Databáze českého amatérského divadla

Soubory: Čtenářsko-ochotnický spolek (ČOS) / Sokol, ochotnický soubor

Stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 1919
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 195x
Působení: 191x, 192x, 193x, 194x, 195x
1919 (19. října) byl založen Čtenářsko-ochotnický spolek (ČOS).
Založil ho František Váňa, majitel usedlosti čp. 6. U založení ČOS v Nerestcích stál kromě p. Váni také hostinský František Hájek, který byl dlouholetým náčelníkem hasičů již dávno před tím. Proto poskytoval ochotníkům bezplatné užívání sálu ve své hospodě, nenechal si platit elektrický proud, skladoval inventář souboru v přízemí své hospody, atd. Když ve 30. letech zemřel, pokračoval v této dobročinnosti vůči ochotníkům jeho syn Jiří a vdova po F. Hájkovi.
Spolu s tímto spolkem v Dolních Nerestcích byla založena knihovna, společná pro obě obce, knihy byly uloženy v hostinci U Hájků v Dolních Nerestcích.

Spolek měl za úkol probouzení a oživení vlasteneckých a kulturních citů.
Pro ochotnické divadlo se ve spolku spojili (podle vzpomínek členky Žofie Krákorové-Šináglové) Alois Prágr, Rudolf Pavelec, B. Vaněček, Anna Kovaříková-Marešová, Ludmila Pobudová-Marešová a další (viz příloha).

Prvním představením byla nejspíš hra F. X. Svobody: Poslední muž, režíroval patrně učitel Kára a o organizační zabezpečení se staral zahradník Karel Lill.

"Dívky a ženy ze spolku se chodily učit tančit k slečně na faru do Pohoří, a ochotníci pak společně nastudovali několi pásem národních zpěvů a tanců, se kterými také pohostinně vystupovali na divadle v Čimelicích a doma je taky 2x zopakovali." (podle vzpomínek členky Žofie Krákorové-Šináglové)

Hry pak režíroval Felix Brdička, jako amatérský výtvarník také namaloval pro spolek oponu, na níž byla zobrazena veduta obce – panoramatický pohled na Dolní Nerestce ve směru od polních ploch nad Horními Nerestcemi, zvedajícími se k lesu Jezvinci. Opona se nedochovala.

Až do 1929 nejsou záznamy o uvedených divadelních hrách.

1929 (16. 6.) oslavoval Čtenářsko-ochotnický spolek svoje desetileté trvání. "Při této příležitosti daroval selské jízdě v Mirovicích vlajku, návrh na provedení vlajky udělala členka spolku Matylda Laitnerová, roz. Brdičková, a vyšívání provedly družky Vlasta a Blažena Prokopcovy, dcery majitele zdejšího mlýna. Ráno o 9 hodině byl u vsi přede dvorem uvítán pan poslanec Mašata a průvodem uveden na náves, kde byla jízdě odevzdána vlajka a slavnostně odhalena.
Téhož dne odpoledne sehrána s velikým úspěchem na zahradě U Hájků hra Gazdina roba od Gabriely Preissové. Režíroval pravděpodobně Felix Brdička, který hrál současně i Pravotára."
Večer navázala lidová veselice.

Hru Aloise Jiráska Jan Výrava sehráli dolnonerestští ochotníci spolu s horosedlskými v lese Háji, v okolí hájenky patřící do Horosedel. Bližší údaje nezjištěny. Představení dokládají 4 fotografie.

1930 (7. 3.) oslaveny 80. narozeniny presidenta T. G. Masaryka besídkou pořádanou Čtenářsko-ochotnickým spolkem v hostinci p. Hájka v Dol. Nerestcích.
1931 – Čtenářsko-ochotnický spolek pořádal jeden ples a tři divadla (názvy her se nedochovaly);
1932 – 1 ples a 3 divadla, zároveň zakoupili starší jeviště za 1000,- Kč z Prahy;
1932 (5. 6.) – Karla Lužanská: Kašpárek měl velkou tůru, přelstil ducha Čarymůru;
1934 – 2 divadla ve prospěch hasičského sboru a 1 ples;
1935 – ČOS uskutečnil valnou hromadu, jeden ples, jinak nejevil větší činnost;
1936 – pouze maškarní ples;
1937 – jedno divadlo a maškarní ples;
1938 – maškarní ples, 1 divadlo, valná hromada a 2 výborové schůze;
1939 – 2 zábavy, čímž končila v tomto roce jeho další snaha.

