Databáze českého amatérského divadla

Soubory: Sokol, LD

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1927
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1938
Působení: 192x, 193x
Ve 20. letech 20. stol. LD Sokola. Působil zde župní důvěrník pro LD Sokola Švébiš.

1927 - valnou hromadou schválen "návrh br. Opravila na zřízení loutkového divadla pro letní měsíce v zahradě nad palandou."

1928 se stavěla prvni olomoucká sokolovna.
Dosud zajišťoval chod loutkové scény vzdělavatel jednoty, ale
1929 pro úspěšnější činnost stanoven loutkářský odbor, jehož předsedou se stal František Mádr, zastupující sdružení i v loutkářském odboru sokolské župy olomoucké. Místopředsedou zvollen Antonín Látal.
1929 uskutečnilo se 8 loutkových představení, jejichž tituly se nedochovaly.
Nově založený loutkářský kroužek si vytkl za cíl pořízení modernější marionetové scény.

1930 se podařilo pořídit nové loutkové jeviště a vybavení za náklady 12 000 korun, splácení nákladů mělo trvat 7 let. "Do realizačního týmu se přihlásil Antonín Látal k dotvoření dekorací a jevištního zařízení. Dále František Mádr k provedení truhlářských prací, Stanislav Wolf, pozdější principál divadla, k péči o osvětlení. 20 členek a dva zástupci mužského osazenstva sokolské jednoty šili kostýmy pro loutky. Loutkáři
zakoupili od Mádra osm marionet, jednoho Kašpárka, vše v ceně 600 korun, zbylý dřevěný ansámbl řezboval umělec Jandák z Kolína." (Chalupníková, s. 63)
Loutkářská hlídka v deníku Pozor 3. 8. 1930 oceňovala "skvělé dekorace Skálovy, nové loutky a hlavně přepychové zařízení světelné".
Před zahájením činnosti probíhala od 21. do 27. září výstava všech loutek, dekorací, obleků a světelného zařízení. (Divadlo vlastnilo 72 marionet,
pestrou dekoraci látkovou, účelné zařízení jevištní, bohaté osvětlení s efekty, maňáskové divadlo a zvláštní stálý sál pro obecenstvo, jenž pojmul až 350 osob.)
1930 - 28. 9. - slavnostní otevření scény rukopisnou novinkou pohádky Divotvorný meč Vojtěšky Baldessari-Plumlovské, která se premiérového vystoupení zúčastnila.

Sezona 1930-1931 - 25 úspěšně odehraných představení s průměrnou návštěvou 27 dospělých a 150 dětí. Největší účast byla 382 osob na vystoupení. Soubor dále rozdal přes 200 volných lístků nemajetným dětem. Zakončena 1. 5. 1931 Wenigovou hrou Honzova maminka.

1931 - 31. 8. - Sokolská župa olomoucká ve spolupráci s loutkářským odborem jednoty Sokol Olomouc uspořádala loutkářský kurz, přednášeli olomoučtí loutkáři František Čech, Antonín Látal, František Mádr a Stanislav Wolf. Školení se neorientovalo pouze na sokolské loutkáře, ale na olomoucké loutkoherce obecně.
1931 - uspořádala Sokolská župa olomoucká opět ve spolupráci s jednotou Sokol Olomouc také loutkářskou soutěž, jíž se zúčastnilo pět olomouckých jednot. Vítězem se stala jednota Sokol Chválkovice.

1931-1932 - hráli každou neděli kromě vánočních svátků až do 10. dubna; nejuváděnějším titulem sezony Začarovaný les Zdeňka Schmoranze, hrán 5x.

1933 odehrál loutkářský kroužek 28 představení.

1934 spolek sehrál v průměru čtyři tituly do měsíce a vystoupil v sezoně uvedl 21 titulů. V režii se střídali Antonín Látal, František Mádr, Stanislav Wolf.

Na počátku roku 1935 zemřel principál loutkového divadla Stanislav Wolf. Na jeho místo nastoupil František Mádr. Soubor se nyní sestával z 9 mužů, 7 žen a 2 dětí.

1936 14 představení, z nich byla nejvýznamnější loutková adaptace Lucerny Aloise Jiráska.
Členové jednoty napsali a uvedli v dubnu a květnu 1936 na Večeru loutkářů, což byly marionetové produkce pro dospělé obecenstvo, i několik politicky aktuálních kabaretních autorských textů. Autory těchto krátkých skečů byli principál divadla František Mádr a Antonín Látal.

1937 ještě soubor slavil úspěchy s 18 vystoupeními. Téhož roku uspořádalo moravské sokolské ústředí loutkářskou soutěž. Z Velké Olomouce se zúčastnilo 5 jednot, z čehož nám jsou známy pouze 4 - Hejčín (Kašpárkova říše), Sokol Olomouc, Černovír, Chválkovice. Na prvním místě s postupem do krajské soutěže se umístila Kašpárkova říše s 89 body, na druhém místě jednota Sokol Olomouc s 88, 66 body a na třetí pozici Černovír, který získal 78, 33 bodů.

1938 zasáhly olomouckou sokolovnu povodně. Voda poškodila loutkové divadlo takovým způsobem, že bylo nutné je zbourat. Do
konce roku již loutkáři neodehráli jediné představení.
Bibliografie:
CHALUPNÍKOVÁ, Radka: Loutkové divadlo v Olomouci v letech 1918-1929. Magisterská diplomová práce. Olomouc, Univerzita Palackého, FF 2012, s. 62-68, 124-125.

MÍSTOPIS českého amatérského divadla, II. díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2002, s. 84 - 93.
Archivy:
Státní okresní archiv Olomouc:
Fond Tělocvičná jednota Sokol Olomouc. SOkA, Olomouc, zn. M6 – 50, kart. 14.

Související Organizace

Související Obrázky

Olomouc, Sokol, sokolovna
Olomouc, Sokol, sokolovna, 1928


Mapa působení souboru - Sokol, LD

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':
Olomouc, Sokol, sokolovna, 1928
Olomouc, Sokol, sokolovna