Vojtěch Kristián Blahník, režisér, zakladatel Tylovy obce ochotnické. V pojednání Smysl a podstata divadelního umění (1923) vytvořil první ucelenou teorii divadla v české odborné literatuře.
Zdroj: A F. Černého, Praha.
Praha-Žižkov, Scéna Městského osvětového sboru, Jedenácté přikázání - plakát, 1933
Zdroj: Národní muzeum, Divadelní odd.: sbírka plakátů, DNM P-10-B-387_185_C 16.417 Foto Jiří Němec 2008
BLAHNÍK, Vojtěch Kristián,
Datum narození: 12.8.1888
Místo narození: Dobrovice u Mladé Boleslavi
Datum úmrtí: 11.6.1934
Místo úmrtí: Litoměřice
Otec úředníkem cukerní daně, proto častá změna působiště a častá změna škol u syn.
Obecnou školu začal navštěvovat v Domažlicích, dokončil v Jičíně.
Reálka v Jičíně (1899-1902), Mladé Boleslavi a Pardubicích (1903-1906), kde na jeho vztah k literatuře zapůsobil historik prof. R. Urbánek.
1906 jej Spolek akademiků pardubických uvítal jako svého člena. Brzy se stal vedoucí osobností divadelní činnosti Spolku až do roku 1912.
1913 z pardubického Akademického spolku odvedl mladočeskou opozici a založil s ní Sdružení studentů pardubických, např. Živá mrtvola (L. N. Tolstoj).
Už za studentských dob tedy hrál ochotnicky divadlo a měl vygraněné názory na divadelní umění i stav společnosti.
Po maturitě rok studoval na technice v Praze, ale víc se věnoval divadlu a literatuře, proto se musel vrátit domů.
1907 na otcovo přání začal hospitoval jako učitel v Pardubicích aj.
1909 odešel do Prahy a stal se redaktorem.
Jeho vztah k divadlu posílil sňatek s Růženou Wenigovou, neteří F. A. Šuberta, sestrou Josefa a Adolfa Wenigových.
Za světové války narukoval.
Po vzniku ČSR se stal přednostou ústřední knihovny ministerstva národní obrany v Praze (1917-1919 absolvoval knihovnické kurzy na filozofické fakultě).
Od 1918 působil jako režisér na různých scénách a v divadlech v Praze i dalších městech, vedl režisérské kurzy.
1919-1921 souběžně lektorem dějin divadla na nově vzniklém dramatickém oddělení konzervatoře.
1919 ho švagr A. Wenig přivedl k práci v Divadelní matici, zde se B. začal zajímat o organizaci amatérského divadla v ČSR.
1920 založil na Smíchově DrO Občanské besedy na základě ohlasu, jaký vyvolala jeho inscenace Večera tříkralového (Shakespeare) s vybraným souborem pražského ochotnictva, představená na náchodském sjezdu ochotnického severovýchodu (na scéně a s hudbou/!/ Blahníkova švagra, malíře Jos. Weniga). Snaha o uměleckou samostatnost podmíněna organizační nezávislostí, tj. zkouškami ve vypůjčených hostinských sálech.
Později působila jako Blahníkova družina. Většinou hostovala na jevištích různých spolků. Soustředila se na prohlubování divadelně odborného školení a hereckou praxi svých členů, kteří byli činní i ve svých mateřských jednotách.
1923 spojení s Tylovým kroužkem (zal. 1902), spojený soubor v názvu používal též Blahníkova družina.
Působil v ÚMDOČ, velmi agilně se věnoval organizaci divadelních kurzů – sám přednesl nespočet přednášek v Praze i odlehlých venkovských místech).
Od 1924 navazoval vztahy s organizacemi divadelních amatérů v cizině.
Významný podíl v jeho prácí tvořily styky s divadelními ochotníky na Slovensku – v Martině od 1924 pořádal divadelní kurzy, zasloužil se o uvádění slovenského repertoáru na ochotnické scény atd.
1924-1928 podnikl (na stipendium ministerstva školství) několik studijních zájezdů do Německa, Rakouska a Paříže, při nichž shromažďoval materiály ke svým Světovým dějinám divadla.
1925 V.K.Blahník zbaven čestného členství a všech funkcí v ÚMDOČ. Soudní spor se starostou Hermanem. (Československé divadlo 1925, č. 2, s.32.)
Významně působil i jako režisér.
Zejména Tylův kroužek (hrál v Libni a ve Vysočanech), do něhož po 1. svět. válce převedl ze Smíchova svou družinu ….
