Databáze českého amatérského divadla
Soubory: LD čs. konzulátu
Související Geografické celky
Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1936
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 193x
Působení: 193x,
Založení / první zpráva: 1936
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 193x
Působení: 193x,
1936 Pracovníci konzulátu ve spolupráci s tamější „českou kolonií“ sehráli Psohlavce, Lucernu, Lešetínského kováře a Princeznu Zlatohlávku.
(Trutnovský loutkářský odbor hrál 1935 v úpravě svého člena Antonína Šimka loutkovou hru Psohlavci. Na realizaci hry se jako autor scény podílel i pedagog českého gymnázia v Trutnově a regionální výtvarník Bedřich Mudroch (1898-1962). Ten o ni také napsal zprávu do časopisu Loutkář, kde si ji přečetli pracovníci čs. konzulátu v Charbinu. Na Mudrocha se následně obrátili s prosbou, zda by jim neposlal hru i inscenační pokyny. Trutnováci tomuto přání vyhověli a do Charbinu poslali upravené texty loutkových divadelních her, které sami hráli spolu s obrázky scény.)
Hrálo se tehdy pro místní české děti, které doposud Československo nepoznaly. Pomocí divadélka se měly seznámit s českou vesnici a jejím životem, národními kroji atd. Divadlo mělo vzbudit zájem také u místního obyvatelstva, pro které byl tento druh umění doposud velkou neznámou. O loutkových produkcích měl tehdy přinést obsáhlou zprávu zdejší časopis Zarja.
Dr. Hejného první úspěchy povzbudily natolik, že v prostorách konzulátu uspořádal mezinárodní loutkářské odpoledne, za účasti zástupců ostatních zahraničních zastoupení v Charbinu. Publiku tu byla předvedena česká pohádka O princezně Zlatovlásce.
Spolupráce mezi Tělocvičnou jednotou Sokol v Trutnově a čsl. konzulátem v Charbinu pokračovala i v roce 1938. Dne 27. dubna 1938 uspořádal loutkářský odbor spolku na počest svého hosta, gen. konsula dr. Hejného, večírek. Trutnovští loutkoherci tehdy prožívali svůj slavný den, když před vzácnou návštěvou převzali cestovní loutkové divadlo, které jim umožňovalo nově se svou vlastní výbavou cestovat i po okolí. Dr. Hejný zase dostal od sokolů darem pro „své“ divadlo loutku Mařenky oblečenou v národním kroji, výtvor řezbáře Gustava Noska, autora slavného Spejbla.
Spolupráce mezi pracovníky konzulátu a trutnovskou menšinou se uzavřela po událostech z podzimu roku 1938.
(Trutnovský loutkářský odbor hrál 1935 v úpravě svého člena Antonína Šimka loutkovou hru Psohlavci. Na realizaci hry se jako autor scény podílel i pedagog českého gymnázia v Trutnově a regionální výtvarník Bedřich Mudroch (1898-1962). Ten o ni také napsal zprávu do časopisu Loutkář, kde si ji přečetli pracovníci čs. konzulátu v Charbinu. Na Mudrocha se následně obrátili s prosbou, zda by jim neposlal hru i inscenační pokyny. Trutnováci tomuto přání vyhověli a do Charbinu poslali upravené texty loutkových divadelních her, které sami hráli spolu s obrázky scény.)
Hrálo se tehdy pro místní české děti, které doposud Československo nepoznaly. Pomocí divadélka se měly seznámit s českou vesnici a jejím životem, národními kroji atd. Divadlo mělo vzbudit zájem také u místního obyvatelstva, pro které byl tento druh umění doposud velkou neznámou. O loutkových produkcích měl tehdy přinést obsáhlou zprávu zdejší časopis Zarja.
Dr. Hejného první úspěchy povzbudily natolik, že v prostorách konzulátu uspořádal mezinárodní loutkářské odpoledne, za účasti zástupců ostatních zahraničních zastoupení v Charbinu. Publiku tu byla předvedena česká pohádka O princezně Zlatovlásce.
Spolupráce mezi Tělocvičnou jednotou Sokol v Trutnově a čsl. konzulátem v Charbinu pokračovala i v roce 1938. Dne 27. dubna 1938 uspořádal loutkářský odbor spolku na počest svého hosta, gen. konsula dr. Hejného, večírek. Trutnovští loutkoherci tehdy prožívali svůj slavný den, když před vzácnou návštěvou převzali cestovní loutkové divadlo, které jim umožňovalo nově se svou vlastní výbavou cestovat i po okolí. Dr. Hejný zase dostal od sokolů darem pro „své“ divadlo loutku Mařenky oblečenou v národním kroji, výtvor řezbáře Gustava Noska, autora slavného Spejbla.
Spolupráce mezi pracovníky konzulátu a trutnovskou menšinou se uzavřela po událostech z podzimu roku 1938.
Bibliografie:
VAŠATA, Ondřej: Trutnovské stopy v Charbinu. Krkonoše 2007, listopad.
VAŠATA, Ondřej: Trutnovské stopy v Charbinu. Krkonoše 2007, listopad.
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
(c) NIPOS, Databáze českého amatérského divadla.
Kontakt | GDPR - Ochrana osobních údajů | Prohlášení o přístupnosti
Používáním tohoto webu souhlasíte s použitím cookies, které jsou nezbytné pro jeho provoz, analýzu návštěvnosti a pro součásti webu využívajících tyto služby (např. společnostmi Google a Facebook). Cookies můžete zakázat nebo vymazat v nastavení svého prohlížeče.
Kontakt | GDPR - Ochrana osobních údajů | Prohlášení o přístupnosti
Používáním tohoto webu souhlasíte s použitím cookies, které jsou nezbytné pro jeho provoz, analýzu návštěvnosti a pro součásti webu využívajících tyto služby (např. společnostmi Google a Facebook). Cookies můžete zakázat nebo vymazat v nastavení svého prohlížeče.
