Databáze českého amatérského divadla

Soubory: Ochotnické divadlo / Společnost přátel českého divadla / Kroužek div. ochotníků / Slovanská lípa, KrDO

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1818
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 1849
Působení: 181x, 182x, 183x, 184x
1818 se hrálo ochotnické divadlo poprvé v radnici,
mj. Osvobození Plzně od Táboritů (autor nezjištěn).
Počátky českého divadla v místě souvisí s příchodem premonstráta J. V. Sedláčka, autora textu oratoria Umučení Páně.

1822 – Matěj Kopecký: Loupežníci na Chlumu. Střídavě se hrálo v radnici a U arcivévody Ferdinanda.

1829 během jara ustavena Společnost přátel českého divadla,
která pořádala sérii českých ochotnických představení ve velké síni U zlatého orla.
1829 uvedeno:
– dvě hry Václava Klimenta Klicpery: Tři hrabata najednou aneb Který jest ten pravý a Loketský zvon. Obě hry uvedeny U zlatého orla ve prospěch postavení nového divadla. Básnickou promluvu, která se dávala před představením, napsal prof. J. V. Sedláček;
– 29. června – Jan Nepomuk Štěpánek: Straší (jednoaktovka); druhá aktovka (název neuveden) od Augusta von Kotzebue;
– 26. července – Kmotr Matěj, přel. J. N. Štěpánek, hráno ve prospěch chudé školní mládeže;
– biblické představení Šalamounův soud, hráno ve prospěch vystavení divadelního domu.

(Na podzim téhož roku (1829) zavítala do Plzně společnost Karla Hilmara, jejímiž členy byli v té době také J. K. Tyl a M. Forchheimová. Přičiněním J. V. Sedláčka a jiných českých národovců hrála též české kusy – Václav Kl. Klicpera: Loketský zvon, Matěj Kopecký: Loupežníci na Chlumu /upravil Sedláček/, Jan N. Štěpánek: Berounské koláče, Břetislav.)

1835 – 19. ledna a 2. února – zásluhou J. V. Sedláčka se na městské scéně uskutečnilo první české ochotnické představení, Sedláčkova veselohra Šest a dvacet před soudem aneb Bulka v nebezpečenstvu. Sepsal ji na základě Klicperou zveršovaných karetních pravidel.

1836 – 2. února zemřel J. V. Sedláček, po jeho smrti česká představení téměř zanikla, v nejlepším případě čeští ochotníci vypomáhali např. Savarově společnosti při představení Štěpánkových Berounských koláčů či s jinou společností v Macháčkových Ženiších nebo frašky vídeňského rodáka I. F. Castelliho Dva přátelé a jeden kabát.

1939 na hlavní (německou) školu nastoupil Josef Spudil a české ochotnické divadlo ožilo. Své umělecké vlohy uplatnil jako deklamátor při dobročinných akademiích a jako režisér oblíbených "živých" obrazů.

1840 – 12. září hráli v Městském divadle z Prahy pozvaní herci J. K. Tyl, Jan Kaška a Josef Kolár za přítomnosti arciknížete Františka Karla. Dávala se veselohra S. K. Macháčka Ženichové a vedle jmenovaných herců vystoupili i někteří čeští divadelní ochotníci.

Nástupcem Sedláčkovým se stal prof. dr. Josef František Smetana, také kněz řádu premonstrátů, který kolem sebe spolu s premonstrátem Aug. Karlíkem seskupil družinu divadelních nadšenců

1847 založen Kroužek ochotníků, v němž se soustřeďovala aktivní česká inteligence.
Vznikl z iniciativy dr. J. F. Smetany, který pokračoval ve šlépějích J. V. Sedláčka.
Ředitelem Kroužku byl tehdejší ředitel nižší reálky Josef Spudil, členy technik a český básník Bartovský, sborista Belšán, obchodník Čermák, úředníci magistrátu Divíšek a Dyk ad. Spudilovi studenti.

1848 ustavena plzeňská pobočka Slovanské lípy s odborem pro zábavu,
starostou byl zvolen prof. Smetana. Odbor pro zábavu vedli F. Guldner, I. Schiebl, F. Divíšek.
Od tohoto roku byl Kroužek divadelních ochotníků Divadelním odborem Slovanské lípy,
režisérem kancelista Hamřík.
M.j. uvedli:
– Josef Kajetán Tyl: Slepý mládenec.
– v prosinci se ochotníci, mezi nimiž byl i varhaník Vojtěch Hřímalý, zasloužili o první uvedení Tylovy hry – Paní Marjánka, matka pluku – na plzeňském jevišti.
– Karel Simeon Macháček: Ženichové; několik her Václava Klimenta Klicpery: Rohovín Čtverrohý, Každý něco pro vlast, Divotvorný klobouk, Popelka Varšavská a Jan za chrta dán; hry Josefa Kajetána Tyla: Paní Marjánka, matka pluku a Paličova dcera.

1849
– v únoru musel pod tlakem politického vývoje rezignovat prof. Smetana na funkci starosty Slovanské Lípy;
– 17. 3. císařským nařízením zregulováno spolčovací a shromažďovací právo;
– 18. 3. posledním představením ochotnického spolku byla Raupachova veselohra Pašerové.
Slovanská lípa byla omezena na čtenářský spolek a zanikla.
Bibliografie:
SMOLÁKOVÁ Vlasta: kapitola Divadlo in DĚJINY města Plzně, Plzeň 2016, s. 717–725.

TÁBORSKÝ, Vojta Š.: Příspěvky k dějinám divadelního ochotnictva československého. Praha, ÚMDOČ 1931, s. 159–172.


Květy 1847.

Související Osobnosti

Související Obrázky

Plzeň, Společnost přátel českého divadla, Loketský zvon, plakát, 1829


Mapa působení souboru - Ochotnické divadlo / Společnost přátel českého divadla / Kroužek div. ochotníků / Slovanská lípa, KrDO

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':