Pro ochotnické inscenace upravil řadu her z klasického a staršího repertoáru.
1925 se rozešel s ÚMDOČ a s řadou ochotnických spolků, které odešly s ním, založil Tylovu obec ochotnickou, jíž předsedal.
Zemřel sebevraždou.
Jeho dcerou je režisérka E. M. Bergerová (*1921).
---
BLAHNÍK, Vojtěch Kristián, ochotnický herec, režisér, organizátor pražského ochotnického divadla, autor Světových dějin divadla (1929), Smysl a podstata divadelního umění (1923), Umění divadelní (1919).
Jeho jménem nazván divadelní soubor v Praze-Žižkov, Pražský okrsek ÚMDOČ, Tylův kroužek přejmenován na Blahníkova družina (Praha).
Obecnou školu začal navštěvovat v Domažlicích, dokončil v Jičíně.
Reálka v Jičíně (1899-1902), Mladé Boleslavi a Pardubicích (1903-1906), kde na jeho vztah k literatuře zapůsobil historik prof. R. Urbánek.
1906 jej Spolek akademiků pardubických uvítal jako svého člena. Brzy se stal vedoucí osobností divadelní činnosti Spolku až do roku 1912.
1913 z pardubického Akademického spolku odvedl mladočeskou opozici a založil s ní Sdružení studentů pardubických, např. Živá mrtvola (L. N. Tolstoj).
Už za studentských dob tedy hrál ochotnicky divadlo a měl vygraněné názory na divadelní umění i stav společnosti.
Po maturitě rok studoval na technice v Praze, ale víc se věnoval divadlu a literatuře, proto se musel vrátit domů.
1907 na otcovo přání začal hospitoval jako učitel v Pardubicích aj.
1909 odešel do Prahy a stal se redaktorem.
Jeho vztah k divadlu posílil sňatek s Růženou Wenigovou, neteří F. A. Šuberta, sestrou Josefa a Adolfa Wenigových.
Za světové války narukoval.
Po vzniku ČSR se stal přednostou ústřední knihovny ministerstva národní obrany v Praze (1917-1919 absolvoval knihovnické kurzy na filozofické fakultě).
Od 1918 působil jako režisér na různých scénách a v divadlech v Praze i dalších městech, vedl režisérské kurzy.
1919-1921 souběžně lektorem dějin divadla na nově vzniklém dramatickém oddělení konzervatoře.
1919 ho švagr A. Wenig přivedl k práci v Divadelní matici, zde se B. začal zajímat o organizaci amatérského divadla v ČSR.
1920 založil na Smíchově DrO Občanské besedy na základě ohlasu, jaký vyvolala jeho inscenace Večera tříkralového (Shakespeare) s vybraným souborem pražského ochotnictva, představená na náchodském sjezdu ochotnického severovýchodu (na scéně a s hudbou/!/ Blahníkova švagra, malíře Jos. Weniga). Snaha o uměleckou samostatnost podmíněna organizační nezávislostí, tj. zkouškami ve vypůjčených hostinských sálech.
Později působila jako Blahníkova družina. Většinou hostovala na jevištích různých spolků. Soustředila se na prohlubování divadelně odborného školení a hereckou praxi svých členů, kteří byli činní i ve svých mateřských jednotách.
1923 spojení s Tylovým kroužkem (zal. 1902), spojený soubor v názvu používal též Blahníkova družina.
Působil v ÚMDOČ, velmi agilně se věnoval organizaci divadelních kurzů – sám přednesl nespočet přednášek v Praze i odlehlých venkovských místech).
Od 1924 navazoval vztahy s organizacemi divadelních amatérů v cizině.
Významný podíl v jeho prácí tvořily styky s divadelními ochotníky na Slovensku – v Martině od 1924 pořádal divadelní kurzy, zasloužil se o uvádění slovenského repertoáru na ochotnické scény atd.
1924-1928 podnikl (na stipendium ministerstva školství) několik studijních zájezdů do Německa, Rakouska a Paříže, při nichž shromažďoval materiály ke svým Světovým dějinám divadla.
1925 V.K.Blahník zbaven čestného členství a všech funkcí v ÚMDOČ. Soudní spor se starostou Hermanem. (Československé divadlo 1925, č. 2, s.32.)
Významně působil i jako režisér.
Zejména Tylův kroužek (hrál v Libni a ve Vysočanech), do něhož po 1. svět. válce převedl ze Smíchova svou družinu ….
Pro ochotnické inscenace upravil řadu her z klasického a staršího repertoáru.
