Osobnosti: SPITZER, František, Praha

Datum narození: 1898
Datum úmrtí: 1945
Místo úmrtí: Mauthausen

Pocházel ze Slovenska, syn židovského kantora.
V době první světové války studoval filologii na univerzitě v Budapešti,
Narukoval, vrátil se v hodnosti poručíka, pokračoval ve studiích, po pádu maďarské republiky rad se vrátil na Slovensko.
Po válce dostal zaměstnání posléze v Praze v pojišťovně Dunaj.
Vedle vzdělání na univerzitě ovládal celé světové divadelnictví.
Bydlel v Modřanech, vytvořil řadu dramatizací.
Svou činnost začal s dělnickými divadelníky v Lidovém domě v Modřanech, naučil je hrát a modřanské obecenstvo chodit na Shakespeara, Molièra, Ibsena, Ostrovského, Hauptmanna aj.
Svazový režisér SDDOČ, člen KODAKu.
Režisér velkých komunistických proletářských revuí v Lucerně (od 1929 – Za jednu ránu dvě – k výročí VŘSR; 1932 L. L. L., 1932 Večer březnových revolucí – spolupráce žižkovských a hrdlořezských dělnických ochotníků, 1932 Dohnat a předehnat, 1934 Marx-Lenin).
Přitom František Spitzer přispíval i do časopisu Divadelní ochotník, který patřil sociálně demokratické Ústřední jednotě dělnických divadelních ochotníků.
1934 Pražský kraj SDDOČ inscenace Můj přítel (Pogodin), režie Spitzer, „střežil styl hry před všemi ochotnickými zlozvyky“.
1935 (30. 4.) představení Tylových Kutnohorských havířů v Unitarii, režie Spitzer.
1936 režie Ústředního souboru SDDOČ Měšťáci – Gorkij. Předcházely 2 měsíce intenzivních zkoušek s nelepšími ochotnickými herci – realistické herecké výkony oddaně tlumočící text.
Poté režíroval sérii představení s nuselským spolkem Svítání ( např. jeho dramatizace Maupassantovy Kuličky pod názvem Tlustý anděl z Rouenu, úprava staré čínské hry Broskvový květ, dramaturgická úprava a režie Tylovy Tvrdohlavé ženy ad.).

Bibliografie:
Autorské práce:
Dramatizace: Rekovný čin – renesanční příběh (hrán v býv. Švandově divadle na Smíchově)
+ řada dalších dramatizací
podle sovětských předloh Sklárna, Parandža.
Libreto ( spolu s Fr. Němcem) k pantomimě Hlasy Tajgy

Životopisné:
DĚJINY českého divadla, díl IV. Ved. red. Fr. Černý. Praha, Academia 1983, s. 106, 228, 230, 231, 233, 236, 238, 277, 327, 328, 331, 333, 597, 615, 616, 617, 618, 651, 656, 657.

NĚMEC, František: O Františku Spitzerovi. OD 1961, č. 5, s. 101-102.


BČAD č. 371, 409
DČD IV s. 228
OD 1961/5, s. 101; AS 1973/7, s. 9-studie, medailon

Archivy:
Exponáty výstavy FAMÍRA, nositel Řádu práce. Muzeum hl. m. Prahy 1958.

Pařížská komuna, kritický referát Fr. Spitzera o premiéře Famírovy Pařížské komuny (9. 4. 1933), výstřižek, Rudé právo, 10. 4. 1933.

Vít Nejedlý E. Famírovi, odpověď na Spitzerovu kritiku Pařížské komuny, fotokopie dopisu, Praha, 11. 4. 1933.

Hrajte skutečnost, tisková anketa na stránkách Tvorby, vyvolaná premiérou Pařížské komuny na Proletscéně, články R. Witteho, E. F. Buriana, Fr. Spitzera, E. Famíry, Kurta Konrada, Praha, 1933.