HAVEL, Josef, Vlastiboř
Datum narození: 17.3.1778
Místo narození: Lastiboř
Datum úmrtí: 8.9.1838
Místo úmrtí: Lastiboř
HAVEL, Josef
(Vilím, Vilímek, Vilím Lastibořský, Lastibořský Havel)
dramatik (dramaturg?, dramatizátor?), pořadatel div. představení, nápověda ( = režisér)
kř. 17.3.1778, Lastiboř (od r. 1919 Vlastiboř, FÚ Držkov)
8.9.1838, Lastiboř (dnes Vlastiboř, FÚ Držkov)
Umučení (rkp. opis France Šilhana z 50. let 19. st. Národní muzeum Praha rkp. odd. sign. IV E 30, strojopisný opis jiného, pořízeného Petrem Doležalem, dnes nezvěstného textu v div. odd. Národního muzea Praha č. 2439 přepsal Ing. F. Laurin, F. Menčík, Velikonoční hry, Prostonárodní hry divadelní, II., s.
Vzkříšení, rkp. odd. Národního muzea v Praze sign. IV E 31
Narození, Strahovská knihovna sign. DU IV 45
Jenovéfy (dochovala se v přepisu Polmana, Nár. muz. Praha, odd. rukopisu
a dalších her
Navzdory tomu, že o J. Havlovi není zmínka v v Dějinách českého divadla i přes to, že ho F. Menčík označil za pouhého opisovače, dobové svědectví ho považuje za nejpřednějšího mezi českými divadelníky horního Pojizeří druhé generace, \"vynikl měrou větší a věhlasem svého díla zvučnější\" \"kde Vilím napovídal (řídil-režíroval), tam se dobře hrálo\"(Kouble, 1845). Nebyl to tehdy on, literák při kostelním kůru v Držkově, který se v domovské farnosti iniciativně ujal vedení her, včetně zásadských pašijí?.
Žádný časový údaj o jeho tvorbě není znám, jen to že r
1834 předal všechny divadelní funkce svému synovci J. Doležalovi,
Literák (zpěvák) při kostelním kůru v Držkově (Kouble),
spisovatel, režisér, opisovatel rolí, nápověda.
Jeho hry prý byly vzorem dramatikům následujícím.
Autor nejdelší české hry - kristologické trilogie (Narození, Umučení, Vzkříšení Ježíše) asi 14000 veršů
***************
Ze všech svých současníků (F. Vodseďálek) \"vynikl měrou větší a věhlasem svého díla zvučnější\", Josef Havel, jako praktický divadelník, režisér, organizátor, a zejména dramaturg několika her. Havlovi je připisována hra Jenovefa. Snad i dnes ztracená držkovská verze hry o Mojžíšovi. Jeho dílem je i Tragedie o svatem Tobiaši a patrně i jiné dnes neznámé hry.
Hlavní děj obetkává řadou vedlejších scének, rozvíjí jednotlivé motivy, rozšiřuje ďábelské situace, dokonce i do biblické fabule vkládá žánrové obrázky ze současného života. Tím zbavuje látku i téma časové vzdálenosti a odtažitosti a dává situacím současnou, ale i trvalou platnost. Pokud to jde, převádí ho do \"zde a nyní\". Monumentální snahy prozrazuje christologická dramatická trilogie - hra o Ježíšově životě, od dějů před jeho narozením až k nanebevstoupení a k počátečním dějinám církve. Je složená ze hry o Ježíšově narození (3785 veršů, bez titulu), Umučení Pána Krista (nepůvodní titul, kolem 6000 veršů) a Vzkříšení Pána Ježíše (asi 4500 veršů, nemístně se jí říká \"semilská\").
V takovém celku je to vlastně v české dramatické literatuře nejdelší hra (14000 veršů, S.Souček).
Doloženy jsou jen inscenace Umučení Páně.
Hra byla vytvořena někdy na počátku století 19. patrně na základě pašijí neznámých pašijí zásadských a tzv. bozkovských. Na pašijích nepracoval Josef Havel sám. Na zpracování kristologické dramatické trilogie se podíleli ještě dva nám neznámí místní spolupracovníci. Nad nimi bděl a radil jim \"kněžiček z Držkova\" - kaplan Jan Nosek (kř.22.2.1804, v Držkově od r. 1828), rodák z Vysokého n.Jiz., který v rozsáhlé kolatuře měl na starosti právě Vlastiboř. K sestavení nové vlastibořské hry používali prý mnoho různých her a starých náboženských spisů (Kochema atd.).