1925 se rozešel s ÚMDOČ a s řadou ochotnických spolků, které odešly s ním, založil Tylovu obec ochotnickou, jíž předsedal.
Zemřel sebevraždou.
Jeho dcerou je režisérka E. M. Bergerová (*1921).
---
BLAHNÍK, Vojtěch Kristián, ochotnický herec, režisér, organizátor pražského ochotnického divadla, autor Světových dějin divadla (1929), Smysl a podstata divadelního umění (1923), Umění divadelní (1919).
Jeho jménem nazván divadelní soubor v Praze-Žižkov, Pražský okrsek ÚMDOČ, Tylův kroužek přejmenován na Blahníkova družina (Praha).
Bibliografie:
BIBLIOGRAFIE českého amatérského divadla. Praha-IPOS-ARTAMA 1999, č. 3, 4, 182, 236, 238, 366, 403, 427, 728, 729.
--
BLAHNÍK, Vojtěch Kristián: Les théâtres d´amateurs en Tchécoslovaquie. Paris, Choses de théâtre, 2-eme année, numéro spécial, mai 1923, s. 102-104.
BLAHNÍK, Vojtěch Kristián: Ochotnická divadla v Československu. Čs. divadlo 1923, č. 12, s. 185-186.
BLAHNÍK, Vojtěch Kristián: Poznámky o režii. Divadelní ochotník 1929, č. 6-7, s. 86-89; č. 8, s. 110-112; č. 9, s. 130-132; č. 11, s. 157-159. 729
BLAHNÍK, Vojtěch Kristián: Režie divadla v přírodě. Divadelní ochotník 1932, č. 6, s. 74-78.
BLAHNÍK, Vojtěch Kristián: Světové dějiny divadla. Praha, Aventinum 1929. 622 s., fot.; Praha, Nakl. Družstvo Máje 1938.Světové dějiny divadla. Praha, Aventinum 1929. 622 s., fot.; Praha, Nakl. Družstvo Máje 1938. 236 s.
BLAHNÍK, Vojtěch Kristián: Smysl a podstata divadelního umění. Praha, F. Borový 1923.
BLAHNÍK, Vojtěch Kristián: Umění divadelní. Praha, F. Topič (1919); Praha 1946. 154 s.
---
O jeho práci:
BENEŠ, Luděk: Osobnosti Mladoboleslavska. Mladá Boleslav, Muzeum Mladoboleslavska 2009, s. 15
BERGEROVÁ, Eva Marie: Vojtěch Kristián Blahník..., úvod in: BLAHNÍK, Vojtěch Kristián: Umění divadelní, s. 9-16.
CÍSAŘ, Jan - MOHYLOVÁ, Věra: Historie divadelní Pardubic a okolí.Pardubice, Východočeské divadlo 2002, s. 72.
HLOUŠKOVÁ, Martina, SOkA: Informace pro MČAD: Místopis okresu. Rkp. 1999-2000. 43 s. kART.
LANTOVÁ, Ludmila: Heslo in: Lexikon české literatury 1 - A-G. Praha, Academia 1985, s. 244- 246.
SMAŽÍK, František: Vojtěch Kristián Blahník a jeho družina. AS 1964, č. 9, s. 8-9.
THEIN, Pavel: Příspěvek k dějinám ochotnického divala v Pradubicích. Nepublikováno.
VE SLUŽBÁCH Thalie II. České divadlo ochotnické. Liberec, V. Talík za spolupráce ÚMDOČ 1946, s. 57-58.
Amatérská scéna 1988, č. 8, s. 23 - studie.
Amatérská scéna 1964, č. 9, s. 8 - studie.
--
BLAHNÍK, Vojtěch Kristián: Les théâtres d´amateurs en Tchécoslovaquie. Paris, Choses de théâtre, 2-eme année, numéro spécial, mai 1923, s. 102-104.
BLAHNÍK, Vojtěch Kristián: Ochotnická divadla v Československu. Čs. divadlo 1923, č. 12, s. 185-186.
BLAHNÍK, Vojtěch Kristián: Poznámky o režii. Divadelní ochotník 1929, č. 6-7, s. 86-89; č. 8, s. 110-112; č. 9, s. 130-132; č. 11, s. 157-159. 729
BLAHNÍK, Vojtěch Kristián: Režie divadla v přírodě. Divadelní ochotník 1932, č. 6, s. 74-78.
