SCHMORANZ, Zdeněk, Ing., LD
Datum narození: 27.7.1896
Místo narození: Chrudim
Datum úmrtí: 19.8.1942
Místo úmrtí: Berlín (Plötzensee)
Vystudoval techniku, v letech 1919-1921 byl archivářem Národního divadla v Praze, poté se věnoval publicistice.
Za okupace byl vězněm a popraven.
1947, k 5. výročí Schmoranzovy smrti Loutkové divadlo (odbor) ÚMŠ inicioval odhalení pamětní desky na jeho rodném domě v Chrudimi.
Se svou manželkou, herečkou Národního divadla Liběnou Odstrčilovou, se intenzivně podílel na činnosti Umělecké loutkové scény.
1918 pro ni napsal alegorickou pohádku Začarovaný les, jejíž vyznění oslavovalo vznik samostatné Československé republiky, takže v meziválečné době patřila k hrám velmi často uváděným na ochotnických scénách.
Inspirován hercem ND Vladimírem Merhautem, který v ULS hrával nápadité maňáskové taškařice, napsal v roce 1919 podle Swiftova románu originální komedii Guliver v Liliputu. Projevil v ní pozoruhodný cit pro výrazové možnosti spodových loutek a jejich schopnost komediální nadsázky.
Hra však byla současníky považovaná za technicky příliš náročnou a nenašla inscenátora. Je zajímavá z hlediska loutkovosti, protože je u nás první hrou, která počítá s funkčním využitím napětí mezi hercem a loutkou na scéně k významovému sdělení.
Za okupace byl vězněm a popraven.
1947, k 5. výročí Schmoranzovy smrti Loutkové divadlo (odbor) ÚMŠ inicioval odhalení pamětní desky na jeho rodném domě v Chrudimi.
Se svou manželkou, herečkou Národního divadla Liběnou Odstrčilovou, se intenzivně podílel na činnosti Umělecké loutkové scény.
1918 pro ni napsal alegorickou pohádku Začarovaný les, jejíž vyznění oslavovalo vznik samostatné Československé republiky, takže v meziválečné době patřila k hrám velmi často uváděným na ochotnických scénách.
Inspirován hercem ND Vladimírem Merhautem, který v ULS hrával nápadité maňáskové taškařice, napsal v roce 1919 podle Swiftova románu originální komedii Guliver v Liliputu. Projevil v ní pozoruhodný cit pro výrazové možnosti spodových loutek a jejich schopnost komediální nadsázky.
Hra však byla současníky považovaná za technicky příliš náročnou a nenašla inscenátora. Je zajímavá z hlediska loutkovosti, protože je u nás první hrou, která počítá s funkčním využitím napětí mezi hercem a loutkou na scéně k významovému sdělení.
Bibliografie:
Bibliografie:
Autorské práce:
Guliver v Liliputu (loutková hra), 1919
Začarovaný les (loutková hra), 1918
Životopisné:
DUBSKÁ. A.: Dvě století českého loutkářstvi, Praha 2004, s. 183.
BEZDĚK, Zdeněk: Dějiny české loutkové hry do roku 1945. 1983, s. 78-79.
vfr: Zdeněk Schmoranz, Lexikon české literatury 4/I, Praha 2008, s.118-19
---
Loutková scéna 1947/1948, č. 1, 15. 9. 1947, s. 15.
Autorské práce:
Guliver v Liliputu (loutková hra), 1919
Začarovaný les (loutková hra), 1918
Životopisné:
DUBSKÁ. A.: Dvě století českého loutkářstvi, Praha 2004, s. 183.
BEZDĚK, Zdeněk: Dějiny české loutkové hry do roku 1945. 1983, s. 78-79.
vfr: Zdeněk Schmoranz, Lexikon české literatury 4/I, Praha 2008, s.118-19
---
Loutková scéna 1947/1948, č. 1, 15. 9. 1947, s. 15.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.