Ve stáří, 1834 předal bezdětný Havel své dílo se všemi náležitostmi, rekvizitami, texty, snad i některými kostýmy i ředitelskou funkci, synovci, podruhu, baňkáři (ranhojiči) Josefu Doležalovi vulgo Kopečákovi (1809-1860).
(Vilím, Vilímek, Vilím Lastibořský, Lastibořský Havel)
dramatik (dramaturg?, dramatizátor?), pořadatel div. představení, nápověda ( = režisér)
kř. 17.3.1778, Lastiboř (od r. 1919 Vlastiboř, FÚ Držkov)
8.9.1838, Lastiboř (dnes Vlastiboř, FÚ Držkov)
Umučení (rkp. opis France Šilhana z 50. let 19. st. Národní muzeum Praha rkp. odd. sign. IV E 30, strojopisný opis jiného, pořízeného Petrem Doležalem, dnes nezvěstného textu v div. odd. Národního muzea Praha č. 2439 přepsal Ing. F. Laurin, F. Menčík, Velikonoční hry, Prostonárodní hry divadelní, II., s.
Vzkříšení, rkp. odd. Národního muzea v Praze sign. IV E 31
Narození, Strahovská knihovna sign. DU IV 45
Jenovéfy (dochovala se v přepisu Polmana, Nár. muz. Praha, odd. rukopisu
a dalších her
Navzdory tomu, že o J. Havlovi není zmínka v v Dějinách českého divadla i přes to, že ho F. Menčík označil za pouhého opisovače, dobové svědectví ho považuje za nejpřednějšího mezi českými divadelníky horního Pojizeří druhé generace, \"vynikl měrou větší a věhlasem svého díla zvučnější\" \"kde Vilím napovídal (řídil-režíroval), tam se dobře hrálo\"(Kouble, 1845). Nebyl to tehdy on, literák při kostelním kůru v Držkově, který se v domovské farnosti iniciativně ujal vedení her, včetně zásadských pašijí?.
Žádný časový údaj o jeho tvorbě není znám, jen to že r
1834 předal všechny divadelní funkce svému synovci J. Doležalovi,
Literák (zpěvák) při kostelním kůru v Držkově (Kouble),
spisovatel, režisér, opisovatel rolí, nápověda.
Jeho hry prý byly vzorem dramatikům následujícím.
Autor nejdelší české hry - kristologické trilogie (Narození, Umučení, Vzkříšení Ježíše) asi 14000 veršů
***************
Ze všech svých současníků (F. Vodseďálek) \"vynikl měrou větší a věhlasem svého díla zvučnější\", Josef Havel, jako praktický divadelník, režisér, organizátor, a zejména dramaturg několika her. Havlovi je připisována hra Jenovefa. Snad i dnes ztracená držkovská verze hry o Mojžíšovi. Jeho dílem je i Tragedie o svatem Tobiaši a patrně i jiné dnes neznámé hry.
Hlavní děj obetkává řadou vedlejších scének, rozvíjí jednotlivé motivy, rozšiřuje ďábelské situace, dokonce i do biblické fabule vkládá žánrové obrázky ze současného života. Tím zbavuje látku i téma časové vzdálenosti a odtažitosti a dává situacím současnou, ale i trvalou platnost. Pokud to jde, převádí ho do \"zde a nyní\". Monumentální snahy prozrazuje christologická dramatická trilogie - hra o Ježíšově životě, od dějů před jeho narozením až k nanebevstoupení a k počátečním dějinám církve. Je složená ze hry o Ježíšově narození (3785 veršů, bez titulu), Umučení Pána Krista (nepůvodní titul, kolem 6000 veršů) a Vzkříšení Pána Ježíše (asi 4500 veršů, nemístně se jí říká \"semilská\").
V takovém celku je to vlastně v české dramatické literatuře nejdelší hra (14000 veršů, S.Souček).
Doloženy jsou jen inscenace Umučení Páně.
Hra byla vytvořena někdy na počátku století 19. patrně na základě pašijí neznámých pašijí zásadských a tzv. bozkovských. Na pašijích nepracoval Josef Havel sám. Na zpracování kristologické dramatické trilogie se podíleli ještě dva nám neznámí místní spolupracovníci. Nad nimi bděl a radil jim \"kněžiček z Držkova\" - kaplan Jan Nosek (kř.22.2.1804, v Držkově od r. 1828), rodák z Vysokého n.Jiz., který v rozsáhlé kolatuře měl na starosti právě Vlastiboř. K sestavení nové vlastibořské hry používali prý mnoho různých her a starých náboženských spisů (Kochema atd.).