1940 registrován Dramatický odbor Sboru dobrovolných hasičů.
Pamětníci vzpomínají, že čtenáři, ochotníci i hasiči v Nerestcích byly jedny a tytéž osoby, které pod hlavičkou hasičů pořádaly zábavy, pod hlavičkou ochotníků divadla, někdy obojí. Vyplývá to i ze svědectví Jaroslava Žižky, který potvrzuje, že v té době byly v Nerestcích dva div. soubory, které se spojovaly ke společným akcím. Jinak to ani nebylo možné – šlo o dvě malé osady.
1941 Hasičský sbor pořádal jeden ples a jedno divadlo pro posílení pokladny.

Za 2. svět. války se divadlo hrálo výjimečně:
Staněk-Doubravský (nebo Gaston Devore): Obětovaná, Ruda Nížkovský: Jehla v kupce sena.

1945–1948 se patrně nehrálo.
Po roce 1945 se kulturní aktivity postupně přesunuly do Horních Nerestců do hostince U Krejčů a s tím i kulisy a inventář divadla.
Jeviště v Horních Nerestcích bylo v hospodě u Krejčů celodřevěné a rozkládací, běžně v tanečním sále nebylo, sestavovalo se pouze při nějaké divadelní nebo veřejné aktivitě.
Asi 1947 veškerý divadelní inventář uložený v kůlně včetně dřevěného odkládacího místa uložení jeviště, kulis a opony podlehl požáru, který vznikl neopatrností od provizorní udírny souseda Prágra, přilehlé z druhé strany k zadní stěně kůlny s divadelním inventářem, patřící hostinskému Krejčímu. Do této doby byly v Nerestcích dva divadelní soubory, ale po požáru se ještě občas hrávalo v Dolních Nerestcích v bývalém hostinci u Hájků a to většinou ochotníky spojených souborů.

1947 Hasičský sbor jevil malou činnost, pořádal jeden ples. Divadlo se žádné nehrálo.
1948 Jiří Hájek zrušil hostinskou živnost a obec přišla o veřejnou místnost.
Po 1948 se hrálo, ovšem pod ideologickou cenzurou.
1949 /Zapsáno až 10. 1. 1951/ "Divadla a zábavy se v obci nepořádají žádné, neb není k tomu účelu v obci veřejná místnost."

Po 1951, kdy došlo dle nového zákona k likvidaci spolků, hráli zdejší ochotníci pod pod různými společenskými organizacemi, patrně také jako Divadelní soubor Sokola nebo asi 1954 pod záštitou ČSPO (Českosl. požární ochrany), která ale poté divadelní činnost ukončila.

Uváděli především klasickou tvorbu, např.:
Alois Jirásek: Lucerna, Miloslav Stehlík: Mordová rokle,
ale také doporučenou hru Karla Dvořáka: Boženka přijede (o stavební míchačce).
Divadlo v té době režíroval Jan Kocourek.
Hrávalo se v sále Jednoty v Horních Nerestcích.
Od 1954 činnost slábla,
1958 se patrně hrálo naposledy, ochotníci uvedli hru Josefa Kajetána Tyla: Paličova dcera. Otce hrál Theodor Leitner, v dalších rolích např. Dáša a Jiřina Kovářovy.
Bibliografie:
DEBNAR, Alexandr: I. verze (nová verze je dosud rozpracovaná) rukopisu O ochotnickém divadle v Dolních Nerestcích ze 26. 1. 1996. Kromě excerpce obecní pamětní knihy obsahuje vzpomínky několika pamětníků. Částečně se týká i Horních Nerestců. Viz Související obrázky.

DEBNAR, Alexandr, archivář okresního archivu ve Strakonicích v. v.: excerpce obecní kroniky obce Horní Nerestce 1922–1960, okr. Písek /s. 6, s. 29/.

