Databáze českého amatérského divadla
Texty: Litomyšl: heslo in Valenta, Jiří (ed.): Malované opony divadel českých zemí. Praha, NIPOS 2010, s. 268-269
LITOMYŠL
František Urban: Oslava hudby, 1904, Smetanův dům
Opona líčí výjev, kdy prostí vesničané jsou zaskočeni přeludem Múzy, která jim hraje na harfu. Obraz spojuje charakteristické rysy místní krajiny s oslavou hudby, hudebnosti českého národa a lze ho chápat i jako připomínku slavného hudebního skladatele a rodáka Bedřicha Smetany.
Milan Kreuzzieger
Oslava hudby! Sotva jinak, sotva lépe mohla být koncipována opona právě se otevírajícího Smetanova domu v Litomyšli, rodišti tohoto génia. Diváci tu jistě s láskou mysleli a vzpomínali na velkého rodáka, někteří jej mohli i znát, vždyť od jeho smrti uplynulo teprve dvacet let.
Vítězem soutěže na oponu, kterou diváci poprvé viděli 11. června 1905 při otevření divadla operou Dalibor, se stal František Urban, ve své době ceněný hlavně pro alegorické malby určené do církevních objektů. Operu nastudovali místní ochotníci a zpěvácký spolek Vlastimil s pěveckým odborem Spolku paní a dívek. Pouze hlavní roli zpíval sólista vídeňské opery František Pácal, též místní rodák. Nastudování bylo hodnoceno velmi vysoko. Mezi slavnostními hosty byl Alois Jirásek, milovaný národní spisovatel, a Hana Kvapilová, tehdy největší česká herečka.
František Černý
Zdobnost vnějšího i vnitřního portálu nádherně rámuje toto až monumentalizující dílo. Jestliže v minulosti přispívali měšťané na stavbu honosných společenských či divadelních sálů, pak to byl především výraz hrdosti na vlastní město. Tenhle sympatický rys vztahu k místu, kde žiji a podnikám, je nám v dnešní době stále poněkud nepochopitelný. Možná i tehdy šlo štědrým dárcům o zvěčnění jejich jména, ale „všechna sláva – polní tráva“, sto let stará jména sponzorů a mecenášů nám už mnoho neřeknou. Avšak nádherný pomník po nich zůstal.
Rudolf Felzmann
Opona je charakteristickým dílem Urbanovým, ve své době úspěšným výtvarníkem, jehož malby, většinou fresky a vitráže zdobí řadu kostelů v Čechách. Vycházel z poučení, které získal studiem v atelieru Františka Ženíška na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, dále z novoromantického akademismu a naturalismu a to vše doplňoval a kombinoval s dekorativními prvky secese. Opona pro Smetanův dům v Litomyšli spojuje několik vrstev Urbanova eklektismu ve snaze poskytnout tématu hudby, reprezentovanému zde postavou harfenistky ochraňované andělem, to nejlepší z repertoáru dobové kultury. Zatímco anděl navazuje na motivy uplatněné v díle Františka Dvořáka, pastýřská idyla má blízko k Ženíškovi a ornamenty lemující vyobrazení jsou inspirovány dílem Muchovým a Preissigovým.
Tomáš Vlček
> Národní památkový ústav: Ústřední seznam kulturních památek, poř. č. 36/827: Divadelní opona na jevišti Smetanova domu
÷ Výstava fotografií divadelních opon Múzám, městu, národu, Státní opera Praha 2003
÷ Muzeum českého amatérského divadla Miletín, vstupní expozice, 2006
÷ Putovní výstava fotografií Malované opony, realizovaná Muzeem českého amatérského divadla 2007–2010
~ FRANTIŠEK URBAN viz s. 66
Související Geografické celky
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.