Databáze českého amatérského divadla

Soubory: Dramatika, SDO / Sokol / OB / ZK ROH

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1933
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1960
Působení: 193x, 194x, 195x, 1960
1933-1960 Spolek div. ochotníků Dramatika, Sokol, od 1953 OB, od 1956 DrO ZK ROH Energetiky, 1960 se sloučila s říčanským Tylem.

1933 majitelka hostince U Dolejšků postavila nový sál a jeviště 10 x 6 x 6 metrů, s osvětlovacími rampami, rozvodnou deskou a plyšovou oponou. Svépomocí se tak vytvořilo na místní poměry moderní jeviště.
Elektrické osvětlení doplňovaly reflektory, které ve své v bytě zřízené dílně zhotovil osvětlovač Jan Paulík, kulisy maloval říčanský učitel Jan Vlček.
Kvalitnější podmínky byly dobrým předpokladem pro vznik spolku, který měl náročnější ambice než dosavadní divadelní produkce.

1933 - 12. června - vznikl spolek divadelních ochotníků Dramatika v Radošovicích. Předsedou se stal učitel Jan Pešek.
SDO zahájil 1. a 2. 7. uvedením hry Sokola-Tůmy Hevička v režii Jana Petříčka. Následovaly hry jako Pražský žid J. J. Kolára, Fidlovačka, neb, Žádný hněv a žádná rvačka J. K. Tyla, Její pastorkyně Gabriely Preissové či Naši furianti Ladislava Stroupežnického.
Divadelní činnost se začala cílevědomě rozvíjet.
1933-1938 uvedla Dramatika 36 her ve 48 představeních.
1934 také spoluúčinkovala při letní slavnosti baráčníků uvedením scény Zrušení roboty, pořádala koncert ze skladeb Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany, dne 7.3. 1935 oslavu 85. narozenin prezidenta T. G. Masaryka atd.

Vývoj ve spolku také ale ovlivňovaly vnitřní třenice, jak 1935 dosvědčuje zápis v kronice: „Těžkosti ve spolku vyvolávají lidé, kteří si myslí, že dovedou zpívat, osobují si nepřiměřená práva zasahovat do vývoje spolku, vpravdě jsou to lidé, kteří se nenaučili pro jeviště ani mluvit.“

1936 členem hraničářského odboru ÚMDOČ.

Vlna operet ve 30. letech zasáhla i Dramatiku, i když ta na začátku své činnosti tuto lehkonohou múzu tvrdě odmítala, a působila tak spolku i finanční potíže.
1937 obec dala pozemek na zřízení letní scény nedivadelnímu Okrašlovacímu spolku a nikoli Dramatice. Důsledkem byla rezignace předsedy Jana Peška. V té době měl spolek 32 členů.
K rozmachu a úspěchům ochotníků přispěli hlavně divadelní kritik Otakar Nebuška, který se stal i předsedou spolku, režiséři Jan Petříček a Stanislav Buňata, zkušená a talentovaná divadelní ochotnice Marie Kalibová. Scénu navrhovali většinou režiséři, ale několikrát jako host i akademický malíř Václav Hell. Vyráběl ji truhlář Antonín Rajchl, světelnou techniku měl na starosti Jaroslav Paulík, kterému v posledních letech začal pomáhat Jaroslav Zikmund.

1938 místní jednota Sokol obsadila Sport pro nácvik na X. všesokolský slet. Uváděla se proto jen 3 představení, z nich jedno v přírodním divadle.

1939 zřejmě v důsledku politické situace uvedena opět 3 představení.
1940 byl zvolen předsedou Jan Petříček a celou dobu až do 1945 se Dramatika vyznačovala nebývalou aktivitou. V okupační atmosféře byl hlad po tom, aby z jeviště zněl čistý mateřský jazyk.
Péče věnovaná studiu inscenací byla právem oceněna v krajské soutěži ÚMDOČ, kam soubor postoupil po vítězství v okresním kole s hrou Julia Zeyera Radúz a Mahulena v režii Jana Petříčka, umístil se na druhém místě.
V té době měl soubor již 43 členy.

