Databáze českého amatérského divadla

Soubory: Orel, LD

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1922
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1941
Působení: 192x, 193x, 194x
1922 založeno Loutkové divadlo Orla.
1922 - 15. 1. - první představení - ještě před oficiálním založením orelského loutkářského kroužku - hry Miluška a Schweigstillův Panoš Jiří.
Po prvotních úspěších rozhodnuto oficiálně založit loutkářský kroužek při jednotě Orla.
Měl 20 členů, předsedkyní a zároveň pokladní Klimešová, režisérem Řezníček, hospodář Krajíček, jednatel Krecler, další členové Šubrtová, Srovnalová, Mazalová, Smýkalová, Tajchman, Chvostka a Stejný.

Zahajovacím představením patrně Alois Rada: Kašpárek ve službě. Uvedeno na Alšově divadélku - ještě v původním Lidovém domě - orlovně.
Hrávalo se v orlovně každou druhou neděli od října do dubna či května. Již počátkem března rozhodnuto z výtěžků pořídit větší divadlo a doplnit inventář. Návštěvnost stoupala, bylo zapotřebí zvětšit prostory pro hlediště a postavit modernější, rozšířené jeviště.
Do konce sezony uvedeny tituly s oblíbeným Kašpárkem: Fr. Vavruška: Kašpárek a drak, Jar. Průcha: Kašpárek v pekle, F. Pocci: Kašpárek princem - to lepší z kašpárkiád. Dále spolek uváděl dramatika Eugena Stoklasa a jeho hry - Smrt Kmotřička či Král Ječmínek.
Představení měla živou hudbu, většinou ovšem mezi akty - např. při Poccim vystupovalo „kvarteto malých houslistů“.

1923 postavena velká scéna v katolické škole u Voršilek.
Divadlo navrhl malíř Jan Drábek(1900-1985), dekorace akad. malířka Marta Rožánková-Drábková a Josef Krajíček. Nové marionety měřily od 55
do 65 cm a byly pořízeny u firmy Malý a Žanda spolu s několika výměnnými hlavami.
Oponu vytvořil František Rak.

1923 – 8. 4. - nová scéna otevřena hrou Josefa Žemly: Ponocný a strašidlo. Odehrála se ve 4 hodiny odpoledne ve dvoře arcibiskupského paláce. (Logický je názor R. Chalupníkové, že šlo patrně o scénu skládací.) O týden později, 21. 4. 1923, od 8. hodiny večerní, dvě představení pro dospělé: Konec světa a Boh. Schweigstill: Kmotry klepny.

1923–1924 - sezonu zahájil soubor pohádkou Vojt. Baldessari-Plumlovské Honza pán, premiéra 30. září 1923. Následná činnost velmi produktivní, soubor uváděl několik představení do měsíce. Nejhranějším autorem sezony Bohumil Schweigstill se svými veselohrami o Kašpárkovi.

1924–1925 - intenzita hraní se snížila na 2 až 3 představení do měsíce.

Zahájení sezony 1925–1926 až 8. 11.- hrou Jaroslava Průchy Kašpárek v pekle, dále 20. 12. dvě pohádky od Vladimíra Havlíka - Čert a Káča,
Kašpárek policajtem. Poté až 1.5.1926 Poklad z Kašpárkova hradu Eugena Stoklasa - představení inzerováno s novou výpravou.

V sezoně 1926–1927 loutkáři uváděli jedno představení za dva měsíce. Bylo třeba si diváky opět získat, a tak loutkáři po
skončení pohádky nechali vystupovat Kašpárka na forbínu a rozprávět s dětmi. Kašpárek v loutkovém ději „Kašpárek ve službě“ slavil své triumfy.

Činnost v sezoně 1927–1928 zahájena 16. 10.: „Návštěva byla velmi pěkná a malé publikum pobavilo se znamenitě hrou Čeští muzikanti.“

1928–1929 sezona byla po dlouhé době jednou z nejproduktivnějších vůbec (viz soupis repertoáru). Hráli v měšťanské škole, která patřila ke klášteru Voršilek,návštěvnost cca 100 dětí na produkci. Režie představení Josef Krajíček a jednatel spolku Krecl. Program pozměněn tím, že
v meziaktí loutkových pohádek bavil obecenstvo hádankami a povídkami místní vikář František Večeřa, vykonávající v publiku
mravní, vědomostní, vlasteneckou a náboženskou osvětu. „Dp. P. Fr. Večeřa doprovodí vás za pomoci světelných obrazů po cestách utrpení Páně a bude obrázky doplňovati náboženskými úvahami.“ Večeřa souběžně pořádal samostatné besídky pro děti s povídkami a projekcemi obrázků. Jeho produkce se začaly pravidelně střídat s vystoupením orelského spolku. Loutkové divadlo hrálo jednou za čtrnáct dní.
Orelská scéna se tak proměnila v katolicky zaměřené loutkové divadlo s náboženskými prvky, sloužící nikoliv široké veřejnosti, ale primárně orelské katolické mládeži.

Loutkoherci v dalších sezonách ve své aktivitě poněkud polevovali. Během 2 sezon odehráli pouhých devět her, a pokusili se oživit divadélko marionetou kocoura Felixe.
Postupně nepravidelná aktivita do sezony 1938-1939, kdy bylo sehráno jediné představení.
Následovala německá okupace Československa a s ní i likvidace vlasteneckých organizací včetně Orla a jeho loutkového divadla.
Bibliografie:
CHALUPNÍKOVÁ, Radka: Loutkové divadlo v Olomouci v letech 1918-1929. Magisterská diplomová práce. Olomouc, Univerzita Palackého, FF 2012, s. 25-31, 108-111.

KNÍŽÁK, MIlan: Encyklopedie loutkářských výtvarníků, I. díl. Nucleus HK 2005, s. 222, dí II., s. 755.

KRAJÍČEK, Josef. Z Olomouce. Loutkář, měsíčník pro studium a povznesení loutkářství 15, 1929-1930, č. 3, s. 86.

LOUTKOVÁ divadla v Olomouci. Stráž Moravy: Hlídka národní výchovy a osvěty 16, 1924–1925, č. 4, s. 36.

Související Organizace

Mapa působení souboru - Orel, LD

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':