Soubory: Orel

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1919
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 193x
Působení: 192x, 193x

1919-1938 DrO Orla.

Vznik Orla ve Stěbořicích můžeme datovat do března 1919. První zmínka o orelské jednotě pochází ze 30. března 1919, kdy členové jednoty sehráli ve Stěbořicích divadelní hru. K této události vyšel v novinách článek:

„Stěbořice. Jednota našeho Orla sehrála v neděli 30. dubna divadelní hru „Anarchista“ a „Šablenka brúšená“. Ačkoliv byli herci sami mladí a poprvé se ukazáli na jevišti, co umějí, sehráli kus velice krásně, což dosvědčoval bouřlivý potlesk návštěvníků, kteří se ve velikém počtu dostavili“.

1919 - v květnu - vznikla orelská jednota pro Milostovice, Jaktař a okolí, ke které se v létě roku 1919 připojili i orli ze Stěbořic.
1920 zmiňována jednota Orla v Milostovicích s odbočkami ve Stěbořicích a v Jaktaři.
V dalších letech se pak uvádí jako jednota Milostovice-Stěbořice, protože už v březnu 1920 se osamostatnila jednota v Jaktaři.
V zemském archivu v Opavě se dochoval dopis, kterým 10. února 1921 žádá František Žampach, předseda „Ústřední rady Orla čsl.“ o povolení „odboček“ (jednot) Československého Orla ve Slezsku, mj. i ve Stěbořicích. V následujících letech orelská jednota rozvinula bohatou tělocvičnou, kulturní i divadelní činnost. Členové Orla ke svým cvičením využívali zejména sál R. Malého v Milostovicích a sál Josefa Vavrečky ve Stěbořicích.

K nejvýznamnějším členům patřili dva zakladatelé jednoty Emanuel Gela a Vojtěch Seibert z Milostovic.

Vojtěch Seibert byl také autorem divadelní hry Srdce a prsten, kterou jako první sehrála orelská jednota Milostovice-Stěbořice -
13. května 1923 v Milostovicích a 20. května 1923 ve Stěbořicích.
1924 zanikla jakákoliv činnost jednoty v Milostovicích a veškerá činnost jednoty se přesouvá do Stěbořic. Teprve 14. dubna 1927 vzala Zemská správa politická v Opavě na vědomí založení jednoty a na ustavující valné hromadě konané 29. února 1928 byli zvoleni starostou jednoty Antonín Kostera a místostarosta Prokop Prusek.
I v dalších letech vyvíjela orelská jednota ve Stěbořicích bohatou divadelní činnost. Z divadelních her brzy převažovaly zpěvohry -
1929 - J. J. Kolár: Čech a Němec, Aleš Jarý: Jeho poslední hřích;
1930 - Jos. Hais-Týnecký: V zápasech, K. Fořt: Z českých mlýnů, zpěvohra s tanci; Me sme vehrále aneb Nepopustíme,
1931 - Jos. Vašata: Slečinka z bílého zámečku, opereta; Karel Fořt: Kráska ze Šumavy,
1932 - Karla Lužanská: Jindra; Jindra, hraběnka Ostrovínová, R. Branald, hudba V. Mühlbach: Tonča s Emou do vdavek se ženou, operetka.
1933 - Mirko Vrána-Trocnovský: Krajánku, vrať se,
1935 - R. a Ad. Branaldovi: Vesnice zpívá,
1936 - R.Branald: Muzikanti z české vesnice, Fr. Cimler: Bártova pomsta, Ant. Hlas: Starostovic Baruška,
1937 - K. Balák, hudba O. Sedlmayer: Madlenka z kovárny, M. Vrána- Trocnovský: Horská láska.

20. ledna 1940 zanikl Orel ve Stěbořicích.

Bibliografie:
Informace OÚ pro MČAD. Rkp. 2001.

MÍSTOPIS českého amatérského divadla, II.díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2002, s. 485.

SOLNICKÝ, P.: Historie Stěbořic, Březové, Jamnice a Nového Dvora. - http://www.orelsteborice.cz/content/historie, excp. 16. 3. 2015.

Mapa působení souboru - Orel

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.