DEBNAR, Alexandr, archivář v. v. – excerpce obecní kroniky obce Horní Nerestce 1922–1960, okr. Písek /s. 6, s. 29/.

DEBNAR, Alexandr, archivář v. v. – informace pro DČAD, srpen 2016.

PAMĚTNÍ kniha obce Dolní Nerestce 1922–1974. Excerpoval Alexandr Debnar, archivář okr. archivu ve Strakonicích v. v. Pro DČAD dne 8. 8. 2016.
Archivy:
Kronika obce Horní Nerestce.

Praha, Národní archiv:
Fond ZU Spolky 1916-1920, i. č. 373/4843/1919, ČOS.

Písek, Státní okresní archiv Písek-Mirovice:
Fond OkÚ, spolkový katastr kn č. 462–466.
Poznámka:
V kronice Horních Nerestců chybí jakékoliv zápisy o kultuře – ochotnické činnosti. Neznamená to však, že by se obyvatelé Horních Nerestců v této činnosti neangažovali. Vyplývá to z excerpované kroniky Dolních Nerestců.
V roce 1960 obě obce sloučeny v jednu, obecní kronika Horních Nerestců ukončena a pokračováno pouze kronikou v Dolních Nerestcích.
(A. Debnar)

Z kontextu kroniky lze vyrozumět, že na spolkové činnosti, včetně divadel, hasičské činnosti, pořádání knihovny apod. se podíleli jak občané Dolních i Horních Nerestců, ale také jedny a tytéž osoby od ochotníků, hasičů, svazu mládeže, atd.
Obor činnosti:
činohra
pro děti a mládež
divadlo v přírodě
Jiné2
Typ souboru:
soubor víceúčelového spolku
soubor kulturního zařízení

Související Obrázky

DEBNAR, Alexandr: O ochotnickém divadle v Dolních Nerestcích, zpracováno 1996
Dolní Nerestce, Čtenářsko-ochotnický spolek, Gazdina roba, účinkující, 1929
Dolní Nerestce, Čtenářsko-ochotnický spolek, Jan Výrava, foto 1, s. a.
Dolní Nerestce, Čtenářsko-ochotnický spolek, Jan Výrava, foto 2, s. a.
Dolní Nerestce, Čtenářsko-ochotnický spolek, Jan Výrava, foto 3, s. a.
Dolní Nerestce, Čtenářsko-ochotnický spolek, Jan Výrava, foto 4, s. a.
Dolní Nerestce, Čtenářsko-ochotnický spolek, Kašpárek měl velkou turu, přelstil ducha Čarymůru, 1932
Dolní Nerestce, Čtenářsko-ochotnický spolek, pozvánka na ples, s. 1, 1921
Dolní Nerestce, Čtenářsko-ochotnický spolek, pozvánka na ples, s. 2, 1921
Dolní Nerestce, tradiční masopustní maškary, 50. léta 20. stol.
Nerestce, Čtenářsko-ochotnický spolek, s. a.
Nerestce, ochotníci, Sokol, s. a.
Nerestce, tradice maškarních průvodů, na nichž se ochotníci hojně podíleli, byla živá do 50. let 20. stol.
Nerestce, tradiční průvody masopustních maškar chodívaly po vsi do 50. let 20. století


Mapa působení souboru - Čtenářsko-ochotnický spolek (ČOS) / Sokol, ochotnický soubor

Mapy jsou v testovacím provozu. Data nemusí být přesná a úplná.
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze. Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.
Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':
Dolní Nerestce, Čtenářsko-ochotnický spolek, Jan Výrava, foto 2, s. a.
DEBNAR, Alexandr: O ochotnickém divadle v Dolních Nerestcích, zpracováno 1996
Dolní Nerestce, Čtenářsko-ochotnický spolek, pozvánka na ples, s. 1, 1921
Dolní Nerestce, Čtenářsko-ochotnický spolek, pozvánka na ples, s. 2, 1921
Dolní Nerestce, Čtenářsko-ochotnický spolek, Gazdina roba, účinkující, 1929
Dolní Nerestce, Čtenářsko-ochotnický spolek, Kašpárek měl velkou turu, přelstil ducha Čarymůru, 1932
Dolní Nerestce, tradiční masopustní maškary, 50. léta 20. stol.