplátku.
Převzatý Venclíkův inventář doplnil Rojek novými rekvizitami.
Rojek střídal hry české s německými (německy hranými), ale postupně české žačaly převažovat,
v 60. letech německy hrané hry zcela vymizely.
1835 uvedeny hry Čech a Němec a Ďáblův mlýn.

1836 "O velké Rojkově péči o knihy svědčí také skutečnost, že k získávání příspěvků na jejich nákup využil i divadelní kvodlibet, který sestavil z dramatické frašky, deklamací a vlasteneckých písní. Toto představení bylo v Novém Městě nad Metují provozováno 14. února 1836 s finančním výsledkem 27 zl. stř." (Markéta Mrázková, s. 21)

1838 pořízena nová pěkná opona, na níž bylo z obou stran namalováno Nové Město nad Metují.
1839 v březnu 2x úspěšně sehráli i operu C. M. von Webera Střelec kouzelník, kde roli Aninky zpívala sl. Aloisie Smetanová, dcera zámeckého sládka Václava Smetany - "Louisa" Bedřicha Smetany. Výtěžky divadla připadaly na účet chudinského fondu.
Při zpěvohrách dirigoval a na housle hrál učitel Čepelka.

1842 přestěhování do prostornějšího působiště, pořízeno nové jeviště, kde zahájili hrou Dobrý tón.
V repertoáru dále osvědčený Ďáblův mlýn, Nestroy: Lumpacivagabundus, Tyl: Paná Marjánka, matka pluku aj.
1845 opět 2x sehrán Čarostřelec a pro krajského hejtmana, pozdějšího místodržitele Meczeryho hra Troje políbení.

1847 převzal od Rojka vedení divadla přední herec Jan Frič (1791-1869), dalšími významnými herci byli Jan Král (1802-1880) s rodinou a pernikář Jan Boh Imlauf (1814-1904).
1855 Hugo: Bídníci, Zvoník u Matky Boží; Tak se chytají vrány
1857 zaznamenáni členové Jn Frič, fabrikant bavlněného zboží, karel Butta, kupec a majitel domu, hospodští Jan Mervart a Jan Baše, zámecký adjunkt Josef Cihlář, účetní Josef Matěna, aktuár okr. soudu Jan Král a Jan Imlauf,
1858 k nim přibyl hostinský Josef Rydlo.
1862 byl P. Jan Karel Rojek na vlastní žádost přeložen do Budyně nad Ohří.

Bibliografie:
DVOŘÁČEK, Bohumil: Pohledy do minulosti Nového Města nad Metují.Nové Město nad Metují. MěÚ, MěK, MěM 1. vyd 1998, 2. dopl. vyd. 2000. Kap.10: Spolek divadelních ochotníků s. 348-352, s mnoha obrázky. Kopie kART, viz přiložené obrázky.

MORAVEC, Jar.: Z kulturního života našeho města v minulém století. Ke 120. výročí založení spolku divadelních ochotníků Tyl a 65. roku trvání Pěvecké a hudební jednoty Kácov. In: Nové Město nad Metují a jeho kraj. Sborník. Praha, vyd. Václav Horký 1939, s. 191-207.

MRÁZKOVÁ, Markéta: Jan Karel Rojek - kněz, vlastenec, historik, s, 34 - 37.

Mapa působení souboru - Venclíkovo soukromé domácí divadlo / Domácí společnost herecká

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.