Databáze českého amatérského divadla

Soubory: Sokol

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1897
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1950
Působení: 191x, 192x, 193x, 194x
1897 (1899?) zřízen zábavní a divadelní odbor Sokola, který byl založen 1888.
"V počátcích své činnosti divadelní odbor připravil a uvedl divadelní hry Dědoušek, Vzletem sokolím, Slečna nakladatelka (Karel Pippich) a Směry života (František Xaver Svoboda). Kronika uvádí, že představení dosáhla pěkného úspěchu." (Řezáč)

Zábavní a divadelní odbor Tělocvičné jednoty Sokol pravidelně téměř každý rok uváděl novou hru.
Kritický byl rok 1906, kdy divadelní odbor zanikl a - jak je napsáno v kronice - „bylo zanedbáváno také cvičení.“
1907 však došlo ke zlepšení situace. V dalších letech sehráno alespoň jedno představení ročně.
1913 k 25. výročí založení jednoty Jar. Vrchlický: Noc na Karlštejně.

1914-1918 - v době první světové války činnost Sokola utlumena až postupně zastavena. Výtěžek ze všech představení poskytnut ve prospěch Červeného kříže, případně Sirotčího spolku v Kojetíně.

1918–1939 cvičební, kulturní i vzdělávací činnost Sokola velmi intenzívní. Od 1919 udělena tzv. biografické licence na promítání filmů. Sokol rozšířil svoji vzdělávací činnost také o uvádění loutkových představení.
1928 otevřena nová sokolovna, významný impulz pro činnost tělocvičnou, ale také vzdělávací a kulturní.
V tomto jubilejním roce jsou v kronice uváděni tři režiséři: lékárník Josef Špaček, obchodník Jaroslav Možíš a Karel Černošek.
25. září bylo na jevišti v nově otevřené sokolovně sehráno hry Naši furianti Ladislava Stroupežnického. Představení řídil Josef Špaček.
K 10. výročí vzniku republiky Alois Jirásek: Lucerna.
Vlastní velké jeviště umožnilo, aby Sokol pořádal divadelní představení profesionálních souborů.
Dramatický odbor Sokola uváděl ročně 5 – 6 inscenací, veselohry i vážná dramata.
1930 např. Alois Jirásek: Otec, k 80. narozeninám T. G. Masaryka. 28. října téhož roku spolu s Besedou Palacký sehráni Psohlavci.

Ovšem představitelé divadelního odboru si v této době museli často půjčovat herce z konkurenčních souborů.
Např.1931 Eduard Marhula: Ženská vojna, režie Josef Špaček a Jarolím Novotný, zaměstnanec mlýna, scéna Julius Nesvadba, zpěvy nacvičil Vl. Procházka a V. Munclinger. Spoluúčinkoval devítičlenný orchestr Gustava Voždy.
Kronikář jednoty si však postěžoval: „Je smutný zjev, že mnozí z účinkujících i v hlavních úlohách byli nečleni, dokonce lidovci a komunisté, kteří rádi u nás účinkovali, kdežto naši členové se práci vyhýbají“. Následovala komedie Olgy Scheinpflugové Zabitý, úspěšná byla také Raupachova hra Mlynář a jeho dítě.
Repertoár byl různorodý. Hrály se činohry, veselohry, hry pro děti, ale také operety. Jednota měla několik režisérů.
1933 to byli: Max Heinrich, dentista, Josef Špaček, lékárník, MUDr. Vladislav Vojtek, lékař, Josef Saibert, JUC. Vladimír Porázek, právní koncipient, Jarolím Novotný, Marcela Hýžďalová, prov. Drbalová, v domácnosti.
1934 byly sehrány hry Karel Fořt: Z českých mlýnů; Noční manévry a pro děti Kašpárek, Škrhola a Pivoňka.
1935 E. Wallace: Ben Hur.
1936 Vilém Werner: Lidé na kře, vystoupení při IX. divadelní škole v Kojetíně. Součástí školy též výstavka o činnosti Divadelního odboru župy.
1936 předsedou Dramatického odboru Sokol Kojetín Maxim Heinrich.

1941 - ke konci ledna - opereta Písnička srdce, která byla zřejmě posledním představením před zákazem činnosti. Činnost Tělocvičné jednoty Sokol Kojetín byla zastavena výměrem okresního úřadu v Přerově ze dne 13. dubna 1941. Jmění spolku bylo zabaveno.

1945 - po druhé světové válce - činnost TJ Sokol obnovena,
1946 obnovil DS Sokol, r. Rud. Nesvadba.
1947 - 6. 2. - schválen divadelní odbor. Předsedkyní Drahomíra Sovová.
V témže roce Čapek: Bílá nemoc, režie ing. Matějovský.
1948 byl režisérem jmenován Karel Sýkora. Divadelní odbor však nehrál. Veškerá činnost byla věnována nácviku sletových prostných a oslavám 60. výročí trvání jednoty.
27. února 1948 na základě rozhodnutí Ústředního akčního výboru Národní fronty splynuly všechny tělocvičné organizace, svazy, spolky, kluby v jedinou celonárodní organizaci se jménem Sokol. Sloučení se týkalo jak stránky obsahové, tak i hospodářské.
1949 Glenn Webster: Plukovník chce spát, hráno v Ivani.
1950 L. Lenz: Růžové pondělí, N. V. Gogol: Ženitba, hráno v Ivani.
Divadelní odbor Sokola se dohodl se Spolkem divadelních ochotníků Bratrství o sloučení, které poté vedlo k založení divadelního souboru Hanácká scéna Kojetín.
Bibliografie:
MÍSTOPIS českého amatérského divadla, I. díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2001, s. 366.

ŘEZÁČ, František: Tradice ochotnického divadla v Kojetíně. (Šedesát let Hanácké scény Kojetín.) In: SILNÁ, Ingrid a kol.: Amatérské divadlo na Tovačovsku. Město Tovačov, spol. Tovačovský zámek 2010, s. 164-

VOLEC, Jiří: Divadelní ochotníci v Ivani. In: SILNÁ, Ingrid a kol.: Amatérské divadlo na Tovačovsku. Město Tovačov, spol. Tovačovský zámek 2010, s. 132, 133.
Archivy:
Archiv TJ Sokol Kojetín: Kronika Tělocvičné jednoty Sokol, I. díl, zápisy za rok 1897 a 1899.

Související Obrázky

Kojetín, Sokol, Jan Výrava, 1934
Kojetín, Sokol, Lidé na kře, IX. div. škola Sokolské župy Hanácké - plakát, 1936
Kojetín, Sokol, Psohlavci, 1930


Mapa působení souboru - Sokol

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':
Kojetín, Sokol, Psohlavci, 1930
Kojetín, Sokol, Jan Výrava, 1934
Kojetín, Sokol, Lidé na kře, IX. div. škola Sokolské župy Hanácké - plakát, 1936