Ve stáří, 1834 předal bezdětný Havel své dílo se všemi náležitostmi, rekvizitami, texty, snad i některými kostýmy i ředitelskou funkci, synovci, podruhu, baňkáři (ranhojiči) Josefu Doležalovi vulgo Kopečákovi (1809-1860).
Bibliografie:
RON, Vojtěch: l. verze hesla pro Českou divadelní encyklopedii. 2000.
Prameny
Kniha pokřtěných, FÚ Držkov, SOA Litoměřice L 33/4, s.437.
Kniha zemřelých, FÚ Držkov, SOA Litoměřice L 33/20, s.492.
Texty
Komedyje o Svaté Jenoefe, Národní muzeum Praha MS V F 17
Lidová vánoční hra o narození Páně s úvodem o Adamovi a Evě,
(titul dodatečně přiřčen) Strahovská knihovna MS DU IV 45
Tragedie o svatém Tobiáši, (rkp. Vlastivědné muzeum Vysoké n. Jiz. sign. RK 2 B
Umučení Páně, Národní muzeum Praha sign. MS IV E 30
Vzkříšení Páně, Národní muzeum Praha sign. MS IV E 31
Literatura
KOUBLE: Od paty Krkonošů, Květy, 20.3.1845,s. 136.
KRUŠINA ze Švamberka J.: V české Ammergavě. Česká Thalie 1887, roč. 1, č. 4, s. 61-63.
Ing. F. L. (= ing. F. Laurin): Pašijové hry na Železnobrodsku - Vlastibořské "Umučení". Týden horských okresů 1934, roč. 4.,č. 12 a 13.
LUKASOVÁ, M.: Dvě české lidové hry o umučení ze severovýchodních Čech, rkp. 1932, FF MU Brno disertace, sign. D 1298/83.
MATĚJEC, T.: Dvě sousedské hry o Tobiášovi. Diplomová práce FF UK v Praze, září 1998.
MENČÍK, F.: Prostonárodní hry divadelní I. Vánoční hry, Holešov 1894, s. V. - II. Velikonoční hry, Holešov 1895, s.IV, XI. a XVIII.
PRŠALA, A.: Vlastibořské "Umučení", Sborník okresu železnobrodského, roč. 2, 1954 - 1925, č. 7, s.109.
RON, V.: Z minulosti pašijových her v českých zemích. Pašije aneb Theatrum passionale aneb Zrcadlo umučení a vzkříšení Pána našeho Ježíše Krista Praha, Národní divadlo 1998 s. 36-37.
Prameny
Kniha pokřtěných, FÚ Držkov, SOA Litoměřice L 33/4, s.437.
Kniha zemřelých, FÚ Držkov, SOA Litoměřice L 33/20, s.492.
Texty
Komedyje o Svaté Jenoefe, Národní muzeum Praha MS V F 17
Lidová vánoční hra o narození Páně s úvodem o Adamovi a Evě,
(titul dodatečně přiřčen) Strahovská knihovna MS DU IV 45
Tragedie o svatém Tobiáši, (rkp. Vlastivědné muzeum Vysoké n. Jiz. sign. RK 2 B
Umučení Páně, Národní muzeum Praha sign. MS IV E 30
Vzkříšení Páně, Národní muzeum Praha sign. MS IV E 31
Literatura
KOUBLE: Od paty Krkonošů, Květy, 20.3.1845,s. 136.
KRUŠINA ze Švamberka J.: V české Ammergavě. Česká Thalie 1887, roč. 1, č. 4, s. 61-63.
Ing. F. L. (= ing. F. Laurin): Pašijové hry na Železnobrodsku - Vlastibořské "Umučení". Týden horských okresů 1934, roč. 4.,č. 12 a 13.
LUKASOVÁ, M.: Dvě české lidové hry o umučení ze severovýchodních Čech, rkp. 1932, FF MU Brno disertace, sign. D 1298/83.
MATĚJEC, T.: Dvě sousedské hry o Tobiášovi. Diplomová práce FF UK v Praze, září 1998.
MENČÍK, F.: Prostonárodní hry divadelní I. Vánoční hry, Holešov 1894, s. V. - II. Velikonoční hry, Holešov 1895, s.IV, XI. a XVIII.
PRŠALA, A.: Vlastibořské "Umučení", Sborník okresu železnobrodského, roč. 2, 1954 - 1925, č. 7, s.109.
RON, V.: Z minulosti pašijových her v českých zemích. Pašije aneb Theatrum passionale aneb Zrcadlo umučení a vzkříšení Pána našeho Ježíše Krista Praha, Národní divadlo 1998 s. 36-37.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.