Dramatika uvedla celkem 23 hry v 38 představeních. Převážně je režíroval Jan Petříček, např. 1941 jenom on.
Dramaturgie měla poměrně vysokou úroveň, uváděla autory jako byl Jaroslav Vrchlický, J. K. Tyl, Julius Zeyer, F. X. Svoboda, Gabriela Preissová a další.
1943 (25. a 26. dubna) uvedl hru G. Preissové Její pastorkyňa.
1944 byly poslední inscenaci před zákazem činnosti divadel Stroupežnického Naši furianti.

1945 do osvobozené vlasti vstoupila Dramatika vzpomínkovým večerem na básníka Josefa Horu a představením hry Aloise Jiráska M. D. Rettigová. Soubor si i nadále udržoval tradičně dobrou úroveň ve výběru her zařazovaných do repertoáru.
Značná část členů byla i členy Sokola a ve spolupráci s ním uvedla Dramatika k 1. výročí květnové revoluce 4. května pásmo Za svobodu a pravdu. (Ve druhém večeru 8. května vystoupili říčanští Táčkaři Tyla s pásmem Krev a oheň. Hudbu složil K. V. Burian, hrál Říčanský orchestr.)

Dobrá byla spolupráce se Sokolem, Dramatika mu zapůjčovala jeviště a kulisy pro pohádky,
1947 po uvedení veselohry Fr. Langera Velbloud uchem jehly ochotníci věnovali výtěžek z představení ve výši 3 218 Kčs na stavbu sokolovny.
1949 Noc v Hlubokém, hráno 2x; Morálka paní Dulské, 2x.
1951, když byly zrušeny divadelní spolky, Dramatika nebyla oficiálně převedena na jinou právní základnu, ale přirozeně se rozhodla vstoupit do Sokola jako jeho divadelní odbor.
V té době převažovaly hry pro děti, které se brzy hrály již i v postavené sokolovně.

Pak se ještě třikrát změnil název Dramatiky.
1953 se stala divadelním souborem Osvětové besedy,
1956 divadelním odborem Závodního klubu ROH Energetiky.
1960 se sloučila s říčanským Tylem pod hlavičkou Osvětové besedy v Říčanech.

1945-1960 uvedla Dramatika 31 her v 57 představeních. (Podle knižního materiálu a hlavně paměti manželů Konečných sehrála Dramatika za dobu své existence o 21 her více, než je uvedeno. Ale nepodařilo se zjistit datum provedení.)
To již v jejím čele stál nový předseda, jímž byl na valné hromadě 9. 3.1947 zvolen Alois Šmíd.
Otakar Nebuška byl za své zásluhy o divadlo zvolen čestným předsedou.

Režisérů se po roce 1945 vystřídalo několik: Jaroslav Voleman, Jaroslav Dynybyl, Bedřich Petr, Stanislav Buňata, ale většinu her inscenoval Jan Petříček.
Poslední inscenací radošovických ochotníků se stala Mrštíkových Maryša rovněž v režii Jana Petříčka, nejvýraznější osobnosti Dramatiky.
Bibliografie:
HRANIČÁŘSKÝ odbor ÚMDOČ. Československé divadlo 1936, roč. XIX, č. 3, s. 45.

STOLETÁ tradice ochotnického divadla II. díl. Zprac. Zdeněk Kokta a Josef Doležal. Praha, ÚV SČDO a StčKKS 1982, s. 93.

ŠATOPLET, Jiří: Ochotnické divadlo v Říčanech. In: Kapitoly z dějin Říčan. Říčany, Městská rada 1997, s. 409-434.
Archivy:
Městské Mudruňkovo vlastivědné muzeum v Říčanech:
Podkladový materiál Jana Petříčka pro kroniku souboru.

Státní oblastní archiv Praha:
Informace ONV Říčany pro KNV v Praze 1949. Inventář KNV Praha, referát IV. 1949-1954. kART.

Fond: Středočeský KNV Praha, Krabice IV/3 362/4:
1951 Přehled o stavu převedených souborů LT na masové základny dle hlášení ONV.

Související Obrázky

Radošovice, Dramatika, Její pastorkyňa, 1943


Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':
Radošovice, Dramatika, Její pastorkyňa, 1943