BLAHNÍK, Vojtěch Kristián: Světové dějiny divadla. Praha, Aventinum 1929. 622 s., fot.; Praha, Nakl. Družstvo Máje 1938.Světové dějiny divadla. Praha, Aventinum 1929. 622 s., fot.; Praha, Nakl. Družstvo Máje 1938. 236 s.
BLAHNÍK, Vojtěch Kristián: Smysl a podstata divadelního umění. Praha, F. Borový 1923.
BLAHNÍK, Vojtěch Kristián: Umění divadelní. Praha, F. Topič (1919); Praha 1946. 154 s.
---
O jeho práci:
BENEŠ, Luděk: Osobnosti Mladoboleslavska. Mladá Boleslav, Muzeum Mladoboleslavska 2009, s. 15
BERGEROVÁ, Eva Marie: Vojtěch Kristián Blahník..., úvod in: BLAHNÍK, Vojtěch Kristián: Umění divadelní, s. 9-16.
CÍSAŘ, Jan - MOHYLOVÁ, Věra: Historie divadelní Pardubic a okolí.Pardubice, Východočeské divadlo 2002, s. 72.
HLOUŠKOVÁ, Martina, SOkA: Informace pro MČAD: Místopis okresu. Rkp. 1999-2000. 43 s. kART.
LANTOVÁ, Ludmila: Heslo in: Lexikon české literatury 1 - A-G. Praha, Academia 1985, s. 244- 246.
SMAŽÍK, František: Vojtěch Kristián Blahník a jeho družina. AS 1964, č. 9, s. 8-9.
THEIN, Pavel: Příspěvek k dějinám ochotnického divala v Pradubicích. Nepublikováno.
VE SLUŽBÁCH Thalie II. České divadlo ochotnické. Liberec, V. Talík za spolupráce ÚMDOČ 1946, s. 57-58.
Amatérská scéna 1988, č. 8, s. 23 - studie.
Amatérská scéna 1964, č. 9, s. 8 - studie.
Související Bibliografie
- BLAHNÍK, Vojtěch Kristián: Les théâtres d´amateurs en Tchécoslovaquie.
- BLAHNÍK, Vojtěch Kristián: Ochotnická divadla v Československu.
- BLAHNÍK, Vojtěch Kristián: Poznámky o režii.
- BLAHNÍK, Vojtěch Kristián: Režie divadla v přírodě.
- BLAHNÍK, Vojtěch Kristián: Smysl a podstata divadelního umění.
- BLAHNÍK, Vojtěch Kristián: Světové dějiny divadla.
- BLAHNÍK, Vojtěch Kristián: Umění divadelní.
- CÍSAŘ, Jan - MOHYLOVÁ, Věra: Historie divadelní Pardubic a okolí
- DIVADELNÍ OCHOTNÍK, 1924–1933
- HUDEČEK, Josef – TALÍK, Václav – BARTUŠKA-MICHALOV, K.: VE SLUŽBÁCH Thalie II. Soubor dokladových statí
- SMAŽÍK, František: Vojtěch Kristián Blahník a jeho družina.
- VALENTA, Jiří a kol.: Bibliografie českého amatérského divadla
Související Vzdělávací projekty
- 1920 - Režisérský kurz Pražského okrsku ÚMDOČ, Praha
- 1920-1921 - Dramatický kurz okrsku ÚMDOČ Bratří Mrštíků, Polička
- 1922 - Režisérský a divadelní kurz ÚMDOČ, České Budějovice
- 1922 - Režisérský a divadelní kurz ÚMDOČ, Duchcov
- 1922 - Režisérský a divadelní kurz ÚMDOČ, Louny
- 1922 - Režisérský a divadelní kurz ÚMDOČ, Most
- 1922 - Režisérský a divadelní kurz ÚMDOČ, Plzeň
- 1922 - Režisérský a divadelní kurz ÚMDOČ, Praha
- 1922 - Režisérský a divadelní kurz ÚMDOČ, Prostějov
- 1922 - Režisérský a divadelní kurz ÚMDOČ, Slaný
- 1924 - Režisérské kurzy Pražského okrsku ÚMDOČ, Praha
- 1924 - Režisérský kurz II. Tylova okrsku ÚMDOČ, Plzeň
- 1924 - Režisérský kurz Macháčkova okrsku ÚMDOČ, České Budějovice
- 1927-1929 - Režisérské kurzy Ústřední jednoty dělnického divadelního ochotnictva československého se sídlem v Plzni, Plzeň, Domažlice, Blovice
- 1930 - Praktický režisérský kurz ÚJ DDOČ, Plzeň
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.