Databáze českého amatérského divadla

Osobnosti: KLÁSEK, Čeněk, učitel, autor opony SDO ve Vestci u Nymburka

Datum narození: 16.7.1879
Místo narození: Veřechov
Datum úmrtí: 30.4.1965
Místo úmrtí: Poděbrady
Narodil se a byl pokřtěn jako Vincenc Petr Klásek Jméno Vincenc bylo v oblibě rodu Klásků, ale když se ve škole dověděl, že českou podobou jména Vincenc je Čeněk, podpisoval se od té doby tímto jménem. Jméno Vincenc se potom v jeho životě objevovalo pouze ve vojenských listinách.

V době studií na učitelském ústavu v Plzni bydlel dva roky v rodině Fr. Barnáše, rady krajského plzeňského soudu, kde vyučoval jeho dva synky. Po maturitě žádal o učitelské místo na okrese poděbradském a zde také
1. září 1900 svoji učitelskou pouť zahájil. Jeho posledním působištěm byla 11ti třídní chlapecká škola v Poděbradech, kde ve svém domku žil také na penzi.

Pro svou slabší tělesnou konstrukci nebyl při pravidelných odvodech odveden. Osudu být vojákem však neušel za světové války 1914-1918. Tehdy byl odveden, ale štěstí mu přálo, že pro nedostatek učitelstva byl jako takový vyreklamován a sám vyučoval polodenně na dvoutřídní škole asi 115 žáků.

Čeněk Klásek mimo své školské povinnosti působil i ve veřejnosti, především v oblasti osvětové a kulturní.
1913, ve svých 34 letech nastoupil jako učitel ve Vestci u Nymburka a založil Spolek divadelních ochotníků, pro který vytvořil také malovanou oponu.
Konal hojně přednášek z oboru vlastivědného, národopisného a historického. Psal do časopisů krajinských, částečně také do Horažďovického obzoru.
Na žádost okresního osvětového sboru v Nymburce pořádal v Nymburce kurs pro venkovské kronikáře a jiný vlastivědný kurs pro učitelstvo tamního okresu; v Kolíně župní kurs pro sokolské kronikáře. Jednu přednášku přednesl i v královéhradeckém rozhlase.

Napsal Paměti obce Veřechov, podobné dílo také obci Vršky na Jičínsku, obci Vestci u Nymburka a několika dalším obcím na Poděbradsku.
V místech, kde učil, působil též v sokolských jednotách především jako vzdělavatel a kronikář, v Poděbradech i ve funkci starosty Sokola.
Sokolu poděbradskému napsal kroniku, v níž zachytil celých 90 let jeho existence.
Uznání těchto snah a práce ho neminulo - byl jmenován členem Zemědělské osvěty v Praze, dopisujícím členem Zemědělského muzea v Praze a dále prvním čestným občanem obce Veřechov.

Před německou okupací byl redaktorem postupně vydávané monografie "Poděbradsko". Než to znemožnila německá cenzura, vyšlo tiskem 16 sešitů, jež také sám ilustroval a podepisoval původním jménem Vincenc Petr Klásek.

Za hitlerovské okupace byl Č. Klásek jako školský referent zapojen v podzemní ilegální odbojové organisaci. Byl Němci zatčen a vězněn. Vrátil se domů s poněkud podlomeným zdravím a byl klasifikován jako invalida.
Na žádost revolučního národního výboru v Poděbradech napsal městu Paměti z doby německého protektorátu a doby revoluce r. 1945 až do převzetí moci ve státě komunistickou stranou.
16 let byl archivářem a několik roků místopředsedou poděbradského musea.

Pro slovník okultních věd ing. Jindry nakreslil v perokresbě asi 120 portretů okultních pracovníků.
Pro děti napsal a ilustroval pohádky O chytré lišce (vydalo učitelské nakladatelství v Praze) a O hloupém medvědu (vydalo Dědictví Komenského v Praze). Obě práce, zvláště druhá, byly kritikou velmi pochvalně přijaty. Pro svou vnučku napsal a ilustroval pohádku Jak zvířátka jela pro rohlíky podle vyprávění babičky Panuškové z Maňovic.

Jako příslušníku domácího odboje mu president Československé republiky udělil "v uznání vynikajících vojenských činů mimo boj" Československou vojenskou medaili za zásluhy I. stupně.

---

V roce 1913 učitel Čeněk Klásek ve věku 34 let podnítil znovuzaložení ochotnického spolku ve Vestci u Křince na Nymbursku. Pro jeho jeviště namaloval oponu s tématem Libuše věští slávu Prahy. Podle zápisu v obecní kronice byla kopií obrazu akad. malíře Věnceslava Černého. Dispozice postav na oponě však spíše odkazuje k obrazu Josefa Mathausera (Jiří Valenta). Roku 1923 soubor sehrál poslední představení. Na místní divadelní tradici navázal po 80 letech v roce 2003 nově vzniklý soubor V.O.S.A. (Vestecký Ochotnický Soubor Amatérů), který objevil oponu Čeňka Kláska na půdě obecního úřadu a použil ji jako zadní prospekt pro inscenaci hry Dívčí válka Františka Ringo Čecha (2004). Opona byla ve velice špatném stavu. Snaha o restaurování ztroskotala na nemožnosti získání potřebných nemalých finančních prostředků. Bylo proto přistoupeno k přemalbě opony, které se ujala učitelka ZŠ pí Světlana Vošická v r. 2007. Zachovala původní dispozici postav, ale nový obraz transformovala do naivistického pojetí.
Archivy:
Soukromý archiv Magda Svobodová, vnučka Č. Kláska:
rodinná kromika Paměti rodu Klásků z Veřechov u Horažďovic, vedená od konce 17. století.

Související Osobnosti

Související Obrázky

KLÁSEK, Čeněk
Vestec, jeviště Spolku div. ochotníků, opona Libušina věštba, učitel Čeněk Klásek, 1913


Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':
Vestec, jeviště Spolku div. ochotníků, opona Libušina věštba, učitel Čeněk Klásek, 1913
KLÁSEK, Čeněk